Protože v případě raketového a leteckého útoku již Írán opravdu nic horšího potkat nemůže - USA mají okolo 130.000 vojáků v Iráku a 18.000 v Afgánistánu, Izrael s ním nesousedí  - teheránský režim by patrně v reakci na nálety vypověděl Smlouvu o něšíření jaderných zbraní a zintenzívnil podporu polovojenských uskupení v Íráku a Libanonu, tvrdí Rogers.

Do případného útoku by podle Rogerse mohla být zatažena i Británie, protože nálety strategických bombardérů B-2 by patrně byly vedeny i ze základen na britském území - z Fairfordu, Glosu a z Diego Garcia. Útok na reaktor v Búšehru, který je naplněn palivem a připravován ke spuštění, by mohl způsobit radioaktivní zamoření v oblasti celého Perského zálivu.  I v případě vyřazení íránského námořnictva hrozí sebevražedné útoky rychlých člunů v Hormuzském průlivu, které by zkomplikovaly dopravu ropy ze zálivu a vedly ke zvýšení její ceny na světovém trhu. Prezident Ahmadínežád by mohl vyjít z konfliktu posílen a využít ho k zajištění svého postavení v islámském světě. "Vojenská odpověď na nynější krizi je obzvláště nebezpečnou možností a s úvahami o ní by se mělo skoncovat. Je třeba hledat alternativy, navzdory tomu, že to může být velmi nesnadné", zní závěr Rogersovi studie.  V roce 2003 Oxford Research Group předpovídala, že ke svržení režimu Saddáma Husajna v Iráku dojde poměrně rychle, ale v zemi pak vypukne povstání.

Podle článku v Guardianu Rogers v nové studii tvrdí, že zatímco Iráčané v roce 2003 se mohli zhruba tři měsíce připravovat na začátek amerických náletů, Íránci by takovou možnost neměli. Tento rozdíl by prý vedl k většímu počtu obětí mezi civilisty. Velká část íránských jaderných zařízení je umístěna v urbánních zónách.

Již v lednu ředitel zpravodajské agentury Stratfor George Friedman argumentoval, že Ahmadínežád si ve skutečnosti násilnou konfrontaci přeje, spíš než by se ji snažil odvrátit. Umožnilo by to prý Íránu vystupovat na mezinárodní scéně v roli mučedníka trpícího za všechny muslimy. Nedávno publikované stanovisko Moskvy, které hodnotí výsledky bilaterálních rozhovorů s Teheránem o obohacování uranu na ruském území, dává zatím Friedmanovi za pravdu.

Jane's Defence Weekly 23. ledna informovala o opevňování íránských jaderných zařízení, na němž v režii Revolučních gard (Pasdaránu) údajně pracují severokorejští experti. Volně dostupné je pouze shrnutí článku JDW, podrobnější článek Stevena S. Welshe z Center for Defense Information naleznete zde.

USA samy přiznávají, že vzhledem ke stavu amerických ozbrojených sil si další pozemní válku dovolit nemohou.