Můžeme tedy jenom hádat, co je obsahem státního tajemství. Každého jistě napadnou všelijaké myšlenky a nápady. Byl by to docela pěkný a velmi zajímavý výzkum veřejného mínění, který by shromáždil názory občanů. A jistě by byl i velmi veselý, ačkoliv většině občanů tuhne úsměv na rtech i bez skutečné znalosti nebo i nezaručených fám a úvah o státním tajemství.

Jistě by stálo za to, otevřít takovou rubriku dohadů o státním tajemství. Alespoň proto, abychom se o Vánocích tolik zase u televize nenudili a trochu se pobavili, neboť jinak nás určitě nečeká nic dobrého.

Sám se domnívám, že obsahem státního tajemství je zaručeně konspirace a materiály týkající se toho, kdo vlastně ve státě a státu vládne - kdo je skutečným Velkým bratrem. Všem občanům by se jistě velmi ulevilo, kdyby toto tajemství znali. Člověku se lépe žije, pracuje i spí, když ví, jak jsou karty rozdány a kdo skutečně drží moc ve státě.

Občan chápe, že někdo vládnout musí a tak jej značně uklidní, když ví kdo. Snáze se potom všemu podřizuje, nezlobí se a ví co má dělat a jak se chovat. Takto, když to neví, tak žije paralyzován v šíleném duševním chaosu. Navíc, když musí neustále poslouchat nejapné blábolení o svobodě, demokracii, ekonomice, svobodné volbě a jiných nesmyslech, kterým vůbec nikdo nevěří. Občana to unavuje. Užírá mu to energii, kterou by mohl věnovat poctivé práci a placení daní. Jistě by se tím jeho produktivita i placení daní velmi podstatně zvýšily a přinášely by skutečné vládě daleko větší prospěch, užitek, moc a majetek. Vláda by pak byla spokojená a občané jistě také.

Takto se zbytečně mrhá občanským potenciálem a materiálem, který hloupě bloumá nad trapnými poměry, který ani zbla nerozumí a které mu připadají dosti padlé na hlavu. Nevěří svým očím, uším a ani peněžence. Je dokonce i velmi nejistý, neboť nevěří ani sobě samotnému. Sebekriticky totiž uvažuje i nad tím, že on sám je padlý na hlavu.

Jo, zapomněl jsem vám říci, kterého státu se ono státní tajemství a ony nepřehledné, neprůhledné a konspirativní poměry týkají. Domnívám se, že se týkají Papuánské republiky.

Oficiální vláda se tam stěží drží sotva na větvi, aby nespadla dolů. Je to tam samý orangután - tedy alespoň si to myslím, neboť vůbec nevím, kde ta Papuánská republika je a jestli tam vůbec nějací orangutáni jsou. Jeden tam leze po stromě přes druhého, občas nějaký spadne dolů nebo se podělá druhým na hlavu. Referendum se tam žádné nedělá -- to vlastně spočívá ve šplhání na strom. Kdo, ale vládne až úplně nahoře na stromě to pro hustou korunu vidět není. A tak, aby se v tom zmatku čert vyznal! No, jestli tam nahoře vlastně čert nesedí?

Omlouvám se Papuánské republice, jestli vůbec nějaká existuje. A když ne, tak možná bude brzy třeba u nás. Musíme přece počítat i s možností, že se můžeme zase vrátit mezi opice a že zase budeme běhat po čtyřech, rýt čumákem v zemi a hledat jedlé kořínky a bobule.

Myslím si, že se to už stalo na naší planetě již mnohokrát. Naposledy to bylo v roce 1984. Předtím v letech 1984, 1984, 1984, 1984, 1984,1984,1984,19841, 98419, 84198419841984... Nebo dobře (or well), když chcete, bylo to v roce 0 a bude to opět v roce 0.