Panu Doležalovi (který jinak podle tónu glos zjevně rozumí stejně jako brouk Pytlík úplně všemu) uniklo to, co dnes ví už i prezident George W.Bush, totiž že Írán a Irák jsou dvě úplně jiné země (tuším, že to ví značná část "lidu" a drtivá většina umělců). Teherán opravdu nebyl, není a sotva kdy bude hlavním městem Iráku. Pan Doležal, který se svého času prezentoval jako znalec různých orientálních filosofíí a nauk by možná měl alespoň tušit, že mezi těmi zeměmi jsou některé dost značné rozdíly, kupříkladu to, že Peršané (tj. obyvatelé Íránu -- pro J.X.D.) nejsou Arabové.

To, jak se vyvíjí irácká raketová technologie ví, troufnu si říct, dnes skoro každý -- nijak. V zemi, kde zkolaboval stát, kde vláda představuje jen jakousi skupinu živých terčů, vytvářejících iluzi partnerů pro zahraniční vlády a která je zmítána občanskou válkou, se raketové technologie rozvíjejí těžko. Na to je potřeba "klid na práci", jak se často pravilo opět v normalizačním Dikobrazu. Ale ona se irácká raketová technologie dokonce nerozvíjela ani za posledních let vlády Saddáma, který sice "klid na práci" podle svých zvrhlých představ vytvářel, ale sankce a obavy vývoj podobných věcí zastavily. Navzdory všemu, co nám tvrdili různí světoví i naši politici v době, kdy nálada tak nějak dozrála k útoku na Irák.