9. 3. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 3. 2009

Melounek sem, melounek tam

Iniciačním obřadům, při kterých se prostřednictvím různých rituálů stává nedospělý jedinec plnoprávným členem společenství zasvěcenců, předcházejí obvykle zkoušky fyzické a duševní připravenosti. Už v pravěkých kulturách provázel přijetí jinocha do starší skupiny rodu kult různého druhu tělesného zraňování, od vytloukání zubů po obřízku. Velmi dobře jsou známy zasvěcovací úkoly indiánů, jejichž prostřednictvím získával budoucí mladý bojovník často své jméno. Přinést zuby grizzlyho, případně skalp bílého muže patřilo k úkolům jednodušším. V naší kultuře se rituální zkouška dospělosti nazývá maturitou.

Tradice tohoto závěrečného aktu středoškolského studia je letitá a v etnografickém povědomí obyvatelstva řádně zakotvená. O skutečném významu pochybuje málokdo. A tak závěrečný ročník střední školy byl a je celý poznamenán jednotlivými částmi iniciace. Zejména přípravou na taneční rej, dále zdobením mladistvých šerpami, svěcením týdne, písemnou, případně pak praktickou a ústní torturou, jakož i konečným vydáním osvědčení o údajné dospělosti. Někdy se v tom fofru dostane jakoby mimoděk i na pamětné biflování odpovědí na série vykutálených otázek. V posledních dvanácti letech se pro obohacení kultu připravuje k zavedené školní maturitní zkoušce i zkouška státní. Bratru za půl miliardy. A každý rok prý nějakých sto padesát milionů navíc. Asi na to máme.

Odborníci, kteří za uvedený pakatel pár let řeší jistě nezištně onen náročný úkol, jsou nepochybně obeznámeni se základním problémem vzdělávání našich nedospělců. Ten jak známo vyvěrá zejména z omezeně funkčního procesu učení a vyučování . V souvislostech s výběrem učiva v přiměřené kvantitě a v logické mezipředmětové provázanosti se nedaří na základě individuálních schopností vzdělávaných vytvářet neformální zájem o stanovený obsah a tím podpořit jejich osobní vnitřní motivaci k poznání. Což je pak často provázeno nezvládnutým uměním učit se a mizivou schopností většiny žáků a studentů získat návyky průběžné přípravy na vyučování. To vše následně souvisí s existencí cíleného upevňování vlastností osobnosti včetně těch morálních. Z uvedených skutečností pak vyplývá i sporná funkčnost samotného vyučování a koneckonců i celého vzdělávacího systému . A možná i něčeho většího. Neboť výchova a vzdělávání je základem kvality společnosti. Josef Švejk by jistě dodal:" A navopak."

Kdo někdy odpovídal za výrobu bábovky nebo raketoplánu, asi potvrdí, že průběžná kontrola procesu tvorby je pro výsledný efekt činnosti často podstatnější než sebelépe připravené závěrečné prověření. Zavedením jakéhokoliv konečného zkušebního aktu se neduhy celého vzdělávacího systému nevyřeší. Pouze se posílí povědomí, že důležitější než průběžné a pravidelné celoživotní vzdělávání je zvládnutí jedné, byť rozsáhlejší zkoušky a dokonce i převzetí příslušného dokumentu o jejím absolvování. Někdy i za každou cenu, neboť i certifikát je svým způsobem zboží.

Zavedení jednotné státní závěrečné zkoušky má prý kromě jiného přinést dostatek informací o kvalitě vzdělávání. Získat po vyhodnocení zkoušek podklady pro srovnávání výsledků studia na jednotlivých zařízeních a mít skutečný přehled o celkové úrovni znalostí, tomu bude bránit asi tolik proměnných, kolik má průměrný potulný pes blech. Přesto to ale mohou být údaje zajímavé a statistiku rozhodně obohatí. Praktické využití však nebude snadné. Zásahy do sítě škol často ovlivňují místní politiku. O možných úskalích připravované akce svědčí i skutečnost, že velkou pozornost věnují autoři samotnému utajení příslušných testů. Počin je to chvályhodný, procento úspěšnosti bude jistě v našich podmínkách značné.

Už před zavedením "státní maturity" je možno empiricky konstatovat, že úroveň vzdělávání je značně různorodá co do kvality i kvantity. Výrazné rozdíly ve výsledcích jsou patrny mezi různými typy středních škol. Studenti postrádají zejména schopnosti využívat získané poznatky k řešení složitějších problémů. Objevují se nedostatky v porozumění textu, které hraničí s funkční negramotností. Nedaří se přistupovat k řešení úkolů s využitím mezipředmětových vazeb a uplatňovat žádoucí tvořivý přístup. Tato a další zjištění budou jistě poučná, zřejmě však budou postrádat vhodnou didaktickou terapii. Vývoj poznání ale nepochybně funguje, a tak snad mnohé nedostatky odstraní systém celoživotního vzdělávání. Optimismus do žil pak nalije škarohlídům a maximalistům vědomí, že nikdo není dokonalý.

Lze chápat snahu mnohých pedagogů obhajovat konání maturitní zkoušky, neboť její existence patří k těm několika málo prostředkům, které přinutí část studentů posledního ročníku dotčených středních škol k určitému pracovnímu úsilí. Přes veškerou snahu a úctu k tradici však zůstane toto konání pouhou jednorázovou zkouškou se všemi omezeními, které takový akt provázejí. Rozhodně nelze v jejím rámci prověřit celkovou orientaci adepta v příslušných předmětech a jen obtížně se dobrat poznání o zvládnutých kompetencích v žádoucích oblastech.

Levnější a didakticky účinnější postup se přímo nabízí.

Na mnoha vysokých školách existuje systém kreditů udělovaných za postupné zvládání programu studia. Kdyby se nemalé finanční prostředky a úsilí všech odborníků na maturitní zkoušku nasměrovaly na vytvoření souboru objektivního hodnocení výsledků zvládnutí jednotlivých dílčích kroků učiva v průběhu celého studia a do absolutoria školy se dále započítávala průběžná aktivita studentů, výsledný efekt vynaložených milionů by mohl být průkaznější. Absolutorium všech ročníků školy na základě příslušného počtu kreditů by bylo zřejmě dostatečně přesvědčivé pro přiznání kvalifikace, platového zařazení a případné přijetí k dalšímu studiu. Spektákl zvaný maturita by mohl zůstat pro milovníky tradic jako nadstavbový systém odborných zkoušek úzké oborové specializace a rozšířené jazykové přípravy .

                 
Obsah vydání       9. 3. 2009
9. 3. 2009 Obama přiznal, že Spojené státy "nevyhrávají" válku v Afghánistánu
9. 3. 2009 Lavrov: Rusko navrhuje úplný zákaz raket středního a kratšího doletu Karel  Dolejší
9. 3. 2009 Kongres alterglobalizačního hnutí ATTAC v Berlíně: Dialektika úspěchu
8. 3. 2009 Sikorski a Vondra prý ze hry, v čele NATO nejspíš bude Dán Karel  Dolejší
6. 3. 2009 The Crisis of Czech Literature Štefan  Švec
9. 3. 2009 Čas kočárů a lamp, výročí Karla Kryla, Tichá válka o přežití, nejen ve Vile Primavesi Josef  Brož
9. 3. 2009 Melounek sem, melounek tam Pavel  Táborský
9. 3. 2009 Dnes vám vyplení peněženku -- zítra vás rozřežou skalpelem Miloslav  Štěrba
7. 3. 2009 Obama je přepracovaný
9. 3. 2009 Polsko uvítalo odstoupení Steinbachové Richard  Seemann
9. 3. 2009 O síle osobnosti zeleného předsedy Karel  Dolejší
9. 3. 2009 Bursík svou výhrou prohrál Zeleným co mohl Štěpán  Kotrba
9. 3. 2009 Jak mohou být zelení atraktivní pro voliče komunistů? Boris  Cvek
9. 3. 2009 Vzkaz pro modrozelenou bandu ve Straně zelených Pavel  Pečínka
9. 3. 2009 Ústřední revizní komise Strany zelených: Čáslavka a Šlegr budou zbaveni všech funkcí
9. 3. 2009 Daniel Solis: Vystupuji ze Strany zelených
9. 3. 2009 Zubová: "Se lháři ve vedení nezíská Strana zelených podporu voličů"
9. 3. 2009 Jakubková: Bursíkovi zůstane beznázorová a nevolitelná monokultura
9. 3. 2009 Jak na stranu "vyžírků uprdelených na teplé sesli" Milan  Daniel
9. 3. 2009 Oxfordský profesor doporučuje, aby teenageři chodili do školy až od 11 hodin
9. 3. 2009 Jak to vidí ti, co nežijí z práce jiných Ladislav  Žák
9. 3. 2009 Jazzová sekce k 70. výročí roku 1939
9. 3. 2009 "Krízové" investície do budúcnosti Karol  Palkovič
9. 3. 2009 Libra masa nejen u Shakespearova Kupce benátského Vít  Klíma
9. 3. 2009 Nová izraelská pravica Matúš  Holý
9. 3. 2009 Polovina obyvatel Česka na internetu
9. 3. 2009 O rovnoprávnosti a o měření stejnou mírou, neboli růže pro každou ženu Uwe  Ladwig
7. 3. 2009 Růže pro ... každou ženu? Anna  Čurdová
7. 3. 2009 MDŽ Ladislav  Žák
7. 3. 2009 159. výročí narození TGM
7. 3. 2009 Britská vláda znárodnila banku Lloyds
7. 3. 2009 Bude se opakovat Velká deprese? Ladislav  Žák
6. 3. 2009 Ví někdo něco o osudu bratislavské sochy Klementa Gottwalda?
2. 3. 2009 Hospodaření OSBL za únor 2009

Školství RSS 2.0      Historie >
9. 3. 2009 Melounek sem, melounek tam Pavel  Táborský
9. 3. 2009 Oxfordský profesor doporučuje, aby teenageři chodili do školy až od 11 hodin   
4. 3. 2009 MŠMT pokračuje v neprůhledné přípravě školské reformy   
27. 2. 2009 70 procent evropských absolventů anglických vysokých škol nesplácí půjčky na školné :) Jan  Čulík
19. 2. 2009 Zavést školné v ČR? Rozhodně ne!   
12. 2. 2009 Národ v ohrožení Kostas  Dimelis
10. 2. 2009 Potřebují pedagogové své profesní sdružení? Pavel  Táborský
9. 2. 2009 Buďme tvořiví v roce kreativity 2009 Michal  Giboda
9. 2. 2009 University of Chicago Visiting Scholars Program   
9. 2. 2009 Zavedení školného v Anglii ve školství nic nezlepšilo Jan  Čulík
6. 2. 2009 Školství potřebuje občanskou aktivitu Miloslav  Štěrba
5. 2. 2009 Vláda ignoruje protesty univerzit, jejich zástupci nevědí, co si počít Tomáš  Koloc
5. 2. 2009 Komu slouží Česká školní inspekce?   
5. 2. 2009 Plíživá privatizace vysokého školství Martin  Hříbek
3. 2. 2009 Sadomasochismus to tedy nebyl Jan  Čulík