Na prvním jednání Výboru pro prevenci domácího násilí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů byla řeč i o tzv. "štrasburských tatíncích", proto je dobré seznámit se, co jsou (až na výjimky) zač. Vaší pozornosti doporučuji následující projevy lásky k dětem a manželkám i respektu k orgánům veřejné moci, viz níže.

K tomuto "blábolu" mě inspirovala poznámka v Britských listech. Je zajímavé, že právě otázka, zdali se budu soustředit (brr), nebo se soustředím, vyvolala zájem redakce. Vždyť se dá podobných skvostů najít celá řada, třeba takových, že "ženy, jsa polovinou národa" nebo "národy, jsouc provokovány", či "starý pán, sedíce na lavičce, pozoroval mládež, jenž dováděla" a mnoho dalších. Kolik čtenářů žasne nad dnešním nesprávným používáním přechodníků a diví se, proč si pisatelé nezjednoduší (nebudou zjednodušit?) svůj problém zájmenem "které", případně "který" nebo "která".

Vážený pan
MUDr. Tomáš J u l í n e k
ministr zdravotnictví
České republiky

Vážený pane ministře,

s opravdovým zájmem a hlubokým pochopením sledujeme Váš zápas nejprve za prosazení a nyní už za realizaci reformy českého zdravotnictví. Někteří politici sice tvrdí, že českému zdravotnictví by nejvíce pomohlo plošné zvýšení zdravotního pojistného, a to bez jakéhokoli omezování nějakými "stropy", ale s tím my nesouhlasíme. Stejně tak odmítáme nezodpovědné výzvy k jakési občanské neposlušnosti. Naopak, jako chroničtí pacienti -- jeden astmatik a druhý diabetik - si sebekriticky uvědomujeme, jak často jsme zneužívali bezplatných návštěv různých ordinací a možnosti dát si předepsat léky mnohdy plně hrazené zdravotními pojišťovnami místo toho, abychom navštívili lékárnu a koupili si nějaké ty volně prodejné léky podle vlastního uvážení a za své!

Nechceme však zůstat u pouhé sebekritiky, a proto jsme se rozhodli přispět k Vaší reformě několika vstřícnými návrhy:

Mailová adresa Jana Čulíka culik@blisty.cz je od čtvrtka od 16 hodin dočasně nefunkční. Nefunguje ani Vzkaz redakci na této stránce. Prosím, přepošlete své maily na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk a stepan@kotrba.cz. Děkujeme.

V novém textu textu na svém blogu na bulvárních stránkách aktualne.cz doplnil Pavel Kohout své zdroje (sdělil, že je předtím neuvedl, protože jde jen o blog) a uvedl podrobnější informace o svých datech o úmrtnosti na rakovinu z USA a z Británie. Vybral je prý ze starší publikace, která nezohlednila údaje, zveřejňované na stránkách britského státního statistického úřadu. Jeho zdrojem byla kniha autorů Johna Goodmana, Geralda Musgrava a Devona Herricka, Lives at Risk: Single-Payer National Health Insurance Around the World (Ohrožené životy: Zdravotnické pojištění jediného plátce v různých zemích světa), (ideologická zaujatost publikace čiší už z názvu) Roman & Littlefield Publishers, 2004.

A vskutku: jednoduchý search na internetu ukazuje, že kniha, kterou, neseriózně, bez udání kontextu Kohout cituje (měl přece uvést, kdo jsou autoři, aby si čtenáři jeho blogu mohli o jeho zdrojích učinit samostatně závěr!), je aktivistický neokonzervativní pamflet.

John Goodman je předseda amerického ultrapravicového thinktanku National Center for Policy Analysis, usilovně bojujícímu proti socializaci amerického zdravotnictví (publikuje například odstrašující" varování o tom, jak "strašné" je zdravotnictví v Kanadě!), spoluautoři Kohoutem citované publikace Gerald Musgrave and Devon Herrick jsou "Senior Fellows" téže organizace.

National Centre for Policy Analysis o sobě uvádí, že jeho cílem je "navrhovat pro státní správu inovativní řešení prostřednictvím soukromého sektoru" ZDE.

V České republice může ideolog tvrdit lidem jakoukoliv pitomost a všichni jen pokývají hlavou a přijmou, že je to správné. Jak taky jinak, v zemi, kde prezident republiky! tvrdí, že svět není ohrožen člověkem způsobeným globálním oteplováním. Dnes jsem dostal jakýsi česky psaný elaborát, v němž se argumentuje, že rakovinu nezpůsobuje kouření, ale radiace v ovzduší, způsobená zkouškami jaderných zbraní od padesátých let. Všude jinde by se takovýmto argumentům pousmáli a vyhodili je do koše. V ČR se berou vážně. Mezinárodní konsensus přijímá varovné zjištění, že kouření konopí vyvolává schizofrenii. V ČR jsou lidé, kteří tomu rozumějí líp, takže podle nich to nebezpečí nehrozí.

Jak nás upozornil čtenář Jan Pömerl, "ekonomický komentátor" Pavel Kohout si ve své komsomolské oslavě tržního zdravotnictví na bulvárním serveru aktualne.cz vzal na mušku údajně "socialistické" státní britské zdravotnictví. Ve svém výplodu zahrnul údajně "šokující" statistiky ohledně britského zdravotnictví, aniž by uvedl, kde je sebral.

K Vašemu článku ještě doplňuji informaci pro čtenáře, a to zejména pro ty, kteří ještě stále věří v objektivitu pohledů našich takzvaných nezávislých odborníků analytiků typu pana Kohouta,- míním ty analytiky zaměstnance bank, fondů či investičních společností, kteří nás denodenně bombardují svými analýzami jak v soukromých tak i bohužel veřejnoprávních médiích).

Jedna věc jsou lži pana Kohouta a druhá věc je ekonomika zdravotnických systémů.

Upozorňuju na docela zajímavou zprávu, kterou jste loni otiskli a která se týká britského zdravotnictví. Asi si to už nepamatujete. Také to tiskla MF dnes, ale z pochopitelných důvodů to nemělo další velkou publicitu. Protože sleduji zdravotnictví už hodně dlouho, zprávu jsem zaznamenal a převzal na server www.zdrav.cz, píše Vít Černý:

Rád bych doplnil článek pana Poláka o výdajích na zdravotnictví, píše Jiří Štípek. Ve třetím odstavci autor upozorňuje, že základ jeho procentních údajů, totiž HDP, je v každé zemi jiný, přesněji v EU a USA mnohem vyšší. Bohužel na podobnou skutečnost zapomíná, když hovoří v posledním odstavci o nákladech, kde informuje, že v EU a USA dosahují personální náklady ve zdravotnictví 70% - 80% celkových výdajů a v ČR pouze okolo 50%.

Hostem Impulsů Václava Moravce byl 18. prosinec 2007 kandidát na prezidenta republiky Jan Švejnar. V průběhu rozhovoru se ho moderátor zeptal na námitku, vyslovenou Britskými listy v článku "Bude-li Švejnar zvolen prezidentem, přijde o americké občanství?" ke konfliktu zájmu amerického občanství s úřadem českého prezidenta. Co když se americký občan v úřadu českého prezidenta bude muset zpronevěřit americkému občanství?

Jan Švejnar na rádiu Impuls foto: Impuls

Předseda České strany sociálně demokratické dnes odeslal prezidentu republiky Václavu Klausovi otevřený dopis. Vyzývá jej v něm k přehodnocení svého postoje k veřejné diskusi s jeho protikandidátem prof. Janem Švejnarem, kterou Klaus odmítá. "Jsem přesvědčen, že nikdy nebylo Vaším zvykem vyhýbat se situacím, kde byste mohl dát vyniknout svým rétorickým schopnostem a vědomostem," apeluje Jiří Paroubek na současného prezidenta.

"Domnívám se, že Váš současný postoj, kdy odmítáte výzvu k veřejné diskusi s profesorem Janem Švejnarem, je částečným popřením Vašeho dosavadního politického postupu i Vašich dosavadních politických postojů," píše dále předseda ČSSD v otevřeném dopise.

Paroubkův dopis Klausovi ZDE

Nechci se nějak široce rozepisovat, sepíši tedy jen pár postřehů a otázek v reakci na články Lukáše Rázla ohledně ropného zlomu.

Dnešní ceny ropy jsou blízko rekordu z dob ropné krize i po zohlednění inflace, a to bez obdobného poklesu dodávek. Je to pouze spekulacemi na trhu s ropou a nízkými investicemi do těžební infrastruktury v minulých letech?

Pokud ve Spojených státech bylo vytěženo pouze 7% ropy, proč její produkce vytrvale klesá od vrcholu, dosaženého v roce 1971 (Hubbertova předpověď z roku 1956 předpokládala vrchol mezi lety 1965-1970)?

Následující článek je projev Jana Kavana, který ve zkrácenější formě přednesl 15.prosince 2002 na zasedání ÚVV ČSSD. V ještě kratší formě byl článek nabídnut Právu, ale jeho zveřejnění šéfredaktor Robert Dengler zamítl.

Tvrdilo se, že Írán bude mít jaderné zbraně, a proto se musíme bránit americkým radarem v Brdech. Nyní podle amerických zpravodajských služeb Írán jaderné zbraně od roku 2003 nevyrábí. Politici zareagovali pružně. Obavy jsme prý neměli z jaderných hlavic, ale z konvenčních raket. Ovšem Írán rakety dlouhého doletu nemá. Nevadí, co není, může jednou být. A když ne v Íránu, tak jinde či dokonce v rukou nějaké teroristické skupiny. Nepravděpodobné? Nevadí, někdy někde se to hodí.

Poslední dobou se ve sdělovacích prostředcích objevují zprávy a komentáře, ve kterých je líčen jistý obrat k lepšímu ohledně války v Iráku. Například v listu The Economist se 13. prosince píše: "Když si promnete oči, zhluboka nadechnete a podíváte se s otevřenou myslí na čísla, závěr je nepochybný: věci jdou v Iráku k lepšímu." Celý článek je pojat v duchu, jako že "válka se dá vyhrát", "existují však nezpochybnitelné překážky, jež třeba překonat atd." Pod perexem článku je na fotografii zachycen americký voják, kterak pravděpodobně sleduje úsvit, což lze pochopit tak, že v Iráku nastávají zářné zítřky.

Zdroj: ZDE

Příznivci republikánského kandidáta Rona Paula na úřad prezidenta Spojených států zaslali v průběhu 16. prosince na podporu jeho kampaně historicky rekordní částku přes 6 milionů dolarů. Byla tak překonán rekord z prezidentské kampaně 2004, kdy kandidát Demokratů John Kerry získal za jediný den nejvíce 5.7 milionů dolarů. Ron Paul tedy vede současnou prezidentskou kampaň přinejmenším z hlediska nezávislé finanční podpory veřejností.

Státy bez přírodního bohatství jsou závislé na vědomostech a na pracovitosti svých obyvatel. Když zůstanou části společnosti bez dobrého vzdělání a bez práce, je to nejen plýtváním zdrojů, ale také ohrožením vlídného soužití -- vzniká možnost sociálního neklidu. A kdo by tomu chtěl zabránit, ten by si neměl brát Německo za vzor.

Jak jsme již několikrát z médií doslechli, referendum nemůže zásadně být o věcech, které jsou obsahem státního tajemství. Státní tajemství je jistě od toho, aby tajilo velmi důležité a přísně tajné informace, které se týkají státu a občanů. Jinak by to jistě žádné státní tajemství nebylo. Jeho obsahem jsou jistě nějaká pravdivá a velmi závažná fakta. Lež a nesmysly se tajit nemusí, ty se jenom účelově šíří.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Občas se i mistr tesař utne a ostrý kritik udělá právě to, co nejraději napadá. Něco takového se stalo Janu Čulíkovi v textu V ČR můžete říct bez korekce jakoukoliv pitomost. S podtitulkem: Pražští "pravicoví" propagandisté používají lži amerických neokonzervativců bez udání zdrojů, míní Richard Prager. Nechci se probírat věcnou stránkou argumentu, tolik o ní nevím.

Roberta Denglera neznám a k Právu mám vzhledem k jeho minulosti jistou apriorní nedůvěru, byť uznávám, že to jsou občas dobré noviny. Domníval jsem se vždy, že s Janem Kavanem k sobě mají politicky poměrně blízko. Zaujalo mě proto, že jeho "erudovaný" článek odmítli, píše Richard Prager.

tisková zpráva

Iniciativa Ne základnám zorganizovala výpravu na celoevropské dny protestů, které se konaly 14. -- 16. 12. v italském městě Vicenza.

V rámci třídenního protestu vystoupili její zástupci jak na debatních fórech, tak na celoevropské manifestaci, které se zúčastnilo na 100 000 lidí.

< fotografie z deníku Corriere della Sera

tisková zpráva

Happeningem ve středu v Praze před sídlem vlády byla zahájena kampaň "Peněženkami proti radaru -- neplaťme další zbrojení a války". Při příjezdu do Strakovy akademie nadělovali Santa Klausové členům vlády ra-dárky s tím, že radar v České republice většina obyvatel nechce a prosazuje ho proti vůli obyvatel pouze vláda. "S těmito ra-dárky si můžete hrát" sdělili Santové členům vlády.

Jednoduché věci bývají občas zdrojem dost značných potíží. Možná je to i tím, že člověk nějaké problémy vůbec neočekává a pak ho jejich existence zaskočí. Poslal jsem do České spořitelny úplně banální dotaz. Tedy myslel jsem si, že jde o banální dotaz.

K nedávné studii o zvýšeném výskytu rakoviny u dětí žijících v blízkosti jaderných elektráren, o níž psal německý časopis Spiegel Online, publikoval zároveň samostatnou analýzu, v papírovém vydání (Spiegel 51/2007, str. 146-148.), anebo na internetu za poplatek . Pro Britské listy ji shrnul Tomáš Krček:.

tisková zpráva Mezinárodního červeného kříže

Na všech okupovaných palestinských územích -- v Pásmu Gazy i Západním břehu, jsou Palestinci vystaveni útrapám v základních životních záležitostech -- je jim bráněno v tom, co činí lidskou každodenní existenci většiny lidí.

My, generálové a důstojníci ozbrojených složek ČR ve výslužbě, účastníci republikového shromáždění občanského sdružení Vojáci proti válce, na základě svých profesních znalostí považujeme za svou povinnost opakovaně upozornit vládu a občany ČR na nebezpečí, které pro ČR a její občany vznikne umístěním radarové základny jako části protiraketové obrany USA na území ČR. Již více jak rok se vláda vehementně snaží vytvořit z dosud klidné, mírové ČR stát nebezpečný pro své vlastní občany tím, že z vlastní vůle horlivě plní i nevyslovená přání USA, z vlastní vůle vytváří pro své občany nebývalé bezpečnostní riziko - ohrožení jejich životů, zdraví a majetku.

Těmito větami uvodil svůj příspěvek pod titulkem " Žalobce uzavřel jednu z afér českých zpravodajských služeb" 13. 12. 2007 redaktor Českého rozhlasu Jan Hrbáček. Tentýž Jan Hrbáček, který se jednostranné medializaci případu Liener věnoval v Českém rozhlasu dlouhou dobu. Tentýž Jan Hrbáček, který přinesl do instituce veřejné služby Kubiceho zprávu a vydával ji za pravdivý dokument, který je třeba ve veřejném zájmu zveřejnit.

Jan Hrbáček se, stejně jako i v jiných případech, mýlí. Kauza Liener ještě zdaleka neskončila. Teď budou vyšetřováni všichni, kteří způsobili dekonspiraci jednoho českého nelegála, ohrozili operace české rozvědky v zahraničí a ohrozili řadu osob, jednající teoreticky v zájmu české zpravodajské služby, fakticky ale v zájmu "spojenců" - Britů a Američanů. Vyšetřován bude nejspíše i státní zástupce Martin Omelka, jehož práci ve finále "zpochybnil" žalobce Vrchního státního zastupitelství Vlastimil Kraus. Vyšetřován bude nejspíše i sám redaktor Českého rozhlasu za to, že zveřejnil jednozdrojové informace z neověřeného, utajeného pramene způsobem, který zdaleka neodpovídal Kodexu veřejné služby, který je součástí jeho pracovní smlouvy. Kde tu informaci sebral a jak to, že ji redakce zveřejnila, ačkoliv byla v rozporu s Kodexem, by mělo být zájmem nejen jeho nadřízených...

Válka politiků, policajtů a tajných agentů o moc a o peníze TÉMA BL

Velmi mě pobavil článek Lukáše Lhoťana "Běda mně, který jsem se opovážil přemýšlet", kde cituje proroka Muhammada. Ten řekl, že "největším stupněm úsilí za věc boží je spravedlivé slovo nespravedlivému vládci". Ono "úsilí za Boží věc", resp. "úsilí na stezce Boží", totiž není nic jiného než džihád. Bylo by možná na místě ujasnit si, co to džihád je a jaké jsou jeho druhy, formy a podoby.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V listopadu 2007 přispělo celkem 128 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 30243.94 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.11 2007 částku 183 337.66 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1980.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.