Konfrontace Gottwaldovy a Šmeralovy praxe

▼ Představitel KSM/SMKČ David Pazdera (v černém) na nedělní demonstraci , foto: KSM

KSČM se ovšem pořadatelství žádného mítinku neujala, neboť se už nějaký čas domnívá, že protiradarový protest není záležitost stranickou, ale občanskou. Což je pravda. Komunisté mohou při těchto protestech být aktivní, ale nikoliv jako straníci, ale jako jednotlivci - občané. V organizovaném houfu i s ozvučovací aparaturou ovšem přišla Pražská rada KSČM v čele s Viktorem Pázlerem a houfec SMKČ s tlampačem. Mladí provokatéři se srpy a kladivy i jejich příznivci z KSČM potřebují být vždy snadno identifikovatelným semknutým předvojem, který mobilisuje masy (poúnorová rétorika Gotwaldovy KSČ). Nestačí jim pracovat s lidmi a pro lidi (skromný volební slogan současné KSČM), oni vždy pokud možno musí stát čelem k masám (heslo Klementa Gottwalda) a tak záměrně vytvářet nepravdivý dojem o své vlastní roli v dějinách. Povedlo se jim to. Tentokrát. Prokeš neměl jinou volbu, než rudý mikrofon akceptovat. Takže viděno touto optikou, komsomolci měli pravdu. Organizace MTZ (materiálně technického zásobování) zvítězila nad idejemi, i když toto většina účastníků nebyla a Prokeš se od pořadatelství KSČM distancoval.

Komsomol.cz, Leopold Vejr: SMKČ na demonstraci Ne základnám 5. dubna 2009 ZDE

Několikrát v minulosti se pokusili mladí komunisté tímto pseudo"stranickým" přístupem, stalinskou militantností a rudými prapory se srpy a kladivy rozbít protiválečné demonstrace, na které ovšem chtěli přijít i lidé, kteří opravdu nemusí být konfrontováni se symboly režimu, který třeba právě jim ublížil. Alterglobalizační či antikapitalistický ještě nutně neznamená komunistický. Radikální a usilující o sociálně spravedlivou společnost ještě neznamená stalinistický a dogmatický. Hlupáctví nelze ani při zaštiťování se "vědeckostí" povýšit na politickou ideu.

Třicetičlenný kontingent Komunistického svazu mládeže ovšem napochodoval přímo doprostřed shromaždiště třísetčlenné protiválečné demonstrace, své srpy a kladiva hrdě nad hlavou. Fotoreportéři pravicových deníků měli o ilustrační záběry s Leninem, rudými hvězdami a symboly jakešovského režimu postaráno. Aktivisté KSM se pohádali se všemi a bylo jim nakonec řečeno, ať si dělají demonstrace svoje. Cesta k diskreditaci celého, názorově pestrého protiválečného hnutí nálepkou "rudého spolku" byla otevřena. Média toho využila dokonale. A od té doby chodí na jakékoliv demonstrace ani ne polovina lidí. Aktivisté KSM a jejich symboly nesmějí ale chybět na žádném.

22.3.2005, Štěpán Kotrba: Jak globální hloupost ovlivňuje některé protiválečné aktivisty aneb Sektářství mírotvůrců ZDE

Prodaní nebo koupení, hlupáci nebo navedení?

Komsomolci se nepokusili ukrást jen protiválečné téma. Pokusili se stejným způsobem ukrást i v západní Evropě nadstranickou a široce podporovanou Iniciativu za sociální fóra, kterou původně organizovala široká koalice Společnosti pro evropský dialog, ČMKOS, Sdružení nájemníků, Agrární komory, Křesťanského dialogu a dalších názorově pestrých skupin. Až způsobili v Česku její naprosté ochromení. S hlupáky nemá cenu diskutovat a s militanty nemá cenu se přít. A tak na dlouho zůstanou česká sociální fóra stranou zájmu kohokoliv, kdo zde nehodlá poslouchat pouze mladé komunisty a soudruha Exnera. V roce 2005 to bylo naposledy, od té doby je poslouchá pouze BIS, kterou osobně podezřívám z tiché podpory KSM, aby mohla psát alespoň něco o nebezpečí levice do každoročních zpráv o extremismu.

22. 12. 2005, Miroslav Prokeš: Jsou v Česku levicoví extremisté? ZDE

Myslím, že dnes už ani neúnavný organizátor sociálních fór Mirek Prokeš nepochybuje o rozbíječském vlivu mladých stalinistů a jejich základny v pražské a brněnské organizaci KSČM na akce, které kdy pořádal. Mladí komunisté (a je jedno, jestli z brněnského "tvrdého jádra" nebo z Prahy), se pokusili několikrát strhnout na sebe pozornost i v rámci iniciativy Ne základnám, která vznikla v Praze z popudu řady levicových organizací a politických subjektů (mj. Socialistické solidarity, Socialistické organizace pracujících, Socialistické alternativy Budoucnost, Socialistického kruhu, Levého bloku, Humanistické strany a dalších), až z ní byli pro naprostou neschopnost respektovat druhé a společná pravidla v květnu 2007 exkomunikováni. Jak v Praze, tak v Brně, kde jejich následná opětná infiltrace vedla k rozpuštění místní organizace NZ.

7. 2. 2009: Oficiální stanovisko Ne základnám: S českými nacionálními bolševiky nechceme nic mít ZDE

Rvačka o definici pojmu komunista

"Je třeba míti na myslí, že zbytky poražených tříd ... nejsou osamoceny", pravil 22. března 1951 komunistický poslanec Fiala v Národním shromáždění sice v úplně jiné souvislosti, ale s prognostickou jasnozřivostí. A stejně prognosticky tento poslanec citoval slova svého stranického předsedy "Nakonec na každého z těchto lotrů dojde." S úředně rozpuštěným KSM je to stejně. Doposud není osamocen, protože pro některé izolované organizace KSČM je vynikajícím klackem proti politice stávajícího vedení strany. Snahu po zákazu KSM musí Vojtěch Filip jako právník odmítat pro právní nihilismus, který zavádí do právního řádu, jako předseda KSČM to musí odmítnout pro hrozby, které z toho vyplývají vůči svobodě slova i politice strany samotné. Jako politik ovšem musí nad hloupostí mládežníků skřípat zuby, i když stranické vedení se s teorií ani praxí této organizace neztotožňuje. Používat název komunistický jim ovšem nemůže zakázat. A v tom je ta potíž. KSM i její "přeprasení" následovníci jsou totiž něčím nástrojem k ukradení komunistické identity na straně jedné, a pro druhé je to potenciální možnost likvidace celé komunistické strany. Exnerův pokus o ožebračení strany ukradením jejího sídla nevyšel. A jiná možnost v historicky krátké době nezbývá.

2. 12. 2006, Štěpán Kotrba: KSČM: Rvačka o střechu nad hlavou skončila defenestrací Václava Exnera ZDE

Na sjezdu KSČM 17. a 18. května 2008 se pokoušeli komsomolci dokonce o ovládnutí sjezdové diskuze svou agendou a o provokace, když se pokoušeli jejich lidé o vstup na sjezd pod pláštíkem novinářské akreditace. Provokace ani vzbuzení solidarity delegátů nevyšly. Z celkového počtu zhruba tří stovek delegátů podpořilo agresivní členy KSM pouze asi třicet lidí. Stále stejných. KSM ovšem provokativně oznámil sjezdu KSČM, že po svém zrušení ještě zesílil činnost... Jak na takovouto protiprávní drzost reagovat? Sjezd reagoval nejmoudřeji, jak mohl. Informaci ignoroval. Přijatá Deklarace VII. sjezdu KSČM k mládeži s KSM už nepočítá. Strana si založila sekci mladých.

Nicméně kvůli tomu, že jeden z šéfů KSM přebral holku druhému, se akční jednota vášnivých revolucionářů po úředním zákazu KSM jaksi rozpadla... Jedna část mladých komunistů, vedená Davidem Pazderou (prvním vítězem sexuálního duelu) a Lukášem Kollarčíkem, přemalovala vývěsní štít a založila 22. listopadu 2008 v Přerově nový spolek - Svaz mladých komunistů Československa (registrace 29. 10. 2008, IČO 26580861), který získal pozici nástupnictví po KSM. Druhá pod vedením Milana Krajči (podle upozornění lidí blízkých KSM prozatím konečný vítěz sexuálního duelu o srdce Veroniky Sýkorové), dál opečovává starou hlavičku z ilegality, mezitím ovšem jsa tou druhou polovinou komsomolců vyloučen ze všech "orgánů". Pazdera ovšem nelení a burcuje členskou základnu KSČM, v materiálu Klubu Komunistického svazu mládeže Brno "O antikomunismu v KSČM" řka: "Co je třeba? Je třeba vyměnit vedení strany! "

KSM a SMKČ - hledej deset rozdílů

"Veškerou činnost vyvíjíme v třídně nepřátelském buržoazním státě", tvrdí dnešní, prozatím úředně zaregistrovaní komsomolci a z toho dovozují, že i "komunistická strana v buržoazním státě musí být z principu "státoborná", směřující k překonání kapitalistické společnosti, k socialismu a v konečné fázi ke komunismu". Tak stojí psáno v článku na stránkách SMKČ, kde obhajují staro-noví komsomolci symboliku srpu a kladiva jako nejniternější ideové východisko. Ta státobornost je jinými slovy pobídka k protistátnímu, respektive protiústavnímu chování. "Komunistický svaz mládeže se v posledních letech před svým rozpuštěním profiloval jako marxisticko-leninská organizace. Svaz mladých komunistů Československa na tuto orientaci a na všechny pozitivní rysy práce Komunistického svazu mládeže navazuje." No jo... řekli to i na ministerstvu vnitra během předávání žádosti o registraci takto ostře? Ale právě v tom leninismu a třídním nepřátelství (nenávisti, abychom byli historicky přesní) je problém, který komsomolci měli s českou ústavou a dalšími "buržoazními" zákony, regulujícími činnost občanských sdružení. "My se za znak dělníků a rolníků, který hrdě nosíme ve znaku naší organizace, nestydíme," konstatoval už před rokem Pazdera. Ano. Pazdera se nestydí.

KSM/SMKČ na sobotní demonstraci▼

Poslední sobotní aktivita mladých komsomolců rozzlobila polovinu hostů, kteří lásku k propagandistickým symbolům SSSR s Pazderou nesdílejí. Oprávněný proto byl požadavek organizátora demonstrace Miroslava Prokeše, který ač sám komunista (podle Pazdery ovšem pouze " tzv. soudruh"), odmítl rudou symboliku se srpy a kladivy na náměstí a přikázal úředníkům magistrátu a městským strážníkům, aby konali. Ti ovšem, věrni úřednické předposranosti, nekonali. Dokonce jim nevadil ani transparent úředně zakázané organizace. Pročpak asi? V neděli to ale bylo jinak. Pazdera a jeho kolegové přišli zas. Organizátoři byli důslední a tak komsomolci svůj transparent rozbalili, vyfotili se s ním, poté byli důrazně požádáni organizátorem za asistence "antikonfliktního týmu", aby transparent smotali. Což po chvíli diskuzí učinili.

Do Evropy přes Mongolsko

▼ KSM/SMKČ na nedělní demonstraci

Důsledek této rudé rozbíječské politiky ovšem pro příště bude, že se na akce pořádané Mirkem Prokešem už nedostaví nikdo a všichni budou jak sdružení Ne radaru, tak Iniciativu za sociální fóra ignorovat. Vynikající výsledek politiky KSČM, která nedovede učinit provokacím hrstky hlupáků přítrž. Předseda KSČM Vojtěch Filip sice už pražskou stra­nickou organizaci strany obvinil z "hrubé frakční čin­nosti", které se měla dopustit přede­vším schválením dokumentu o prá­ci s mladými členy strany z Komu­nistického svazu mládeže (KSM), ale dál se nic neděje... Marta Semelová protestovala. Člen Pražské rady KSČM a bývalý předseda KSM Milan Krajča požádal Ústřední rozhodčí komisi KSČM o prošetření celého obvině­ní. (Dialog 245/2008, 246/2008). Milan Krajča přesto kandiduje na 16. místě kandidátky KSČM do Evropského parlamentu. I když spolehlivě nevolitelném, je to legitimizace jeho názorů až příliš demokratická. Krajča totiž koordinuje nově vzniklé Lidové hnutí proti EU, přestože se vedení strany ústy místopředsedkyně KSČM Věry Žežulkové od hnutí distancovalo. Požadovat rušení EU či vystoupení z ní, které Krajča razí, je podle místopředsedy Dolejše v rozporu s programem KSČM, která respektuje výsledek referenda o vstupu do unie a podporuje evropskou integraci. Hnutí vzniklo 15. října 2008 a sídlí v Brně. Stále ještě vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČM Doc. Ing. Hassan Charfo, DrSc., 65 let, inspirátor a prosazovatel nevstoupení KSČM do Strany evropské levice a podporovatel nové Kominterny, ovšem kandiduje za KSČM do EP na místě osmém... Kdo by neznal vnitřní pochody v KSČM a nevěděl, že spolehlivě se letos do EP dostanou maximálně první tři kandidáti, činil by z této kandidátky unáhlené závěry...

19. 11. 2008, iHNed: Rozpustili mu svaz mladých komunistů, teď zakládá hnutí proti EU ZDE

Schizofrenní postoj KSČM vůči komsomolskému extremismu a jeho podpoře starými "ještěry" tuto stranu diskredituje a znevěrohodňuje. Zvláště kritické je to v situaci, kdy pro řadu levicově smýšlejících občanů může být KSČM alternativou pro případ, že by se ČSSD ve víru mocichtivé státotvornosti nechala vmanévrovat do velké koalice s ODS či obdobně diskreditující opoziční smlouvy s Topolánkovou stranou nebo do koalice s Čunkovou katolickou KDU-ČSL. Před některými infekcemi ani kondom nechrání... Dvojí dilema papež nebo Stalin či privatizace nebo srpy a kladiva by mohlo řadu voličů do té míry odradit, že by raději zůstali doma, než by volili TAKOVOU levici. Chce to Filip?