Výpovědi svědků odhalují, že týrání iráckých civilistů britskými vojáky v jižním Iráku v měsících po svržení Saddáma Husajna bylo systematické.

Mohan Dhahir Abdulah, v roce 2003 sedmnáctiletý student, uvedl, že znal Bahu musu dva roky a okamžitě poznal jeho hlas, když křiel: "Prosím, dejte mi jen půlhodinu, abych se mohl trochu nadechnout čerstvého vzduchu. Umírám." Abdullah dodává: "Slyšel jsem zvuky bití, takže ho vojáci zřejmě bili dál, navzdory tomu, že křičel."

Maitham Mohammed al-Waz, sedmatřicetiletý výrobce nábytku, konstatuje, že slyšel hlas, který prosí: "Prosím vás, nechte mě. Umírám. Umírám. Mějte slitování. Nebijte mě. Umírám." Druhého dne al-Wazovi sundali vojáci z hlavy kápi. "Viděl jsem muže, ležícího na nosítkách. Vypadal mrtvý. V jednu chvíli z nosítka spadla jeho bezvládná ruka."

Navzdory tomu, že britské ministerstvo obrany vyplatilo předběžné odškodné rodině usmrceného recepčního, navzdory tři roky trvajícímu vyšetřování a půl roku trvajícímu vojenskému procesu se sedmi britskými vojáky, který už stál 20 milionů liber, nebyl dosud nikdo shledán vinným.

Soudce McKinnon zjistil, že Iráčan byl usmrcen "v důsledku četných fyzických útoků během 36 hodin od neidentifikovaných osob," avšak že došlo k utajení celého případu. "Nikdo z těchto vojáků nebyl obviněn z žádného trestného činu, protože proti nim nejsou důkazy. Jejich kolegové je kryjí."

Podrobnosti v angličtině ZDE