16. 6. 2005
Romové a SuperStarTento text nechce být politicky korektní, a proto se v něm mohou objevit i názory někomu možná nepříjemné. Osobně považuji onu tzv. politickou korektnost za pokrytectví povýšené na morální princip. Debaty o vztazích etnik a kultur se pak mění na folkloristiku, tj. na předvádění krojů, neškodných zvyků a národních svátků. Tímto obcházením sporných otázek se ovšem soužití lidí neprospívá. Problémy se hromadí a hněv narůstá. |
Chci-li zde napsat něco málo o Romech, je dobré začít Čechy. Jsme rasisty či nikoliv? Samozřejmě takto položená otázka je zavádějící. Někteří rasisty jistě jsou, jiní nikoliv. Domnívám se, že velká většina Čechů rasisty není. Ale k tomu je nutné vysvětlit, co to onen rasismus vlastně je. Podle odborné definice je rasismus, stručně řečeno, takové přesvědčení, které vykládá skutečné nebo domnělé skupinové rozdíly mezi lidmi dané jejich kulturou, jako vrozené, neodstranitelné a nezměnitelné. Rasisté pak z těchto rozdílů odvozují rasový řád, v němž rasy nadřazené mají vládnout rasám méněcenným. V posledním kole Superstar však téměř 850 000, tj. 73% hlasujících dalo svůj hlas Romovi Vlastimilovi Horváthovi. To je důležitá zpráva pro Čechy i pro Romy. My Češi nejsme takoví rasisté, za jaké by nás mnozí mravokárci rádi měli. Romové, má smysl se o něco snažit. Jistě občas narazíte na hlupáky, ale velká část lidí taková přece jen není a ocení vaši snahu. Ale je to důležitá zpráva i pro nás všechny společně. Jiné výzkumy veřejného mínění uváděly, že Češi by neradi bydleli vedle Roma. Vykládat tento výsledek jako projev rasismu či předsudků je ovšem mylné. U velké části těchto tázaných lidí převažují obavy, že romští sousedé se budou chovat asociálně či přímo násilně. Tyto obavy jsou opřeny o zkušenost, která bohužel není zatím příliš pozitivní. Míra podobného chování v romské populaci je totiž vyšší než ve zbytku společnosti. Odtud ony obavy. Ale není tomu tak vždy a všude. Před časem se zvedl pokřik nad záměrem sociologů zkoumat míru romské kriminality a výzkumníci byli obviňováni, že se jedná o rasismus. Ale je možné řešit problém bez jeho znalosti? Je naším společným zájmem mít co nejvíce pravdivých informací o našem chování i jeho příčinách. Neřešené problémy vyvolávají vzájemnou nevraživost, a to ke škodě všech. Jen skutečný rasista, který si to sám ještě nepřiznal, se bojí těchto výzkumů. V hloubi své pokrytecké duše je totiž přesvědčen, že Romové se takto nejen chovají, ale že nic jiného nikdy ani nedokáží. Ale dokáží, i když příklad V. Horvátha by byl pro toto tvrzení málo. Je ovšem i mnoho jiných. Za všechny lze snad uvést Český Krumlov a jeho romskou komunitu. Jeden Rom zde provozuje výbornou restauraci - osobní zkušenost autora. Ve městě narůstá v současné době i počet smíšených sňatků. Výše jsem napsal, že mnozí mravokárci by byli rádi, kdyby Češi rasisty skutečně byli. Protože kdyby rasisty nebyli, jako že většinou nejsou, koho by kárali, nad koho by se vyvyšovali? Psáno pro Britské listy a krajský deník Rovnost |