|
13. 7. 2005
Nezákonné kácení Pod Vyšehradem a postoj úřadů potřetízávěrečný text, navazující na články "Případ dvou domů v ulici Pod Vyšehradem v Praze -- Podolí" a "Veřejné schodiště Pod Vyšehradem a další úřední zajímavosti z Prahy 4"
Omlouvám se čtenářům, že do třetice píši o tom samém případu, ale má to své důvody. Jednak jde o případ, který lze považovat za vcelku typický. Z řady jiných vybočuje pouze tím, že je podrobně sledování a že tedy úřední selhání jsou identifikována, nikoli vzápětí ponořena do zapomnění. Jinak lze mít za to, že není ničím mimořádný a simultánně takových záležitostí třeba jen v samotné Praze probíhá víc. Možno jej tedy považovat za vzorek a náš vhled do něj za určitou, snad dokonce i poněkud reprezentativní sondu. Ale ještě něco mne nutí opět o této záležitosti psát. Je to další aktuální vývoj případu. Korespondence s ministerstvem životního prostředí ZDE |
|
V ČT 2 dostali protagonisté nedávno opět možnost promluvit o případu a jejich sdělení jsou zajímavá. A také jsem obdržel odpověď na svou petici, adresovanou ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi. Sice opožděně, ale přece. Obsah odpovědi je jak se patří poučný. Takže naposled: případ kácení v ulici Pod Vyšehradem. Příště si vybereme již nějakou jinou kauzu. Ono je jich požehnaně. Předně tedy televize: 28. června byl odvysílán pořad "Nedej se!", po půl roce opět věnovaný zeleni v Praze 4 a v tomto rámci se zabýval rovněž tímto případem. Na webové stránce České televize si lze pořad jednoduše vyhledat, stáhnout a na počítači spustit. Co v něm bylo zajímavé: Paní Jarmila Alexandrová, vedoucí odboru životního prostředí a územního rozvoje Úřadu MČ Praha 4 tvrdila, že rozhodnutí neomezilo kácení pouze na dobu vegetačního klidu, když takovou podmínku neformuluje zákon, jenom doporučuje, říká prý "zejména" v době vegetačního klidu - ale je možno kácet i mimo tuto dobu. Inspekce ostatně neshledala podle paní Alexandrové žádné závady. Tolik paní Alexandrová. Je to nuda, opětovně zdůrazňovat, že to není pravda. Zákon nic takového neříká. Prováděcí vyhláška k němu stanoví, že: "kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. K tomu přihlíží orgán ochrany přírody při vydávání povolení..." Čili ono "zpravidla" (nikoli tedy "zejména") má ve svém rozhodnutí uplatňovat správní orgán, když formuluje rozhodnutí. Zpravidla má stanovit ve svém povolení kácení v době vegetačního klidu. Když ovšem jsou zde nějaké pádné důvody ke kácení bez tohoto omezení, pro tento případ mu předpis dává možnost povolit kácet kdykoli. Nejde tedy o stanovení libovůle kácejícího vlastníka (aby si sám rozhodl, zda bude respektovat doporučení kácet "zpravidla" v době mimovegetační, nebo zda si dřeviny pokácí kdykoli -- taková libovůle by znamenala úplné popření onoho ustanovení). Je to jednoznačně pravidlo pro rozhodování úřadu! A v tom je právě podstatné selhání úředníků Prahy 4. Jimi alibisticky formulované a vykládané rozhodnutí, kde určí kácení výslovně mimo vegetační období a pak se vylhávají tak, že vlastně jen cosi doporučili stavebníkovi. Maličkost, ale s podstatnými a nevratnými následky! Ono se tomu nelze moc divit. Úřad MČ Praha 4 opravdu povolí kácet prakticky kdykoli cokoli. Čili ve skutečnosti žádné dřeviny nechrání, jen vede balastní úřední agendu s předem jasným výsledkem: povoluje se, kdykoli... . To představitelé České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zvolili před kamerou trochu jinou taktiku: Ing. Václav Beroušek tvrdil, že ve vydaném rozhodnutí nebyla jednoznačně stanovena podmínka časovosti. To ovšem není pravda, jak víme. Vedle něj pak JUDr. Jitka Jelínková z ČIŽP vylepšila argumentaci inspekce tím, že existuje věcná nejasnost období vegetačního klidu. Prostě žádný předpis prý nestanoví, kdy začíná a končí vegetační období dřevin! Jako by předpis jasně neříkal, že má jít o období vegetace vždy daných dřevin, o které se jedná! Jde o objektivně existující a objektivně zjistitelný biologický stav a proces. Podle druhu dřevin bude tedy toto období poněkud variabilní, ale existuje a je všeobecně uplatňován úzus, že mimovegetační období končí 31. března, maximálně 15. dubna (což už bývá z hlediska naprosté většiny dřevin za nynějších časných a teplých jar pozdě). Pokud se kácelo 21. dubna, je věc naprosto jasná. Nicméně inspektor ČIŽP, který opožděně dojel na místo kácení (Ing. Beroušek), do kamery prostě řekl, že po vyhodnocení všech dokladů na místě kácení nezastavil. Prý není jednoznačně stanovena podmínka časovosti... . Ono spíše už nebylo v době jeho příjezdu co zastavovat, když se inspekce dostavila na samém konci kácení, krátce před polednem. I televizní vstup Ing. Marcely Pavlové, vedoucí stavebního úřadu v Praze 4 byl zajímavý. Stále si vedla svou: umisťovaný dům neleží vzhledem ke komplexu kostela sv. Michala na sousedním pozemku. Proto prý nebyl vlastník kostela (římskokatolická farnost) účastníkem územního řízení. Ona ovšem o umístění onoho domu nerozhodovala. To provedl magistrát a potvrdilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zapomněla jen dodat, že její úřad vedl stavební řízení, ve kterém opět důsledně obcházel a ignoroval vlastníka kostela. Přitom jsme ve všech těchto řízeních i před správním soudem vždy včas a výslovně zdůrazňovali, že přípojka elektřiny je navržena až k patě ohradní zdi kostela, ba se zásahem do této zdi. Dokládali jsme to kopií grafické situace ze správního spisu, kterou pro stavebníka zhotovil projektant. Je zajímavé, že tomu nikdo nerozuměl, nikdo na to ani slovem nereagoval, všichni to přehlíželi, úředníci z magistrátu i z ministerstva a k tomu ještě i soudci. A paní ing. Pavlová, když podepisovala stavební povolení, taktéž. Čím to vysvětlit? Až ústavní soud to musel napravovat! Udiví i televizní vyjádření JUDr. Vojtěcha Šimíčka, soudce Nejvyššího správního soudu v Brně: většina právních předpisů prý dovoluje několik výkladů! To by ovšem znamenalo naprostý právní relativismus. Přitom v daném případě bylo a je zákonné vymezení účastníků územního, ale i stavebního řízení jasné a jednoznačné, praxí bohatě prověřené. A skutkové okolnosti byly také nepochybně dány a doloženy. Jaképak dva různé výklady! Jeden byl špatný, nezákonný, v rozporu se skutečnými okolnostmi případu. Druhý pak byl zjevně správný. Ale trvalo řadu let, než byla tato banální věc v souladu se zákonem vyřešena! Za tu dobu v jiných případech stavba, o kterou se jedná, dávno stojí a už není co řešit! Účelu je pak dosaženo a klidně se ukájejte úsilím o již pouhou formální nápravu zjevných právních pochybení. Pokud vás to baví... Takhle, vážený čtenáři, funguje v praxi právní stát po česku. Pokud bychom zrelativizovali výklad právních předpisů tak, jako uvedený soudce (většina právních předpisů podle něj dovoluje několik různých výkladů), kde skončí jakákoli právní jistota, předvídatelnost práva a výkonu veřejné správy? Na zdánlivě drobných desinterpretacích předpisů přece závisí mnoho velmi podstatných dopadů, často již neodčinitelných! Předestřený případ "Pod Vyšehradem" je toho dokladem. Rozhodně doporučuji si pořad "Nedej se!" z 28.6. 2005 (ČT 2) přehrát. Je poučný celý. 1. července přišla odpověď náměstka ministra životního prostředí Petra Petržílka na květnovou petici. Pan náměstek zjevně na základě podkladů od inspekce přebírá plně alibistickou argumentaci inspektorů a tvrdí, že bylo kácení v naprostém pořádku. Petici, odpověď náměstka i svou repliku přikládám. Pan náměstek se pečlivě vyhnul posouzení dvou fotografií zničených dřevin, jež jsem zhotovil 15. dubna tohoto roku a přiložil k petici. Pro zajímavost je přikládám rovněž. Poslední poznámka se týká toho, že naše snaha ochránit dřeviny a odložit jejich kácení na říjen či listopad letošního roku nebyla samoúčelnou obstrukcí. Proti umístění i povolení stavby, kvůli které se kácelo, jsou podány správní žaloby. Soud ovšem, jak je zvykem, zatím nerozhodl. Stihl jen zamítnout návrh na odkladný účinek žaloby, takže se po vykácení stromů začalo pěkně betonovat. Pokud by došlo k odkladu kácení, byla šance, že soud přece jen do podzimu vadná a nezákonná rozhodnutí zruší a dřeviny se podaří zachránit. Jenže: začínala stavební sezóna a stavebník potřeboval začít. Tak moc se mu chtělo hrabat a betonovat! A tak mu to české úřednictvo v rozporu s řadou předpisů, za cenu jejich desinterpretace a obcházení, pěkně umožnilo. A je vymalováno! A rozsudky si -- až budou vyneseny -- můžete leda tak zarámovat. K ničemu jinému nebudou. Tak to tedy v Čechách ve skutečnosti chodívá ... J U D r. P e t r K u ž v a r t Váženému pánu V Praze dne 20. 5. 2005 Věc: Kácení dřevin při ul. Pod Vyšehradem - p e t i c e Vážený pane ministře, obracím se na Vás s dalším případem selhání České inspekce životního prostředí. Již poněkolikáté musím konstatovat, že tento orgán nečiní, co je povinen podle zákona. Jde o selhávání, jež se opakují. Proto zdůrazňuji, že nejde jen o stížnost na selhání níže uvedených pracovníků, ale o problém selhávání celé instituce. To lze ostatně ilustrovat i výroky selhavší pracovnice, jež měla na výtky reagovat vybídnutím, aby tedy byla podána stížnost. Moc dobře totiž ví, že takovou stížnost bude řešit ředitelství ČIŽP, jež ji spolehlivě zamete pod koberec. O co tedy jde: Rozhodnutí o kácení dřevin na pozemcích č. parc. 94 a 95 v kat. území Podolí, při ulici Pod Vyšehradem nabylo právní moci poté, kdy začalo vegetační období předmětných dřevin. Vegetační procesy začaly díky počasí již počátkem dubna letošního roku, což jsme dokumentovali fotografiemi a dne 11.4. 2005 občanské sdružení Přátelé Podolí a okolí doručilo všem zúčastněným úřadům včetně oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze a také stavebníkovi upozornění, jež je v příloze. Následně bylo odesláno ještě další upozornění z 20.4. 2005, podepsané mnou. Obě jsou přílohou tohoto podání. Otázka skončení doby vegetačního klidu byla rozhodná z hlediska podmínky č. 5 rozhodnutí (celé rozhodnutí je v příloze), jež ukládala kácení v době vegetačního klidu. Následně dne 21.4. 2005 ráno bylo zahájeno kácení a já i další osoby z lokality jsme vybízeli dr. Kateřinu Zelenkovou i dr. Vladimíra Marka k zásahu. Stavebníkem najatá firma dokonce přerušila práci a čekala za policejní asistence na příjezd inspektorů. Ti nejprve prohlásili, že vůbec nepojedou a pak dorazili s výrazným zpožděním k polednímu a do kácení nezasáhli. Podle nich bylo vše v pořádku. Na místo podle našich informací dorazil ing. Beroušek s dalšími dvěma pracovníky ČIŽP. Ačkoli byla situace naprosto jasná, inspekce jednoznačně selhala. Když jí občané z lokality telefonovali, vyjádření dr. Zelenkové bylo dokonce toho druhu, že za to mohou odvolatelé, že je teď stavebník nucen kácet po skončení doby vegetačního klidu. Vzhledem k uvedenému v rámci základního práva petičního žádám - aby věc prošetřilo Ministerstvo životního prostředí a nepředávalo ji selhavší instituci - a aby z něj byly vyvozeny náležité závěry a důsledná opatření. S pozdravem Petr Kužvart Přílohy: rozhodnutí o kácení ze 7.1. 2005
Odpověď náměstka ministra životního prostředí Petra Petržílka PDF
J U D r. P e t r K u ž v a r t Vážený pán V Praze dne 11.7. 2005 K č.j.: 420/856/05 Vážený pane, dne 1.7. 2005 jsem obdržel Váš dopis datovaný 29.6. 2005, který snad měl být vyřízením mé petice z 20.5. 2005, adresované panu ministrovi Ambrozkovi. Pokud je tomu tak, pak je velmi opožděné (ztěží mohlo doručení doporučeného dopisu poštou v rámci Prahy trvat 10 dní!). Zákon stanoví 30-ti denní lhůtu, která byla v tomto případě výrazně překročena. Ale pojďme k obsahu Vašeho dopisu. To je důležitější. Naprosto jste se nevypořádal s obsahem dokladů, jež jsem ke svému podání připojil, zejména s fotodokumentací předmětných dřevin, jež byla shodou okolností pořízena 15. dubna, tedy v den, kdy měla inspektorka ČIŽP na místě shledat, že doba vegetačního klidu dřevin dosud trvá. Prosím, posuďte laskavě sám, jak tomu bylo. Barevné snímky s rašícím listím na stromech a keřích máte k dispozici. Celý Váš dopis zjevně vychází z podkladů dodaných samotnou inspekcí. Její pracovníci totiž Vámi využitou argumentaci uplatnili v pořadu Nedej se! (ČT 2, 28.6. 2005, lze stáhnout a přehrát z webových stránek České televize). Relativizujete pojem "období vegetačního klidu" a opomíjíte, že 15. duben je obecně považován orgány státní správy a odborníky za zcela nejzazší termín skončení období vegetačního klidu dřevin. Ve skutečnosti, vzhledem k brzkému příchodu teplého jarního počasí, je reálným termínem konec března -- samozřejmě s jistou druhovou variabilitou. Připomínám, že se kácelo až 21. dubna. Stav zničených dřevin k 15. dubnu jsem Vám doložil. Vy jste to ignoroval a opřel jste se o hlášení zjevně a zbaběle selhavších inspektorů. Ztotožnil jste se s jejich závěrem, že vše proběhlo v souladu se zákonem a tudíž jste neshledal nezákonnost ani věcnou nesprávnost jejich postupu. Vážený pane, obdobná selhání ČIŽP, oblastního inspektorátu Praha zjišťuji opakovaně. Dosud takové případy po prošetření stížnosti zametalo pod koberec ředitelství ČIŽP. Velice mne mrzí, že jste se nyní k něčemu takovému propůjčil Vy osobně. Pokud vedení rezortu vysílá takovéto signály, jak potom mají jednat orgány jako je inspekce nebo úřady obcí? Vaše odpověď je bezchybným návodem, jak obdobným způsobem selhávat v budoucnu! Měl byste se zamyslet a svůj přístup zrevidovat. A protože jste slušný člověk, měl byste se za dopis z 29.června omluvit. S pozdravem Petr Kužvart |
