Bushovo prezidentské období se přímo nabízí podrobnějšími studiu vzhledem k tomu, jak obrovsky manažersky nekompetentní bylo. Je to ironické, i když Bush ironii nerozumí. Bush totiž údajně studoval management.

Konvenční moudrost zastává názor, že zvorání války v Iráku bylo důsledkem ideologie, která zešílela. Možná. Ale byl to také příklad strašně nekompetentního řízení. Ať jste tuto válku podporovali, nebo jste byli proti ní, musíte uznat, že měla skončit už před lety a neměla zůstat hnisajícím debaklem.

Bushův ministr obrany totiž trval na tom, aby se válka v Iráku vedla s nedostatečným počtem vojáků a pak, když byla země okupována, vyslal do země příliš málo vojáků, aby tam udržovali zákonnost a pořádek. Situace se ještě drasticky zhoršila, když Paul Bremer, Rumsfeldem jmenovaný vicekrál pro Irák, rozpustil iráckou armádu, a tak osvobodil množství dobře ozbrojených a nezaměstnaných mladých mužů, aby zemi rozstříleli. Bremer také čistkami odstranil členy strany Baath z vlády, takže v důležitých postaveních nebyl nikdo, kdo by něco uměl. To, jak vyplývá z důkazů, přesně odráželo situaci v Bushově Bílém domě.

Válka v Afghánistánu byla vedena stejně pitomě. Dobří manažeři vědí, jak dělat správná rozhodnutí. Bush se chybně rozhodl dát přednost Iráku před Afghánistánem, ale obě války se rozhodl vést levně - bez zavedení všeobecné vojenské povinnosti, bez zvýšení daní, bez jakýchkoliv obětí od veřejnosti.

Bushův ústav pro studium manažerského selhání by měl také analyzovat, jak to, že si Bushova vláda povšimla až tak pozdě, že se Spojené státy propadají do hluboké recese. Zároveň by se mělo studovat, jak je možné, že různí finanční "odborníci", jmenovaní Bushem, jaksi zapomněli regulovat bankovnictví, pojišťovnictví, sektor nemovitostí a hypoték. (Zmínil jsem se o Bushových "úspěších" při hurikánu Katrina? Ne? Radši se o tom zmiňovat ani nebudu.)

Bush a jeho poradci by taky měli věnovat svůj čas tomu, co se stalo na ministerstvu spravedlnosti. Bylo zpolitizováno a mělo tak nekompetentní vedení, že si toho všiml dokonce i Senát. Američtí vládní právníci museli mít příslušný ideologický zápal, ústava byla interpretována, jako bychom žili v monarchii, a proces s Tedem Stevensem byl zvorán do takové míry, že byl obžalovaný propuštěn. Ministr spravedlnosti Alberto Gonzales, Bushův kamarád, byl pod dohledem Hariet Miersové z Bílého domu, staré Bushovy kamarádky, jejíž kvalifikací pro tuto práci bylo, že to byla stará Bushova kamarádka.

Pokud budou Bush a jeho poradci také řešit svou politiku, měli by se zeptat Karla Rova, co se stalo. Rove zredukoval Republikánskou stranu na sebe, na Rusha LImbaugha a na několik červených kravat v Kongresu, jejichž jména zná jen on. Ten by nás měl z mnohého poučit.

Bushovo prezidentské období má v sobě tolik poučení, že by se jím všichni měli zabývat dlouho do noci. Pokud není příliš pozdě - zejména pro ty, kteří jsou už kritičtí vůči Baracku Obamovi - rád bych doporučil pokoru.

Kompletní článek v angličtině ZDE