Russel Foster, oxfordský profesor neurovědy, zkoumal pamět 200 žáků ze školy v Monskeatonu v 9 hodin ráno a ve 14 hodin odpoledne za pomoci dvojicí slov. Zjistil, že odpoledne paměť žáků fungovala o 9 procent lépe. Studenti odpoledne správně identifikovali 51 procent slovních dvojic, zatímco ráno jen 42 procent slovních dvojic. Patnáctiletý Tayler McCullogh vyjádřil názor, že většina žáků by přivítala, kdyby mohli o dvě hodiny dál spát.

Kelley je přesvědčen, že odsunutí vyučování až od 11 bude mít podstatný pozitivní vliv na výkon žáků při zkouškách. Dodal: "Teenageři nejsou líní. Připravujeme je o spánek, který potřebují v důsledku čistě biologických faktorů, které oni nemohou ovlivnit. To má záporný vliv na jejich studium a možná i na jejich duševní a fyzické zdraví. Teprve jsme se to dověděli, ale měli bychom na základě toho okamžitě jednat."

Z výzkumu profesora Fostera vyplývá, že od věku 10 let se vnitřní hodiny lidského organismu změní, takže je lepší, když zůstanou mladí lidé v posteli. Změna vyvrcholí ve věku 20 let a pak se pomalu interní hodiny lidského organismu vracejí zpět, ale na úroveň před pubertou se vrátí až přibližně v 55 letech. Časový posun je průměrně asi dvě hodiny, takže by měli teenageři vstávat o dvě hodiny později.

Podrobnosti v angličtině ZDE