V Olympii v Řecku hovořil o životě v současné Bosně s politologem Damirem Kapidžičem Jan Čulík.

Omlouvám se čtenářům, že do třetice píši o tom samém případu, ale má to své důvody. Jednak jde o případ, který lze považovat za vcelku typický. Z řady jiných vybočuje pouze tím, že je podrobně sledování a že tedy úřední selhání jsou identifikována, nikoli vzápětí ponořena do zapomnění. Jinak lze mít za to, že není ničím mimořádný a simultánně takových záležitostí třeba jen v samotné Praze probíhá víc. Možno jej tedy považovat za vzorek a náš vhled do něj za určitou, snad dokonce i poněkud reprezentativní sondu.

Ale ještě něco mne nutí opět o této záležitosti psát. Je to další aktuální vývoj případu.

Korespondence s ministerstvem životního prostředí ZDE

Dovolil bych si poznamenat pár vět k poznámce, týkající se srebrenické tragedie.

Není divu, že se vaši posluchači ze zemí bývalé Jugoslavie opatrně vyjadřují k rozpadu a jejímu následku. V podstatě všechny národnosti s vyjimkou snad Slovinců mají máslo na hlavě. Důvodem hlavním je možno říci byly ekonomické a mocenské, míní Josef Šimek.

Jako na středověkém hradě to houkalo minulý týden v Parlamentu, neboť mediální legislativa hrozila jako loupežník jedněm bohatství vzít a druhým je dát. Proč vlastně takový povyk? Jde totiž o to, jak bude v nejbližších dvaceti letech vypadat česká mediální krajina. Zda se budeme dívat na dvěstěpadesátéšesté pokračování portugalské telenovely na jednom z deseti kanálů televize Nova, nebo s napětím sledovat multimediální show o příčinách a důsledcích vln tsunami při pohybu zemských ker na vzdělávací stanici Leonardo Českého rozhlasu. Zda reklama bude všudypřítomná a od vysílání nerozeznatelná jako na televizi Óčko, nebo zda prášek, co vypere dočista všechno, bude moci pouze někam a pouze někdy.

psáno pro podnikatelský týdeník Profit

Pomalu, ale jistě roste odpor proti představě Západu, že je předurčen, aby vedl svět. O slovo se hlásí také Afrika, Asie i Rusko.

Patří ke koloritu summitů G-8, že je provázejí pouliční protesty, které někdy vyústí v násilí. Vůbec poprvé však došlo v době konání summitu k teroristickému útoku, který si vyžádal desítky mrtvých. Otázka je, zda tomu tak bylo naposled. Nejde pouze o to, zda budou také příští summit G-8, který má projednávat příští rok v Petrohradě otázky energetické bezpečnosti, demografie a vzdělávání, doprovázet výbuchy bomb. Mnohem důležitější je, zda summity G-8 v sobě nemají zakódovánu přitažlivost k takovémuto násilí.

I když lze jednání summitu G-8 ve skotském Gleneagles pokládat v diplomaticko-sociální rovině za úspěšné, tato schůzka symbolizovala pouze jeden pól světa. Sešly se tu nejbohatší či nejmocnější státy.

Článek Josefa Víta nejen o srebrenické tragédii patrně vyvolá silnou polemiku. Nejsem sice obeznámen s některými detaily (zejména číselnými), přesto se nemohu zbavit pocitu, že Josef Vít zachází s fakty poněkud selektivně.

Dne 12. 7. 2005 uveřejnily Britské listy článek tajemníka advokátní komory - "Reagujeme na výpady vůči České advokátní komoře". Bez mého přičinění je tam citováno moje jméno. V této souvislosti údaje uváděné panem tajemníkem jsou přinejmenším neúplné a zasluhují doplnění. Především nejde o nějaké moje pocity, ale fakta.

úterý 18.00: Britská policie zatkla v severoanglickém hrabství Yorkshire několik osob poté, co se jí podařilo zjistit totožnosti osoby, která je podezřívána, že spáchala minulý čtvrtek útok na londýnský autobus.

Mein Gott, vsadil bych si, že prezident Klaus udělí Karlu Gottovi státní vyznamenání, takže doufám, že mě sázkařská mafie (aby v tom nebyl Rejžek sám) vyslyší. Příležitost k atypické sázce není každý den a rozhodně na tom neprodělají.

69 poslanců a mezi nimi takové hvězdy jako Škromach, Sobotka, Filip a Bufalo Langer, vystupující pod pseudonymem intelektuál s koltem u pasu) vyzývá prezidenta peticí, aby nebral ohled na zamítavé rozhodnutí parlamentu stran toho, zda by pan Gott nemohl slavnostním aktem nabýt státního významu.

Počet lidí bez práce se v červnu 2005 snížil o 4 832 osob. Úřady práce evidovaly celkem 489 744 uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti činila k 30. 6. 2005 8,6 % (květen 2005 -- 8,6 %, červen 2004 -- 8,9 %). Absolutní pokles uchazečů o zaměstnání zaznamenalo 55 okresů. V červnu ubylo meziměsíčně nezaměstnaných od roku 1995 zatím jen dvakrát (v roce 2000 a 2004).

Vášnivá polemika mezi Ivanem Brezinou na jedné a jeho oponenty Karlem Vaníčkem a Milanem Grusem na druhé straně, která v Britských listech proběhla v nedávné době, je jen dílčím odrazem daleko rozsáhlejší, mimořádně zarputilé diskuze o směřování, argumentaci a cílem environmentálního hnutí. S vědomím, že jednoduché odpovědi na složité otázky neexistují, se pokusím do problému vnořit hlouběji. Problematika je ovšem tak rozsáhlá, že přesahuje možnosti jednoho článku, a proto dnešní text považuji jen za vstupní.

Zrovna v pondělí (11. 7.) ukázali v televizi ty kravičky, které se před bouřkou schovaly pod rozložitý strom. V době toho záběru už jenom ležely kolem kmene stromu, jedna vedle druhé. Byly všechny mrtvé. Byly mrtvé okamžitě, když do toho stromu uhodil blesk a pod stromem si vybral svou nečekanou oběť... Kdopak by se nechtěl schovat před deštěm? Přece si nelehneme okamžitě na zem, když začne bouřka? Jenže nevelí nám jakýsi zvláštní instinkt, když už začne pršet a je navíc bouřka (a přitom není v dohledu žádná hospoda), schovat se aspoň pod nějaký strom? Zvláště je-li dost vysoký, s mnoha větvemi, které by mohly chránit před promoknutím?

Dá se předpokládat, že naprostá většina lidí by na uvedenou otázku odpověděla jednoznačně: samozřejmě že to byl hrdina, vždyť pro svoji pravdu neváhal obětovat život. Neúnavně kritizoval zlořády v tehdejší církvi a ta ho proto nakonec odsoudila k trestu smrti, poněvadž jeho čisté křesťanství nemohla strpět.

Zo sporu Josef Vít -- Jan Mysliveček, pri pozornom čítaní človek príde k záveru, že ľudia sa dokážu hádať aj vtedy, ak hovoria to isté.

Ačkoliv jsem se nechtěl zapojit do pro mnohé jistě zábavné a z mnoha důvodů poučné diskuse, kterou svými články provokuje pan Vít, neodpustím si krátké povzdechnutí nad způsobem, jakým pan Vít používá pojem liberalismus, píše Michal Musil:

Jen nerad se pouštím do další polemiky s panem Vítem, protože na rozdíl od něj, jako student, na to nemám příliš mnoho času. Mrzí mne, že pan Vít můj článek zřejmě nepochopil, i když jsem to čekal a pro něj jsem jej nepsal. Psal jsem jej proto, aby lidem které ve skutečnosti zajímá, o čem ekonomie je a jaké řeší problémy, nezůstal představen jen jeden pohled na věc.

Diskuse o ekonomii není snadná záležitost. Zejména proto ne, že ekonomičtí laikové (včetně politiků) kladou na ekonomii neopodstatněné nároky, nebo o ni mají nesmyslné představy. Například František Hájek ve svém posledním článku píše:

"Ekonomie je vědou, která dokazuje, že je v naprostém pořádku, když prospěch ze současného uspořádání má necelých 15 % obyvatel. Vědou, která musí dokázat, že je naprosto v pořádku, když se platí zemědělcům za to, že některé pozemky nechávají ležet ladem, aby se snížila výroba potravin (v potravinách jsme byli do roku 1989 soběstační) a tyto se musely dovážet" a řadu podobných tvrzení v další části textu.

Ekonomie ale nic takového nedělá a dělat nemusí.

Protože jsem také jedním z řady autorů o článků ekonomii, uveřejněných v posledních dnech v Britských listech, dovoluji se ozvat se na výzvu pana Pavla Kohouta, ekonoma. Všichni nemůžeme studovat všechno. Pavel Kohout studoval ekonomii, já právo. Nikdy bych ale nepoužil, kdyby se Kohout vyjádřil o právu, vůči němu argumentaci ve stylu "učit se, učit se, učit se". A to z toho důvodu, že nejsem fachidiot.

Krátce bych si dovolil reagovat na článek pana Víta "Není jen liberalismus, existuje i alternativní ekonomie".

Ve svých obvyklých "několika odstavcích nenávisti" si stěžuje na své oponenty, že pouze používají názor proti názoru i když dělá to samé. Zde je další názor proti názoru, příklad proti příkladu. Vít píše, že lidé už pochopili zrůdnost současného systému a pracují na změně, na alternativě ke kapitalismu. Já (a jistě i miliony dalších) jsem naopak přesvědčen o zrůdnosti zřízení, kde lidé nemají žádný majetek, kde vše patří lidu, kde člověk nemůže ani vlastní dítě vychovávat podle svého, kde je vše zadarmo.

Proč publikujete článek Pana Víta " Srebrenická tragedie - jen srebrenická?? " ? Přeci takový "výtvor", který je doslova prošpikován nesmysly a faktickymi chybami nemůže projít přes Vaši redakční radu (alespoň předpokládam, že něco takového máte), ptá se Tomáš Poláček. Pan Vít má evidentní potíže se základními znalostmi, jeden příklad za všechny - vesnice Račak je zmiňována a dávana do souvislostí s událostmi, s kterými vůbec nesouvisí (tedy nebylo by od věci, aby si pan Vít spravil (mimojiné) časovou osu).

Observer: Jak to bylo s balkánskou válkou ZDE

Odpovídáme: Interpretace jednotlivých událostí rozpadu Jugoslávie je nesmírně složitá a neodvážili bychom se vnucovat nikomu jedinou "správnou" verzi událostí. Osobně mně připadá verze pana Víta poněkud ideologická, obdobně však jako jiné, odlišné interpretace. Vyučuji v současnosti o českých médiích postgraduanty z amerických, balkánských a středoasijských zemí v řecké Olympii na semináři, pořádaném Kokalisovou nadací. Je tu celá řada lidí ze zemí z bývalé Jugoslávie. Jejich interpretace historických událostí, vedoucích k rozpadu Jugoslávie, je velmi opatrná. Jedním z hlavních motivů toho, proč vyhlásilo Slovinsko a Chorvatsko nezávislost, bylo podle zdejších svědků prý to, že srbská Akademie věd začala všem školám v Jugoslávii vnucovat jedinou autoritativní učebnici, interpretující celou historii jednotlivých jugoslávských zemí z čistě srbského hlediska. Co se týče dalších událostí bosenského a kosovského konfliktu, jsou účastníci ze zemí bývalé Jugoslávie nesmírně opatrní. Když o nich hovoří, předesílají vždycky varování: "To, co teď řeknu, je bosenský pohled. Srbové (Albánci, Chorvati, atd.) mají jinou interpretaci." - Toť vše.

Podle nejnovější zprávy společnosti IAudit zaznamenaly Britské listy měsíc květen 615 308 zobrazených stran (v dubnu 674 863), 253 305 návštěv (v dubnu 269 628), 96 286 individuálních návštěvníků (v dubnu 100 462). Počet unikátních návštěvníků byl v měsíci říjnu 2004 49 715.

Denně si otevře Britské listy přibližně 6500 - 8000 unikátních čtenářů a podílejí se 1,72 procenty na celé české čtenářské internetové obci. To je více než dvojnásobek oproti říjnu 2004. Vyplývá to z nezávislého měření iAudit, ověřeného ABC ČR.

Zdroj: iAudit 200410 PDF

Poměrně vysoká kriminalita v ČR a dalších tzv. postkomunistických zemích, na kterou Přemysl Janýr poukazuje, není důsledkem jakéhosi policejního státu, který by kriminalizoval nevinné občany, ale objektivního stavu společnosti, kdy, jak nás učí historické zkušenosti, hluboké změny společenské situace mají téměř vždy za následek růst kriminality. V posledních létech také můžememe v ČR ve statistickách kriminality sledovat trend mírmého zlepšování stavu. Vysoký počet vězňů v USA, přesto že jde o tradiční demokratickou zemi, je dán za prvé tím, že americké soudy ukládají za tytéž skutky zpravidla podstatně delší tresty než soudy evropské a za druhé tím, že v USA existují místa (některé chudinské čtvrti na periferiích velkoměst), kde se koncentruje enormně vysoká kriminalita.

Plně však souhlasím s názorem Přemysla Janýra, že z hlediska fungování principů demokratické společnosti je podstaným nedostatkem stávajícího českého trestního řádu, že výkon dozoru nad přípravným řízením je primárně svěřen státnímu zastupitelství, které je ústavně definováno jako součást moci výkonné, nikoli vyšetřujícím soudcům nadaným soudcovskou nezávislostí.

V Britských listech odpovídá šéfredaktor Bulletinu advokacie JUDr. Václav Mandák na můj článek "Je advokátní komora skutečně garantem kvality právních služeb poskytovaných advokáty?". JUDr. Mandák se přitom zaměřuje na úvodní slova Cenzura v Bulletinu advokacie a již zcela opomíjí podstatu mého příspěvku z 30. 6. 2005, kterým jsem upozornil na určitou pasivitu advokátní komory jako zákonného garanta právních služeb poskytovaných advokáty.

Vzhledem k tomu, že Vaše Britské listy opakovaně poskytují prostor autorovi Aleši Uhlířovi, advokátovi, který napadá ve svých článcích Českou advokátní komoru (dále též Komora), přičemž zpochybňuje i samotnou její existenci, respektive povinnou registraci advokátů u Komory, dovolujeme si na tyto výpady reagovat, píše Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory:

22. dubna 2005 byl na těchto stránkách uveřejněn článek upozorňující na skutečnost, že v současné době pravděpodobně vrcholí světová těžba ropy. V českých médiích jde o ojedinělé zpracování tohoto tématu. Není to první a bohužel asi ani poslední případ, kdy mainstreamová česká média zásadní problémy globálního dosahu buď zcela ignorují nebo o nich referují neadekvátním způsobem. Tentokrát mě však nepoměr mezi intenzitou diskuse v zahraničních médiích a českým mlčením na toto téma uvedl do stavu blízkého šoku.

Britský ministr vnitra Charles Clarke se chce pokusit přimět internetové a telefonní společnosti, aby archivovaly informace o milionech soukromých emailů, textových zpráv, odeslaných mobilními telefony a o telefonních rozhovorech po dobu tří let. Tento návrh chce Clarke přednést ve středu na mimořádné schůzi evropských ministrů pro bezpečnost.

Kritikové poukazují na to, že tak vznikne tak obrovská hora dat, že by trvalo bezpečnostním službám 50 let, než by získaly výsledky jediného počítačového hledání.

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.