3. 7. 2007
Ondříčkův Grandhotel:O drsném počasí a jemné lidské senzitivitěGrandhotel (2006), režie David Ondříček Grandhotel je další jemný, poetický film o vztazích, míjení a překážkách v mezilidské komunikaci. Příběh se odehrává na malé ploše severočeského města Liberce, především v tamějším hotelu, případně na věži vysílače na Ještědu. Rozehrává se akce mezi několika postavami z české současnosti, jejichž obdoby najdeme i v jiných českých filmech. Výrazné je místní prostředí, které zdůrazňuje drsnost horského klimatu, celý film je vizuálně tónován do ondříčkovské modré, důležitým prvkem ve filmu je počasí: silný déšť vítr, mlhy, mraky, záběry do horské krajiny. Hluky bouřlivého počasí byly zakomponovány i do filmové hudby. |
Důraz na počasí se váže na charakteristické rysy hlavní postavy, portýra Vlasty Fleischmana v hotelu Ještěd, amatérského meteorologa, typického českého muže výstředníka-blouznivce, jemného, hodného a nesmělého člověka. Třicetiletý panic Fleischman je posedlý počasím: od dětství denně vypočítává rosný bod, měří tlak a další meteorologické informace. Ví přesně, kdy se co v historii počasí stalo a vyčítá televizním meteorologům, že nejsou profesionály. V hotelové vrátnici Fleischmana terorizuje stárnoucí recepční Jágr, který se mu vysmívá pro jeho nedostatek sexuálních zkušeností a vytahuje se, jak údajně bohatý je jeho vlastní erotický život: jde však u něho o pouhé řeči, protože kdykoliv se pokusí zcela drsně nějakou dívku či ženu svést, setká se s neúspěchem, nebo rovnou dostane facku. Na to Jágr reaguje agresivně: ženy, které ho odmítly, hned vyhazuje z hotelu nebo "propouští" z místa. Karikaturou moderního "podnikatelského" přístupu je hotelový číšník Patka, který každému prodává "Happy Life", "výrobek na všechno", údajně byl rok v Americe (ve skutečnosti však ve vězení za krádež aut), cituje neustále různé americké podnikatelské guru ("Kdo nechce být bohatý, lže") a proplétá svůj hovor anglickými výrazy, protože si myslí, že je to módní. Patka chodí se servírkou Iljou a je příkladem necitlivého agresivního muže, který nerozumí ničemu. Když je svědkem toho, jak se s Iljou pomalu začne sbližovat údržbář Fleischmann, i on reaguje bezmocnou, slabošskou agresivitou. Součástí milostného čtyřúhelníku v hotelu je i servírka Zuzana, která podléhá vlivu lifestylových časopisů: sice podle testu v jednom z nich zjistí, že je "kreativní typ", neví ale, co znamená slovo "kreativní". Zuzana neúspěšně usiluje o Fleischmanna, ten se však sblíží se servírkou Iljou, a tak Zuzana skončí s Patkou. Film je láskyplným portrétem dnešních "obyčejných" českých lidí; je to citlivě natočený psychologický příběh o samotě, o překážkách v mezilidských vztazích i o potřebě porozumění a lásky. Liberec a město Ještěd zjevně slouží jako metafora České republiky: amatérský meteorolog Fleischman je totiž na toto prostředí tak silně vázán, že dlouho nedokáže vykročit za hranice tohoto města a v hrůze a až kaskadérskými kousky se vždycky vrací za silniční ceduli s přeškrtnutým nápisem Liberec. Pokus trauma své vázanosti na domácí prostředí překonat tím, že si ušije z látek, ukradených v hotelů, balón na horký vzduch a chce z města odletět, selže zjevně právě v důsledku nedokonalých mezilidských vztahů: žárlivá pokojská Zuzana mu téměř dokončený balón ve švu rozpáře, takže se nedlouho po startu balón roztrhá a Fleischmannův let končí pádem. Teprve až citlivý vztah k servírce Ilje umožní, aby se vydal do světa, k moři, a dokázal se i k své těhotné partnerce nakonec i vrátit. Film je promyšlenou, jemně poetickou strukturou, odhrávající se soustředěně na malé ploše silně charakteristického prostředí města Liberce a hory Ještěd. Na tomto omezeném jevišti zkoumá snímek permutace mezilidských vztahů mezi několika málo jedinci a přináší tak docela hluboké svědectví o klimatu v dnešní české společnosti -- v níž, jak film postuluje, mnozí žijí v samotě a jen některým se v důsledku náhody, štěstí a zároveň osobní citlivosti podaří tomuto údělu uniknout. |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 7. 2007 | ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller | Jan Čulík | |
3. 7. 2007 | O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě | Jan Čulík | |
2. 7. 2007 | Je nesprávné pomíjet Menzelův láskyplný pohled | ||
1. 7. 2007 | Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete | Jan Čulík | |
1. 7. 2007 | Bigotní dogmatismus zprava i zleva | Jan Čulík | |
29. 6. 2007 | Film, který neví, co chce říct | Jan Čulík | |
29. 6. 2007 | Film o lidské nedokonalosti | Jan Čulík | |
5. 6. 2007 | Tajnost dnešního českého filmu | Tomáš Koloc | |
30. 5. 2007 | Bestiář: Překvapuje banalitou i mechaničností | Jan Čulík | |
29. 5. 2007 | Tajnosti: Snad nejhlubší a nejpozoruhodnější film z poslední doby | Jan Čulík | |
28. 5. 2007 | Vratné lahve: Sentimentální variace na známé téma | Jan Čulík | |
23. 5. 2007 | Zemřel filmový režisér Pavel Hobl | ||
14. 5. 2007 | Konec básníků v Čechách | Jan Čulík | |
14. 5. 2007 | Jak básníci neztrácejí naději | Jan Čulík | |
10. 5. 2007 | Byli jsme to my? | Jan Čulík |
Filmový festival Karlovy Vary 2007 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 7. 2007 | Skutečný život je skutečně napínavý | Ema Čulík | |
3. 7. 2007 | Real life's a real thrill | Ema Čulík | |
3. 7. 2007 | O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě | Jan Čulík | |
3. 7. 2007 | ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller | Jan Čulík | |
2. 7. 2007 | Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 | Štěpán Kotrba | |
1. 7. 2007 | Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete | Jan Čulík | |
1. 7. 2007 | Bigotní dogmatismus zprava i zleva | Jan Čulík | |
1. 7. 2007 | Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka | Ema Čulík | |
1. 7. 2007 | How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience | Ema Čulík | |
30. 6. 2007 | Slibný začátek | Jan Čulík | |
30. 6. 2007 | O slávě a o čistotě | Jan Čulík |