20. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 5. 2005

Nemá tyran právo na soukromí?

Americký prezident George Bush zahájil vyšetřování ohledně toho, jak se britskému bulvárnímu deníku The Sun dostaly do rukou fotografie Saddáma Husajna ve spodkách, jak si pere kalhoty. Murdochův deník The Sun je publikoval v pátečním vydání ZDE

Vyvolalo to podstatnou kontroverzi ohledně toho, kde jsou hranice soukromí. Právníci Saddáma Husajna oznámili, že hodlají deník The Sun za zveřejnění těchto fotografií žalovat. Fotografie prý bulvárnímu britskému listu zpřístupnili američtí vojáci, aby tím údajně ochromili odpor iráckých povstalců proti americké okupaci.

Sloupek

Přemýšlel jsem o stížnosti Štěpána Kotrby proti tomu, že veřejnoprávní Český rozhlas vysílal "satirický pořad", v němž zazněl "vysoce humorný" výrok satiričky Renaty Dlouhé - Ester Kočičkové, že "komunisti jsou prasata".

Dovedu si představit, že se proti Kotrbovu protestu pozvednou antikomunisté a budou si hořce stěžovat, že chce Kotrba zavádět "cenzuru".

Pokusil jsem se zamyslet na základě své více než pětadvacetileté zkušenosti s britskými médii, která vysílají často velmi tvrdou politickou satiru, zda by takový "humorný výrok" byl přijatelný. Zda by například rozhlas BBC anebo Channel Four odvysílal výrok "Konzervativci" (či "Labouristé") "jsou kurvy".

Docházím k názoru, že by to v Británii neodvysílali. Proč?

Humor ani satira v tom není. Je to prostá, primitivní nadávka.

Myslím, že podstatou Kotrbova sporu musí být, že satira musí být analytická, inteligentní. Pokud by si tedy někdo vymyslel a i ve veřejnoprávním rozhlase odvysílal opravdu zábavný a trefný vtip proti komunistům (či ódéesákům, či katolíkům) - nikdo by nemohl nic proti nimu namítat - pokud by ten vtip odhaloval dosud neznámé aspekty kritizované strany či politiků, anebo jejich vlastnosti shrnoval v geniální, zábavné zkratce. A pokud by satira byla politicky vyvážená - tedy zesměšňovaly by se všechny politické strany, ne jen některé.

Urážlivý je primitivismus. Pokud satirik dokáže vytvořit něco inteligentního a nového, meze svobody projevu se nekladou. Je to jako s pornografií. Nepřijatelné je zobrazování sexuálního aktu jen za účelem mechanického vzrušování diváků (pro peníze) - něco jiného je, jde-li o tvůrčí umělecké dílo, které odhaluje dosud neznámé rysy lidské existence.

21. 5. 2005

Nejen komunisté jsou neschopni střízlivého pohledu na satiru. Hrozná urážka jejich majestátu v mystifikaci ČRo 1 "Ptá se Olaf Lávka" zažehla také stejně neutuchající plamen antikomunismu. V komunistickém Mordoru se sice líhnou další a další komunističtí skřeti, aby pánu temnot podmanili Středozem, ale společenství prstenu - naši heroičtí signatáři petice Zrušme komunisty - pokračují ve svém rytířském tažení proti kypícímu nebezpečí naší doby, které se chystá co nevidět uvrhnout vše živé do věčného otroctví. A tak bijí na poplach, rekové, a jsou bez meškání ochotni nasadit vlastní životy, aby nás, bezbranné, ustrašené a blbé, ochránili před touto zkázou. Jeden za všechny a všichni za jednoho tak přísahají, že:

20. 5. 2005
Z variant navržených Regionálním organizátorem pražské integrované dopravy si neumím představit, že by nějaká byla platná, ani ta nejmírnější se mi nelíbí," poznamenal náměstek primátora Petr Hulinský (ČSSD). Jedním dechem ale poznamenává, že zdražování Pražany nemine. "Musíme to projednat," dodává. Zdražení jednoho typu jízdného má podle něj vyvážit například senior pas a zohledněné studentské a žákovské jízdné. Předplatné jízdné by se podle pražské sociální demokracie mělo zdražit o pětiletou inflaci (poslední zvýšení proběhlo v roce 2000), což může být 12 až 15 %. Cena běžného měsíčního kupónu, který dnes stojí 420 korun, by se tak přiblížila až k pětistovkové hranici. Dohodnout se ale musí s koaliční ODS.
"... "Městem nedotovaná hodnota přestupní jízdenky za 60 korun, kterou účtuje dopravní podnik, je nadsazená. Podnik by měl být schopen ji snížit a zlepšit hospodaření," míní zastupitel Marián Hošek (KDUČSL).
Právo, 3. 5. 2005

Médii proběhla zpráva, že lístek na pražskou hromadnou dopravu má stát až 60,- Kč. Hrůza. Není se čemu divit, že se proti tomu ohradila hned řada občanských sdružení a zahájila různé formy protestů včetně petice proti zdražování, někteří zastupitelé města a městských částí podpisují výzvy.

V úterý 24. května možná bude Rada o zdražení rozhodovat. Nevím, zda si bude něco dělat z hlasů občanů, kteří budou mít opačný názor -- z petice, která bude předána v 9 hodin, z tisíců mailů členům rady, s protestních hromadných jízd na černo. Možná nic a zdražení jízdenek, na 20, popř. 22 Kč, již od července, projde. Možná se podaří zdražení oddálit, na chvíli... Ale je to systémové řešení rok co rok protestovat proti růstu cen? Neměl by vývoj veřejné dopravy směřovat jiným směrem? Praha přece je opravdu krásné město... Město plné tajemných zákoutí, stovek věží a věžiček, starobylých památek i moderních budov. Co jí však hyzdí, je obrovské množství smogu, popílku, množství automobilů, a to nejen v centru, ale i v dalších lokalitách.

21. 5. 2005

Janu Čulíkovi by vůbec nevadilo, kdyby někdo někde veřejně vykřikoval, že lidé s modrýma očima mají jít do plynu. Štěpán Kotrba zase nepřímo jmenovaným (ale lehce identifikovatelným) vládním politikům ČSSD nepřímo (ale zjevně) nadává do kurev. První však považuje satirický výrok o komunistech a prasatech za primitivní a druhý se za něj dokonce -- kdoví proč -- omlouvá.

20. 5. 2005

Podezřívám pana Víta, že při studiu podkladů pro článek, "Co je liberalismus" z 16. května nebyl dostatečně pozorný nebo čerpal z příliš tendenčních materiálů. Jinak by se jen stěží v jeho textu mohlo objevit tolik zavádějících názorů. Pokusím se je aspoň částečně korigovat.

20. 5. 2005

Spolupracuje prezidentův poradce s ultrapravicí?

Časopis Portál je hlásnou troubou skupiny mladých pravicových aktivistů, která se oddělila od organizace Mladí konzervativci poté, co obvinili jejího šéfa, že je "agentem ČSSD" . Jak vidno, paranoidní hledání "vnitřních nepřátel", "zrádců" a "agentů" není jen smutnou vzpomínkou na období stalinismu...

20. 5. 2005

Tony Blair chce před odchodem ze své funkce dosáhnout něčeho, čím by na něj svět dlouhodobě pamatoval. Snaží se odstraňovat chudobu v Africe a bojovat proti podnebným změnám - jenže to jsou úkoly nikoliv na pět, nýbrž na padesát let, míní komentátor listu Times Anatole Kaletsky. Měl by raději usilovat o to, aby byla Čína včleněna do skupiny nejvlivnějších průmyslových států G7.

20. 5. 2005
reakce na vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu v neděli 15. 5. 2005

Jednou jsem v časopise Show odpovídala na legrační anketu, která měla asi dvacet otázek typu "Čím se živí Sagvan Tofi" nebo "Jak jste přišla o poctivost". Připadalo mi to docela vtipné, tak jsem opravdu poctivě odpověděla. Jenže asi za tři čtvrtě roku to bylo vytrženo z kontextu - v témže časopise vyšel článek o tom, jak sada umělkyň přišla o poctivost. Byla jsem tam vyfocená vedle Lucie Bohryové a podobných celebrit a bylo tam u mého jména napsáno: "Ve třinácti letech jsem přišla o panenství autodeflorací mraženou makrelou při sledování seriálu Zkoušky z dospělosti."

Ester Kočičková, Lidové noviny - intelektuální český deník ZDE

Hledání míry a hranice vkusu je v komerčních médiích otázkou profilu stanice a její cílové skupiny. Nejspíše sebejiskřivější humor neuspěje, jestliže bude významná skupina posluchačů přelaďovat ke konkurenci. Výsledkem této rovnice je komerční nivelizace, absence inteligentního humoru a jeho nahrazení přisprostlými vtípky IV. cenové či řeznického učiliště. Určitá část "intelektuálů", zejména z hospod v centru Prahy, kde limonádu nepijí, si takovýto humor z éteru zamilovala. Nedávno přišli o domovskou rozhlasovou stanici Radio Limonádový Joe, a tak teskní... Prý jim schází věčně rozšklebená, vysíláníchtivá ústa.

Problém je, když se podobná představa o "satiře" objeví v médiu veřejné služby a přesáhne hranici, definovanou zákonem, statutem i Kodexem. Ty jsou závaznými normami chování pro všechny zaměstnance i externí spolupracovníky. Představa, že svoboda slova platí absolutně, naráží na závazky, vyplývající nejen ze zákona, ale i z míry tolerance multigenerační, multinázorové, multietnické a multikulturní obce posluchačů. Tato zásada platí pro každého, i pro Ester Kočičkovou, v civilu Renatu Pařezovou, která původně měla být Jolana a není. "Óóó, naše Ester! Óóó! Ester přijela!"

19. 5. 2005

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNI Podle nejnovější zprávy společnosti IAudit zaznamenaly Britské listy za poslední měsíc 674 863 zobrazených stran, 269 628 návštěv 100 462 individuálních návštěvníků a podílejí se 1,8 procenty na celé české čtenářské internetové obci. Počet unikátních návštěvníků byl v měsíci říjnu 2004 49 715. Pro srovnání: internetová stránka iDnes.cz má asi 600 000 individuálních čtenářů měsíčně. Za poslední měsíc stoupla čtenost Britských listů o 6 procent.

Denně si otevře Britské listy přibližně 7700 - 8000 unikátních čtenářů. To je více než dvojnásobek oproti říjnu 2004. Vyplývá to z nezávislého měření iAudit, ověřeného ABC ČR.

Zdroj: iAudit 200410 PDF

Zdroj: iAudit 200504 PDF
20. 5. 2005

jsou ZDE. Varujeme, že jsou to velmi drastické snímky. - Jedn čtenář nás upozornil, že přestože stránky tvrdí, že obsahují "snímky nezávislých fotografů", mnohé z nich byly zřejmě ukradeny z agenturních zdrojů.

20. 5. 2005

Německo se rozhodlo deportovat desetitisíce romských uprchlíků do Kosova, navzdory tomu, že tam budou ohroženi na životě, i navzdory vážnému varování od lidskoprávních organizací, že tam budou čelit po návratu "obrovské míře diskriminace".

20. 5. 2005

V rámci pondělní stávky BBC proti propouštění se zřejmě nebude vysílat v televizi denní publicistický pořad Newsnight, protože jeho moderátor Jeremy Paxman odmítl stát se stávkokazem.

20. 5. 2005

Literární časopis šedesátých let Divoké víno se ve svých vzpomínkách na pokračování propracoval k srpnu 68. Ke zvláštnímu číslu vydanému k okupaci, tankům na obrázcích Honzy Vyčítala a srpnovým básničkám ze zbabělosti nepodepsaným. Jak se tiskly letáky v márnici na III. chirurgii v Londýnské ulici a že je vojáčkové Rudé armády nechtěli číst. Tisíckrát obehrané téma na stránkách časopisu, který ve své nové podobě jako www.divokevino.cz vychází ještě po 41 letech.

Vzpomínky se vrací taky k básničkám Bohuslava Reynka, které spolu s fotkami Pavla Jasanského pořízenými s básníkem a grafikem na zámečku v Petrkově vyšly v Divokém víně 8/68.

20. 5. 2005

Vědci na Newcastle University odstranili z vajíček od 11 žen původní genetický materiál a nahradili ho DNA z kmenových buněk embryí. Tři takto naklonovaná embrya přežila v laboratoři po dobu tří dnů a jedno po dobu pěti dnů.

20. 5. 2005

Je banální pravdou, že věci i lidé, viděni na vzdáleném horizontu -- a v perspektivě -- se zdají menší než zblízka. Obvykle nám připadají menší, třebaže jejich skutečná velikost se nemění. Platí to i pro celé země. V Praze víme (přesněji: jsme přesvědčeni, že víme), jak veliká je Česká republika -- v Evropě, zejména té střední -- a jak je důležitá, přinejmenším pro sousedy.

Hugo Chávez
20. 5. 2005
New York

Viděna z Washingtonu, bývala Latinská Amerika považována za "zadní dvorek" USA.

Vlády Spojených států spatřovaly v jejích zemích trvalé a spolehlivé politické spojence. Na jejich režimech jim nezáleželo, pokud se tyto státy nesnažily od spojenectví odchýlit. Jakmile se o to některá země ovšem pokoušela -- což se ovšem stávalo jen zcela výjimečně -- neváhali gringové zasáhnout, byť zdánlivě nepřímo (totiž za opomoci "domácích sil"), o to však rozhodněji, i s použitím "nutného" násilí. Výrazným dokladem bylo Chile. Pouta, která sever a jih amerického kontinentu vázala, nebyla samozřejmě zdaleka jenom politická. Ekonomické propojení USA jako trhu pro latinskoamerický vývoz s jejich kapitálovými investicemi bylo vždy silné. A pokud hospodářský vývoj v té které zemi investice ohrozil, zasáhl obvykle na jejich ochranu Mezinárodní měnový fond.

20. 5. 2005

Milan Valach ve svém článku hrubě zkresluje názory F. Zakarii a některých dalších autorů, míní Jan Friedlaender. Není totiž pravda, že požadují vynětí některých institucí z demokratické kontroly. Žádají pouze to, aby nebyly přímo voleny. Zakaria uvádí jako příklad Nejvyšší soud, Fed, armádu. Vedení všech těchto institucí je však jmenováno ústavními činiteli, kteří se jimi stali na základě demokratických voleb a tím je i těmto činitelům odpovědno. "Nepřátelé demokracie" si pouze přejí, aby tyto orgány nebyly přímo voleny. S tím je přece nutno souhlasit. Při představě přímých voleb ústavních soudců, bankovní rady nebo náčelníka generálního štábu mě jímá děs.....

19. 5. 2005

V poslední době se množí návrhy na omezení demokracie. Lidové noviny (sobotní příloha Orientace, 14. 5. 2005) publikovaly článek, v němž je dokazováno, že demokracie škodí ekonomické prosperitě. Nakladatelství Academia vydalo dokonce celou knihu s tímto námětem ((Fareed Zakaria: Budoucnost svobody). Tito proroci nového světa mluví "zatím" jen o nutnosti omezit demokratické rozhodování a vyjmout důležité instituce z demokratické kontroly. Podle těchto autorů jsou občané, tj. my, nezodpovědným davem, který by přivedl stát ke krachu, pokud by mu k tomu byla dána příležitost. Ale jestliže jsme nezodpovědným a snadno manipulovatelným davem, nestačí vyjmout jen některé důležité otázky z demokratického rozhodování. V zájmu prosperity státu a nás všech je nutné zrušit demokracii a předat vládu odborníkům.

K tomu: Může být demokracie funkční?

19. 5. 2005

Není vyhrát jako vyhrát. Bude-li mít po volbách nová vládní koalice, ať už jakýchkoli stran, opět většinu jednoho či dvou poslanců, nic ji nezachrání před vydíráním, před krizemi a kompromisy, v nichž se politika bude i nadále znicotňovat, až volební účast klesne na nulu. A protože prosadit dneska většinový systém není možné, musí se politické strany snažit ne jen o vítězství, nýbrž o drtivé vítězství.

T. G. Masaryk
18. 5. 2005

DOKUMENT

Recenze Hitlerovy knihy Mein Kampf

Tomáš Garrigue Masaryk
S lidovostí se pojí snaha, aby byly požadavky programu a základní názory formulovány nejen jasně, ale také velmi určitě a precizně. V tom směru by se mohli mnozí vůdcové stran a lidu od Hitlera učit.

V archivu Masarykova ústavu AV -CD33 je dochován Masarykův rukopis, psaný tužkou, datováno 18. 4.... (1931) a strojopisný překlad Masarykovy recenze do češtiny od dr. Jaromíra Doležela. (F 47 -- I -- 36/21.) Podrobná recenze, kterou napsal tehdejší československý prezident T.G. Masaryk, a která byla vydána pod šifrou VS v roce 1933 v pražském německém liberálním listu Prager Presse, neupoutala přilišnou pozornost. Přesto stojí zato si ji přečíst. Britské listy přinášejí dokument předválečné diskuze české inteligence o nastupujícím nacismu.

V Masarykově Světové revoluci z roku 1925 můžeme číst: "V politice jsem stále pozoroval a studoval lidi [...] Pro politickou organizaci je třeba znát lidi, vybírat je a dávat jim náležité úkoly. Záhy jsem si osvojil takové přímo monografické pozorování u lidí, se kterými jsem se stýkal a kteří stáli v popředí veřejného života. Sbíral jsem si všechna možná data o svých přátelích a odpůrcích; shledával jsem životopisy a zprávy o politicky činných lidech. Než jsem s politiky a státníky vešel ve styk, přečetl jsem si jejich spisy nebo řeči. Informoval jsem se o nich všemožným způsobem. Tato vlastnost projevovala se ve mně záhy; asi ve 14. roce věku [...] se mi dostala do rukou fyziognomika Lavaterova, četl jsem ji s velkou dychtivostí [...] Z toho pak mi snad zůstalo to stálé studium lidí [...]"

Varování z hlubin minulosti. Upoutá pozornost dnes?

Recenze Masarykovy práce o Hitlerovi: Jiří Hoskovec: T. G. Masaryk a politická psychologie, Vesmír 76, 87 / 1997 ZDE

18. 5. 2005

Francouzské referendum:

Francouzská debata o ústavě Evropské unie, a to zejména argumenty, které předkládá francouzská mainstreamová levice, mě vedou k závěru, že existuje jakési podivné místo, zvané planeta Francie, píše komentátor listu Guardian Jon Henley.

19. 5. 2005
Zdena Bratršovská, František Hrdlička

V ironické studii "Dvanáctero figur zápasu perem" (je součástí autorovy knihy Marsyas čili na okraj literatury z 20. a 30. let minulého století) uvádí Karel Čapek nejčastější demagogické triky, jež používají publicisté, chtějí-li vyvrátit oprávněné argumenty svého protivníka, případně ho znemožnit v očích veřejnosti. Tento výčet je aktuální dodnes.

"Jste-li třeba učený myslitel, lze vás porazit prohlášením, že jste didaktický žvanil, nebo že se vám nedostává lehkého vtipu a smyslové bezprostřednosti," charakterizuje Čapek například stylistickou figuru, kterou nazval Non habet.

Immanuel Wallerstein: Úpadek americké moci - USA v chaotickém světě
19. 5. 2005

MINIRECENZE A POZVÁNKA

Jiří Ryba

Immanuel Wallerstein: Úpadek americké moci - USA v chaotickém světě, Z angličtiny přeložil Rudolf Převrátil. SLON, 286 stran, 330 Kč, ISBN 80-86429-44-X

Sociologické nakladatelství SLON Vás srdečně zve na uvítání knihy knihy Immanuela Wallersteina Úpadek americké moci ve čtvrtek 26. května 2005 od 17 hodin v Týnské literární kavárně v Praze 1, Týnská 6. O knize a autorovi promluví Dr. Michael Hauser

Immanuel Wallerstein je jedním z nejtvořivějších a nejuznávanějších sociálních vědců dnešní doby. Jeho kniha - soubor esejů a přednášek z posledních let - nabízí sociologicky a historicky promyšlený pohled na současný světový vývoj a jeho pozadí. Autorův pohled na rozjitřený začátek 21. století se opírá o analýzu historického vývoje kapitalismu od jeho začátků v 15. století.

Jiří Paroubek
18. 5. 2005

Přijetí programového prohlášení Poslaneckou sněmovnou ukončilo vládní krizi. To ale znamená, že je nutné řešit nové problémy.

Třetí program vlády jedné koalice během tří let těžko mohl přinést nějaké překvapení. Porovnání jednotlivých textů také neukazuje převratně nové cíle, neskrývá ani žádné dramatické posuny v prioritách. Přesto je vláda nová. Nová v postavě svého předsedy. Proto se jako mnohem zajímavější než program jeví nový styl vládnutí, který premiér Jiří Paroubek nasadil.

Někteří političtí psychologové tvrdí, že státníkův styl je určen podobou prvního politického úspěchu. Porovnání tří posledních premiérů může tuto tezi podpořit. Špidlovy první úspěchy na úřadu práce, Grossovy zkušenosti v  Parlamentu a Parobkovy v pohostinství jako by předurčily jejich způsob řešení problémů: Špidlovo nekonečné vyčkávání, Grossovo úsilí porazit na hlavu každého faktického i potenciálního protivníka -- a Paroubkovu snahu dohodnout se. I když může Paroubkova první zkušenost jevit jako méně důstojná, působí v této zemi a v této době nejen uklidňujícím dojmem. A může mu dokonce přinést úspěch.

6. 5. 2005

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
21. 5. 2005 Fotky Saddáma ve spodkách vyvolaly kontroverzi   
21. 5. 2005 Ježíšmarijá! Bohumil  Kartous
19. 5. 2005 Potřebujeme demokracii? I. Milan  Valach
18. 5. 2005 Edvard Beneš --- stále nepochybně pochybný a nanejvýš kontroverzní? Miloš  Dokulil
18. 5. 2005 George Galloway ostře zaútočil na americké senátory, že ho obvinili z korupce   
18. 5. 2005 Masaryk: Zkušenost učí, že charakter politiky je stejný jak v zahraniční, tak ve vnitřní politice Tomáš Garrigue Masaryk
18. 5. 2005 Paroubek odstartoval Oskar  Krejčí
18. 5. 2005 Ministerstvo financí poškodilo ÚAMK Štěpán  Kotrba
18. 5. 2005 Více než polovina Francouzů žije na vzdálené planetě   
17. 5. 2005 Lety Přemysl  Janýr

Modrá šance ODS RSS 2.0      Historie >
20. 5. 2005 Mladá internetová pravice zvolna hnědne Ondřej  Slačálek
16. 5. 2005 Modrá šance pro bezpečí země Josef  Vít
13. 5. 2005 Ach, my hlupáčci... Petr  Freiwillig
13. 5. 2005 Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond Josef  Vít
13. 5. 2005 Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická   
13. 5. 2005 Modrá šance je šancí pro levici Lubomír  Novotný
13. 5. 2005 Rozkradený stát Karel  Braunheld
12. 5. 2005 Krajský hejtman Petr Bendl obdržel z Rakovníka petici 4965 občanů Petr  Kotyk
12. 5. 2005 Superbohatí lidé utrácením české ekonomice neprospějí   
12. 5. 2005 Zelená je dobrá -- ale modrá je lepší! Martin  Škabraha

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
16. 5. 2005 Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry Miloš  Dokulil
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
13. 5. 2005 Papež Jan Pavel II. bude blahoslaven   
13. 5. 2005 Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci Štěpán  Kotrba
13. 5. 2005 Je vyšetřování pedofilních zločinů podle církevního práva "nevinným vnitropodnikovým disciplinárním řízením"? Jan  Čulík
9. 5. 2005 Oslovily Vatikán představy o Bohu-Hodináři nebo Bohu-Návrháři? Miloš  Dokulil
7. 5. 2005 Vatikán "donutil jezuitu, aby rezignoval z šéfredaktorské funkce"   
3. 5. 2005 Je Vatikán jen středem Obce věřících, anebo panovnickým dvorem? Miloš  Dokulil
2. 5. 2005 Ratzinger chtěl chránit církev Boris  Cvek
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla

Joseph Ratzinger - papež Benedikt XVI. RSS 2.0      Historie >
13. 5. 2005 Papež Jan Pavel II. bude blahoslaven   
13. 5. 2005 Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci Štěpán  Kotrba
9. 5. 2005 Oslovily Vatikán představy o Bohu-Hodináři nebo Bohu-Návrháři? Miloš  Dokulil
7. 5. 2005 Vatikán "donutil jezuitu, aby rezignoval z šéfredaktorské funkce"   
3. 5. 2005 Je Vatikán jen středem Obce věřících, anebo panovnickým dvorem? Miloš  Dokulil
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla
29. 4. 2005 Kterak si Ratzinger vyhradil smilstvo kněží s nezletilými pod svou jurisdikci Štěpán  Kotrba
28. 4. 2005 Benedikt XVI. - strach, alebo nádej?   
28. 4. 2005 Vatikán má jen minimální vliv na sexuální chování lidí ve vyspělých zemích Jaroslav  Zvěřina
26. 4. 2005 Některé vatikánské dominanty (1) Miloš  Dokulil

Karol Wojtyla - papež Jan Pavel II. RSS 2.0      Historie >
13. 5. 2005 Papež Jan Pavel II. bude blahoslaven   
3. 5. 2005 Je Vatikán jen středem Obce věřících, anebo panovnickým dvorem? Miloš  Dokulil
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla
29. 4. 2005 Některé zvláštnosti novověkého mariánského kultu Miloš  Dokulil
28. 4. 2005 Vatikán má jen minimální vliv na sexuální chování lidí ve vyspělých zemích Jaroslav  Zvěřina
22. 4. 2005 Křesťané pod útokem sprosťáků na diskusních fórech Jan  Lipšanský
20. 4. 2005 Nahlas o tichém promlčení Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Reakce z katolických kruhů   
18. 4. 2005 Morální povinností každé instituce je pomáhat proti AIDS   
15. 4. 2005 Politika a svatořečení Jiří  Bakala

Případ Petra Partyka RSS 2.0      Historie >
21. 3. 2005 Free speech is ours, but don't dare use it Jan  Čulík
17. 3. 2005 Dura lex, sed lex Jaroslav  Štemberk
17. 3. 2005 Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický Aleš  Uhlíř
16. 3. 2005 Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali   
16. 3. 2005 Je byrokratičnost omluvou? Jan  Čulík
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
10. 3. 2005 Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky Jan  Čulík
2. 3. 2005 Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení   
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   

"Dáda" Patrasová RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2005 PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové!   
14. 3. 2005 Novináři na hraní Bohumil  Kartous
18. 1. 2005 Komerční tlaky omezují svobodu slova Jan  Čulík
12. 1. 2005 Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show   
7. 1. 2005 Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka Vojtěch  Fatka
7. 1. 2005 Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově Štěpán  Kotrba
5. 1. 2005 Dáda není dada Bohumil  Kartous
4. 1. 2005 "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? Jiří  Černý

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
16. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce III Boris  Cvek
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
12. 5. 2005 Válka Milan  Valach
11. 5. 2005 Proč neslavíme konec druhé světové války Jan  Vnouček
11. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce II Boris  Cvek
10. 5. 2005 Smí mít pravda dva konce? Miloš  Dokulil
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů   
1. 4. 2005 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků   
1. 4. 2005 Košický vládní program - důležitý krok KSČ na cestě k únoru 1948 František  Hanzlík
1. 4. 2005 Rusko během 2. světové války III.   

Literární noviny RSS 2.0      Historie >
25. 4. 2005 Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné   
25. 4. 2005 Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení Jiří  Vančura
20. 4. 2005 Literární noviny -- po valné hromadě Jiří  Vančura
12. 4. 2005 "Literárky zničili osmašedesátníci" Ivan  Brezina
29. 3. 2005 Ještě jednou k petici na záchranu Literárek   
25. 3. 2005 Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky Ondřej  Slačálek
18. 3. 2005 Stačí jedno slovo   
17. 3. 2005 Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky   
14. 3. 2005 Patočkova zbytnělá sebedůvěra Jiří  Vančura
11. 3. 2005 Konec Cirkulárních novin Jan  Machonin

Školství RSS 2.0      Historie >
28. 4. 2005 Reforma školství je vážně ohrožena   
26. 4. 2005 Je to možné? Igor  Daniš
21. 4. 2005 Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania Igor  Daniš
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda
23. 3. 2005 Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! Radek  Sárközi
10. 3. 2005 Opravdu školská reforma? Milan  Kulhánek
1. 3. 2005 O voze, o koze a o školném Radim  Valenčík
1. 3. 2005 O školství, prosím, bez demagogie Rudolf  Převrátil
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík

Globální oteplování RSS 2.0      Historie >
27. 4. 2005 V Arktidě došlo k drastické erozi ozónové vrstvy   
24. 2. 2005 Proč publikují média "nekompetentní" články Ivana Breziny?   
21. 2. 2005 Kjótský protokol je pouhým začátkem Bushka  Bryndová
17. 2. 2005 Jak se svět mění   
15. 2. 2005 I my jsme součástí hmotného světa   
8. 2. 2005 Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství Bushka  Bryndová
3. 2. 2005 Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů   
1. 2. 2005 Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů"   
27. 1. 2005 Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny   
21. 1. 2005 Nájemní smlouva se Zemí Josef  Šmajs

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
23. 4. 2005 Martínek: Jsme už orvaní jak starý vlk Štěpán  Kotrba
22. 4. 2005 Je "Na tý louce zelený" opereta? Miloš  Dokulil
20. 4. 2005 Objeví se nakonec bílý kouř také nad "Strakovou akademií"? Miloš  Dokulil
19. 4. 2005 "O čem" ta naše současnost "jako" je Miloš  Dokulil
18. 4. 2005 Gross v Sedmičce a neschopný Topolánek Boris  Cvek
15. 4. 2005 Cesta slepou ulicí znamená nutnost návratu Ivan  David
15. 4. 2005 Grossovo "ani náhodou" zelenoluční "řešení" vládní krize Miloš  Dokulil
15. 4. 2005 Něžní mystifikátoři Jan  Polívka
15. 4. 2005 Politika a svatořečení Jiří  Bakala
11. 4. 2005 Víme ještě, kdy vznikla Grossova aféra a jaký má obsah? Zdeněk  Jemelík

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
13. 5. 2005 Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes   
15. 4. 2005 Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu   
31. 3. 2005 Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě   
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
2. 3. 2005 Moc nočních můr na Ostravské univerzitě   
26. 1. 2005 Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise Jan  Čulík
19. 1. 2005 Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi   
18. 1. 2005 Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou Irena  Ryšánková
6. 1. 2005 Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí Marta  Svobodová
6. 1. 2005 Síla nočních můr v Nostickém paláci   

17. listopad RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2005 Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť   
26. 1. 2005 Opozice nechtěla jít do vlády   
24. 1. 2005 Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla Vilém  Prečan
24. 1. 2005 Filipov: Nic se nepohne do května 1990   
24. 1. 2005 Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA   
24. 1. 2005 Proč se v Praze pořád nic neděje   
24. 1. 2005 Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana   
13. 12. 2004 17. listopad -- přestaňme se litovat Milan  Valach
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich

Český film RSS 2.0      Historie >
9. 5. 2005 Příjemná zábava s novým Renčovým filmem Jan  Čulík
7. 5. 2005 Zlopověstné dítě přichází do kin Petr  Šafařík
15. 4. 2005 Pár postřehů k Horem pádem Jan  Lipšanský
14. 4. 2005 Je Horem pádem dobrý film? Igor  Daniš
8. 3. 2005 Český lev byl k ničemu Jan  Čulík
13. 1. 2005 Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo Jan  Čulík
9. 1. 2005 Vcelku slušná televizní inscenace Jan  Čulík
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
29. 10. 2004 Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka Petr  Šafařík
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
21. 5. 2005 Fotky Saddáma ve spodkách vyvolaly kontroverzi   
17. 5. 2005 Spojené státy "podporovaly ilegální prodej Saddámovy ropy"   
16. 5. 2005 Britská rozvědka varovala Blaira, že Bush bude chtít zaútočit na Irák   
29. 4. 2005 Zveřejněn kompletní dokument generálního prokurátora, varující před právními důsledky útoku na Irák   
29. 4. 2005 Matka britského vojáka zabitého v Iráku podává podnět k trestnímu stíhání Tonyho Blaira   
29. 4. 2005 Šest závažných otázek ohledně Blairova rozhodnutí zaútočit na Irák   
12. 4. 2005 Proč v Česku neumíme pořádat polemické diskuse? Petr  Šafařík
5. 3. 2005 Američané stříleli na italskou novinářku   
1. 3. 2005 Více než 100 osob usmrceno atentátem v Iráku   
18. 2. 2005 Vojáci týrali vězně i v Afghánistánu   

Zelení RSS 2.0      Historie >
17. 5. 2005 Získají domy nakonec polistopadoví zbohatlíci, kteří zasedají v městské radě? Stanislav A. Hošek
16. 5. 2005 Snahy řešit konflikty ve straně Zelených   
19. 4. 2005 Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná Petr  Kuba
29. 3. 2005 Pokusy na zvířatech nejsou nezbytné   
11. 3. 2005 Konec Cirkulárních novin Jan  Machonin
11. 3. 2005 Mají si slova uchovat svůj smysl? Ondřej  Slačálek
10. 3. 2005 Jakub Patočka je odtržen od reality Ivan  Brezina
9. 3. 2005 Literárky: respekt vůči politické kultuře Milan  Daniel
8. 3. 2005 "Politický aktivismus je pro novináře přece normální...!"   
4. 3. 2005 Patočka nedělá z Literárních novin stranický věstník Zelených Olga  Lomová

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
20. 5. 2005 V pondělí nebude BBC vysílat "Newsnight"; Paxman odmítl stát se stávkokazem   
10. 5. 2005 Mediální násilí -- nahodilost či logický důsledek stavu společnosti Petr  Sak
2. 5. 2005 Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání   
29. 4. 2005 Odpolitizovat Bohumil  Kartous
28. 4. 2005 Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka Jan  Čulík
25. 4. 2005 Secretive politicians vanquish a media foe Jan  Čulík
25. 4. 2005 Zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Parlamentu v České televizi   
21. 4. 2005 ČT opět jako stanice katolické církve   
21. 4. 2005 Duchovní prázdnota českých médií a Klepetko jako totem vlezle podlézavého tónu Michal  Vimmer
19. 4. 2005 Prázdný obal Bohumil  Kartous

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
12. 5. 2005 Viewegh se k stáru naučil psát Jan  Čulík
10. 5. 2005 Sedmero rozchodů Irena  Zítková
6. 5. 2005 Horory v domácím balení František  Hrdlička
14. 4. 2005 Neprožívám žádné velké excesy Filip  Sklenář
21. 1. 2005 K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura Pavel  Janoušek
19. 1. 2005 Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... Ludvík  Hess
14. 12. 2004 "Kolik budu muset studovat literatury?" Rajendra A. Chitnis
14. 12. 2004 `How much literature do I have to do?' Rajendra A. Chitnis
6. 12. 2004 Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma   
6. 12. 2004 Na genologické vycházce František  Hrdlička