13. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 7. 2005

Nepodložené představy o ekonomii

Diskuse o ekonomii není snadná záležitost. Zejména proto ne, že ekonomičtí laikové (včetně politiků) kladou na ekonomii neopodstatněné nároky, nebo o ni mají nesmyslné představy. Například František Hájek ve svém posledním článku píše:

"Ekonomie je vědou, která dokazuje, že je v naprostém pořádku, když prospěch ze současného uspořádání má necelých 15 % obyvatel. Vědou, která musí dokázat, že je naprosto v pořádku, když se platí zemědělcům za to, že některé pozemky nechávají ležet ladem, aby se snížila výroba potravin (v potravinách jsme byli do roku 1989 soběstační) a tyto se musely dovážet" a řadu podobných tvrzení v další části textu.

Ekonomie ale nic takového nedělá a dělat nemusí.

Ekonomie není normativní věda, neříká, co je dobré a co je špatné. Ekonomie popisuje důsledky interakce velkého množství jedinců (v tom nejobecnějším smyslu) nebo (konkrétněji, například) vliv institucí (stát, právo, soudy, svoboda projevu) na ekonomické aktivity v dané společnosti. Ekonomie o nich nevynáší žádné soudy ve smyslu "dobré, špatné, v pořádku", protože to jsou subjektivní, vědecky neuchopitelné kategorie.

Kdyby tak činila, nebyla vědou, nebo by byla zcela zbytečná -- možná by byla aplikovatelná na relativně bohaté a vzdělané lidi (zhruba na skupinu vědců, protože by odpovídala jejich hodnotám), ale určitě by nedokázala vysvětlit chování lidí ve velmi chudých regionech. To proto, že pojmy dobré a špatné nejsou obecně platné a závisí od majetku, zkušenosti, vzdělání apod.

Ekonomie proto buďto studuje obecnou ekonomickou efektivitu, pro zjednodušení měřenou třeba růstem HDP, inflací nebo nezaměstnaností (což je stále ještě považováno za přiměřeně smysluplné ukazatele) nebo, a to daleko častěji, přejímá hodnotové soudy agenta (člověka) a z těch se snaží předpovědět jeho chování a dopady tohoto chování na ostatní (a navzájem).

Ekonomie tedy nemusí dokazovat, že brambory pěstované a převážené ze Španělska jsou levnější. Ony buďto jsou a nebo nejsou, na to není potřeba žádná teorie. To co ekonomie může říct je, že když budete pěstovat zemědělské produkty tam, kde jsou pro to nejvhodnější podmínky (řekl bych, že ty brambory by patřily k nám, rajčata do Španělska) a umožníte obchod, budete jich mít (s danými zdroji) nejvíc. Jestli to chcete, nebo ne, není záležitost ekonomie, ale politiků, občanských sdružení a lidí, kteří formují pravidla. Ekonomie se pouze snaží předpovědět, jaké důsledky budou daná pravidla mít (více vyprodukovaných brambor, více nezralých rajčat v obchodech, levnější rajčata v zimě, víc kamiónů na dálnicích). Tyto výsledky ale nesoudí a už vůbec neslouží k jejich posvěcení, schválení či dokázání.

Na druhou stranu, opravdu může být těžké pochopit, proč ekonomický vývoj vedl k tomu, že dnes dovážíme věci, které jsme dříve dobře uměli udělat. Není proto žádný úplně jednoduchý důvod a každý z nás může mít vlastní vysvětlení. (Ekonomie jich nabízí spoustu, záleží na vás, které si vyberete.)

Byl bych ale nerad, aby to vypadalo, že ekonomie jako věda netrpí žádnými problémy -- to totiž určitě není pravda. Myslím si ale, že debata by možná byla přínosnější, kdyby se řešili konkrétní ekonomické či společenské problémy, odpovědi na ně podle ekonomické teorie a smysluplnost a přesnost ekonomických předpovědí. Tak by se totiž bylo možno dobrat skutečných problémů, které netrápí jen ekonomy.

                 
Obsah vydání       13. 7. 2005
13. 7. 2005 Policie identifikovala čtvrtého atentátníka
13. 7. 2005 Damir Kapidžič: Mám muslimské kořeny, ale piju alkohol Jan  Čulík
13. 7. 2005 Nezákonné kácení Pod Vyšehradem a postoj úřadů potřetí Petr  Kužvart
13. 7. 2005 Důvody pro jugoslávské války byly ekonomické a mocenské
13. 7. 2005 Zkrat B. T. Chrochtan
13. 7. 2005 Strašidlo mediální digitalizace 2010 Štěpán  Kotrba
13. 7. 2005 Nebezpečný narcismus Západu Oskar  Krejčí
13. 7. 2005 Srebrenica: Josef Vít užívá faktů selektivně Pavel  Urban
13. 7. 2005 Jsem opravdu netrpělivý? Marek  Steiner
12. 7. 2005 Police zatkla v souvislosti s londýnskými atentáty několik osob
13. 7. 2005 Sázka Bohumil  Kartous
12. 7. 2005 ČR: Nezaměstnanost v červnu 2005: 8,6 procent
13. 7. 2005 Od vědy k ideologii, od světlých zítřků k temné budoucnosti Milan  Černý
13. 7. 2005 Za bouřky pod stromem tolik neprší Miloš  Dokulil
13. 7. 2005 Mistr Jan Hus - národní hrdina nebo nebezpečný náboženský fanatik? Petr  Sláma
13. 7. 2005 Upáĺme Jozefa Víta, lebo sa snaží vyjaviť pravdu o ekonómii Andrej  Sablič
13. 7. 2005 Liberální politická filozofie není pravicovou doktrínou
13. 7. 2005 Sociální jistoty nechci, pokud jsou možné jen v totalitě Jan  Mysliveček
13. 7. 2005 Nepodložené představy o ekonomii Jan  Mysliveček
13. 7. 2005 Ekonomie jako marxismus-leninismus naší epochy Jan  Tuláček
12. 7. 2005 Na "zlatého Stalina", pane Víte! Jan  Faltýsek
12. 7. 2005 "Nesmysly a faktické chyby" v článku Josefa Víta
13. 7. 2005 Sledovanost Britských listů v květnu 2005
12. 7. 2005 Jak je to se soudnictvím v České republice Jaroslav  Štemberk
12. 7. 2005 Advokátní komora prolamuje dosavadní mlčení? Aleš  Uhlíř
12. 7. 2005 Reagujeme na výpady vůči České advokátní komoře
11. 7. 2005 Jíme ropu a zemní plyn Jindřich  Kalous
11. 7. 2005 Clarke chce, aby vlády v EU zaznamenávaly informace o všech mobilních a emailových komunikacích
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce