25. 6. 2007
Chládek pod stromemNevím, zda jsem správně porozuměl environmentální studii pana prezidenta, pochybuje čtenář Jaroslav Klíma. Ohlasy na ni jsou časté od ekologů i dalších, kteří si myslí, že tomu rozumí. Z přístupu pana prezidenta mi v kostce vyplývá toto: |
1. Prevence nikdy neprokázala, že byla ekonomickým přínosem. Jaký ekonomický přínos vyplynul z toho, že Semmelweis objevil příčinu horečky omladnic a přestaly umírat ženy. V té době se přeci rodilo mnoho dětí a úmrtí žen na tom nemohla nic změnit. Kdyby peníze na odsíření uhelných elektráren byly vloženy třeba do výzkumu astmatu, kde jsme dnes mohli být. Pár lidí by zemřelo dříve, byli by to ale jedinci fyzicky méně přizpůsobiví rozvoji lidské společnosti, a kvalita populace by tudíž vzrostla. To už nepřihlížíme k tomu, že zásoby uhlí se krátí a vynaložené investice se možná ani nespotřebují. Konec konců i prodlužování lidského věku jako celek je ekonomicky velmi neefektivní. Většina těch lidí, kterým se věk prodloužil, nejsou zrovna velikáni lidstva a rozhodně nejsou povětšinou (např. důchodci) ekonomicky efektivní. Prostředky vynakládané v tomto směru by se daly využít lépe při rozvoji lidské společnosti. 2. Pokud jde o přírodu, jsme dnes v rámci rozvoje biologie pomalu tak daleko, že není důležité, zda nyní vymře nějaký přírodní druh. Pokud se v budoucnu ukáže, že je ekonomicky žádoucí vytvořit třeba živého mamuta, pak se samozřejmě vytvoří. Rozhodně to svobodný vývoj lidské společnosti nakonec umožní, ale musíme se oprostit od úvah v rámci jednoho individuálního lidského života. Veškeré omezování svobody rozvoje pak povede pouze k tomu, že ekonomicky žádoucí projekty nutné k přežití lidské společnosti nebude možné v budoucnu finančně a technicky zajistit. Toto je v širším měřítku ve shodě s panem premiérem, který to trefně vyjádřil v brdských schůzkách s občany: Všude umírají lidé, někteří ve válkách, někteří při autonehodách a někteří jen tak. Ostatně růst počtu obyvatel planety znamená i růst počtu chudáků a s nimi další ekonomické ztráty, růst počtu udržovaných přírodních druhů a jeho ekonomická efektivnost nebyly nikdy ani zhodnoceny. Obojí je pravděpodobně ekonomicky nežádoucí. Prevence to nespasí, tak jako to nespasila nikdy. Hrubý obraz o ekonomické efektivnosti záchrany přírodního druhu či lokality jako je přenášení žab přes vozovku si ale přece jen udělat lze. Konec konců již z řecké mythologie je známo, že Herkules vyčistil Augiášův chlév dokonce i s omezenými technickými prostředky. Takový subjekt se, až to bude třeba, v naší rozvinuté společnosti tedy musí najít snadno a nepůjde o bájesloví. A z historie řeckých olympiád je známo, že v soutěži malířů namaloval Zeuxis takové hrozny vína, po kterých se lidé natahovali a chtěli je jíst. A nepřejícný Parhajos na ně nakreslil mouchu. Tu se lidé snažili z hroznů odehnat, jak věrně byla namalována. Takže takto: Dnes jsme dál. A brzo nebude problém rekonstruovat celou Zeměkouli, jak se nám zachce. Třeba do doby Lovců mamutů. O tom však rozhodne, zda si udržíme svobodu podnikání bez ohledu na přírodu a ekonomická efektivnost projektu. Malost a slabost je nebezpečná. Už jste viděli, že by hospodyně co stírá prach a myje podlahy vytvořila něco jiného než iluzi harmonie? Rozvojem tato činnost rozhodně není. Kde je v tom ta svoboda široce se rozkročit a mohutně se rozmáchnout? Pokud tedy přijmeme tato zcela jasná a nezpochybnitelná fakta pak není o čem diskutovat, pouze smeknout před textem pana prezidenta. |