Němečtí občané milují šrotovné. Statisíce lidí si už koupili nová auta a obdrželi státní subvenci. Suma pěti miliard vyčleněná do konce roku na tento účel postačí až pro dva milióny zájemců, takže nákupy mohou dále pokračovat.

Avšak odborníci už jsou mnohem méně nadšeni. "Šrotovné je ekonomický nesmysl", říká Victor Steiner, expert Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) na subvenční politiku. Podle jeho názoru existují dva hlavní důvody pro šrotovné - totiž předvolební taktika vlády velké koalice a lobbyistický tlak automobilového průmyslu. O prospěšnosti tohoto opatření v boji s recesí však existují vážné pochybnosti.

Christoph Schmidt, předseda Institutu pro hospodářský výzkum v Porýní-Vestfálsku řekl Spiegelu, že je velmi skeptický. Podle něj prémie občany motivovuje k tomu, aby se dále zadlužovali, což vyvolává obavy odborníků. Peníze utracené za auta totiž následně chybějí jinde - například při nákupech nábytku nebo domácího zařízení. Další sektory hospodářství logicky vznášejí otázku, proč právě jen a jen automobilový průmysl je podporován. Steiner z DIW se obává masivní deformace trhu; opatřením už trpí například prodejci ojetých vozů.

Automobiloví experti hovoří o hře s nulovým součtem. Došlo sice k obrovskému nárůstu počtu prodaných vozů - v případě společnosti Opel až o polovinu - radost však nebude trvat dlouho. Patrně ještě letos se efekt šrotovného začne vyčerpávat a samy automobilky sklidí hořké plody této politiky, když následně poptávka prodělá ostrý pokles. V horizontu příštích pěti až šesti let "je šrotovné hrou s nulovým součtem", tvrdí analytik Marc-René Tonn. Brzy vystoupí do popředí problém plynoucí z nadměrných kapacit automobilového průmyslu, jehož řešení šrotovné pouze odkládá. Podle Steinera ukazuje šrotovné dokonce na možnost, že v příštích letech bude stát v podpoře aumobilek dál pokračovat, navzdory jejich špatným hospodářským výsledkům.

K tomu všemu je třeba navíc připočíst fakt, že ze současných subvencí placených německými daňovými poplatníky těží i zahraniční automobilky specializované na menší a levnější vozy - japonské, italské nebo francouzské provenience. Německé společnosti jsou následně nuceny snižovat ceny a tím i míry zisku, aby udržely svůj podíl na trhu, díky čemuž klesá mimo jiné i daňový výnos.

Šrotovné kritizují Zelení i liberálové (FDP), ekologické organizace i ekonomičtí odborníci. Podle nich je šrotovné buď k ničemu, nebo dokonce škodí. Postupně vzniká široká fronta proti šrotovnému. Ekologové kritizují vládu, že místo investic do veřejné dopravy podporuje indiviuální automobilismus. Podle liberální FDP velká koalice křesťanských a sociálních demokratů dala voličům populistický předvolební dar. A podle hospodářské komory se na výběrovou subvenční politiku neautomobilová odvětví dívají s nevolí.

Jeden z dotázaných ekonomů uvedl, že za racionální náhradu šrotovného považuje například dočasné zvýšení sociálních dávek, které jsou skutečně schopny podpořit poptávku. Konkrétně navrhl zvýšit dětské přídavky, doplatky osobám pracujícím na zkrácený úvazek a delší vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

Celý článek v němčině ZDE