13. 7. 2005
Nepodložené představy o ekonomiiDiskuse o ekonomii není snadná záležitost. Zejména proto ne, že ekonomičtí laikové (včetně politiků) kladou na ekonomii neopodstatněné nároky, nebo o ni mají nesmyslné představy. Například František Hájek ve svém posledním článku píše: "Ekonomie je vědou, která dokazuje, že je v naprostém pořádku, když prospěch ze současného uspořádání má necelých 15 % obyvatel. Vědou, která musí dokázat, že je naprosto v pořádku, když se platí zemědělcům za to, že některé pozemky nechávají ležet ladem, aby se snížila výroba potravin (v potravinách jsme byli do roku 1989 soběstační) a tyto se musely dovážet" a řadu podobných tvrzení v další části textu. Ekonomie ale nic takového nedělá a dělat nemusí. |
Ekonomie není normativní věda, neříká, co je dobré a co je špatné. Ekonomie popisuje důsledky interakce velkého množství jedinců (v tom nejobecnějším smyslu) nebo (konkrétněji, například) vliv institucí (stát, právo, soudy, svoboda projevu) na ekonomické aktivity v dané společnosti. Ekonomie o nich nevynáší žádné soudy ve smyslu "dobré, špatné, v pořádku", protože to jsou subjektivní, vědecky neuchopitelné kategorie. Kdyby tak činila, nebyla vědou, nebo by byla zcela zbytečná -- možná by byla aplikovatelná na relativně bohaté a vzdělané lidi (zhruba na skupinu vědců, protože by odpovídala jejich hodnotám), ale určitě by nedokázala vysvětlit chování lidí ve velmi chudých regionech. To proto, že pojmy dobré a špatné nejsou obecně platné a závisí od majetku, zkušenosti, vzdělání apod. Ekonomie proto buďto studuje obecnou ekonomickou efektivitu, pro zjednodušení měřenou třeba růstem HDP, inflací nebo nezaměstnaností (což je stále ještě považováno za přiměřeně smysluplné ukazatele) nebo, a to daleko častěji, přejímá hodnotové soudy agenta (člověka) a z těch se snaží předpovědět jeho chování a dopady tohoto chování na ostatní (a navzájem). Ekonomie tedy nemusí dokazovat, že brambory pěstované a převážené ze Španělska jsou levnější. Ony buďto jsou a nebo nejsou, na to není potřeba žádná teorie. To co ekonomie může říct je, že když budete pěstovat zemědělské produkty tam, kde jsou pro to nejvhodnější podmínky (řekl bych, že ty brambory by patřily k nám, rajčata do Španělska) a umožníte obchod, budete jich mít (s danými zdroji) nejvíc. Jestli to chcete, nebo ne, není záležitost ekonomie, ale politiků, občanských sdružení a lidí, kteří formují pravidla. Ekonomie se pouze snaží předpovědět, jaké důsledky budou daná pravidla mít (více vyprodukovaných brambor, více nezralých rajčat v obchodech, levnější rajčata v zimě, víc kamiónů na dálnicích). Tyto výsledky ale nesoudí a už vůbec neslouží k jejich posvěcení, schválení či dokázání. Na druhou stranu, opravdu může být těžké pochopit, proč ekonomický vývoj vedl k tomu, že dnes dovážíme věci, které jsme dříve dobře uměli udělat. Není proto žádný úplně jednoduchý důvod a každý z nás může mít vlastní vysvětlení. (Ekonomie jich nabízí spoustu, záleží na vás, které si vyberete.) Byl bych ale nerad, aby to vypadalo, že ekonomie jako věda netrpí žádnými problémy -- to totiž určitě není pravda. Myslím si ale, že debata by možná byla přínosnější, kdyby se řešili konkrétní ekonomické či společenské problémy, odpovědi na ně podle ekonomické teorie a smysluplnost a přesnost ekonomických předpovědí. Tak by se totiž bylo možno dobrat skutečných problémů, které netrápí jen ekonomy. |