13. února britská a americká média (Guardian, Daily Telegraph, AP...) informovala o zveřejnění studie Iran: Consequences of a War, kterou pro Oxford Research Group zpracoval profesor Paul Rogers.  Studie zatím není dostupná on-line.

Podle Daily Telegraph zpráva tvrdí, že  překvapivý americký nebo izraelský vzdušný útok na dvacet íránských jaderných objektů by si vyžádal zhruba deset tisíc obětí, zejména mezi technickým personálem - ale také mezi civilisty. Íránský jaderný program by mohl být vrácen o pět až deset let zpět. Avšak hlavním pravděpodobným výsledkem by  se stal "extrémně nebezpečný konflikt", do nějž by mohl být vtažen Izrael, Libanon a některé státy Perského zálivu.

Není třeba být právníkem, aby člověk věděl, že manželství nemůže být rozvedeno žalobou o rozvod podanou jinou osobou, než je někdo z manželů (kupř. tchýní) nebo že je již z povahy věci nemožné, aby obžalovaný v trestní věci vzal svým podáním obžalobu státního zastupitelství zpět. Tchýně sice může žalobu o rozvod manželství své dcery podat, stejně jako může obžalovaný učinit podání obsahující zpětvzetí obžaloby státního zástupce, avšak soud musí obě zde (jako názorný příklad) uvedená podání odmítnout, neboť byla učiněna osobami, kterým taková podání dle platného právního řádu nepřísluší. Pokud by se jimi soud zabýval jinak, opustil by půdu zákonů a ústavy. Zákon přesně určuje, kdo je k těmto podáním oprávněn. Pokud by kupříkladu soud rozvedl manželství na návrh tchýně (nebo vzal zpět obžalobu státního zástupce na základě jejího zpětvzetí obžalovaným), vybočil by zcela z mezí právního řádu.

Ačkoliv redakce BL poněkud zjednodušila názor Petera Berkowitze na J. Derridu a jeho údajnou spoluvinu na ohrožení literatury, faktem zůstává, že se tento šéfredaktor časopisu Budoucnost americké inteligence přidal k houfu kritik, které se snášejí na hlavu francouzského filosofa v podstatě stejně dlouho, jako trvá jeho až kultická popularita. Dotyčná kritika by byla správná, kdyby měla za účel odmítnout některé dogmatizující trendy inspirované Derridovou filosofií tzv. dekonstrukce; spíše než k dekonstrukci se mnozí Derridovi následovníci hlásí k jakémusi dekonstruktivismu, který má se samotným filosofem, jedním z nejotevřenějších intelektuálů 20. století, velmi málo společného.

Britská armáda je připravena na násilnou pomstu v Iráku poté, co byly zveřejněny záběry z videozáznamu, na němž údajně britští vojáci fyzicky útočí na bezbranné irácké mladíky.

Vysocí důstojníci vyjádřili zděšení nad těmito záběry a obávají se, že povedou ke zhoršení už tak složitých vztahů s Iráčany. Avšak zdůraznili, že videozáznam nedokázal, že by v britské armádě docházelo k systematickému týrání či mučení.

Bývalý americký viceprezident Al Gore i kontroverzní britský filmový režisér Ken Russell nyní prosazují novátorské metody distribuce pro tradiční mediální formy. Minulý týden Russell uvedl, že natočil svůj nový projekt Hot Patns: 3 Sexy Shorts doma v garáži a že doufá, že ho bude distribuovat na eBay anebo prostě jen na svých vlastních internetových stránkách. Gore prosazuje televizní vysílání na webu. Jeho internetové stránky jsou souborem nových serverů jako youtube.com a iFilm, kde uživatelé natáčejí krátké filmy, umisťují je na internet a diváci je pak hodnotí.

Poznámku prezidenta Busha v príhovore k národu, že USA sú "závislé na rope" možno chápať ako púhy politický oportunizmus. Keďže však čoraz viac Američanov prejavuje obavy z vysokých cien ropy, hrozivých vzorcov správania sa počasia a z trvalého prepojenia Ameriky na cudzích naftových potentátov, neprekvapí, že Bush sa stavia do pozície advokáta rozvoja alternatívnych energetických systémov. Ale na jeho komentár je možné pozrieť aj z iného pohľadu: totiž že najvyšší predstavitelia si uvedomili, že USA a zvyšok sveta čelia novému a narastajúcemu nebezpečenstvu - permanentnej energetickej kríze, ktorá ohrozuje zdravie a prosperitu každej spoločnosti na zemi.

Zmatené argumenty nyní předvádějí všichni, kteří komentují nový vysílací zákon. Vrchol neinformované či panické reakce se povedl prozatím třem "publicistům". Na Ministerstvu informatiky jsoucím spolupracovníku serveru Česká média Zdeňku Duspivovi, spolupracovníkovi téže redakce na serveru Parabola Radku Pešoutovi a Robertu Maleckému v Lidových novinách.

Všechny tři případy mají jedno společné. Odpor k té podobě zákona, která dala možnost "odvšivení" televize Prima pro digitální vysílání od regionálních televizí a uvolnila tak prostor pro vytvoření multiregionálního kanálu na regionálně rozpojeném multiplexu. "Hejtmanské" televize, jejichž část kolem sebe za devíticifernou sumu soustředil (ODS blízký) mediální lobbista Berka v komplexu RTA, se tak rázem staly tím, čím vždy byly. Příliš nerentabilním nákupem hardware.

Š. Kotrba, 9. 11. 2004: Obstojí Berkova "zpravodajská" televize? ZDE

Karikatury, o kterých se v poslední době tolik hovoří, Proroka nejen zesměšňují, nejedná se jen o vtip. Představují jej jako teroristu a jako člověka oddávajícího se těm nejnižším tělesným pudům. Prorok není jen zesměšněn, je kriminalizován, dělá se z něj masový vrah, je vulgarizován, píše František Neuwirth.

Jako pro ateistu není pro mě snadné si představit, jak bych se já sám cítil a jak bych reagoval, pokud by můj bůh byl tak vysoce zneuctěn. Kdybych si na místo boha dosadil zbožňovanou osobu, na které mi nade vše záleží a kdyby ji někdo takto zhanobil, jistě by mě to popudilo. Myslím, že posilněn alkoholem bych dokonce původci takovéhoto zneuctění mohl způsobit i jistou fyzickou újmu.

Domnívám se, že v současné emocionálně vypjaté kontroverzi kolem Mohamedových vtipů bychom neměli zapomínat na politické pozadí problému.

Především je třeba si uvědomit, že první velké protesty proti "Mohamedovým" vtipům začaly v Palestině. Celá kauza totiž velmi dobře zapadá do politické strategie Hamásu, která následuje po vyhraných volbách, následnému potvrzení jeho odmítnutí uznat Izrael a hrozby škrtu dotací od EU a USA. Nikoliv náhodou se totiž celý cirkus spustil až nyní, po stanovení podmínek dalšího financování palestinského rozpočtu a ne před téměř půl rokem, kdy byly publikovány zmíněné vtipy. Nezbývá, než se ptát co tím vším Hamás může získat:

Mám obavu, že Kartousův článek "Svoboda s bombou na hlavě" přináší poněkud zjednodušující vysvětlení kulturně-náboženského střetu ohledně Mohamedových karikatur. Takzvaný "bohatý Sever" je příliš mlhavé označení desítek států s rozdílnou životní úrovní, kulturou, odlišnými politickými a strategickými zájmy. Bohaté či relativně bohaté země se ke svému současnému postavení dopracovaly mnohdy odlišnými cestami. Většina z nich se na vykořisťování rozvojových zemí nikdy nepodílela. Například Kanada, Finsko či Irsko byly samy ještě v historicky nedávné minulosti v koloniálně podřízeném postavení. Střední a jihovýchodní Evropa obnovila svou politickou a hospodářskou nezávislost vlastně před pár lety. Invaze do Iráku byla soukromým podnikem USA a Velké Británie a řada evropských zemí se k této vojenské operaci vyjadřovala velice kriticky.

Rakety s radioaktivními hlavicemi, tuhou cenzuru, sochy Lenina, mučení opozice, volby do nejvyššího sovětu, či moře cigaret. To vše lze nalézt ve státě, který neexistuje.

V reakci na článek Radka Litvína se Petr Wognar dopustil velmi typického zjednodušení:

Pan Litvín ve své kritice píše, že " Je přirozenou snahou každého jedince zlepšovat své materiální zabezpečení, je to pravděpodobně součástí našeho základního 'naprogramování'" a pan Wognar na to reaguje slovy: "'naprogramovanosti' člověka ke kapitalismu, sobectví a osobnímu prospěchu..."

Povšimli jste si, jak se v reakci náhle objevilo ono "sobectví", o němž se původní text nezmiňoval? Toto primitivní pojetí mezilidských vztahů je bohužel dosti časté.

Polemika s článkem Michala Rubáše "Čtyři dogmata pravice"

Strana zelených hledá nové voliče. Potřebuje sehnat aspoň takových 130 000 dalších hlasů oproti posledním volbám, aby se přehoupla přes uzavírací pětiprocentní hranici a konečně získala klíčové sněmovní zastoupení. Osobně se považuji za součást sociální skupiny, v níž se Zelení především snaží své nové voliče získávat. Navíc čím dál větší část mých přátel, kolegů či studentů se chystá Zelené volit. Předsedu strany Martina Bursíka považuji za velice schopného i slušného politika a témata Zelených mě v zásadě pozitivně oslovují. Přesto mě politika této strany pod Bursíkovým vedením (a Zelení v poslední době zdá se mluví na veřejnosti jedním -- totiž Bursíkovým -- hlasem) naplňuje obavami. Ty mě vedou k tomu, že se jim v červnových volbách hlas dát nechystám.

Nevím, kde bydlím... Tak prý někteří méně obeznalí znalci českého jazyka a jeho reálií vykládají úvodní slova naší hymny "Kde domov můj...". Musím se přiznat, že jsem měl odmalička velice rozvolněný pocit identifikace s českým národem a pojem "česká" v kolonce národnost ve všech možných dotaznících mého dětství a mládí mně byl zahalen tajemstvím, protože jsem byl "Čechoslovák" a všude jsem to hrdě říkal a popravdě řečeno to říkám doposud.

"Když u oltáře obětuji býka jako zápalnou oběť, vím, že je to libá vůně pro Hospodina (Leviticus 1,9). Problémem jsou moji sousedé. Tvrdí, že je to nelibá vůně pro ně. Mám je odrovnat?"

Písmo je v tomto bodě nejasné. Osobně bych je odrovnal. 1. Je-li vůně pálení oběti libá Bohu a vám, nemá co být nelibá vašim sousedům. Myslí si snad, že jejich nos je lepší než nos boží a nos nás všech? 2. Býk je váš majetek. Nikdo vám nemá právo nařizovat, jak máte zacházet se svým majetkem, i kdyby pálení masa, kopyt a rohů jeho elitářskému a dekadentnímu vkusu smrdělo. 3. Ano, za vraždu patrně půjdete do vězení, ale boží trest, jak všichni víme, je mnohem strašnější a trvá podstatně déle.

"Rád bych prodal svou dceru do otroctví, jak to dovoluje Druhá Mojžíšova (Exodus 21, 7). Jakou přiměřenou cenu bych dnes podle Vašeho názoru měl za ni chtít?"

Bez ohledu na to, že zákon o registrovaném partnerství podpořili například i Pavel Bém či Jan Zahradil, je postoj Václava Klause vnímán většinou veřejnosti jako vyjádření pozice konzervativní ODS. Stále je totiž chápán jako otec zakladatel, agentury pro výzkum veřejného mínění mu přisuzují největší důvěru veřejnosti v oblasti politických institucí, a voliči ODS si stranu bez něho neumějí představit.

Paroubkovi se naopak podařil šikovný tah.

Prezident Václav Klaus je ve svém živlu. Konečně našel dělící čáru, rozdíl mezi konzervativním a liberálním. Jsou to čtyři procenta. Pozdvihl proto obočí nad zákonem o registrovaném partnerství. Po výkřicích jeho tajemníka Ladislava Jakla (jinak přesvědčeného zastánce leninské teze o minimalizaci státu), se to dalo celkem čekat. Tolerance není vlastní egoistům ani leninistům.

Klaus si myslí, že homosexuálové by tímto zákonem získali jakási nadměrná, neodůvodněná privilegia. Zákon je ale pouze jistým zrovnoprávněním osob stejného pohlaví, žijících ve společné domácnosti: ruší tu nevýhodu, kdy spolu sice mohli žít celý život, ale neměli žádná vzájemná práva jako osoby blízké. "Pan prezident" se ohání tím, že zákon nikdo nečetl a nikdo nežebral u hradních bran, aby jej podepsal.

Pro ty, kteří zákony nečtou: odkaz na sněmovní verzi, schválenou už Senátem, která čeká jen na jeden podpis ZDE

Celá logika zákonů o registrovaném partnerství je vykloubená. Původním, tradičním, rituálním a archetypovým obsahem právní úpravy manželství, zejména v rovině dědické, daňové, v rovině vzájemného zastupování atd. je nadstandardní ZVÝHODNĚNÍ jako ODMĚNA za nejdůležitější funkci při přežití biologického rodu, tj. plození dětí.

V přirozenosti úpravy manželství je tedy princip nerovnosti mezi všemi ostatními typ vztahů, když jen tento jediný plní tuto nejdůležitější funkci. Jako nadstandardní se u manželství upravují nejen aspekty daňové, dědické ad., ale stát na sebe ve velké části úpravy manželství bere roli toho, kdo svou mocí prosadí i MORÁLNÍ ZÁVAZKY, plynoucí ze vztahu, jako je vyživovací povinnost, povinnost přiměřeného příspěvku na společnou domácnost atd.

Mnozí křesťané, voliči liberálně konzervativní (neplést si s voliči konzervativně liberálními, urazili by se), se staví do role obránce fundamentální a ničím nepokřivené víry, založené na doslovném znění Bible. Když se někdo pokouší obhajovat své homosexuální chování, připomenete mu prostě Třetí knihu Mojžíšovu (Leviticus 18,22), kde jasně stojí, že jde o ohavnost. A basta fidli.

Zákon se prostě nepodepíše...

Vzpomněl jsem si však na jeden dopis, ve kterém bylo několik otázek, týkajících se Bible. Posílám tyto otázky také Vám, drazí bratři v Kristu. S důvěrou, že mi na ně odpovíte.

Klaus: Zákon o registrovaném partnerství je tragickým omylem ZDE

V Itálii byl zažehnut oheň Zimních olympijských her jako výslovně zmiňovaný symbol přátelství a míru mezi národy. Současně se mezi islámskými fundamentalisty rozhořel oheň pomsty za karikatury Mohameda uveřejněné v dánském časopise Jyllands Posten.

Na prvý pohled by tyto dvě souběžné události mohly být dokladem oné teze o nesmiřitelnosti dvou civilizací: Na jedné straně olympijské hry jako výraz tolerantní civilizace, vzniklé na athénských a židovských základech, ovlivněné nejen kdysi také fanatickým křesťanstvím, ale hlavně poté smířlivým humanismem a renesancí. Na druhé straně fanatická nenávist jako výraz "barbarské" civilizace muslimů.

Tibetská mandala z Ladaku v České republice - první evropské představení unikátní himalájské kultury

Dne 11. března 2006 přijede do Ostravy v rámci pátého ročníku festivalu na podporu Tibetu skupina šesti buddhistických mnichů z indického Ladaku. Od 12. do 17. března budou mniši na půdě Ostravské univerzity sypat pískovou mandalu. Cílem festivalu, který bude probíhat od 1. do 26. března 2006, je upozornit na porušování lidských práv a za pomoci přednášek, výstav, koncertů a filmových projekcí představit jedinečnou kulturu Tibetu široké veřejnosti.

Motto:

"... okruhem diskuse byl návrh revizní komise, který Jaromír Hořec vyložil se smyslu, aby s osobami z dopisu pánů Trojaka a Stančíka promluvil zástupce Rady, jednak aby se předešlo umělé anonymitě, z níž budou pramenit fámy a drby, a také proto, že dotyční mají právo vědět, jak se o nich píše a jedná, a zejména aby se vysvětlil každý ten případ. Stanovisko všech členů Rady nebylo jednotné, ale nakonec Rada většinovým názorem rozhodla, že předsedkyně napíše do Dokořán podrobnou zprávu o tom, jak se tímto složitým problémem zabývala, a současně Rada zamítla, aby byla jakkoli uváděna konkrétní jména."

... ale když Britské listy zveřejnily článek Borise Cveka "Obec spisovatelů a agenti StB", nezasvěcený mohl mít dojem, že na světě je nová mediální kauza; tím spíš, když sám Cvek volal po diskusi. Pravdou však je pravý opak: Laik přijal text víceméně nevzrušeně (jako by tím přitakal tvrzení autora, že spisovatelé "jsou spíše naprosto postradatelní") a na stránkách čtvrtletního bulletinu Obce spisovatelů Dokořán 34/2005 reagovala na přetištěný článek jen předsedkyně Obce spisovatelů Eva Kantůrková. V čísle 35/2006 už nikdo, třebaže v reakci na Cvekův text Kantůrková uvedla mimo jiné, že "diskuse je samozřejmě otevřená" a třebaže jde - řečeno s Vladimírem Přibským - o problém-téma.

Senátor Bárta ve své Terezínské promluvě a později i v článku pro deník Právo konstatoval, že utrpení po válce v Terezíně vězněných Němců bylo stejné, jako utrpení za války tamtéž vězněných židů. Po korespondenci mezi mnou a panem Bártou jsem si utvrdil dvě věci. Panu Bártovi v žádném případě nešlo o exaktní srovnávání utrpení, protože podle něj se nedá utrpení nijak měřit a tak jsou pro něj obě uvedená stejná. Za druhé, a mnohem pro něj důležitější je, že utrpení Němců bylo prováděno pod velením komunistického ministra vnitra Noska. Takže celý jeho projev měl fakticky jediný motiv. Pan senátor naplňoval módně předvolební tažení své strany proti "komunismu" obecně a proti KSČM zvlášť. Sleduji-li aktivitu lidovců v tomto směru, nabývám dojmu, že její nejvyšší funkcionáři plní nějaké své dlouhodobé a přísně utajené usnesení. Musí, vždyť oni jsou jedinou současnou stranou, která byla ve vládní koalici prakticky ve všech režimech, který v naší zemi existovaly, takže o sporných činech až zločinech mocných musí vědět nejvíc.

Bývalý vysoký činitel CIA, který do loňského roku koordinoval americké výzvědné informace o Blízkém východě, obvinil Bushovu vládu, že si z těchto informací vybírala "jen to, co se jí hodilo", aby mohla ospravedlnit předem přijaté rozhodnutí zaútočit na Irák. Bushova vláda přitom také ignorovala varování od CIA, že po svržení Saddáma Husajna může lehce v Iráku zavládnout násilí a chaos.

Paul R. Pillar, který zastával úřad celonárodního výzvědného důstojníka pro Blízký východ a Jižní Asii v letech 2000 - 2005, přiznává, že americké výzvědné agentury chybně dospěly k závěru, že má vláda Saddáma Husajna zbraně hromadného ničení. Tento chybný závěr však nebyl zdrojem rozhodnutí americké vlády provést invazi do Iráku.

Z výzkumu, který na přání britského deníku Independent provedli vědci, vyplývá, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nyní už překročila hranici, kterou určili mezinárodní vědci na loňské konferenci v Británii, a za níž jsou už opravdu nebezpečné podnebné změny nezastavitelné.

Nejhorším předpovídaným důsledkům globálního oteplování, od zničení ekosystémů k zvýšení hladomoru a nedostatku vody pro miliardy lidí se už tedy, jak se zdá, lidstvo nevyhne, ať už uděláme cokoliv, konstatuje Independent.

Svět je nezměnitelně na cestě k vzrůstu průměrné globální teploty o 2 stupně nad úroveň z doby před průmyslovou revolucí z konce 18. století.

Britské listy přijaly na praxi několik studentů Vysoké školy Jana Amose Komenského - budoucí novináře. Mladé lidi, kteří za několik let budou zaměstnáni na pozicích, kde budou moci ovlivňovat veřejné mínění - tvorbou komentářů či selekcí zpráv. Úkol, který studenti dostali (e-mailem), nebyl jednoduchý. Porovnat strukturovaně dostupné programy tří největších politických stran, popsat jejich voličský elektorát a najít ty body v programech, které jsou schpny zaujmout nevoliče těchto stran. Záměrná složitost úkolu a časový stress eliminovaly možnost "opsat" hodnocení a nutily studenty k samostatnému vyhledání zdrojů, jejich bleskurychlé analýze a následné dílčí i celkové obsahové syntéze. Redakce BL umožnila budoucím novinářům zároveň možnost kooperace na úkolu - společné stanovisko společně zpracovávané látky při právu vyjádřit "votum separatum".

Z pěti studentů zareagovali a odevzdali v termínu práci tři. Jeden neuspěl, protože zjevně nepochopil zadání, charakter i složitost zpracování. Výsledek byl nepublikovatelný. Dva studenti zadání splnili - jako společný úkol. Výsledek jejich práce si můžete přečíst. Je poučením pro učitele, novináře, politické analytiky i volební manažery. Cílová skupina: prvovoliči s ukončeným středním vzděláním humanitního směru a absolvovanými zkouškami na vysokou školu humanitního směru. S ambicí a reálnou šancí být novináři.

Tisková zpráva sdružení Iuridicum Remedium

České úřady stále vyjednávají s telekomunikačními operátory, kolik jim zaplatí za předávané informace o elektronické komunikaci občanů. Již teď je jasné, že dopady do státního rozpočtu budou značné. Celkové výdaje na povinné plošné uchovávání a předávání komunikačních dat však zatím nechtějí sdělit nejen české úřady a operátoři, ale odhadu nákladů se brání i Evropská komise, která evropskou Směrnici o tzv. "data retention" navrhla.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.