Magistrát hlavního města Prahy v souladu se zákonem informoval s předstihem ambasádu Saúdské Arábie o plánovaném protestu, a tak začali pracovnici ambasády zjišťovat, který to člověk měl tu odvahu (nebo nedostatek rozumu -- záleží na úhlu pohledu) chtít protestovat proti chováni jejich jediného a jedině správného "islámského" režimu.

Na základě jejich snahy a mně neznámého obsahu rozhovoru mezi nimi a muslimskými představiteli jsem během týdne předcházejícího demonstraci hovořil s dvěma přáteli z vedení dvou největší muslimských organizací v ČR. Oba mi během rozhovoru řekli, že mi demonstraci nemohou zakázat, ale že na mně apelují abych si to rozmyslel, neboť pokud ji neodvolám a ona proběhne tak to může mít následky na chováni Saúdské Arábie vůči české muslimské komunitě a může to zkomplikovat nejen finanční pomoc (byť zatím údajně neexistuje), ale i vycestování českých muslimů na pouť -- hadž.

Psychický tlak "přesvědčovatelů" byl silný. Odmítl jsem se mu však podvolit a poukázal jsem nejen na záměrné zneužíváni islámu saúdskoarabskou diktaturou, ale i na to, že povinností muslima je stát vždy na straně spravedlnosti proti útlaku, byť je útlak prováděn muslimy. Neboť, jak řekl prorok Mohammed, "největším stupněm úsilí za věc boží je spravedlivé slovo nespravedlivému vládci".

Poté, co jsem se odmítl podvolit se tomuto nátlaku, pokusili se někteří jedinci, kteří dlouhodobě pociťují odpor vůči mé kritice určitých kroků a nevhodného chování části muslimů, zneužít celou kauzu k mému odstraněni z jakéhokoliv života české muslimské komunity tím, že začali vyvíjet nátlak na umírněné představitele s cílem ukončit mou účast na projektech českých muslimů.

I tento nátlak jsem odmítl a poukázal jsem na to, že již prorok Ježíš řekl: "Není možné, aby člověk seděl na dvou koních a napínal dva luky. A není možné, aby sluha sloužil dvěma pánům, neboť jednoho bude ctít a toho druhého urážet." Jasně jsem jim řekl, že buďto budou bránit skutečnou podstatu božího poselství proti všem včetně diktatur zaštiťujících se islámem, nebo budou bránit své zájmy, které jsou se zájmy islámu mnohdy v hlubokém rozporu.

Ještě nevím jak se češti muslimští představitelé vůči mně zachovají, ale vím že člověk by se neměl bát konat správné věci bez ohledu na možné následky, jimž bude vystaven. Neboť jak říká staré arabské přísloví, týraní se bojí těch, kdož usilují o spravedlnost, neboť "spravedlnost je nejsilnější armáda".

Během uplynulých dní jsem byl překvapen, jakou vlnu solidarity mezi obyčejnými muslimy vyvolala snaha umlčet mou kritiku saúdskoarabského režimu. Podpora mé snaze uspořádat demonstraci přicházela i od jinak mých zásadních odpůrců a i přes mizivou účast z pražské muslimské komunity měla akce v komunitě silnou rezonanci. A vyvolala z řad obyčejných muslimů ostrou kritiku na adresu muslimských představitelů za jejich zaprodání islámu tyranům. Skutečnost, že se akce zúčastnilo tak málo osob lze jednoduše vysvětlit jednak zvoleným termínem a jednak tím, že někteří lidé mají obavu z perzekuce ve svých domovských zemích, neboť arabské diktatury jsou v potírání opozice mezi sebou solidární.

A ještě k samotnému znásilnění

Jak dokazuje Ignác Pospíšil v rozboru případu znásilnění mladé saúdskoarabské dívky na svém blogu, saúdskoarabské úřady se právem mají čeho obávat, protože prokazatelně o případu lhaly a snažily se jej zatajit. Je víc než logické, že nedemokratický totalitní režim se bude snažit skrze své zahraniční zastupitelské úřady a zájmové skupiny umlčet snahu o kritiku z muslimských řad.

Přes tuto skutečnost, ale značná část muslimů (minimálně v západní Evropě) se umlčet nenechala. Proti chováni saúdskoarabských úřadu se ostře postavil i kontroverzní profesor Tarik Ramadán (určitě není nezajímavé, že kvůli jeho dlouhodobé kritice chováni režimu v Saúdské Arábii mu není do Saúdské Arábie povolen vstup).

V Anglii došlo rovnou k zorganizováni protestních akcí, jako je například aktivita Islámské komise pro lidská práva.

Jak ukazuje tento případ a případ ze Súdánu, pokud chtějí muslimští představitelé, aby jejich kritiku chováni západních zemí bral někdo vážně, musejí byt schopni se stejně kriticky postavit proti stejnému chováni vycházejícímu z muslimských řad. Na tento aspekt poukazují na stránkách Islamica magazíne i John Esposito a John Voll, profesoři na Georgetowns Edmund A. Walsh School of Foreign Service a Georgetown University.

Na závěr bych rád podpořil výzvu Ignáce Pospíšila, která zní: "Pomozte. -- Konec konců, že mohl udělat jen málo, není žádnou omluvou pro toho, kdo nakonec neudělal nic.

*1) modlitbou -- to stojí jen trochu času

*2) žádostí o milost zaslanou králi Saudské Arábie či na ambasádu v ČR (předlohy jsou ZDE) -- to stojí jen pár korun

*3) apelem na naše představitele a organizace (politiky /spec. ministr zahraničí, prezident a premiér/, biskupy, humanitární organizace), aby se připojily k protestům a žádostem o milost -- to taky stojí jen nic či pár korun

*4) sežeňte další pomoc, máte-li přátele, o kterých si myslíte, že by mohli pomoci jakýmkoliv způsobem, dejte jim vědět...

Zdroje

Ignác Pospíšil - Trest pro znásilněnou ZDE

Alert: Saudi Gang Rape Victim Facing Miscarriage of Justice ZDE

Sudan and Saudi Arabia: Who Speaks for Islam? ZDE