tisková zpráva

Naše iniciativa není součástí žádného politického uskupení ani organizovaného hnutí. Vznikla zcela spontánně z velkého údivu a znepokojení nad tím, jakým způsobem vede vláda svoji kampaň za zřízení cizí vojenské základny na našem území. Vláda neplní své vlastní sliby o tom, že v rámci otevřeného dialogu s občany zajistí informace o připravované stavbě.

Své znepokojení jsme vyjádřili formou otevřeného dopisu prezidentu republiky a předsedům obou komor parlamentu. Tento dopis je podepsán několika desítkami občanů vesměs činných v prestižních profesích veřejného i soukromého sektoru.

Naše znepokojení ještě vzrostlo poté, co bylo v uplynulých dnech oznámeno, že Rusko vyhlašuje moratorium na smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, a to v souvislosti s jednostrannými kroky Spojených států.

Příběh, který musí skončit, i tak bych mohl nazvat svůj článek s odkazem na 13. 7. 2007 publikovanou tiskovou zprávu Ligy lidských práv Nelidské zacházení v policii a vězeňství: nekonečný příběh? . V posledních letech bere dech rychlost, jakou jsou ze společenského vědomí vytěsňovány hodnoty zakládající lidská práva a občanské svobody. Jakoby se z nich stávaly pojmy, které nikoho nezajímají, jen obtěžují.

Vždy mě fascinovala otázka, jak se jich společnost dokázala vzdát po Únoru 1948. Nemohl jsem pochopit, jak mohlo být jednou něco samozřejmé a o několik měsíců nemožné nebo velmi nebezpečné, když jde o jevy tak důležité pro vztah jedince a celku. Nyní tomu asi začínám rozumět – pro většinu občanů to nic důležitého není. Svobody jsme se rychle nasytili a necítíme potřebu a často ani energii jí využívat ke svému působení ve veřejném prostoru.

Ervín Hudeček se ptá, co jsem dělal v Prognostickém ústavu, naprosto oprávněně. A má zrovna tak pravdu, když poznamenává, že je divné, že se mě na to nikdo nikdy neptal. Mně to také připadalo divné, ale když to nikoho nezajímalo, neviděl jsem důvod sám o tom mluvit. Teď tedy to snad mohu konečně „odmlžit“.

V Prognostickém ústavu, který byl ústavem Akademie věd, jsem byl vědeckým pracovníkem v kategorii „samostatný vědecký pracovník specialista“, a to v sekci sociálních věd.

Členové senátního klubu Sdružení nezávislých kandidátů došli k neuvěřitelným závěrům při posuzování rasistických výroků na adresu Romů, kterých se dopustila jejich kolegyně Liana Janáčková. Vzhledem k tomu, jak byla kauza načasovaná, je prý výsledkem bojů na ostravské radnici. Kolegové senátoři sice považují výroky Janáčkové za neadekvátní, ale rezignaci Janáčkové na post místopředsedkyně senátního výboru pro lidská práva nepožadují. Janáčková sama rezignovat odmítá.

tisková zpráva

Dne 14. července 2007 se v Praze sešli partneři projektu ACCRETe, schváleného na základě 3. žádosti o návrhy v rámci programu INTERREG III B CADSES, na předposledním jednání, které předcházelo závěrečné konferenci projektu, jež proběhne ve dnech 9. a 10. listopadu 2007 v řeckém městě Aigio.

Projekt ACCRETe (Agricultural and Climate Changes: How to Reduce Human Effects and Threats, tj. Zemědělství a klimatická změna: Jak snížit vlivy a hrozby dané člověkem) vychází z následujících předpokladů: Klimatická změna bude mít dramatický dopad na zemědělství a ekonomiku v Evropě. Nové postoje, které jdou ruku v ruce se zaváděním a rozšiřováním systémů hospodaření využívajících obnovitelné zdroje, jsou nezbytné k redukci nebezpečí souvisejících s klimatem a ke zmírnění těch vlivů na klimatickou změnu, které jsou způsobeny lidskou činností. Zejména zemědělství má vliv na klimatickou změnu a je jí zároveň ovlivňováno. Například velká část skleníkových plynů, jako je methan a dusík, pochází ze zemědělství, a dojde-li pod vlivem jejich vypouštění k oteplení, zemědělství bude jedním z prvních hospodářským odvětví, které bude vlivy klimatické změny vážně zasaženo.

Když jsem bydlel na kolejích Jižní Město, propadal jsem často depresím. Aby ne. Ať si pan prezident tvrdí, že přírodu v podstatě nepotřebujeme, stále šedivé panelové budovy natřískané jedna na druhou, bez kouska zeleně, skutečně k ničemu jinému nesvádějí.

Nedávno jsem měl možnost se sem se synem podívat po letech znovu a žasnul jsem, že se deprese prohloubila -- postavili zde totiž ohromný betonový bunkr, kterému se říká hypermarketové nákupní středisko, nebo tak nějak podobně, a hned vedle, kde kdysi rostlo alespoň pár stromů a nějaká ta tráva, stojí hypermoderní prosklené budovy nějakých rovněž hypermoderních společností. Depka na n-tou.

upozorňuje v souvislosti s článkem Jana Lipšanského "Hrozí Praze syndrom Jižního Města?" Jaromíra Eismannová, vedoucí odboru územního rozvoje Úřadu Městské části Praha 1.

K tomu dodává Jan Lipšanský:

Pohled na tu část Klárova před výstavbou pomníku je ZDE, po výstavbě pomníku ZDE

ZDE text hned v prvnim odstavci: říká:

"V parku na Klárově se zmenšila plocha zeleně v souvislosti s výstavbou pomníku druhému odboji. Slibovaného vysazení stromů u ulice Klárov se občané dosud nedočkali."

Ale když tak na to koukám, možná nešlo skutečně o stromy, ale stromokeře... :-)

Rád bych vyjádřil podporu názoru pana Cveka, že přebujelá teologie je balast, a poděkovat panu Ladwigovi za zveřejnění slov papeže Benedikta XVI. Vysvětlím proč.

To, co na nás dnes působí v římské církvi tak negativně, je dědictvím středověku (zejména od 13. století), nikoli starověku. Bohužel, lidé si to často málo uvědomují, ale do 4. století po Kr. (čili přes 300 let) neměla křesťanská církev žádné oficiální dogma, žádnou oficiální hlavu a žádnou společnou strukturu.

O bezpečnosti v Evropě nesmějí rozhodovat pouze vojáci. Už je to tady: Rusko na 150 dní zmrazilo účast na Smlouvě o konvečních ozbrojených silách v Evropě (KOS). Jestliže se v tomto čase nepodaří dosáhnout dohody s NATO o plnění této smlouvy, Moskva nebude vázána stanovenými horními hranicemi počtu tanků, obrněných transportérů, letadel, vrtulníků a děl ve své evropské části. Nebude předávat informace a nebude automaticky povolovat inspekce z NATO.

Podle ruského deníku Kommersant byl prezidentský dekret s tímto rozhodnutím připraven už před měsícem, kdy neuspěla jednání o plnění smlouvy o KOS. Ty vyvolalo Rusko s upozorněním, že NATO smlouvu nedodržuje. Diplomacie selhala: státy NATO ruské námitky odmítly.

Britské listy před rokem upozornily na snad nejdéle trvající soud v České republice. Nazvaly ho "ASANACE 2006". Dva bývalí příslušníci Státní bezpečnosti byli obviněni ze skutků, které se žalobě "nad veškerou pochybnost" nepodařilo prokázat. Neprokázalo se jim nic. Přesto je odsoudili. Při jejich obžalobě podváděly orgány činné v trestním řízení - žaloba předložila soudu diletantsky zfalšované důkazy vyšetřovatelů ÚDV (stejně jako v případě policejního a žurnalistického honu na "demokratického" špióna Karla Srby, kdy důkazy falšovala policie). Soud je připustil. Stejně tak náhle se rozpomenuvší se svědky... Svědectví po šestnácti letech letech od žaloby a skoro čtvrtstoletí od skutku jsou prakticky bezcenná, neboť se už netýkají reality, ale vzpomínek na ni, či domněnek o ní. Právní vady práce žalobců dospěly už několikrát k rozhodnutím odvolacích či dovolacích soudů. Naposlady 26. 4. 2007. Nejvyšší soud souhlasil s dovoláním obžalovaného a rozsudek nařídil opakování celého odvolacího řízení...

Britské listy před rokem zveřejnily redakční objasňující článek i stanovisko jednoho z odsouzených, neboť procesní pochybení žaloby, báchorky svědků a podvržené důkazy ze strany policie považovaly za politickou objednávku před volbami a jeden z "demokratických" politických procesů.

Miroslav Šuta: Vidím z dnešního StBácko- KGBáckÉho "speciálu" BL (3 texty jsou produktem profíků z StB + agitka v jejich prospěch), že BL vedou o kvalitní žurnalistice jen nezávazné řečičky. Vaším výmluvám, že prý nemůžete, už věřiti nemohu.

Začínám chápat to co jiní pochopili už dříve a proč se odmítli podílet na tom, dodávat BL svými texty zdání důvěryhodnosti.

Je to škoda, protože jedny Haló noviny už český internet má. Nebyl bych věřil před lety, kdy jsem Vám poslal první příspěvky, kam to BL dopracují. Ale každý svého štěstí strůjce :-)

Odpověď Jana Čulíka: Reakce Miroslava Šuty už skutečně nechápu. Na jedné straně tvrdí, že nechce nikoho cenzurovat, přitom ale protestuje proti zveřejněným článkům. Článek o případu "Asanace" je přímou reakcí na kritiku pana Šuty. Obsahuje nové informace. Proč máme potlačovat informace o tom, že český Nejvyšší soud shledal způsob, jímž je souzen bývalý člen Stb, za neuspokojivý? To znamená, že protože někdo byl členem Stb, nemá právo na spravedlnost? Jak by se to odlišovalo od komunistického režimu?

Reakce Karla Koechera je odpovědí na dotaz čtenáře. Proč ji máme potlačovat?

Politické analýzy Oskara Krejčího jsou inteligentní a silně čtené. Představa, že Oskar Krejčí tím šíří téměř dvacet let po pádu komunismu propagandu KGB, je paranoidní, ale pokud má proti argumentaci pana Krejčího pan Šuta nějaké námitky, ať ji rozebere. Rádi mu jeho kritiku zveřejníme.

Myslím, že tímto tuto poněkud neplodnou diskusi uzavřeme. Pokud si pan Šuta přeje kriticky analyzovat argumentaci článků, vycházející v BL, rádi tuto kritiku zveřejníme. Životopisné informace o autorech, jejichž články publikujeme, uvádíme zcela otevřeně v rubrice O autorech. Nemáme k tomu co dodat.

Rakouská ministryně spravedlnosti Maria Bergerová oficiálně vyhlásila v rámci akce "Nalezeni, zatčeni, odsouzeni" odměnu ve výši 50 tisíc euro tomu, kdo přivede na stopu dvou nacistických válečných zločinců Ariberta Heima a Aloise Brunnera. Jde více než o symbolické vyhlášení, protože bývalý lékař koncentračního tábora Heim a lovec Židů SS-Hauptstrumführer Brunner vzhledem k jejich možnému vysokému věku 93 a 95 let zřejmě již nejsou na živu.

Četl jsem od Miroslava Šuty v BL článek 'Nejde mi o cenzuru, ale o vyváženost' a chci mu poděkovat za to, že mi dal nápad napsat poznámku o svobodě tisku. Byl jsem rád, že mi umožnil vyjádřit se k něčemu podstatnému a spojit to s tím, co jsem před lety zažil a co je vlastně ještě dnes zajímavým poznatkem, aspoň podle mého nevyváženého názoru.

Čeští podnikatelé jakoby přestali čekat na daňovou reformu a raději přesměrovávají své zisky do daňových rájů v zahraničí. Jak ukazuje poslední vývoj nejde ale o podnikatele, kteří by chtěli utajit vytunelovaný majetek, ale stále častěji spíš o ty, kterým přestává vyhovovat houstnoucí česká byrokracie, vysoké daně a malá ochrana domácích podniků a jejich investic.

Len na doplnenie k reakcii pána Potměšila na veľkú psiu aféru z leta 2007, ktorá sa určite zapíše do dejín konfliktu civilizácií, píše Slavomír Čéplö:

Hadís, ktorý pán Potměšil spomína, sa nachádza medziiným v zbierke Sahíh al-Buchárí (čo je najautoritatívnejšia zbierka hadísov nazvaná podľa jej kompilátora Muhammada ibn Ismá'íla al-Buchárího) v zväzku 1, kniha 4 "O rituálnej očiste". Jeho anglický preklad možno pod číslom 173 nájsť ZDE.

Al-Buchárího zbierka obsahuje niekoľko ďalších hadísov týkajúcich sa psov. Podľa nich Muhammad bol proti psom iba vtedy, ak sa chovali len tak na parádu. Proti psom používaným pri love alebo na stráženie nemal nič. Ako poznám muslimských učencov, určite sa nájde aspoň jeden, ktorý potvrdí, že do jednej z týchto dvoch kategórii patrí aj pes slečny Machovej, veď je predsa špeciálne vycvičený.

A len pre zaujímavosť: hneď nasledujúci hadís (č. 174) vraví, že za Muhammadových čias sa psi voľne pohybovali po mešitách. Ak Prorok nemal nič proti psom v mešitách, prečo by pravoverný moslim mal mať niečo proti psom v kúpeľoch?

Také si myslím, že BL jsou názorové nevyvážené - jenže myslím, že to není ani tak vína redakce - že by pan Kotrba nebo Čulík nějaké názory cenzurovali - ale spíš, že českým zastáncům pravicových názorů mezi publicisty a pravicovými disidenty vyhovuje jednostranné názorové prostředí mainstreamových médií a nestojí o konfrontaci a diskusi.

Proto se BL snaží ignorovat, marginalizovat a nejraději by je z veřejného prostoru vyloučili. Nejsou zvyklí diskutovat, oponenta onálepkuji a nepotřebují pak už žádné argumenty. Myslím, že s názorovou jednostrannosti BL mohou něco udělat jenom zastánci pravice - jenže osobně se domnívám, že alespoň mezi mainstreamovými publicisty existuje tiché srozumění, že BL jsou listy párijské a je radno do nich nepřispívat.

Jinak nemám ale pocit, že by v případě p. Koechera neuvedly BL kontext a nedaly prostor třeba Vašim názorům, pane Šuto. I sám pan Čulík hned napsal, že výpověď p. Koechera není možné jen tak považovat za důvěryhodnou a nejsou k ní důkazy.

Svérázný (a možná na ruské poměry jediný účinný) způsob boje s islámským i neonacistickým extremismem zvolilo Rusko. Nicméně, redakce vládního listu Rossijskaja Gazeta to komentovala slovy, že "takové dokumenty ještě nepublikovala..." Že je to poprvé, připustil i představitel Generální prokuratury. Prezident Vladimir Putin uložil svým výnosem z 5. května 2006 Federální registrační službě připravit černou listinu literatury, filmu a hudby, která bude přezkoumávána a dotiskována každý rok vždy v lednu a červenci. Dokument , který nazvala redakce listu Rossijskaja gazeta "Топорнография", zahrnující 14 titulů, které byly ruskými soudy zakázány v letech 2004 - 2006 pro potenciál vyvolat rasovou, náboženskou a politickou nenávist, a byly označeny jako extremistické, vyšel 14. 7. 2007 ve vládním deníku Rossijskaja Gazeta jako federální nařízení N4414. Porušení zákazu se trestá až pětiletým vězením pro někoho, koho policie usvědčí z vydávání a rozšiřování.

Ve stejný den přijalo Rusko prováděcí předpis k zákonu o zabránění terorismu, zmocňující armádu k použití zbraní a vojenské techniky proti teoristům.

Výkonná rada ODS odmítla referendum o případném umístění amerického radaru na českém území. Jako důvod uvedla, že referendum nepovažují za odpovědný způsob rozhodování o otázkách národní bezpečnosti. ODS tvrdí, že referendum o radaru by bylo nezodpovědné. Z tohoto vyjádření lze usuzovat, že občanští demokraté považují za zodpovědné odmítnout názor více jak 70% českých občanů, kteří navzdory stanovisku ODS referendum podporují.

Související informace: ODS: Referendum o radaru je nezodpovědné ZDE

Uživatelé vysokorychlostního internetu (broadbandového připojení) ve třiceti nejrozvinutějších státech světa mají k dispozici velmi odlišnou rychlost připojení a platí za to v různých zemích velmi rozdílné ceny, konstatuje zpráva OECD.

Uživatelé ve dvou třetinách členských zemí OECD nyní používají broadband. Země, které si vybudovaly sítě optických kabelů, mají nyní nejrychlejší připojení za nejnižší ceny.

V Japonsku mají uživatelé internetu rychlost připojení 100 Mbps, desetkrát více, než je průměr v zemích OECD.

O cenzuře na Britských listech nemůže být samozřejmě ani řeč.

Pan redaktor, jat výhradně altruismem a obsedantně-kompulzívní psychózou o potřebě vyváženosti všehomíra - vybírá a publikuje všelijaké ty exploatace komunistického, ultralevicového, muslimského a jiného hnusu zajisté jen proto, aby "pravicovým" českým médiím zajistil nějakou protiváhu.

Všichni čtenáři ovšem upřímně a bezmezně věří tomu, že pan redaktor takové názory nezastává, nesdílí, nezdráhá se je tolerovat a v podstatě se mu hnusí. Samozřejmě mezi čtenáři Britských listů jsou výhradně salónní filosofové, pro něž je nějaká obhajoba STBácké zrůdy jen studijním zdrojem "názorů" které opravdu ale upřímně nesdílejí.

Docela mne zaujal článek pana Bláhy.

Ne snad tolik pro obsahovou náplň, ale pro způsob argumentace. Zkusím se věnovat jednotlivým bodům, abych ukázal na konkrétním příkladu jak se liší přístup lidí přemýšlejících a těch kteří chtějí jednoduché návody a schémata.

Nesouhlasím s tím, že pan Řezáč dělá jen tak rovnítko mezi fašismem a pravicí. Prvorepubliková česká pravice nebyla fašistická stejně jako levice nebyla komunistická - fašisté a bolševici tvořili extrémní okraje normálního spektra.

Reakce na článek Štěpána Kotrby: "Diktátor Comandante el Jefe".

Jsem rád, že vím, že pan Kotrba pokládá Kubu za vzor umírněnosti, za oběť politiky USA atd. Je však zvláštní, že všechny jiné režimy, jichž si určitě také váží - třeba Finsko, Belgie, Island, Nový Zéland - umožňují svým občanům užívat týchž svobod, jaké užívají občané USA, zatímco občané na Kubě je užívat nemohou (svoboda tisku, svoboda politické soutěže, svoboda cestování, nezávislost justice atd.).

V podstatě souhlasím s názorem Borise Cveka, že Spojené státy mají dnes rekordně nejlepší univerzitní výzkum. Zároveň však nemohu nevzpomenout příběhu, který jsem slyšel od svého pražského univerzitního kolegy, který v USA delší dobu pobýval a vždy se tam rád vracel - teď už ne. Důvod? Například tato historka:

Pane Cveku,

"Pane Cveku, kdybyste si dal tu práci a rozhlédl se trochu po internetu a dostupných údajích, tak zjistíte, že minimálně za poslední 3 roky v USA dramaticky ubývá zahraničních studentů.", zacina pan Bodzar svuj kratky, nicmene razantni prispevek

Jak vypada takovy uprk zahranicnich studentu? píše Jaroslav Borovička:

rok pocet procentni zmena

2000/01 547,867 6.4
2001/02 582,996 6.4
2002/03 586,323 0.6
2003/04 572,509 -2.4
2004/05 565,039 -1.3
2005/06 564,766 -0.05
Zdroj: ZDE

Ja v datech vidim mirny pokles oproti vrcholnym letum 2002/03, nicmene stale je studentu vice nez v roce 2000/01. Situaci od roku 2000/01 bych nazval setrvalym stavem, v ramci nahodnych vykyvu. Dramaticky ubytek? Uprk? Takovy nazor vyzaduje opravdu velkou fantazii. Pro rok 2006/07 data jeste nejsou zpracovana, ale ocekava se vyrazny narust, protoze pocet vystavenych studentskych viz prudce narostl:

"These findings, together with a report from the U.S. Department of State Bureau of Consular Affairs showing a strong rise in the number of student visas issued in the year ending September 2006, indicate that foreign student numbers are increasing in the current academic year."

Zdroj: ZDE

Rádobyvtipná glosa pana Žáka ve mně vyvolala několik otázek. Za prvé -- český stát prostřednictvím médií, si podle pana Žáka dovolil "nadmíru dost", že uveřejnil informaci o účtu za opatření na ochranu prezidenta USA. To je mi dvakráte nepochopitelné, zvlášť když je pan Žák pravidelným "publicistickým mainstreamem" levicového střihu tak typickým právě pro BL a vůči čemu v jasné kontradikci vyznívá obhajoba názoru pana Čulíka za "necenzuru" převážně kontroverzních autorů se svoji socialistickou profesní minulostí, ke které patřila neodmyslitelně stranická knížka.

Mám za to, že lidská svoboda je více nástrojem řečníků, než aby se brala doopravdy jako samozřejmost. Co by to bylo za potentáta, který by nebral do úst lidskou svobodu? Jenže bylo překvapující se kolem roku 1980 dozvědět, že i Francie má pro své občany zákon podobný tomu komunistickému u nás: Francouz po návratu do Francie musel své nespotřebované valuty nabídnout bance k odkupu. Přesné znění si však nepamatuji. Také o poctivosti předpokládáme, že je nám samozřejmostí, ale nalezenou bankovku si mnohdy vezmeme, i když nám nepatří.

O vztahu Arabů ke psům z vlastního pozorování v Teplicích píše Vít Rous: Většina arabských dětí se psů bojí, a to nejen toho mého. Viděl jsem i případy, kdy arabské děti házely po psovi malé kameny. Samozřejmě, že se zde vyskytují i Arabové, kteří mají psa (většinou ženy), to jsou ale spíše bohatší rodiny, které mají blízko k "západnímu" stylu života některých celebrit - pes je spíše takový módní doplněk.

Rusko obvinilo britskou vládu, že usiluje o politickou konfrontaci, avšak nevyhostilo z Moskvy oplátkou za ruské diplomaty, vyhoštěné z Londýna, žádné britské diplomaty.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško uvedl, že Moskva "brzo" bude informovat britskou vládu o svých protiopatřeních, ale dodal, že ruská reakce vezme v úvahu zájmy "obyčejných britských občanů a podnikatelů".

Tresty smrti uvalené na zahraniční zdravotníky, pět bulharských zdravotních sester a jednoho palestinského lékaře, kteří údajně nakazili libyjské děti virem HIV, byly proměněny v doživotní vězení, uvádějí libyjské úřady.

Tresty smrti vynesené nad šesti zahraničními zdravotníky, odsouzenými za to, že údajně infikovali libyjské děti HIV, byly v úterý přeměněny v tresty doživotního vězení. Rozhodl o tom libyjský Nejvyšší soud.

Příbuzní 438 postižených dětí předtím stáhli svůj požadavek na trest smrti, poté, co přijali odškodné 1 milionu dolarů za každé dítě. 56 dětí už zemřelo.

Více než padesát procent Poláků se staví proti výstavbě protiraketového štítu na polském území. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, zveřejněného v úterý, den poté, co polský prezident prohlásil, že stavba protiraketové základny v Polsku je hotová věc.

Společnost pro průzkum veřejného mínění CBOS konstatovala, že 55 procent dotazovaných polských občanů je proti stavbě protiraketové základny v Polsku, zatímco 28 procent proti ní nic nenamítá.

Nebýt současného rostoucího napětí ve vztazích mezi Moskvou a spojenci v NATO, souvisejícího s uvažovaným rozmístěním amerických komponentů protiraketové obrany na území České republiky a Polska, Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě by snad upadla ve veřejnosti v zapomnění. Smlouva, spolu s dalšími opatřeními k posílení vzájemné důvěry a bezpečnosti v Evropě, má nezaměnitelný význam v historii poválečného vývoje na kontinentu, který byl v minulosti tolik poznamenán dvěma světovými válkami. Přispěla k masivnímu snížení počtu ozbrojených sil a vojenské techniky rozmístěných na území Evropy od Atlantiku až po Ural a v bouřlivém ovzduší politických změn souvisejících s rozpadem Varšavské smlouvy a státních a politických celků na jejím teritoriu pomohla významně stabilizovat novou geopolitickou situaci. Určitě stojí za to si připomenout některé její významné mezníky.

15. 7. 2007 Pavel Barák: Proč Rusko ustoupilo od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě ZDE

Plný text dekretu prezidenta Putina, suspendující ruskou účast v CFE, vydaný 14. 7. 2007 - v ruštině ZDEZDE

Zpěvem venezuelské státní hymny zahájli známí herci a moderátoři toto pondělí kabelově vysílání televizní stanice, kterou prezident Hugo Chavez 27. května zakázal. Ve svém posledním projevu o tom, proč této televizi neobnoví licenci, obvinil Chavez RCTV z toho, že "otravuje Venezuelany pořady, které podporují kapitalismus..."

Rekonvalescence Ruské federace probíhá rychleji, než se obecně očekávalo. Kremlem zvolený přístup připomíná čínské reformy. Doma není nikdo prorokem.

Toto pravidlo potvrzuje jedna důležitá výjimka: ruský prezident Vladimir Putin. Podle údajů z počátku tohoto měsíce, které ohlásil Fond »Veřejné mínění«, Putinovi věří 65 % Rusů. A částečně mu věří dalších 25 %. Nedůvěřuje mu pouhých 7 % obyvatel. V pozadí této pozoruhodné popularity stojí především ekonomický růst.