18. 7. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Svoboda tisku a uvažování o vyváženosti a o diktatuře, aneb Poděkování Miroslavu ŠutoviČetl jsem od Miroslava Šuty v BL článek 'Nejde mi o cenzuru, ale o vyváženost' a chci mu poděkovat za to, že mi dal nápad napsat poznámku o svobodě tisku. Byl jsem rád, že mi umožnil vyjádřit se k něčemu podstatnému a spojit to s tím, co jsem před lety zažil a co je vlastně ještě dnes zajímavým poznatkem, aspoň podle mého nevyváženého názoru. |
Když jsem se kdysi mentálně osvobodil od života čtenáře jen bulvárních novin, zjistil jsem, že týdeník Die Zeit je asi v Německu něčím docela výjimečným. Zatímco jsem si po nedlouhé době uvědomil, jakými názory se mě snaží redaktoři ukecávat, když čtu například Die Welt, Frankfurter Allgemeine, Stern nebo Spiegel, v týdeníku Die Zeit jsem často nacházel dva velice rozdílné názory, o nichž jsem mohl přemýšlet, kdo z nich má asi pravdu, a ptát se, jaký je asi názor redakce tohoto týdeníku, pokud vůbec něco takového jako mínění redakce o důležitějších problémech může existovat. Zajímavé na tom bylo taky, že všechny ty tak od sebe navzájem odlišné komentáře k témuž tématu nenapsali členové redakce, ale externí "odborníci", kteří se ale právě nemohli shodnout na tom, co by se mělo dělat a co je pravda. A už jsem zase v jednadvacátém století a u pana Šuty a u skutečnosti, že existují lidé, kteří si neuvědomují mimořádnou hodnotu Britských listů. Už 6.3.2007 jsem napsal poznámku o tom, že Britské listy nejsou dezinformační zdroj (viz: "BL jako dezinformační zdroj, aneb Proč se někteří vzdělaní lidé rádi sami zostudí a neužívají raději svobody vyjadřování?"). Teď bych tomu ještě chtěl dodat, že čtenáři tohoto deníku by vlastně měli být rádi, že redakce BL nemůže pracovat tak, jak to dělají redakce velkých normálních novin a časopisů. U nich by Šuta taky nenašel to, co v BL postrádá, tu vyváženou vyváženost. V normálních novinách by taky nemohl na tak výrazném místě publikovat své žádosti, aby ty noviny byly vyvážené. A kdyby se pan Šuta a ti, kteří s ním mlčenlivě souhlasí, že jsou Britské listy nevyvážené, tak trochu zamysleli, možná, že by jim došlo, že za to, co nenachází v BL, nemůže ta malá redakce, ale ti, kteří možnost, být čten v BL nepoužíjí, protože do nich nepíší. A uvědomili by si, že jsou se svou výčitkou tak trochu trochu vedle. A teď něco o těch, od kterých se něco v BL najde. Ačkoli podle mého mínění se nezdá být šéfredaktor Jan Čulík přívržencem diktatury, demokratických, ani nedemokratických komunistů, katolické víry či vlády pana Topolánka, příslušníci všech těchto skupin mohou do BL psát, alespoň, když podle jeho mínění mají něco nového, o čem by se dalo říci, že má smysl o tom číst. Takový přístup by ale měl být úkolem nejen každého šéfredaktora, ale také každého redaktora. A ještě něco k Fidelu Castrovi. Šuta by nechtěl, aby se jeho názory zveřejňovaly jen tak. Tak ať to nečte. Čulík jeho slova vydá a k tomu napíše, že Castro je diktátor. A Štěpán Kotrba se asi tomu nějak diví (viz: "Diktátor Comandante el Jefe"). Ani tady teď nechci psát nic o nutnosti vědět o názoru 'nepřátel', ani se nechci se ptát, pro koho a proč je či měl by být Castro 'nepřítelem', o tom vyšly v BL jiné příspěvky. Chtěl bych jen naznačit, že podle mého má Čulík pravdu, že Castro je diktátor, protože alespoň oficiálně je na Kubě neomezeným vládcem na Kubě. Čulík svým upozorněním ale ani neřekl o Castrovi nic kvalitativního, protože být diktátorem, neznamená vždy být automaticky špatným člověkem či špatným politikem, ani to nutně neznamená, že se musí vést špatně těm lidem, kteří v té diktatuře žijí. Ale jak jsem jsem se už zmínil, o Castrovi si můžete přečíst něco od jiných lidí, a na štěstí také v BL. A jestliže sami víte o něčem, co podle vás v BL chybí, pošlete o tom článek redakci a uvidíte, jestli vyjde... |