Dvojí Ne ve francouzském a v holandském referendu nebylo vítězstvím pro lidi, kteří chtějí Evropskou unii poslat na smetiště dějin, míní Jonathan Steele v deníku Guardian. Mnoho levostředových voličů s názory podporujícími Evropskou unii se přidalo k straně, která hlasovala Ne. To akceptoval britský komisař EU Peter Mandelson ve své rozumné Fabiánské přednášce v pondělí v Londýně.

čtvrtek 13.30: Jedna dívka byla dnes usmrcena, než se podařilo kambodžské policii osvobodit mladá rukojmí, která zadržovali ozbrojenci v jedné kambodžské mezinárodní škole. Policie zatkla čtyři útočníky a osvobodila 29 studentů a učitelů, zadržovaných v mezinárodní škole Siem Reap v Kambodži. Není jasné, zda byly další osoby zraněny či usmrceny. Mrtvá dívka byla pravděpodobně Kanaďanka.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Viliam Buchert není šéfredaktorem deníku Mladá fronta Dnes, jak původně uvedla Marta Vildová mylně ve své práci; Pavel Ďuran nespravuje stránky tramvajáckých odborářů. Píše nám:

"V březnu tohoto roku jsem byl z OSPEA jejím předsedou díky osobnímu sporu exkomunikován (jak vidno, i to se v odborové organizaci dá), takže jejich internetové stránky, jež byly také nebo možná především mým robátkem, dále 'neobdělávám'."

Viliamu Buchertovi, Pavlu Ďuranovi i čtenářům se omlouváme.

Redakce BL

Autorka poctivě, věcně a neúplatně ve své bakalářské práci z května 2005, vypracované pro FHS UK v Praze, systematicky zmapovala historii privatizace deníku Mladá fronta, která se posléze stala modelem privatizace celé řady někdejších listů z komunistického režimu. Tato pečlivá a záslužná studie by neměla ujít zájmu veřejnosti. Publikujeme její ústřední část.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová se chystá na cestu po Blízkém východě. Uslyší tam kritiku amerického tábora v zálivu Guantánamo - Spojené státy jsou obviňovány z pokrytectví, když se dnes v zahraničí snaží prosazovat demokracii a respekt pro právo a zákonnost, píše britský deník Times.

Týdeník Time tento týden zveřejnil nové informace o týrání vězňů v táboře v zálivu Guantánamo. Týdeník publikoval 84 stránkový záznam výslechu vězně č. 63 v zálivu Guiantánamo. Mohammed al-Qahtani byl podle tohoto záznamu vyslýchán padesát dní, až do ledna 2003, a to takovým způsobem, že se jeho puls snížil na asi 30 tepů za minutu. Podle týdeníku Time není jasné, zda vyšetřovatelé z tohoto vězně získali nějaké informace. Nikdy nebyl z ničeho obviněn a nebyl mu dán k dispozici právník.

Tento text nechce být politicky korektní, a proto se v něm mohou objevit i názory někomu možná nepříjemné. Osobně považuji onu tzv. politickou korektnost za pokrytectví povýšené na morální princip. Debaty o vztazích etnik a kultur se pak mění na folkloristiku, tj. na předvádění krojů, neškodných zvyků a národních svátků. Tímto obcházením sporných otázek se ovšem soužití lidí neprospívá. Problémy se hromadí a hněv narůstá.

Dopis exprezidenta reagoval na Paroubkova slova, pronesená na vernisáži výstavy o sběrném táboře v Letech u Písku, která se konala v Parlamentu ČR.

Hlavní město Praha se opět o další krůček posunulo blíž svým západoevropským sestřičkám a bratříčkům, když si se začátkem letošních prázdnin zdražilo jízdné MHD.

Informace zveřejněné před časem Večerníkem Praha, že by jízdenky mohly vyšplhat až na 60,- Kč, se ukázaly být jako liché -- naštěstí. Obyvatel i návštěvník metropole si oddechl. Na mne osobně to však působí tím dojmem, jako kdyby byla tato "kachna" vypuštěna z magistrátních kuloárů záměrně, protože následná dvacetikačka vypadá v porovnání s pohrůžkou trojnásobku jako absolutní dobro.

Jenomže úplně tak to není: zdražení jízdného na 20,- Kč je totiž dost! Přesto nelze než s takovým krokem souhlasit, píše čtenář Pavel Ďuran, zaměstnanec pražského Dopravního podniku..

Se zájmem, a přiznám se, i s cílem pobavit se, rád na Britských listech vyhledávám články pana Víta. Dalo se čekat, že reakce na článek anonyma "Pomykacze" vyvolá v lidech názorové orientace pana Víta podobnou odezvu.

Nakonec nejen u lidí smýšlejících takzvaně "doleva", já sám coby liberál a člověk ctící demokracii bych reagoval podobně odmítavě. Nicméně rád bych reagoval na pár výroků pana Víta, kde si myslím lze vystopovat to, že i on sám má představu o demokratické diskusi, podle mého názoru, přinejmenším podivnou.

Vysoký velitel Talibánu uvedl v televizním rozhovoru, že Usáma bin Ladin a bývalý šéf Talibánu mullah Omar žijí a že jsou v pořádku. "Jsem ve styku s mullou Omarem a přijímám od něho příkazy," řekl mullah Akhat Usmani pákistánské soukromé televizní stanici Geo Television. Jeho výroky nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Spojené státy vypsaly na hlavu Usámy bin Ladina 25 milionů dolarů a mully Omara 10 milionů dolarů.

I pákistánský prezident Pervez Mušarraf se tento týden vyjádřil, že je přesvědčen, že je Usáma bin Ladin naživu. Uvedl to na základě informací, které Pákistán získal od členů al Kajdy, zatčených pákistánskou bezpečností. Mullah Usmani tvrdil, že je Taliban přítomný po celém Afghánistánu a "že jeho vliv roste".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Spojené státy konstatovaly, že poskytnou 27 většinou evropským zemím, které jsou součástí speciálního vízového projektu, čas až do 26. října 2006, aby zavedly pro své občany biometrické pasy. Týká se to většiny zemí EU (ne České republiky), Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a Singapuru.

Původně měly být pasy všech těchto zemí plně biometrické do října letošního roku.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti požaduje, aby pasy obsahovaly informační čip, v němž budou uloženy identifikační údaje držitele z datové strany v pase, digitální fotografii a další biometrické informace. Bez těchto nových elektronických pasů neumožní Amerika občanům výše zmíněných 27 zemí bezvízový vstup na území Spojených států.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Diskuse o budoucnosti euroústavy skrývá politické i finanční zájmy. Ty rozhodnou o jejím výsledku.

Vášně kolem otázky, zda v Česku pokračovat v ratifikaci euroústavy, postupně upadají. Emotivní a konfrontační prohlášení vystřídala poklidná argumentace. Tato změna ale nepřinesla žádný zásadní posun ve stanoviscích vedoucích představitelů parlamentních stran. Pouze komunisté ustoupili od svého odmítavého postoje k další ratifikaci a od minulého týdne se nevzpírají konání referenda. Krajní pozici zaujala sociální demokracie, která trvá na dokončení ratifikačního procesu referendem. Lidovci vyzývají k diskusi a odložení rozhodnutí o schvalování. Na druhé straně spektra jsou občanští demokraté, kteří požadují zastavení procesu schvalování. Summit Evropské unie se ve čtvrtek pokusí nalézt řešení a je pravděpodobné, že přijaté stanovisko se prosadí i u nás.

Motto:

"Máme prý mít digitální výběr mýtného. Kontrakt asi dostane v nějakém svobodném a spravedlivém tendru Český Telecom. Vymyslí se skvělá technologie nebo se ještě skvěleji koupí, aby byla kompatibilní s Evropskou unií. Každý kilometr po dálnici bude bedlivě střežit GPS a Gallileo. Naše silnice tím dojdou věčného spasení.

Asi jsem natvrdlý. Nepochopil jsem benefit moderních technologií. Nechápu, proč každému kamioňákovi na hranicicích nezapíšou do pasu stav tachometru a při výjezdu mu podle počtu ujetých kilometrů nespočítají, kolik ho to bude koštovat. Nechápu, proč místo tak osvědčené bumážky implementovatelné ihned musíme vymýšlet úžasné zařízení. Protože bumážkové řešení nerozliší dálnice? A co, normální silnice kamiony ojíždějí taky.

Výsledek: za pár měsíců bude Marigold škodolibě sledovat, jak se u nás implementuje něco, co ani v zemi zrodu nefunguje. Na spočtení najetých kilometrů je výkonný embended počítač se satelitní navigací opravdu to nejvhodnější řešení, na jaké bylo možno přijít."

Proč není možno jednoduše vybírat mýtné za průjezd kamionů Českou republikou na hranicích podle počtu ujetých kilometrů? Protože to Evropská unie nedovolí!

Čína, největší komunistický stát, a firma Microsoft, nejmocnější počítačový podnik na světě, ve vzájemné spolupráci vytvořili systém pro cenzurování blogů, který odsuzují organizace na obranu lidských práv.

Plán skupiny G8 na záchranu Afriky je spojen s tak nejpřijatelnými podmínkami, že je to vlastně jen vydírání tohoto kontinentu, argumentoval v listě Guardian George Monbiot:

O víkendu skončila volba nyní již druhé české superstar. Oba soutěžní maratóny mne nějak minuly a tváře či jména slávychtivých budoucích hvězdiček jsem se dovídal až dodatečně z médií. Snad nejvíce mi z tohoto fenoménu reality show uvízl v paměti článeček z jednoho deníku pod názvem Superstar a rasismus. Rozhořčený čtenář v něm reagoval na domněnku autora, že o vyřazení Martiny Balogové mohl rozhodovat její romský původ. Bylo by asi naivní očekávat v zemi, kde 70% obyvatel vyjadřuje odpor k romskému etniku, že se tento fakt neprojeví vůbec. Úvahy, zda se tak stalo, zůstanou vždy na bázi spekulací. Koneckonců průběh druhého soutěžního klání jasně ukázal, že obavy z masového vlivu předsudků v tomto případě nejsou na místě. Mezi hlasujícími výrazně převažovali mladí, kteří trpí rasovými předsudky nepoměrně méně než ti dříve narození.

Cennou studií severokorejského režimu za Kim Il Sunga a jeho syna, "milého Kim Džong Ila", napsal Bradley Martin. Knihu vysoce ocenil recenzent Yoel Sano v listě Asia Times:

Chlapec už zase nechytil ani jediného potkana a bál se domů. Schoval se proto mezi zříceninami a přemýšlel, čím bude. Lovcem asi ne. A pak našel Obraz. Ten kus látky byl určitě velmi, velmi starý a na několika místech poškozený. Zachoval se, protože zůstal v rohu půdy zpustlé a sutí zasypané budovy, v jediném koutě, kde se krov nezřítil. Chlapec si překvapeně prohlížel podivnou, zvetšelou poloprůhlednou hmotu, do které bylo stočené plátno zabaleno. Nikdy předtím takový materiál neviděl. Nebyl ale zklamaný, protože bylo zřejmé, že z té látky se dá vyrobit aspoň jedno bederní roucho.

Strach je vždycky jenom jeden, pouze jeho zdroje jsou různé. Já jsem ještě neumíral, takže nevím, jak vypadá můj strach, tváří v tvář mé vlastní smrti. Mám jenom zkušenost vlastního strachu, z blížící se smrti milovaného člověka. Vím, že tento strach je hrozný, možná hroznější, než smrt sama, protože jsem udělal zkušenost, že podlehnutí strachu je smrt, smrt mentální, která ochromuje všechno v člověku, včetně toho nejcennějšího, jeho duše. Chtěl bych říci lidem, kteří chtějí naslouchat a budou v podobné situaci jako já, aby se nebáli, protože strach lze porazit a nejenom tento, myslím že každým strachem, lze úspěšně projít.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí.

Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů v posledních čtyřech pracovních dnech (do pondělí 13.6.) 104 čtenářů celkovou částkou přibližně 50 000 Kč, na naše konto na www.paypal.com přispělo 10 lidí celkovou částkou 440 dolarů. Tato částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme.

Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.)

Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" ZDE

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.