|
13. 2. 2006
Spisovatelé a seznamy StB: fraška, nebo tragédie?Motto: "... okruhem diskuse byl návrh revizní komise, který Jaromír Hořec vyložil se smyslu, aby s osobami z dopisu pánů Trojaka a Stančíka promluvil zástupce Rady, jednak aby se předešlo umělé anonymitě, z níž budou pramenit fámy a drby, a také proto, že dotyční mají právo vědět, jak se o nich píše a jedná, a zejména aby se vysvětlil každý ten případ. Stanovisko všech členů Rady nebylo jednotné, ale nakonec Rada většinovým názorem rozhodla, že předsedkyně napíše do Dokořán podrobnou zprávu o tom, jak se tímto složitým problémem zabývala, a současně Rada zamítla, aby byla jakkoli uváděna konkrétní jména." Eva Kantůrková: Zpráva o činnosti Rady Obce spisovatelů, bulletin Dokořán 33/2005
... ale když Britské listy zveřejnily článek Borise Cveka "Obec spisovatelů a agenti StB", nezasvěcený mohl mít dojem, že na světě je nová mediální kauza; tím spíš, když sám Cvek volal po diskusi. Pravdou však je pravý opak: Laik přijal text víceméně nevzrušeně (jako by tím přitakal tvrzení autora, že spisovatelé "jsou spíše naprosto postradatelní") a na stránkách čtvrtletního bulletinu Obce spisovatelů Dokořán 34/2005 reagovala na přetištěný článek jen předsedkyně Obce spisovatelů Eva Kantůrková. V čísle 35/2006 už nikdo, třebaže v reakci na Cvekův text Kantůrková uvedla mimo jiné, že "diskuse je samozřejmě otevřená" a třebaže jde - řečeno s Vladimírem Přibským - o problém-téma. |
|
Spisovatelé mnohokrát, mnohokrát připomenuli, ne-li rovnou proklamovali specificky důležitý, ba nenahraditelný význam své práce, své existence. "Bez literatury bychom nebyli národ, zbylo by z nás beztvaré skupenství obyvatel, cizorodý chuchvalec nepojmenovatelných konzumentů uprostřed Evropy," řekl Ivan Binar na XII. valné hromadě Obce spisovatelů v listopadu 2002. Také historicky mají spisovatelé své tvrzení o co opřít - národním obrozením počínaje a konče disidentským odporem vůči totalitní moci. Ať tehdy, ať druhdy, stanoviska a činy spisovatelů mívala silný, v konkrétních případech i očisťující morální účinek. Není tedy divu, že jméno spisovatele na seznamu spolupracovníků StB - kdo by Bogdana Trojaka a Petra Stančíka nechápal? - způsobuje šok, ačkoli (jak Eva Kantůrková v již citované zprávě napsala také) "pouhé uvedení v seznamu není skutečným důkazem spolupráce s StB (...); lustrační zákon se nevztahuje na členství v občanských sdruženích a sama Obec nemá tento druh bezúhonnosti ve svých stanovách..." Ovšem takováto argumentace v cechovním společenství duchovních ochránců národa a - zdůrazněme - pěstitelů národní identity (!) v očích občana v žádném případě neuspěje, ba působí bez nadsázky jako schizofrenní. Je tomu opravdu tak, v tomto bodě nemůžeme s Evou Kantůrkovou nesouhlasit, uvedení v seznamu nemusí být důkazem skutečné spolupráce s StB, ale není-li vskutku důkazem, to nám není známo, protože ptát se není Radou OS schváleno a sami neoptaní, a to je dvojnásob udivující, nenacházejí morální pohnutky k vysvětlení, třebaže mají výkonným orgánem OS zaručeno, že "pouhý seznam je jenom prásknutí bičem" (Eva Kantůrková) a že v organizaci se žádný hon na čarodějnice konat nebude. "Neodsuzuji tedy a priori nikoho," dokonce napsal v bulletinu Dokořán 34/2005 bývalý politický vězeň Jožka Husek, "pokud neznám konkrétní případ, ba neodsoudil bych ani konkrétního člověka, kdyby svou chybu přiznal a otevřeně se omluvil." Může být pro spisovatele ze seznamu spolupracovníků StB příznivějších okolností? Přesto nepromluvil. V nadpisu článku jsme užili spojení "spisovatelé a seznamy", nikoli "Obec spisovatelů a seznamy". Někteří členové OS - a najdou se mezi nimi i ti ze seznamů - vstoupili i do Unie českých spisovatelů a kromě této organizace mají v Praze sídlo další dvě (literárně společensky působící) občanská sdružení, v jejichž čele stojí spisovatelé, rovněž vedení jako spolupracovníci StB. Za přetrvávajícího mlčení už je to nota bene problém a téma. Problém politický a téma společenské. |
