| 19. 12. 2007 Posvátný zápas na stránkách Britských listů aneb co všechno je džihádVelmi mě pobavil článek Lukáše Lhoťana "Běda mně, který jsem se opovážil přemýšlet", kde cituje proroka Muhammada. Ten řekl, že "největším stupněm úsilí za věc boží je spravedlivé slovo nespravedlivému vládci". Ono "úsilí za Boží věc", resp. "úsilí na stezce Boží", totiž není nic jiného než džihád. Bylo by možná na místě ujasnit si, co to džihád je a jaké jsou jeho druhy, formy a podoby. | 
| Dle islámu patří mezi povinnosti člověka vůči Bohu (`ibádát) především tzv. "pilíře náboženství" (arkán ad-dín), resp. "pilíře islámu". Jsou jimi: vyznání víry (šaháda), modlitba (salát), náboženská daň/almužna (zakát), půst v měsíci ramadánu (sawm) a pouť do Mekky (hadždž). Pro platné provedení některých ze zmíněných povinností je pak nutná rituální očista, resp. stav rituální čistoty (tahára). Někdy bývá k pilířům náboženství, resp. k pilířům islámu, přiřazován i džihád, jakožto "šestá povinnost" muslima. Zároveň málokterý pojem islámského práva bývá předmětem tolika dezinterpretací, nepochopení či zneužití. Džihád etymologicky znamená úsilí směřované k určenému cíli (na základě slovesa "džáhada" -- snažit se, usilovat). V užším smyslu pak může být tento termín vyložen jako "všeobecné úsilí o upevňování a šíření víry" (ve smyslu úsilí o rozvoj vlastní osobnosti i působení na ostatní), příp. též "úsilí na stezce Boží" , čímž je myšlena každá bohulibá činnost, ať už jde o upevňování vnitřní zbožnosti, přemáhání vášní, rozvoj schopností daných člověku Bohem, zpřístupňování a šíření víry, obrana státu a víry před nepřáteli, a to i se zbraní v ruce, případně (zejména v moderní době) budování státu a posilování hospodářství. Jeden z nabízených překladů do evropských jazyků je i termín "posvátný zápas" (Mendel), který lze považovat za poměrně výstižný, neboť je způsobilý zahrnout všechny složky a významové odstíny pojmu džihád, od mentálního úsilí až po ozbrojený boj. Zmíněný překlad navíc vyjadřuje oba podstatné znaky džihádu -- jde o úsilí, a to úsilí, jež vyžaduje určitou námahu a přemáhání sebe sama. Zároveň je toto úsilí vyvíjeno nikoliv pro osobní uspokojení, ale jako projev vůle následovat Boha a řídit se Jeho přáními a nařízeními. Překlad "svatá válka", často užívaný zejména v masmédiích, je nepřesný a zavádějící -- jednak podobný termín v arabštině neexistuje a jednak by tak šlo označit pouze jeden druh, resp. složku džihádu, a to džihád mečem (džihád bi's-sajf). Na druhou stranu je ozbrojený džihád a příležitostné výzvy k jeho vedení asi mediálně nejatraktivnější složkou "posvátného zápasu", navíc měl džihád mečem neopomenutelnou úlohu při legitimizaci expanze islámské říše a později třeba v bojích o nezávislost na koloniálních mocnostech. Svou podstatou však normy vztahující se k boji patří spíše do islámského práva mezinárodního, resp. válečného. Jak už bylo výše naznačeno, je džihád pojmem mnohoznačným, což je dáno i historickým vývojem a měnícími se podmínkami, za nichž byl formulován. V počátcích, kdy byl islám jen vysmívaným náboženstvím, se v Koránu objevují výzvy k trpělivosti a prohlubování zbožnosti, se vzrůstajícím ideovým i politickým vlivem Muhammadovy obce věřících je pak v Koránu formulováno i právo odrážet útoky nepřátel a nakonec i požadavek vést aktivní boj za podrobení nevěřících. Ozbrojená forma džihádu je však vždy označována za "malý", resp. "menší" džihád (džihád al-asghar), zatímco "velkým", resp. "nejvyšším" džihádem (džihád al-akbar) je přemáhání vlastních vášní. Jeden z Prorokových výroků údajně říká, že nejlepší podobou džihádu je říci tyranům do tváře pravdu. Současní al-Azharští `ulamá' (učenci) taktéž rozlišují ozbrojený, "malý" džihád od velkého, "vysokého" džihádu, který znamená každodenní džihád proti ignoranci, chudobě, nemocem atd.; nejvyšší úrovní džihádu je pro ně hledání poznání. Z toho vyplývá, že misijní úsilí, jež má přivádět k islámu, lze provádět i bez boje. Islámští právníci rozlišovali též (ozbrojený) džihád proti nevěřícím (tj. "externí" džihád) a džihád proti domácím odpadlíkům ("interní" džihád), který je omezen místem a časem na nezbytně nutnou dobu, kdy je třeba potřít členy komunity, kteří ji ohrožují rozpadem či rozkolem (fitna). "Interní" džihád nalezl uplatnění nejvíce u cháridžovců (cháridža, chawáridž), kteří bojovali v podstatě proti každému, kdo nesdílel jejich názory. Jinak boje uvnitř ummy (muslimské obce) byly vždy rozhodně zavrhovány a odsuzovány, lze mluvit až o panickém strachu z narušení integrity islámské komunity. Dalším možným rozlišením rovin džihádu je dělení na a) džihád srdcem (džihád bi'l-kalb), jenž zahrnuje neustálé prohlubování osobní zbožnosti a přemáhání hříchu a pokušení, b) džihád jazykem (džihád bi'l-lisán), jenž zahrnuje podporu a šíření Pravdy, misijní činnost a poukazování na špatnosti, c) džihád rukou (džihád bi'l-jad), který zahrnuje především obecně záslužnou a charitativní činnost a d) džihád mečem (džihád bi's-sajf) ve smyslu prosazování islámu různými podobami násilí, ať už represí vůči bezvěrcům na území islámského státu, vedením války za šíření víry, bojem proti strůjcům rozkladu zevnitř nebo, asi nejčastěji, obranou vůči vnějšímu nepříteli. Pro odlišení či vymezení pojmu džihád oproti ostatním pilířům islámu je nejdůležitější charakter této povinnosti. Zatímco v případě šahády, salátu, zakátu, sijámu a hadždže jde o individuální povinnost každého muslima (fard `ajn), vedení (ozbrojeného) džihádu je však povinností kolektivní (fard kifája), jíž je každý zdravý muž vázán jen tehdy, je-li třeba jeho osobního přispění, nepostačí-li stávající muslimské vojsko (nebo není-li právě po svatbě či zadlužen). V současné době je pojem džihádu vykládán islámskou ortodoxií hlavně ve svých mírnějších interpretacích, jež kladou na první místo úsilí o individuální i kolektivní zbožnost projevující se v dodržování pilířů islámu, následování dalších Božích příkazů, nasazení všech sil pro nábožensky motivovanou humanitu k činorodé práci při výstavbě vlasti atp. Dodejme, že vyhlášení "džihádu na stezce Boží" ("džihád fí sabíli 'lláhi"), konkrétně džihádu mečem, náleží pouze hlavě státu po konzultaci s nejvyššími právními autoritami -- naposledy byl takto džihád platně vyhlášen saúdským králem proti Iráku v roce 1991. Panu Lhoťanovi v jeho velkém džihádu proti zbabělosti, ignoranci a pokrytectví držím palce a k dosavadním úspěchům na cestě Boží mu upřímně blahopřeji. Doporučená literaturadomácí  1)        
 Barša, P.: Huntingtonova diagnóza.
Islám jako nový obraz Nepřítele? In: Nový Orient, roč. 51, č. 2
(1996)   2)        
 Barša, P.: Západ a islamismus.
Střet civilizací nebo dialog kultur? Centrum pro studium demokracie a
kultury (CDK), Brno: 2001   3)        
 Bílková, V.: Islám a terorismus na
Blízkém východě. In: Mezinárodní vztahy, roč. 37, č. 3; Praha:
2002   4)        
 Bureš, J.: Státoprávní koncepce
v programech islamistických hnutích na Blízkém východě. In:
Mezinárodní vztahy, roč. 37, č. 3; Praha: 2002   5)        
 Cardini, F.: Evropa a Islám.
Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2004.   6)        
 Denny, F. M.: Islám a muslimská
obec. Prostor, Praha: 1999   7)        
 Fletcher, R.: Kříž a
půlměsíc. Křesťanství a islám od Muhammada po reformaci.
Mladá fronta, Praha 2004   8)        
 Frouzová, M.: Islám a lidská
práva. In: Nový Orient, roč. 55, č. 6 (2000)   9)        
 Gellner, E.: Prorokův triumf,
Marxovo selhání. In: Nová Přítomnost, č. 3 (1998)   10)    
 Gombár, E.: Islám a mezinárodní
vztahy. In: Mezinárodní politika, roč. 25, č. 4; Praha: 2001   11)    
 Gombár, E.: Moderní dějiny
islámských zemí. Karolinum, Praha: 1999   12)    
 Gombár, E., Kropáček, L.,
Marková, D., Obuchová, Ľ.: Variace na Korán. Islám v diaspoře.
Orientální ústav Akademie věd ČR, Praha 1999   13)    
 Hruškovič, I.: Islámský
právny systém a proces jeho formovania. (Studia iuridica Bratislavensia -
Nr.14). Vydavatelské oddělení právnické fakulty Univerzity Komenského,
Bratislava: 1997   14)    
 Hűbsch, H.: Fanatičtí
bojovníci ve jménu Alláha. Kořeny islámského teroru. Naše vojsko, Praha
2002   15)    
 Chajrí, F.: Islám. Ikar, Praha:
2001   16)    
 Ibn Chaldún: Čas království a
říší. Mukaddima (Úvod do historie). Odeon, Praha: 1972   17)    
 Idrís, D.: Pilíře víry. 2.
opravené vydání. Islámská nadace v Praze/Al ittihad Al Islami, Praha (rok
vydání neuveden)   18)    
 Introvigne, M.: Hamás. Islámský
terorismus ve svaté zemi. Vyšehrad, Praha 2003   19)    
 Islám (stati L. Kropáčka, J.
van Esse a H. Kűnga o křesťanství a islámu). In: Souvislosti.
(Revue pro křesťanství a kulturu). č. 3 - 4, 1997   20)    
 Karlsson, I.: Euro-islám nebo
ghetto-islám. In: Nový Orient, roč. 54, č. 4 (1999)   21)    
 Karlsson, I.: Podpořme vznik
euroislámu. In: Nová Přítomnost, č. 7 (1998)   22)    
 Kepel, G.: Boží pomsta.
Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět. Atlantis, Brno:
1996   23)    
 Kepel, G.: Válka v srdci
islámu. Karolinum, Praha: 2006   24)    
 Korán (překlad I. Hrbek).
Academia, Praha: 2000   25)    
 Kouřilová, I., Macháček,
Š., Mendel, M., Ostřanský, B.: Cesla k prameni. Fatwy islámských
učenců k otázkám všedního dne. Orientální ústav Akademie
věd ČR, Praha 2003   26)    
 Krejčí, J., Kropáček,
L., Marková, D., Obuchová, L.: Islam in Contact with Rival Civilizations. Four
Views of the Challenge and Response. Filosofia, Praha: 1998   27)    
 Kropáček, L.: Blízký východ
na přelomu tisíciletí. Vyšehrad, Praha: 1999   28)    
 Kropáček, L.:
Černočerný džihád Daniela Pipese. In: Teologie   &  
Společnost, roč. 1(IX), č. 3; CDK, Brno: 2003   29)    
 Kropáček, L.: Duchovní cesty
islámu. Vyšehrad, Praha: 2003   30)    
 Kropáček, L.: Evropa a islám:
střet civilizací? In: Mezinárodní politika, roč. 25, č. 5 (2001)   31)    
 Kropáček, L.: Evropa
v islámském zrcadle. In: Prostor, roč. 43/44 (1999)   32)    
 Kropáček, L.: Islám a západ.
Historická paměť a současná krize. Vyšehrad, Praha: 2002   33)    
 Kropáček, L.: Islámský
fundamentalismus. Vyšehrad, Praha: 1996   34)    
 Kropáček, L.: Islámský
půlměsíc. In: Teologie & Společnost, roč. 1(IX),
č. 5; CDK, Brno: 2003   35)    
 Kropáček, L.:
Křesťané tváří v tvář islámu v současné
Evropě. In: Teologické texty, roč. 10, č. 5 (1999)   36)    
 Kropáček, L.: O islámském
radikalismu vícestranně a rozvážně. In: Nový Orient, roč. 51,
č. 4 (1996)   37)    
 Kropáček, L.: Politický islám
na prahu nového tisíciletí. In: Mezinárodní politika, roč. 25, č. 10,
(2001)   38)    
 Kropáček, L.: Sebevražedné
útoky a islám. In: Dějiny a současnost. Kulturně historická
revue, roč. 23, č. 6; Praha: 2001   39)    
 Křikavová, A.; Mendel, M.;
Műller, Z.; Dudák, V.: Islám. Ideál a skutečnost. Baset, Praha: 2002   40)    
 Kűng, H., Ess, J. van:
Křesťanství a islám. Vyšehrad, Praha: 1998   41)    
 Kuschel, K.-J.: Spor o Abrahama.
Co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje. Vyšehrad,
Praha: 1997   42)    
 Lewis, B.: Dějiny Blízkého
východu. NLN, Praha: 1997   43)    
 Lewis, B.: Kde se stala chyba?
Vliv Západu na Střední východ a jeho následná odpověď. Volvox
Globator, Praha: 2003   44)    
 Machálek, V.: Obraz nepřítele
je cestou do pekel 2. Myšlenka konfliktu civilizací mezi Západem a světem
islámu ve světle historiclé skutečnosti. In: Nový Orient, roč.
52, č. 9 (1997)   45)    
 Maňková, Z.: Rôzne
interpretácie džihádu v islame. In: Křesťanská revue, roč.
68, č. 10 (2001)   46)    
 Mendel, M.: Džihád. Islámská
koncepce šíření víry. Atlantis, Brno: 1997   47)    
 Mendel, M.: Islámská výzva. Atlantis,
Brno: 1994   48)    
 Mendel, M.: O posvátném zápasu:
dějiny islámu a "svaté války". In: Nový Orient, roč. 49, č. 5;
Praha 1994   49)    
 Mendel, M.: The Concept of
ad-Da'wa al-Islamiya. Toward a Discussion of the Islamic Reformist
Religio-Political Terminology. In: Archív orientální, roč. 63, č. 3
(1995)   50)    
 Mendel, M.: Židé a Arabové. Dialog
idejí a zbraní. Rovina, Prachatice 1992   51)    
 Mendel, M.: Židé a muslimové: Je
možný ekumenický dialog? In: Nový Orient, roč. 50, č. 3 (1995)   52)    
 Miller, D. (ed.): Blackwellova
encyklopedie politického myšlení. CDK/Proglas/Jota, Brno: 1995   53)    
 Mrozek-Dumanowska, A.: Islám jako
zdroj legitimity. Případ Lybie. In: Mezinárodní politika, roč. 19,
č. 2 (1995)   54)    
 Műller, Z.: Islám. Historie a
současnost. Svoboda, Praha: 1997   55)    
 Műller, Z.: Islamismus:
nejednotná fronta. In: Mezinárodní politika, roč. 19, č. 9, (1995)   56)    
 Műller, Z.: Jeruzalém mezi
minulostí a budoucností. Posvátné město nebo ohnisko nepokojů?
Paseka, Praha -- Litomyšl 2004   57)    
 Műller, Z.: Metafyzická
podstata islámu. In: Nový Orient, roč. 52, č. 9 (1997)   58)    
 Műller, Z.: Muslimové mezi
vírou a ideologií. In: Listy, roč. 30, č. 3 (2000)   59)    
 Műller, Z.: Muslimové
v západní Evropě: občané nebo komunita? In: Listy, roč. 26,
č. 1 (1996)   60)    
 Műller, Z.: Mýtus islámského
fundamentalismu. In: Nový Orient, roč. 51, č. 3 (1996)   61)    
 Műller, Z.: Správci muslimské
ortodoxie. In: Nový Orient, roč. 51, č. 9 (1996)   62)    
 Műller, Z.: Válka uvnitř
muslimského světa. In: Přítomnost, zima 2002   63)    
 Műller, Z.: Zrání radikálního
politického islámu aneb za novou tvář ideologie vzdoru. In: Mezinárodní
politika, roč. 24, č. 8 (2000)   64)    
 Muzikář, J. a kol.: Zápas o
novodobý stát v islámském světě. Od mešity k parlamentu.
Academia, Praha: 1989   65)    
 Olša, J.: Islámský terorismus
v Pákistánu. In: Mezinárodní politika, roč. 27, č. 12 (2003)   66)    
 Osina, P.: Islámské právo a jeho prameny.
In: Acta Universitatis Palackianae Olomoucencis - Facultas Iuridica, č. 2;
Olomouc: 2002   67)    
 Horyna B., Pavlincová, H. a kol.:
Slovník judaismus -- křesťanství -- islám. Mladá fronta, Praha: 2003   68)    
 Pelikán, P.: Sunna, pramen
islámského práva. Ediční středisko PF UK/nakl.Vodnář, Praha:
1997   69)    
 Pipes, D.: Džihád a páni
profesoři. In: Teologie   &   Společnost, roč. I. (IX.), č. 3; CDK,
Brno: 2003   70)    
 Pipes, D.: Západní smýšlení
radikálního islámu. In: Proglas, roč. 7, č. 3 (1996)   71)    
 Raděj, T.: Islamistické
organizace v Egyptě. In: Mezinárodní vztahy, roč. 37, č. 3
(2002)   72)    
 Rogerson, B.: Prorok Muhammad.
Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004   73)    
 Sayedi, S.: Postavení ženy
v islámu a za vlády Talibanu v Afghánistánu. Amnesty International, Praha:
1999   74)    
 Schneider, J.: Mezinárodní vztahy
a náboženství. In: Mezinárodní politika, roč. 25, č. 4; Praha: 2001   75)    
 Svatý Korán. Český
překlad, význam a komentář s rejstříkem veršů. AMS,
Praha: 2000   76)    
 Tauer, F.: Svět islámu. Jeho
dějiny a kultura. Vyšehrad, Praha: 2006   77)    
 Toman, L.: Žehná islámský Bůh
terorismu? In: Listy, roč. 32, č. 5 (2002)   78)    
 Veselý, R.: Přehled
politických a kulturních dějin islámských zemí od vzniku islámu do konce
18. Století. I., II. Díl. Univerzita Karlova, Praha: 1991   79)    
 Volker, P.: Politický islám a
mezinárodní vztahy. In: Roč. 30, č. 1 (1995)  zahraniční 80)    
  Abdo, G.: Re-thinking
the Islamic Republic: A   "Conversation" with Ayatollah Hossein `Ali Montazeri. In : The Middle East Journal, Vol. 55, Iss.
1; Washington: Winter 2001  81)    
  Abou el Fadl, Kh.:
Islamic Law and Muslim Minorities: The Juristic Discourse on Muslim Minorities
from the second/eight to the eleventh/seveventeenth Centuries. In: Islamic Law
and Society, Vol. 1, No. 2; E.J.Brill, Leiden: june 1994  82)    
  Ahmed, A.: Ibn Khaldun  ' s understanding of civilizations and the dilemmas of Islam and
the west today. In: The Middle East Journal, Vol. 56, Iss. 1;
Washington: Winter 2002  83)    
  Ahmed, L.: Women and
Gender in Islam. Historical roots of a modern debate. Yale University Press,
New Haven   &  London: 1992  84)    
  Amuzegar, J.: Iran's theocracy under siege. In: Middle East Policy, Vol. 10,
Iss. 1; Washington: Spring 2003  85)    
  An-Naim, A.A.: Toward
an Islamic Reformation. Civil Liberties, Human Rights, and International Law.
Syracuse University Press, Syracuse, New York 1990  86)    
   Brown,
N.J.: Constitutions in a Nonconstitutional World. Arab Basic Laws and the
Prospects for Accountable Government. State University of New York Press, New York, 2002  87)    
  Cantori, L.J. et
al.: Political succession in the Middle East. In: Middle East Policy,
Vol. 9, Iss. 3; Washington: Sep 2002  88)    
  Castillo, D.: Saudi
Arabia's Identity Crisis: Universities Near the Birthplace of Islam Rethink
Their Relationship With the Religion. In: The Chronicle of Higher Education,
Vol. 49, Iss. 44; Washington: Jul 11, 2003  89)    
  Coulson, N. J.:
History of Islamic Law. Edinburgh University Press, Edinburgh: 1978  90)    
  Crone, P.: God's Rule.
Government and Islam. Columbia University Press, New York 2004  91)    
  Dallal, A.:
Appropriating the Past: Twentieth-Century Reconstruction of Pre-Modern Islamic
Thought. In: Vol. 7, No. 1 (2000)  92)    
  Encyclopaedia of
Islam. (Vol. I. -- XI.) E.J.Brill, Leiden: 1960 -- 2003  93)    
  Goldziher, I.:
Introduction to Islamic Theology and Law. Princeton University Press,
Princeton: 1981  94)    
  Haghayeghi, M.:
Changing dynamics of Islamic politics in Central Asia. In: The Muslim World,
Vol. 92, Iss. 3/4; Hartford: Fall 2002  95)    
  Hallaq, W.B.: A
History of Islamic Legal Theories. An Introduction to Sunni usúl al-fiqh.
Cambridge University Press, Cambridge 1997  96)    
  Kamali, M. H.:
Principles of Islamic Jurisprudence. Islamic Texts Society, Cambridge: 1991  97)    
  Katouzian, H.:
Arbitrary rule: A comparative theory of state, politics and society in Iran.
In: British Journal of Middle Eastern Studies, Vol. 24, Iss. 1;
Exeter: May 1997  98)    
  Kechichian J.A.: Saudi
Arabia  ' s will to power. In: Middle East Policy,
Vol. 7, Iss. 2; Washington: Feb 2000   99)    
 Kepel, G.: Du jihad à la fitna,
Paris, Bayard / BNF: 2005    100)     Kepel, G.: Jihad: The Trail of Political Islam,
London, I.B. Tauris: 2004   101)     Kepel, G.:  Jihad :
expansion et déclin de l'islamisme, Paris, Gallimard: 2000, revised edition
2003   102)     Kepel, G.: La Revanche de Dieu: Chrétiens, juifs et
musulmans à la reconquête du monde, Paris, Le Seuil: 1991, 2003.   103)     Kepel, G.: Le Prophète et le Pharaon. Aux sources des
mouvements islamistes, Paris, Le Seuil: 1984, revised edition 1993.   104)     Kepel, G.:  The
roots of radical Islam, London, Saqi: 2005   105) 
  Lambton, A.K.S.: State
and Government in Medieval Islam; An Introduction to the Study of Islamic
Political Theory: The Jurists. Oxford University Press, Oxford: 1991  106) 
  Melchert, Ch.:
Traditionist-Jurisprudents and the Framing of Islamic Law In: Islamic Law and
Society, Vol. 8, No. 3; E.J.Brill, Leiden: october 2001  107) 
  Motzki, H.: The Role
of Non-Arab Converts in the Development of Early Islamic Law. In: Islamic Law
and Society, Vol. 6, No. 3; E.J.Brill, Leiden: october 1999  108) 
  Nielsen, J.S.:
Contemporary Discussions on Religious Minorities in Muslim Countries. In: Islam
and Christien-Muslim Relations, Vol. 14, No. 3, July 2003  109) 
  Peterson, J.E.: The
Nature of Succession in the Middle East. In: The Middle East Journal, Vol. 55,
Iss. 4; Washington: Autumn 2001   110)    Ramadan, S.: Das islamische Recht: Theorie
und Praxis. Muslim Studenten Vereinigung in Deutschland, Marburg: 1996   111)     Rasheed, M.: God, the king and the nation: Political
rhetoric in Saudi Arabia in the 1990s. In: The Middle East Journal,
Vol. 50, Iss. 3; Washington: Summer 1996   112)     Rosen, L.: Law and Custom in the Popular Legal Culture
af North Africa. In: Islamic Law and Society, Vol. 2, No. 2; E.J.Brill, Leiden:
1995   113)     Roy, O.: Généalogie de l'islamisme. Paris, Hachette:
1995   114)     Roy, O.: Globalized Islam: The Search for a New Ummah.
Hurst, Londres: 2004 (L'islam mondialisé. Paris, Le Seuil: 2002)   115)     Roy, O.: La Laïcité face à l'Islam, Stock, Paris:
2005.   116)     Roy, O.: L'Echec de l'Islam politique, Paris, Le
Seuil: 1992.   117)     Roy, O.: Les illusions du 11 septembre. Paris, Le
Seuil: 2002   118)     Roy, O.: The crisis of religious legitimacy in Iran.
In: The Middle East Journal, Vol. 53, Iss. 2;
Washington: Spring 1999   119)     Roy, O.: The Failure of Political Islam. French
version. 1992   120)     Rubin, U.; Wasserstein, D.J. (eds): Israel Oriental
Studies XVII. Dhimmis and Others: Jews and Christians and the World of
Classical Islam. Tel Aviv University/Eisenbrauns, Winona Lake, IN: 1997   121)     Rugh, W.A.: Past, Present and future leadership. In:
Middle East Policy, Vol. 6, Iss. 4; Washington: Jun 1999  122) 
  Sayegh, F.: Diversity
in unity: Political institutions and civil society. In: Middle East Policy,
Vol. 6, Iss. 4; Washington: Jun 1999  123) 
  Nevo, J.: Religion and
National Identity in Saudi Arabia. In: Middle Eastern Studies, Vol. 34, Iss. 3;
London: Jule 1998  124) 
  Shevlin, N.: Velayat-E
Faqih in the Constitution of Iran: The Implementation of Theocracy. In: Journal
of Constitutional Law, Vol. 1, No. 2; University of Pennsylvania: Fall 1998  125) 
  Schacht, J.:
Introduction to Islamic Law. Clarendon Press, Oxford: 1964  126) 
  Takeyh, R.: God' s will: Iranian democracy and the Islamic context. In:
Middle East Policy, Vol. 7, Iss. 4; Washington: Oct 2000.  127) 
  Tibi, B.: The
Challenge of Fundamentalism. Political Islam and the New World Disorder.
University of California Press, Berkeley -- Los Angeles -- London, 1998  128) 
  Toll, Ch.,
Skovgaard-Petersen, J. (eds): Law and the Islamic World. Past and Present. The
Royal Danish Academy of Sciences and Letters, Copenhagen: 1995  129) 
  Wehr, H.: A dictionary
of Modern Written Arabic. Arabic -- English. (ed. by J.M. Cowan). MacDonald & 
 Evans Ltd., London: 1980  130) 
  Zaman, M.Q.: The
Caliphs, the `Ulamá' and the Law: Defining the Role and Function of the Caliph
in the Early `Abbásid Period. In: Islamic Law and Society, Vol. 4, No. 1;
E.J.Brill, Leiden: january 1997   131) 
  Zeidan, D.: A
Comparative Study of Selected Themes in Christian and Islamic Fundamentalist
Discourses. In: British Journal of Middle Eastern Studies, Vol. 30, Iss. 1
(2003)  | 
 
 


 
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
  
 