Špinavá válka o veřejnou službu aneb Rada proti rádiu

Televize má spolu s rozhlasem zákonem určený vlastní digitální multiplex, spustila už čtvrtý program, nyní spouští vysílání v HDTV. Rádio spustilo sadu vlastních digitálních stanic, digitálně vysílá i celoplošné stanice - původně analogové, experimentuje s internetovým vysíláním, datovým přenosem RDS-TMC i podcastem, multimedializuje část své programové produkce. Regionální studio Radio Wave, preferující svým hudebním profilem mladé posluchače v Praze a části Středočeského kraje. Zpravodajská stanice Radio Česko zaměřená na zpravodajství a publicistiku, vysílající v síti krajských měst. Digitální stanice Leonardo, změřená na vědu, vzdělávání a jejich multimediální prezentaci. Tři cíle soustředěného útoku. Cílem je zneškodnit budoucí konkurenci v podobě veřejné služby, oddálit proces změn, které musí stejně přijít, a zachovat status quo pro dožití stávajících analogových stanic Českého rozhlasu tak, aby se nemohly technologicky rozvíjet a zejména, aby nemohly oslovovat mladou generaci. Cílem je zachovat a posílit převahu soukromého, komerčního vysílání. Boj tudíž i ideologický, neboť veřejná služba je určitě socialistickým projektem. Cílem je zachovat monopol komerčních stanic, a nejen těch, zaměřených na mladé posluchače. Nedovolit prosazení alternativy.

Štěpán Kotrba: Rada proti rádiu ZDE

Poslanecká sněmovna svou volbou nových členů Rady před rokem tento útok započala, neboť poslanci si museli být vědomi, jakých kvalit i kvalifikace jsou radní, které volí, aby dohlíželi nad dodržováním zákona a veřejné služby. I to mne vedlo k podání žádosti Sněmovně o odvolání dvou členek Rady. U dalších dvou členů Rady tentýž krok z obdobných důvodů zvažuji spolu s právníky nyní. Zákon platí pro všechny. A tak, jak je napsán, nikoliv tak, jak si ho kdo vykládá.

Štěpán Kotrba: Ryby vždy smrdí od svých hlav ZDE

Spor okolo legality vysílání Radia Wave dospěl až k soudu, kam se obrátil Český rozhlas, aby tak napadl rozhodnutí RRTV o udělení pokuty 1 milionu korun za porušení zákona. Soud pokutu, uloženou Českému rozhlasu, zrušil pro nezákonnost.

Spor pokračoval několika usneseními Rady v průběhu roku 2006, které měly omezit stávající vysílání i nové projekty a zastrašit zaměstnance i vedení rozhlasu.

Usnesení 24/07, 53/07, 57/07, 58/07 a 76/07 jako vyvrcholení snah umlčet nejen Radio Wave , ale všechny další projekty ZDE

Nepovedlo se, i když k dočasnému pozastavení dalších připravovaných projektů došlo. Nicméně, pokrok se navždy zastavit nedá. Rada alespoň buzeruje vedení rozhlasu prostřednictvím své dozorčí komise a požaduje superpodrobné přehledy o hospodaření nových stanic, jdoucí až do takových absurdit, jako je nákup nové techniky. Radní žijí v domnění, že se za pokroková řešení utrácely v rozhlase desítky milionů. Omyl. Dobré nápady a nadšení jsou většinou zadarmo a najdou se i tací, kteří je podpoří. Našlo se i ministerstvo informatiky, ministerstvo životního prostředí, sdružení CESNET a řada soukromých sponzorů. Těm odvážné, mnohdy i mezinárodní projekty konvenovaly. Několik jich v rozhlase podpořila i Evropská komise. Buzerace Rady na tomto faktu nic nezmění. Radě navíc ze zákona nepřísluší vměšovat se do rozhodnutí generálního ředitele a určovat mu, jaké zařízení má koupit a jaké kupovat nesmí či jaké pořady v jaké podobě nesmí vysílat. Z toho si ale někteří radní nedělají nic. Účel světí prostředky.

Spor pokračoval i při formulaci Výroční zprávy o činnosti Českého rozhlasu za rok 2006, do které část členů Rady chtěla zahrnout konstatování o tom, že spuštěním vysílání Radia Wave Český rozhlas porušil zákon. Nepovedlo se.

Výroční zpráva Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu za rok 2006 ZDE

Minulost nelze měnit usnesením

Wave začalo od samého počátku v lednu roku 2006 vysílat jako regionální studio a tento stav schválil management rozhlasu i tehdejší Rada. Současně vysílalo na internetu, v digitálním multiplexu DVB-T i na dalších platformách. Nechuť části členů Rady vůči vysílání, které komerčním stanicím v Praze komplikuje život a snižuje zisky, je pochopitelná. Opravdu existují i koncesionáři, kteří neposlouchají Český rozhlas, a přece ho platí. Radio Wave je studio, které je ve svém hudebním profilu antiestablishmentové. Ukazuje, že každé rádio nemusí vysílat hity nadnárodních hudebních vydavatelství, a ukazuje, že rádio nemusí být přerušováno každých několik minut reklamou. Ukazuje, že mladé posluchače lze zaujmout nejen komercí a konzumem, ale i atraktivní veřejnou službou- specifickým zpravodajstvím, atraktivní publicistikou. A také hiphopem. Konec kličkování a hraní si se slovíčky. To, že je Radio Wave regionálním studiem, a nikoliv jen digitální stanicí, byla Rada "natvrdo" nucena konstatovat v doplňku Výroční zprávy za rok 2006, který si vyžádala sněmovna. Doufám, že hlasování Danu Jaklovou moc nebolelo...

Doplněk VZ 2006 : Podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích ZDE

Problémem je, že oč úspěšnější Radio Wave a další stanice Českého rozhlasu budou, o to menší zisky budou mít rádia komerční. Hrozba vytvoření dalších stanic, obdobných Radiu Wave či uvolnění dalších kmitočtů - například v Brně či Ostravě - je něco, co majitelům komerčních stanic i šéfům reklamních sítí nedá spát. Zvláště za situace, kdy probíhá revize kmitočtů a Českému rozhlasu 2 - Praha dlouhodobě chybí kmitočty, aby naplnil 95% pokrytí území, přiřčené mu zákonem. Prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka se nechal na téma koncesionářských poplatků, nových projektů Českého rozhlasu i kmitočtového přerozdělování dosti hlasitě a dosti neurvale slyšet v odborném tisku, lobboval ale neméně vehementně i v Parlamentu. Spuštění digitálního rozhlasového vysílání v České republice prý brání nedostatek peněz komerčních vysílatelů. "Nedostatek příjmů v blízké i vzdálené budoucnosti. Poslouchám všechny ty hezounké řečičky o pluralitě a rozmanitosti, že reklamních peněz bude víc a reklamy v televizi míň a připadám si jako před volbami. Škoda, že ti, co to říkají, si nikdy nezavysílali a nenesli ty náklady. Kdyby to aspoň na chvilku zkusili, mlčeli by jako hroby," sdělil užaslým účastníkům mediální konference v Českém Krumlově Zelenka. Nervozita soukromníků stoupá, místy už přechází v hysterii. To když se například argumentuje rozsudkem soudu, který Českému rozhlasu dal za pravdu a tvrdí se pravý opak. To když se argumentuje prý přílišným navýšením koncesionářských poplatků. Hamižná závist má barvu Zelenkavou...

Zelenka neumí číst? ZDE

Oproti tomu "tak trochu jiná reality show" Odhalení, která měla být původně pouze reklamou na vysílání Radia Leonardo, se stala světovým fenoménem multimediální tvorby. Zaregistrovali ji nejen v Evropě, ale i v USA či v Austrálii. Dostala "divokého Oskara", prestižní cenu za multimediální dílo o přírodě v soutěži Wildscreen Award. Ve své kategorii porazila i BBC. Dostala prestižní německou Komenského mediální cenu. A právě kvalita, popularita a mezinárodní úspěch - to je to, co některým členům Rady tak moc na nových projektech Českého rozhlasu vadí. Gorile Kambě při jejím porodu "v přímém přenosu" drželo palce přes čtvrt milionu lidí. Její smutný osud zaplnil titulní strany českých deníků, byla mediální událostí číslo jedna toho týdne. Místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová toto vše ale nevidí. Při té příležitosti pouze pod záminkou blaha zákona, tedy veřejné rozhlasové služby a také nakládání s financemi koncesionářů vyčetla řediteli zoologické zahrady, že si tak přišel k reklamě zadarmo...: "právě díky stanici, o které ve svém sloupku hovoří, má jeho podnik prakticky permanentní reklamu v nejsilnějším rozhlasovém médiu našeho duálního systému. Reklamu, za kterou díky projektu goril neplatí. ... A jestli, podle vaší poslední věty sloupku, přejdou vámi oceňované programy Wave a Leonarda do soukromé sféry, pak nevím o žádné tragédii."

12.06 2007 Dana Jaklová: Veřejnoprávní rozhlas v zoologické zahradě Petra Fejka ZDE

Jediné, co lze jednoznačně vyčíst jak u prezidenta soukromníků Zelenky, tak i u členky Rady Českého rozhlasu Jaklové, je závist. Bezmocná.

Nenapsal, nepodepsal a neodeslal, aneb gangsterské metody

Rada disponovala různými právními posudky, z nichž ani jeden se neodvážil tvrdit, že rozhodnutí z ledna 2006 o spuštění vysílání regionálního studia Wave bylo nezákonné, jak tvrdí Jaklová. Trvající spor o Wave v Radě Českého rozhlasu ale dospěl do situace, kdy jsem vznesl v březnu 2007 požadavek, aby Rada oslovila Ústav státu a práva Akademie věd ČR s požadavkem na výklad neustále zpochybňovaných ustanovení zákonů 231/2001 Sb. i 484/1991 Sb., a do sporu aby vstoupila svou nezpochybnitelnou autoritou vrcholná právní instituce, jejíž názor si snad netroufnou relativizovat právní diletanti v Radě.

Krátce po mém odchodu z Rady se tak stalo. Namísto Rady ale požádal koncem dubna 2007 Ústav státu a práva o stanovisko generální ředitel Kasík. O tom, že ředitel dopis odeslal, věděli pouze někteří členové Rady. O několik týdnů později ovšem do této instituce dorazil (obyčejnou poštou) ještě dopis jiný. Podepsaný byl jménem Štěpán Kotrba. A pisatel, dobře obeznámený se situací, v něm tvrdil mým jménem, že tvrzení vedení rozhlasu o legálnosti vysílání Radia Wave je účelové....

To jsou ovšem argumenty, používané zhusta předsedou Rady Florianem (KDU-ČSL) a místopředsedkyní Rady Danou Jaklovou (ODS). Nikoliv ovšem mnou.

Můj autentický a neměnný názor na legalitu vysílání Radia Wave jako votum separatum k usnesení Rady Českého rozhlasu ZDE

Proti informacím, o kterých se nedozvíte, se bojuje špatně. O podvodu s "mým" dopisem jsem se dozvěděl až ve chvíli, kdy analýza ÚSP AV ČR dorazila do rozhlasu a jednala o ní Rada. Nemusel jsem se o něm dozvědět vůbec, neboť nikdo neměl povinnost mne informovat a nikdo nemusel mít ani potřebu se mne na tak náhlou a překvapivou změnu mých názorů ptát. Naštěstí ale se našli tací, kteří chtěli ode mne slyšet vysvětlení. Dopis adresovaný ÚSP AV ČR jsem nenapsal, nepodepsal a neodeslal. Můj údiv ovšem vzápětí vystřídalo poznání, že válka o pražský vysílač vysokého výkonu Cukrák se, jak je vidět, vede tak gangsterskými metodami, že je na čase nemávnout nad drzostí dobře informovaného "neznámého pachatele" rukou a mělo by následovat odvetné opatření.

A tak jsem nelenil a napsal generálnímu řediteli čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem, jehož stejnopis se stejně úředně ověřeným podpisem obdržela i Rada. Napsal jsem i vysvětlující dopis Ústavu státu a práva AV ČR. Taktéž s úředně ověřeným podpisem. Potvrzené kopie od Rady i ÚSP AV ČR mám. A napsal jsem a na státní zastupitelství jsem osobně donesl i oznámení o důvodném podezření ze spáchání skutků, popsaných v trestném činu porušování cizích práv. Potvrzenou kopii mám též, lhůta je zde 30 dnů. V trestním oznámení jsem bod po bodu rozebral, co se stalo, navrhl provedení důkazů i výslechu těch, kteří byli jako jediní informováni o tom, kdy, komu a co má býti či bylo zasláno. Těch dobře informovaných podezřelých, kteří navíc mohli mít zájem na špinavé intrice, je tak málo...

Dopis s požadavkem na dovysvětlení zaslalo i vedení rozhlasu.

Odhlédněme od nelogičnosti, vyslovené některými členy na zasedání Rady v Karlových Varech a přetavených do podoby usnesení, které nakonec nebylo přijato, že právní analýzu Ústavu státu a práva mohou znehodnotit diletantské názory v dopise anonyma, se kterými se kterýkoliv právník, který nestudoval estébáckou, ale právnickou fakultu, nemá problém se vyrovnat. Faktem zůstává, že závěry ÚSP AV ČR se některým radním nehodí do krámu. Striktně totiž odmítají závěr, že Wave vysílá v rozporu se zákonem. Dokonce upozorňují Radu na to, aby rozhodovala pouze v mantinelech, daných jí zákonem. Ředitel ústavu JUDr. Jaroslav Zachariáš, CSc., píše:

Jen hlupák může nazvat právní analýzu ÚSP AV ČR cárem papíru a odmítnout ji jako nekvalitní. Vážně ji vezme totiž jakýkoliv soud. Většina soudců totiž u členů tohoto ústavu skládala zkoušky.... A až bude nějaký soud vyčíslovat v budoucnu škody způsobené diletantskými pokusy o zastavení tohoto vysílání a trvalé poškozování rozhlasu, bude je komu předepsat k úhradě. Protože každý nese za svá slova i za své činy, včetně hlasování v orgánech, kam je nominován či zvolen, svou vlastní odpovědnost.

Zvukový záznam ze zasedání Rady Českého rozhlasu v Karlových Varech ZDE

Právní analýza Ústavu státu a práva AV ČR TIFF

Korespondence Ústavu státu a práva AV ČR a vedení Českého rozhlasu TIFF

Autor byl po tři roky členem Rady Českého rozhlasu. Svůj mandát ukončil v dubnu 2007 dobrovolně, na protest proti politickému čachrování a intrikám některých poslanců, poškozujícím jeho osobu.