Představitelé konstatovali, že na jejich dopis doposud odpověděl pouze prezident Klaus. Představitelé iniciativy označili jeho odpověď (s ohledem na blížící se volbu prezidenta spíše vyhýbavou, pozn. autora) za potěšitelnou, protože v ní Klaus naznačil, že otázka základny by neměla sklouznout k populismu. Ten představitelé iniciativy vidí právě v jednání vlády, ačkoliv Klaus ve své odpovědi zjevně varuje spíše před populismem v souvislosti s "pacifistickými náladami" ve společnosti (viz ZDE). Jan Žižka, další z představitelů iniciativy, uvedl devět otázek, které signatáři dopisu považují za zejména problematické:

1. Radar zajistí bezpečnost České republiky? Z projevu amerického generála Henry Oberinga, šéfa agentury zastřešující vojenský projekt, jehož součástí má být i radar v ČR, z 25. 1. 2007 vyplývá, že radar má chránit jiný radar na Aljašce.

2. Základna je součástí obranného systému?Základna může sloužit jako prostředek preventivních úderů.

3. Radar bude nejbezpečnější místo v ČR? Místo, kde mají být radary umístěny, je jednou z nejhustěji osídlených oblastí v ČR a v případě útoku na radar si vyžádá desetitisíce obětí.

4. Porušíme závazky, když odmítneme radar? Žádné mezinárodní závazky neporušíme.

5. Radar je zdravotně bezpečný? Tato otázka zůstává i přes ujišťování ze strany vlády nezodpovězena.

6. Bude povinná vojenská služba? Neexistuje žádná příčinná souvislost mezi vybudováním základny a povinnou vojenskou službou.

7. Bude platit na území základny česká jurisdikce? Tato otázka zůstává nezodpovězena, alespoň pro veřejnost.

8. Jak je to v případě amerických základen jinde ve světě? Veřejnost není informována o tom, že na žádné z amerických základen ve světě neplatí místní právo, ale řídí se podle americké jurisdikce.

9. Základna navždy? Tato otázka zůstává nezodpovězena.

Vladimír A. Stoy, další ze signatářů dopisu, dále uvedl, že se vláda absurdně snaží přesvědčovat veřejnost o tom, že proti americké základně jsou zejména krajně levicoví voliči, kteří jsou protiamericky naladěni. Uvedl, že jako člověk, který žil dlouhou dobu v USA, nemá důvod předsudečně tuto zemi odsuzovat a jeho názor na to, že o základně by se mělo rozhodnout v referendu, je založen právě na americké kritice vojenského projektu, jehož součástí má být radar v ČR. Mezi kritiky, uvedl nejrůznější představitele z politického prostředí v USA, například univerzitního profesora Noama Chomského, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona nebo bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera. Stoy chtěl svým výčtem dokumentovat, že proti tomuto projektu v USA nestojí pouze levicoví radikálové, ale že kritika míří ze různých stran politického a intelektuálního spektra.

Návyk nárokovat si privilegované postavení

Se zásadním prohlášením přišel Erazim Kohák, který se také k této iniciativě připojil. Stejně jako jeho předřečník uvedl, že po 40 letech života v USA, kde dodnes žijí jeho děti, nemá žádný důvod chovat se a vyjadřovat se protiamericky. Prohlásil, že má strach z dezinformací, které se zde šíří. Jednání vlády ve snaze přesvědčit veřejnost hrubým způsobem o tom, že by měla přijmout vybudování cizí vojenské základny na území ČR, považuje za arogantní ohrožení demokracie v této zemi. Kohák nepovažuje současné aktivity USA v tomto směru za výraz celospolečensky sdílené zahraniční politiky USA, ale za snahu omezeného kruhu lidí v současné vládě prosadit zájmy "neocons". Podle Erazima Koháka se zdaleka nejedná o bezpečnost, která vede politické síly seskupené okolo současného amerického prezidenta k posilování vojenské hegemonie USA ve světě. Zpochybnil, že by snad vybudování základen mohlo vést k potírání terorismu. Současná americká politika vede ke zbytečnému plýtvání životy lidí v údajném boji proti teroristům. Podle jeho názoru tato imperiální politika terorismus naopak podporuje.

"Myslí si snad někdo, že proti zoufalému člověku s pumovou náloží se dá bojovat raketami?", ptá se Erazim Kohák. Terorismus podle něj nevzniká proto, že neznáme korán, ale kvůli imperiální politice, kvůli nedořešenému palestinskému problému, kvůli válce v Iráku. S těmito problémy další rozšiřování americké vojenské politiky souvisí a my bychom se k tomu neměli připojovat, dodal ke svému vyjádření.

Erazim Kohák se také pozastavil nad tím, zda dokážeme být rovnoprávným členem evropské mezinárodní komunity, nebo jestli budeme mít opětovnou potřebu "přivinout se k mocnému dubisku" nějaké světové mocnosti, jako v minulosti již několikrát.

Tvrzení vlády, že nechat společnost rozhodovat o takto důležitých společenských otázkách je nezodpovědné, jde podle Erazima Koháka proti duchu demokracie. Jedná se návyk nárokovat si privilegované postavení na základě jakýchsi vyšších znalostí. Demokracie však je principiálně proti tomu, je to vzpoura proti této privilegovanosti a nárokům menšiny na rozhodování. Má--li se navíc rozhodovat v otázce orientace celé země, není k tomu oprávněna žádná vyšší instance, než jsou občané. Erazim Kohák k tomu dodal, že se rozhodně nebrání a naopak přivítá širokou odbornou diskusi, která pomůže odhalit technické, bezpečnostní nebo zdravotní aspekty. Závěrečné rozhodnutí by ale mělo vycházet od celé společnosti.

Informujte se v zahraničí

Představitelé iniciativy dále doporučili občanům, aby se při získávání informací o záměru USA rozmístit své vojenské základny v ČR spoléhali na informace ze zahraničí. K otázce, jak vnímají signatáři práci českých médií v rámci tohoto tématu, uvedl Erazim Kohák, že jejich práce je často ovlivněna postoji majitelů mediálních podniků. Erazim Kohák vyzdvihl v této souvislosti jako nejzodpovědnější deník Právo.

Představitelé iniciativy také upřesnili, že neuvažovali a neuvažují o snaze vytvářit politický vliv. Jejich cílem je podle prohlášení dostat tuto otázku na veřejnost. Jan Žižka se také ohradil proti tomu, že by se jednalo o záměr mediálně známých osobností, jak si iniciativu vyložila média. Mediálně frekventovaných signatářů je mezi celkovým počtem menšina a důvody, kvůli kterým se signatáři připojili, jsou pouze ty, které jsou uvedeny v původním dopise a v tiskovém prohlášení.

Starosta Trokavce: Klvaňa nabízí jako soukromá osoba státní peníze

Představitelé iniciativy dali možnost k vyjádření také starostovi obce Trokavec Janu Neoralovi. Podle Jana Neorala vláda platí svého koordinátora Tomáše Klvaňu (sekčního ředitele české pobočky amerického tabákového koncernu), který nyní jezdí do vesnic a tvrdí, že přijíždí jako soukromá osoba. Z jednání se starosty obcí v Brdech, v jejich blízkosti má vojenská základna stát, chce údajně vyloučit média i veřejnost a nabízí starostům, že když budou "hodní" dostanou peníze na budování infrastruktury. Podle Jana Neorala se jedná o korupční jednání, při němž soukromá osoba nabízí peníze z veřejných rozpočtů. Kromě toho prý vládní koordinátor nepřináší žádné nové informace a omezuje se pouze na to, co již před tím uvedli jiní vládní představitelé, která považuje Jan Neoral za "lži a zastaralá klišé". Podle dohody s dalšími starosty okolních obcí další jednání s vládním koordinátorem odmítá a doslova řekl, že jsou připraveni jej "vyhodit".

"Chceme referendum proto, aby rozhodovali občané, protože se tato otázka týká všech. Dnes je nás už hodně přes sto starostů obcí v Brdech, kteří požadují referendum," prohlásil Jan Neoral a uvedl, že se bude nadále snažit informovat veřejnost v ČR i v zahraničí o jednání české vlády. Zdůraznil, že na základě rešerše Britských listů je patrné, že světová média se o děni v malé obci v Brdech živě zajímají a že v tom vidí prostředek, jak vést nerovný informační boj s vládou jednostranně prosazující zájmy USA. Jako příklad nerovnosti v poskytování informací Jan Neoral uvedl, že na vládním webu odmítají starostovi Trokavce uveřejnit podstatné technické informace, ačkoli mu to přislíbil premiér Mirek Topolánek.

Bylo zajímavé sledovat otázky českých novinářů. Už během tiskové konference vznesl novinář MF Dnes dotaz, jak by jedotliví představitelé hlasovali. Když tisková konference skončila, novináři si jako obvykle rozebrali hosty (podle zajímavosti samozřejmě, nejčastěji tedy poskytovali rozhovor Erazim Kohák a Jan Kačer). Seděl jsem hned vedle místa, kde Erazim Kohák poskytoval svá interview a nejčastější otázkou bylo "Jak byste hlasoval v referendu Vy?". Už daleko méně novináře zajímalo to podstatné, co Erazim Kohák řekl k samotnému problému, tedy ke snaze vlády prosazovat jednostranně kontroverzní vojenské zájmy cizího státu. Hezký příklad toho, jakým způsobem média zjednodušují celý problém na primitivní rovnici PRo a PROTI, kde jsou jednání a postoje lidí "chytře" posuzována podle domnělých motivací (jsem PROTI, takže požaduji referendum, jsem PRO, tedy nechci referendum). Že se tím deformuje předávaná informace snad není třeba komentovat. Mimochodem, jak uvedli představitelé iniciativy, mezi signatáři jsou také lidé, kteří jsou PRO základnu, pouze o ní chtějí vést dialog ...