3. 4. 2009
Proč se špiníme s Talibánem, aneb o co jdeObama by si z Evropy rád odvezl kromě pár symbolických klíčů od bran Starého Světa také nějaké ty posily do Afghánistánu. Američani chtějí do Nové velké hry o Asii zapojit více křižáků, ale na evropském břehu severního Atlantiku se váhá, jestli nejsou na pořadu dne důležitější věci: třeba hospodářská Krize? Vice- Biden eurospojencům (ani Zaorálkovi) zatím přesvědčivě nevysvětlil, oč Nám v tom Afghánistánu vlastně jde. ZDE ZDE |
Ale takové tajemství to zase není. Odpovědi na otázku po smyslu afghánské války jsou známy. Současnou oficiální verzi představuje expert americké Rady pro zahraniční vztahy (CFR, think tanku, který střeží kontinuitu zájmů USA ve světě) pan Biddle. ZDE Předně už nestačí mluvit o Afghánistánu, aby se jedním dechem neřeklo Pákistán. ZDE Obama ví, že velení Al Kajdy sídlí někde na tzv. Federálních územích v Pakistánu. A pan Biddle v rozhovoru nad Obamovou strategií pro Afghánistán + Pákistán vysvětluje, že cílem v Afghánistánu je porazit Táliban, aby se omezila globální hrozba, kterou pro USA představuje Al Kajda. Tálibán a Al Kajda sice nejsou to samé, nezastírá Biddle, propojení mezi nimi je velmi volné, navzájem příliš nespolupracují a dokonce se dá říct, že jejich nekoordinovanost Nám nahrává, ale ... Nerozumíte? Nejste sami. Ani běžní Američani v tom nemají úplně jasno. Pan Biddle vysvětluje: Američané také dost dobře nechápou, co Nám je do Talibánu. Jsou naučení, že za 9/11 může Usáma, hlava Al Kajdy. Proto Bush II. vzápětí po 11. září zaútočil na Afghánistán. Ale Talibán? "Důvod, proč se špiníme s Talibánem ... je ten, že kdybychom se na to vykašlali, porážka v Afghánistánu by posílila Al Kajdu, umožnila by Al Kajdě zřídit na jeho území základny a nakonec by Al Kajda mohla uchvátit moc v Pákistánu a ovládnout jeho jaderný arzenál ..." Tolik tedy vysvětlení oficiálního experta. V Biddleho pojednání byste marně hledali zmínku o nechvalně známém primátu, kterým se Afghánistán vymyká ze skupiny nejchudších států světa: Afghánistán sklízí a exportuje suverénně největší množství opiového máku. Od r. 2001 - porážky první tálibanské vlády, která na svém území pěstování plodiny zakázala - produkce máku v zemi pod Karzaího správou raketově roste. ZDE Snahy o potírání narkoekonomiky, na jejímž rozvoji má protektorátní vláda zjevně tolerovaný podíl ZDE jsou "marné a neúčinné", otevřeně přiznal Richard Holbrook, Obamův velvyslanec pro Afghánistán --Pákistán. ZDE Ne o drogy už dávno nejde, není zájem narušovat obchodní výměnu s Kosovem, jiným exemplárním příkladem postmoderní NATO intervence. ZDE "Válka proti drogám" je minulostí, podobně jako "globální válka s terorem." ZDE, Názvosloví válečných priorit Pentagonu slovy tiskového mluvčího Geoffa Morrella dospělo ke "kampani proti extrémistům, kteří nám chtějí škodit," jak dokumentuje v Asia Times Online Pepe Escobar. ZDE Pepe Escobar zná situaci v Afghánistánu z bezprostřední blízkosti a sleduje vývoj v regionu řadu let. ZDE A o co jde v Afghánistánu, podle Escobara? Podívejte se na mapu, radí Escobar. Podívejte se, kudy tečou peníze a kudy proudí energie. Přečtěte si Opus Magnum Obamova předního poradce "Zbiga" Brzezinského "Velká šachovnice". Sledujte ropovody a plynovody a plánované spojnice surovinových ložisek a přístavů. Ty vás dovedou na bojiště nynějších a budoucích válek. Krize nekrize, jde o zdroje. Kosovo: transbalkánský ropovod Burgas -- Vlora, Gruzie: ropovod Baku -- Tbilisi -- Ceyhan. Ropovod přes Afghánistán: trasa z Turkmenistánu do Pakistánu a Indie. Zapomeňte na teroristy: vítejte v Pajplajnistánu. Tam se budou dít věci. ZDE Pozn. JČ: Vyskytly se návrhy, že by se šíření afghánských drog do světa odstranilo, kdyby Západ od afghánských pěstitelů vypěstovaný mák kupoval... Oni totiž nejsou vstavu pěstovat cokoliv jiného. |