Obama nastínil způsob, jakým by Spojené státy měly vést válku v Afghánistánu s ohledem na rostoucí hrozbu, kterou Talibán a jeho spojenci z al-Kájdy představují pro světovou bezpečnost. Není to nejbrilantnější politika, protože neobsahuje ani zmínku o blízké či vzdálenější budoucnosti, kdy by se síly USA a NATO mohly ze země stáhnout. Prvním krokem bude vyslání dodatečných 4 000 vojáků, kteří posílí americké ozbrojené a civilní síly. Za současných okolností nicméně Obama opravdu nemá jinou možnost. Pokud by taková politika byla uplatněna před osmi lety, dnešní svět by byl velmi odlišným místem.

Obamův nový plán ve skutečnosti vrací Spojené státy tam, kde byly po 11. září 2001. To je to, co se mělo tehdy stát: Hlavní nápor amerických sil měl směřovat proti al-Kájdě a jejich spojencům v Talibánu. Pak ale přišla pomatená válka v Iráku.

Válka v Afghánistánu mohla možná být vyhrána, pokud by byl důraz kladen na likvidaci Talibánu a vedení al-Kájdy.

Důležitou změnou v Obamově politice je zahrnutí Pákistánu. Poprvé od invaze do Afghánistánu přistupují Spojené státy k této věci tím nejpragmatičtějším způsobem. Afghánský problém vzkříšeného Talibánu patrně nezmizí, dokud Takfírího povstalci budou disponovat útočištěm v sousedním Pákistánu. Problém spočívá v tom, že obě země jsou v mnoha ohledech podstatným způsobem propojeny.

Dokud Talibán disponuje základnou v pákistánském pohraničí, nic nebude vyřešeno. A dokud se situace v Afghánistánu neurovná, znamená riziko rozšíření konfliktu na další země v regionu.

Když americký prezident nastínil svou politiku v Afghánistánu a Pákistánu, vysvětlil důvody nové strategie: Jak islamisté nabývají na síle, představují skutečné a aktuální nebezpečí pro bezpečnost celého svobodného světa.

Obama popsal situaci jako "stále nebezpečnější" a řekl, že rostoucí moc Talibánu představuje hrozbu pro americký lid a pro svobodný svět.

Obama načrtl dva způsoby, jimiž doufá do Afghánistánu a do pákistánského pohraničí přinést stabilitu: Zvýšení počtu amerického vojenského personálu a dodatečnou podporu pro civilní restrukturalizaci. První část představuje odeslání posil čítajících zhruba 4 000 amerických vojáků.

I když obě země Obamovo oznámení uvítaly, někteří afghánští diplomaté zústávají ohledně úspěchu plánu skeptičtí, protože pákistánské vedení, zejména armádní, dosud profituje z toho, čemu jeden diplomat říká "AAA pro Pákistán". Diplomat to vysvětluje: "Alláh, armáda a Amerika."

Pro některé vedoucí kádry pákistánské služby Inter Services Intelligence (ISI) se AAA stalo lukrativním byznysem. Zatímco problém džihádistického Talibánu a al-Kájdy trvá (Alláh), USA (Amerika) bude dál Pákistánu platit -- a podporovat ozbrojené síly zbraněmi i penězi, takže i poslední A, armáda, zůstane ve hře.

Jinou novinkou této politiky je, že má jasný smysl pro úkol a jasně definovaný cíl: "narušit, rozložit a porazit" dvě uskupení, al-Kájdu a Talibán.

Obama připomněl americkým spojencům, že potíže, které vřou pod povrchem Jihovýchodní Asie, nepředstavují čistě americký problém: "Spíše je to prvořadá výzva pro mezinárodní bezpečnost."

Rusové jsou si dobře vědomi toho, jakou výzvu pro ně tento region znamená, a dali najevo ochotu s afghánským tažením pomoci. Jak mi vloni v létě řekl ruský vojenský přidělenec, "Pokud by se vztahy mezi Moskvou a Washingtonem nebyly zhoršily kvůli podpoře, kterou Bushova administrativa během krátké, ale velmi tvrdé války poskytla Gruzii, Rusko by bylo připraveno poskytnout v Afghánistánu pomoc."

Mezitím v řekách uplynulo hodně vody a Moskva říká, že chce pomoci. Ruský prezident v rozhovoru pro BBC řekl, že je "připraven podílet se na úsilí, které dá věci do pořádku".

To je nabídka, kterou by Washington neměl odmítat, a ani ji odmítnout nemůže.

Zdroj: ZDE