Schwarz i Donley přiznali, že původně prosazovali nákup celkem 243 Raptorů, ale pochopili, že „více F-22 znamená méně něčeho jiného“. Třináct miliard dolarů, které by byly potřeba na dalších 60 letadel, lze lépe využít na modernizaci jaderného arzenálu (tj. mezikontinentálních balistických raket Minuteman III, které spadají do sestavy US Air Force; pozn. LVI), posílení flotily bezpilotních strojů a lepší vedení „nepravidelných válek“. (Americké letectvo už kupuje menší speciální turbovrtulová průzkumná a sledovací letadla pro mise v Afghánistánu a Iráku a je pořád více pravděpodobné, že si pořídí i turbovrtulové útočné stíhačky, nejspíše brazilské EMB-314 Super Tucano; pozn. LVI)

Oba činitelé zdůraznili, že vzdušná nadvláda je pro letectvo stále prioritou a že jsou rozhodně přesvědčeni, že kombinace 187 letounů F-22 Raptor (které Kongres schválil) a 2443 menších letounů F-35 Joint Strike Fighter (které Pentagon hodlá zakoupit) ji zaručí. Staronový ministr obrany Robert Gates se snaží odvést svůj resort od „zbraní studené války“ a kupovat techniku podle požadavků, které přinese budoucnost. Ozbrojené síly by tedy měly být schopny bojovat jak v konvenčních, tak v asymetrických válkách. (Zde nemohu nevzpomenout známý vojenský aforismus, že většina generálních štábů se systematicky připravuje na minulou válku a poté je upřímně překvapena značným nedostatkem spolupráce ze strany protivníka, který se naprosto nekolegiálně připravil na válku příští; pozn. LVI) Požadavky na počet F-22 se prostě změnily: „Na základě zkušeností z vedení válek v minulých letech a na základě předpokladů budoucích hrozeb se ministerstvo rozhodlo pro revizi scénářů, v nichž se má letectvo uplatnit,“ vysvětlili Schwarz a Donley. Díky těmto úvahám nakonec letectvo uznalo, že se může vzdát původních požadavků na 243 či dokonce 381 letounů F-22.

Zatím bylo postaveno jen několik málo F-35 a oba funkcionáři uvedli, že chápou obavy, které pramení z ukončení produkce F-22 v roce 2011, tedy dříve, než dosáhne svých plných kapacit sériová výroba F-35, což bude nejdříve v roce 2015. Ale toto riziko údajně nestálo za finance, které by si vyžádalo pořízení dalších F-22. (Výroba F-22 tedy poběží ještě dva roky, což může být dostatečně dlouhá doba na další posun či změnu priorit, a pokud se podaří prosadit vývoz F-22 do zahraničí, mohla by výrobní linka zůstat otevřená ještě delší dobu, takže by se později mohla obnovit i produkce pro USAF; pozn. LVI) „Zvažovali jsme, zda prodloužit výrobu F-22 jako pojistku pro období, než se plně rozběhne produkce F-35. Analýzy ale ukázaly, že takové překrývání výroby F-22 a F-35 by bylo extrémně drahé. A ačkoliv F-35 by ještě mohly potkat problémy, riziko katastrofického selhání výroby je malé.“

Schwarz a Donley zdůraznili, že určitě považují F-22 ze nejlepší stroj pro vzdušný boj, jaký si lze představit. Podporují také nákup čtyř letounů, které mají být pořízeny na základě letošního dodatku k vojenskému rozpočtu (který primárně pokrývá náklady na konflikty v Afghánistánu a Iráku) a díky kterým se celkové množství dostane na 187 letadel. „F-22 je životně důležitým nástrojem v našem vojenském arzenálu a nepochybně jím zůstane ještě i po mnoho budoucích desetiletí. Ale také už je čas pokračovat dál.“ (Více než 180 kusů F-22 a téměř 2500 F-35 plus stovky současných stíhačů F-15 a F-16 a nových bezpilotních letounů, které Obama evidentně důrazně podporuje, budou v každém případě znamenat nesmírně účinnou vzdušnou sílu, která v dohledné době nebude mít rovnocenného protivníka; ozbrojené síly USA jsou v symetrickém konvenčním konfliktu de facto neporazitelné a zůstane tomu tak ještě řadu let, ale Afghánistán a Irák jasně ukazují, že je třeba především budovat a vylepšovat kapacity pro asymetrický boj proti nepravidelnému nepříteli; pozn. LVI)

AF leaders: F-22 cuts a matter of priorities ZDE