4. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 7. 2007

Simple Things - simply the best

Russia is a country with problems. Everybody knows that. But the true complexity of it all is rarely visible to those who do not live there and see it first hand.

Alexei Popogrebskij's Simple things/ Простые вещи does not publicise itself as a sociological film. But in fact, it is such a rich and deeply contemplated work, that it manages to deal with this aspects of modern life, in a subtle and moving way.

The story is about Sergei Maslov. He's a normal kinda guy. From Rostov, he lives in a communal flat in Petersburg with his wife and his late-teenage daughter (and an old woman and a Georgian man called George..(!) ). He's an anaesthetist, and he subsidises his small wage with bribery. But he's not a cold, hard swindler. "So, what kind of anaesthetic will we be giving you?", he says to his patient Pisarev. "Standard, or....?" "What's the difference," asks Pisarev. "500.....," says Maslov. Pisarev tells his companion to give him 300. On being handed dollars, Maslov returns 200 to the unfortunate companion, waves the remainder in the air, and says, "That's an honesty tax... I meant Russian roubles."

There are many such encounters in the film. Popogrebsky deals with the dark and difficult sides of modern Russian life with sensitivity and humour. With his extremely light touch, he inspires sympathy and understanding. His humour shows that he sees the absurdity of the world, and it fits in perfectly with the message of the film -- don't get caught up in the mess of the nonsense that people create. Focus on what is important. The simple things.

Working in a hospital, surely Sergei should be able to see the importance of the purest things all around him. But he is unhappy. He is wounded by the fact that he is not more successful. That it has all become too familiar with his wife Katja. That she is pregnant, and that they have no space for another child in their cramped rooms. He just feels like a failure, he is frustrated. And there isn't really anyone he can take it out on.

Things come to a head when Sergei is offered work caring for an ageing, but very well loved actor of the Soviet cinema, Zuravlev (played wonderfully by the real-life Soviet film star Bronevoj.) Because of the delicate manner in which he handled Pisarev, a care agency hires him as the doctor who will visit Zuravlev on a daily basis, and receive fifty for each visit. Dollars, that is. Of course, the needy Maslov cannot refuse.

The quick-witted and wise old man soon sees through Sergei, understanding his plight almost immediately, and makes him an offer of the unsigned but apparently genuine Repin hanging on his wall. "See that.. that'll pay for whole new flat, and you 'll still have some left over."

Maslov makes a mess of it all, of course. He is kind hearted but not very hard working. He goes drinking with a friend he hasn't seen for a while during the daytime, he ends up being punched by his daughter's boyfriend (she had recently run away from home to go and live with this young Pjetr..) But he does have some dubious sense of honour and pride. He cannot accept charity from Zuravlev, and yet he desperately needs the money. (His wife threw him out of their room because he did not want this second child.) And so he decides to leave Zuravlev, though not before drugging him and taking the painting, having a copy made, selling it, and returning the copy to the flat. But of course this doesn't work out.. and Zuravlev ends up having to explain to the police that Maslov is simply a bungler, not a burglar.

The character of Sergei is extremely successful. Though the story is told from his point of view, it is not biased, and Popogrebskij does not make excuses for him. His actions are indeed base, cowardly.. But candid and subtle acting lets his shame just crack through his half-smirk. This is a man with whom we sympathise, and yet we do not excuse his actions. We see the plight of the modern Russian man painted honestly. He has failures. He could really work harder. He is not averse to turning to underhand methods. But he loves his close ones deeply. He has a staunch sense of honour and pride, and he will not be made to look a fool. It is not entirely his fault that he fails, but he cannot really blame anyone else. There is no single central enemy any more, and everywhere he steps, he finds himself at a loose end. This atmosphere of exasperation and directionlessness permeates the film.

From the first moments of Простые вещи, we see things. A jar of soup, slippers, an oven, carpet hangings on the wall, lampshades... All those things that still sit in every Russian household, left over from communist days when objects in every home were identical. Because, after all, one attaches a certain deal of emotion and memory to these things, the clutter that surrounds us in daily life. But aside from being realia that everyone will remember, the focus on things is central to the development of the story and the meaning of the film. Placing emphasis on things and money (as is done throughout -- exact sums are named, and it's always a question of 'How much will I get for this?'), Sergei loses focus of what makes him happy. Following the carrot on the stick, he is led away from Katja and his daughter. It takes a good deal of wisdom passing in one ear and out the other, and finally a blow to the head, to teach him what is important. And that is -- the simple things. At first Sergei thought that this referred to the material, but by the end he has understood. It sounds trite to spell out that love and family should have been his focus. The success of this film lies in the fact that Popogrebskij manages to make it clear without being trite.

His calm and collected gaze falls on the fussing of the characters, and sarcasm and dry wit prove his points, without any hysterics or explicit stating of the answer. The film combines humour and a compelling view of real and honest characters, in a story that both amuses and sparks contemplation.

                 
Obsah vydání       4. 7. 2007
7. 7. 2007 Od filmů k rakům Jan  Čulík
8. 7. 2007 Vjačeslav Žarko vypovídá: ruský policista britským špiónem za 200 euro měsíčně Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Hlavní cenu dostala Severní blata
8. 7. 2007 Katolička Petra Kováčová Boris  Cvek
7. 7. 2007 Ani národní hrdina, ani náboženský fanatik, ale světec Boris  Cvek
6. 7. 2014 Zpráva o smrti Mistra Jana Husa Petr z Mladoňovic
7. 7. 2007 Nový způsob evangelizace: rozbíjet rodiny jinověrců Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Live Earth - megaakce rockových hudebníků na záchranu planety
7. 7. 2007 Téměř 50 britských univerzit na pokraji finančního kolapsu
7. 7. 2007 Rusko dává Evropě na výběr - své rakety chce rozmístit přímo uprostřed EU Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Lavrov proti duchu studené války
7. 7. 2007 Clinton: protiraketový štít vytváří krizi
7. 7. 2007 Papež si myslí, že pouze katolíci mají právo zastupovat Krista...
6. 7. 2007 Názor dne (včerejšího)
7. 7. 2007 Prosté věci - prostě nejlepší Ema  Čulík
7. 7. 2007 Simple Things - simply the best Ema  Čulík
6. 7. 2007 Skutečnou moudrost stačí šeptat Ema  Čulík
6. 7. 2007 Pleasant Moments is very unpleasant Ema  Čulík
6. 7. 2007 Groteska, která mírně pobaví, prozření však nepřináší Jan  Čulík
6. 7. 2007 Zaplatíte akreditaci a na filmy se nedostanete? Jan  Čulík
6. 7. 2007 Stupidita Festivalového deníku, Karlovy Vary
6. 7. 2007 Názor dne (včerejšího)
6. 7. 2007 Americký Kongres se chystá zablokovat plán na protiraketovou obranu
5. 7. 2007 "Ivanov varoval Američany," píše ruský list Vzgljad Karel  Dolejší
5. 7. 2007 Spojené státy trvají na radaru v Česku, vláda ČR přikyvuje bez souhlasu parlamentu a přes odpor obyvatel
13. 7. 2005 Mistr Jan Hus - národní hrdina nebo nebezpečný náboženský fanatik? Petr  Sláma
5. 7. 2007 Austrálie "je v Iráku kvůli ropě"
5. 7. 2007 CIA: odtajněná přísně tajná zpráva o Československu 1968 Miroslav  Polreich
5. 7. 2007 Hrozba útoků v Británii snížena z nejvyššího stupně "kritický" na "vážný"
4. 7. 2007 Transparency International: přiznání ztěžuje zapírání Štěpán  Kotrba
5. 7. 2007 Rusové a Korejci: Většinou nezklamou Jan  Čulík
5. 7. 2007 Poněkud vzdělávací "thriller" Jan  Čulík
5. 7. 2007 Lidový a studentský filmový festival Karlovy Vary Jan  Čulík
4. 7. 2007 Mitchellova Venuše zřejmě nejlepší film letošního karlovarského festivalu Jan  Čulík
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
4. 7. 2007 Ty špíno, vem si svůj batoh a vypadni Jan  Čulík
4. 7. 2007 Úterní pokračující projekce Štěpán  Kotrba
4. 7. 2007 Odmítáme terorismus
4. 7. 2007 Padli; aby pomohli zbavit zemi fašistické nadvlády Jan  Hamáček
4. 7. 2007 Poukázali jste záslužně na to, že z českých médií zmizely dobré fotografie
4. 7. 2007 Pane Čulíku, nepoučujte český národ
4. 7. 2007 Nechci nikoho poučovat, nechci nikoho měnit
4. 7. 2007 ■ ■ ■ Kateřina  Bolechová
4. 7. 2007 Nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" ukončila svou činnost Richard  Seemann
4. 7. 2007 Sté výročí počátků největšího podvodu dějin? Jan  Zeman
4. 7. 2007 Tony odchádza. Nech žije Gordon? Radovan  Geist
3. 7. 2007 Od propagandy k propagandě Ivo  Šebestík
3. 7. 2007 Transparency International: tajný etický kodex Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
3. 7. 2007 Skutečný život je skutečně napínavý Ema  Čulík
3. 7. 2007 Real life's a real thrill Ema  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
3. 7. 2007 Válka generací a spiknutí metuzalémů Stanislav  Heczko
3. 7. 2007 O (ne)závislosti ruských médií Tomáš  Lipták, Inga  Kokalevská
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film o lidské nedokonalosti Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film, který neví, co chce říct Jan  Čulík
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Filmový festival Karlovy Vary 2007 RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2007 Mitchellova Venuše zřejmě nejlepší film letošního karlovarského festivalu Jan  Čulík
4. 7. 2007 Ty špíno, vem si svůj batoh a vypadni Jan  Čulík
4. 7. 2007 Úterní pokračující projekce Štěpán  Kotrba
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
3. 7. 2007 Skutečný život je skutečně napínavý Ema  Čulík
3. 7. 2007 Real life's a real thrill Ema  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík