13. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 2. 2006

Konflikt politických zájmů

Mám obavu, že Kartousův článek "Svoboda s bombou na hlavě" přináší poněkud zjednodušující vysvětlení kulturně-náboženského střetu ohledně Mohamedových karikatur. Takzvaný "bohatý Sever" je příliš mlhavé označení desítek států s rozdílnou životní úrovní, kulturou, odlišnými politickými a strategickými zájmy. Bohaté či relativně bohaté země se ke svému současnému postavení dopracovaly mnohdy odlišnými cestami. Většina z nich se na vykořisťování rozvojových zemí nikdy nepodílela. Například Kanada, Finsko či Irsko byly samy ještě v historicky nedávné minulosti v koloniálně podřízeném postavení. Střední a jihovýchodní Evropa obnovila svou politickou a hospodářskou nezávislost vlastně před pár lety. Invaze do Iráku byla soukromým podnikem USA a Velké Británie a řada evropských zemí se k této vojenské operaci vyjadřovala velice kriticky.

Ve skutečnosti neexistují žádné politické zájmy "Severu", stejně jako "Jihu" a pochopitelně ani muslimských zemí. K islámu se dnes hlásí mnohem více než miliarda věřících žijících v mnoha zemích s rozdílnou hospodářskou úrovní a politickým významem. Svět islámu dnes zahrnuje země s (měřeno čistě materiálně) pohádkovou životní úrovní, jako jsou Spojené arabské emiráty či Kuvajt, a státy chudičké, jako je Afghánistán a Bangladéš. Některé z těchto zemí už dávno dosáhly díky svému bohatství, zásobám nerostných surovin a ozbrojeným silám statusu regionálních mocností, které v žádném případě nejsou v postavení bezmocných obětí. Naopak často mocensky zasahují v okolních zemích. Pákistánské tajné služby měly svého času podstatný podíl na vítězství Talibanu v sousedním Afghánistánu. Sýrie vojensky okupovala Libanon a podle mnohých pozorovatelů nyní jeho území destabilizuje politickými atentáty. Vláda Saudské Arábie je štědrým sponzorem Hamasu a ve výčtu by bylo možné pokračovat.

Muslimský svět nebyl ani v minulosti pouhou obětí, ale velmi často i v postavení útočníka. Osmanská říše po několik staletí prováděla krvavé koloniální výboje mimo jiné i v Evropě a její koloniální panství se definitivně zhroutilo až porážkou v 1. světové válce. Muslimští Arabové znamenali v 17.-19. století pro plundrování zdrojů černého kontinentu a zajímání otroků na severu a východě Afriky totéž, co křesťanští Portugalci pro africký západ a jih. Pokud jde o současnost, pak brutální etnické čistky v súdánském Dárfúru včetně hromadného znásilňování žen mají koneckonců na svědomí muslimské milice ze severu země podporované centrální muslimskou vládou, když cílem jejich agrese jsou převážně křesťanské a animistické černošské kmeny na jihu. Saudská Arábie oficiálně zakázala otroctví v 60. letech, v Mauretánii bylo zakázáno v roce 1980, ale v řadě muslimských zemí, jako je Niger, Súdán, Mauretánie nebo Mali, je otrokářství provozováno dodnes. Arabové na své černošské spoluobčany pohlížejí se zjevným rasismem.

Podřadné mocenské postavení arabského světa a z něj vyplývající frustrace nemají prvotní příčinu v agresivitě tzv. "západního" světa. Je to důsledek dlouhodobého kulturního zaostávání, které se táhne již od vzniku renesance v Evropě. Za raného středověku byly islámské země a především Pyrenejský poloostrov ovládaný Araby centrem tehdejší vzdělanosti a především díky Arabům se zachoval a rozvíjel odkaz antické kultury. Bylo to umožněno nesrovnatelně svobodomyslnějšími poměry raného islámu ve srovnání se situací v křesťanské Evropě. Později se arabský svět stal uzavřenou společností a kulturně i mocensky upadal.

Příčinou protestů nebyly dánské karikatury a jen částečně byly způsobeny palestinským konfliktem či odporem k politice USA. Hlavní příčinou je rozdílná dynamika hospodářského a politického rozvoje v různých částech světa, kdy arabské a v širším smyslu slova islámské země stojí před úkolem dohnat vyspělý svět. Modernizaci stojí v cestě společnost spočívající na kmenových a klanových základech, se zaostalým venkovem a silným vlivem náboženství.

V muslimských zemích jsou velké sociální rozdíly. Lidé z vesnic často odcházejí za prací do měst a do zahraničí, kde se setkávají s odlišnou kulturou a morálkou. Z tohoto střetávání tradic a modernity často vznikají konflikty a příklon k radikalismu. V řadě islámských zemí navíc přežívají konzervativní a autoritářské režimy, které se skutečné modernizaci brání a nevynechají jedinou příležitost odvést pozornost obyvatel jinam, nejlépe ke kulturně-náboženským střetům. Je příznačné, že skutečný konflikt kolem dánských karikatur byl rozdmýchán až po několika měsících. Nejde tu o střet náboženství, ale v první řadě o střet politických zájmů.

V západní Evropě se k výše uvedenému pojí neschopnost začlenit muslimské přistěhovalce do společnosti a z toho pramení pocit frustrace a vykořenění zejména u muslimů druhé generace. Zatímco první generace přistěhovalců přichází většinou z chudých, civilizačně zaostávajících oblastí a jsou plně spokojeni s růstem životní úrovně, jejich děti si přejí být plnohodnotnou součástí společnosti. Zároveň ale díky rodinné výchově jednou nohou zůstávají v cizím kulturním prostředí.

V České republice žádné kulturně-politické střety s muslimskou menšinou nehrozí už proto, že jde a ještě řadu let půjde o zcela nepočetnou skupinu obyvatel. V důsledku politické izolace během reálného socialismu jsme se nestali cílovou zemí chudých muslimských přistěhovalců. Do českých zemí přicestoval nevelký počet vysokoškolských studentů a politických uprchlíků. Pocházeli většinou z městských sekulárních a levicových kruhů, takže se bez problémů integrovali.

Česká republika bude mít v nejbližších desetiletích více starostí s integrací romské menšiny než muslimských přistěhovalců. Stejně tak svobodu slova budou nejspíš více ohrožovat jiné konflikty a zájmy. Jsme ale součástí Evropy a politické či kulturní střety v jiných oblastech Evropy se vyplatí sledovat, abychom se z nich dokázali do budoucna poučit.

                 
Obsah vydání       13. 2. 2006
13. 2. 2006 Británie: Muslimové debatují v televizi
13. 2. 2006 Útok na Írán by stál tisíce životů a vedl by k širšímu konfliktu Karel  Dolejší
13. 2. 2006 Nejvyšší soud rozhodl, že se nebude řídit platným právním řádem Aleš  Uhlíř, Marek  Steiner
13. 2. 2006 Já jsem skřítek Aladin Jan  Vodňanský
13. 2. 2006 Jacques Derrida: "Nezlobte se, ale takhle jsem to nikdy neřekl." Martin  Škabraha
13. 2. 2006 Britská armáda se obává pomsty za video, na němž vojáci bijí Iráčany
13. 2. 2006 Za co se bude v novém mediálním světě platit
13. 2. 2006 Permanentná energetická kríza Michael T. Klare
13. 2. 2006 Mediální křepelky vyletěly z hnízd Štěpán  Kotrba
13. 2. 2006 O úctě k druhému
13. 2. 2006 Politické pozadí problému čili Hamás bez smyslu pro humor Jiří  Michalík
13. 2. 2006 Konflikt politických zájmů Milan  Černý
13. 2. 2006 Černá díra Evropy Jan  Klusáček
13. 2. 2006 Přirozené naprogramování, společnost a sobectví Marian  Kechlibar
13. 2. 2006 Čtyři dogmata pravice dle Martina Rubáše Pavel  Urban
13. 2. 2006 Strana zelených jako "noví lidovci" české politiky Jiří  Neustupa
13. 2. 2006 Tak já tedy nevím... Ladislav  Žák
13. 2. 2006 Odpovědi na otázky týkající se Bible Jiří  Drašnar
13. 2. 2006 Václav Klaus poškozuje ODS Milan  Daniel
12. 2. 2006 374 výkřiků proti a jeden hlas pro Irena  Ryšánková
12. 2. 2006 Vykloubená logika Oldřich  Kužílek
12. 2. 2006 Zákon je holt zákon Zdeněk  Bárta
12. 2. 2006 Fundamentalismus Zdeněk  Bárta
13. 2. 2006 Festival ProTibet 2006
13. 2. 2006 Spisovatelé a seznamy StB: fraška, nebo tragédie? Miroslav  Vejlupek
13. 2. 2006 Je utrpení stejné? Stanislav A. Hošek
13. 2. 2006 Microsoft bude spolupracovat s OSN Filip  Rožánek
11. 2. 2006 Vysoký činitel CIA: Bush si vybíral z výzvědných informací jen, co se mu hodilo
11. 2. 2006 Globální oteplování překročilo bod, odkud už není návratu
10. 2. 2006 Takové normální partaje Ondřej  Kříž, Pavel  Peřina
10. 2. 2006 Vrcholí jednání o tom, kolik zaplatíme za sledování naší vlastní komunikace
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006