Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varovala vedoucí světové představitele, kteří přijíždění na summit G20, který se bude konat ve čtvrtek v Londýně, že světová ekonomika se rozkládá daleko rychleji, než se předpokládalo, a že je globální obchod ve volném pádu.

Pan Jemelík nám zkusil vysvětlit, proč pan prezident nemá s pádem vlády vůbec, ale vůbec nic společného. Možná by mohl prostým čtenářům Britských listů nějak vysvětlit i následující dílčí fakta, která z příčinných souvislostí Topolánkova debaklu a toho, co bude následovat, odřízl:

Kontroverzní videoklip ODS není prvním propagandistickým materiálem, ve kterém figuruje senátor Tomáš Töpfer.

Pan Töpfer účinkoval již v roce 1984 ve filmu Druhý tah pěšcem o důstojnících kontrarozvědky, kteří se snaží zabránit americkému agentovi získávat československé odborníky pro práci v zahraničí.

Hodnocení filmu Druhý tah pěšcem nalezneme na komunitním webu filmových fanoušků ČSFD.cz ZDE

Podle jednoho z diváků se jedná o "neskutečně ubohý pokus nasadit socialistické kontrarozvědce lidskou a přátelskou tvář".

Ukázky z filmu jsou k dispozici na serveru YouTube, ZDE můžeme sledovat dopadení imperialistického agenta důstojníkem Mildou, kterého ztvárnil právě Tomáš Töpfer:

ŠOK│Vyplývá to z jeho bezděčného přiznání pro iDnes:

Lídr kandidátky ODS do europarlamentu Jan Zahradil tvrdí, že nezná autora kontroverzního klipu. "Natočili ho nějací známí někoho z našeho volebního štábu," řekl. Zahradil uznává, že Töpfer nevěděl, v jakém kontextu autoři jeho vyjádření použijí. <"Panu Töpferovi jsem se omluvil a scénu s jeho výrokem jsem z klipu nechal vystřihnout. Stahovat klip ale jako celek nebudeme. Myslím, že měl dobrou, byť trochu kontroverzní myšlenku, která zvedla návštěvnost stránek," dodal europoslanec.

iDnes 1. dubna 2009: Senátor Töpfer o "mnichovském" klipu ODS: Vymáchali můj známý ksicht ZDE

Přiznání ztěžuje zapírání.

Románopisec Milan Kundera okrem písania svojich románov sa vo svojich esejistických dielach venuje predovšetkým dejinám a tvorbe románov. Jeho základné diela Umenie románu, Zradené testamenty, Opona a najnovšie Stretnutie z rozhodnutia autora zatiaľ neboli preložené do češtiny. Mohli sme ich (okrem Stretnutia samozrejme) načítať iba v cudzích jazykoch. To nás nielen zbavuje pôžitku z čítania, ale tiež z možnej dezinterpretácie vysloveného (napísaného). Niektoré state z uvedených diel Kundera počeštil a vydal ich samostatne, nezávisle od medzinárodných vydaní vo vydavateľstve Atlantis alebo v literárnom časopise Host. Románopisec Kundera prekypuje iróniu a z románov vyviera smiech. A to si na autora, ktorému nič nie je sväté, musíme dávať veľký pozor, pretože jeho hlavnou zábavou je vodiť čitateľa za nos. Napodiv v esejistických statiach svoje tézy, na mysli mám hladne tie venované románu, nie hudbe a umenie vo všeobecnosti, myslí vážne. Alebo?

Vychází k osmdesátinám Milana Kundery dne 1. 4. 2009.

Dobře vidět a dobře interpretovat je obsažnější než blouznit... o vlastních pravdách. F. X. Šalda, Boje o zítřek

Před dvanácti lety jsem patřil k rozhodným odpůrcům jaderné energetiky. Spolu s dalšími environmentálními aktivisty jsem dvakrát blokoval staveniště temelínské elektrárny, účastnil se pochodů za bezjadernou Evropu a před úřadem vlády jsem na tehdejšího ministra životního prostředí Františka Bendu (smutné to pověsti) vášnivě a nerozvážně pokřikoval "Temelín dusí severní Čechy". Jenže od té doby se mnohé změnilo.

Z analýzy materiálové a energetické náročnosti celkem dvaceti výrob, kterou zveřejil tým MIT vedený Timothym Gutowskim v časopise Environmental Science and Technology, mimo jiné vyplynulo, že novější a tzv. progresívnější výroby mohou být na jednotku produkce až o šest řádů (tj. milionkrát) náročnější než klasické industriální technologie. To se v plné míře týká také stávajících metod výroby solárních panelů, které byly designovány v dobách levných surovin a energií a zaměřovaly se proto na jiné hodnoty než materiálová a energetická efektivita. Tento jev vznikl také kvůli snaze vyrábět přesně velmi malá zařízení. Analýza tak představuje naléhavou výzvu ke zlepšení řady "zelených" technologií.

Guardian "vyvedl" dnes, 1. apríla, své čtenáře zprávou, že uzavřel exkluzivní dohodu a od nynějška bude vycházet jen na Twitteru. Veškeré informace se prý dají směstnat to výroků o maximální délce 140 písmen. :) Obrovské úsilí je prý v současnosti věnováno přepisování elektronického archivu deníku Guardian, který jde zpět až do roku 1821 - všechny informace budou prý "přeformátovány", aby se vešly do štěků o 140 písmenech. Vtip je ironickým útokem na povrchnost dneška.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Írán v úterý učinil výrazně smířlivé gesto vůči Obamově vládě. Nabídl totiž pomoc americkému úsilí stabilizovat a znovu vybudovat Afghánistán. Na mezinárodní konferenci v Afghánistánu v Haagu reagoval íránský delegát Mohammad Mehdi Akhundzadeh pozitivně na novou strategii Baracka Obamy pro vítězství ve válce proti Talibanu.

To není o tom, zda v té či oné politické straně jsou na čelných místech větší či menší darebáci. To je o ideologii. O ideologii, kterou se politické strany zaštiťují, která je živí a kterou chtě nechtě prosazují (a v zájmu sebezáchovy musí prosazovat) do života, míní Luděk Prokop.

Klady a zápory spojené s případným odstraněním vepřína na místě lágru Lety shrnula nejvýstižněji Katarína Klamkova (viz březnová anketa Romano hangos . Za určitých okolností by kauza Lety mohla přinést ještě jeden klad. Totiž sehrát roli klíčové (byť symbolické) otázky, sporu, kolem nějž se zmobilizuje romská scéna. Teoreticky vzato, že by sehrála podobnou roli jako např. některé památníky v Rusku či v Pobaltí za časů SSSR, díky nimž se zformovala tehdejší demokratická a národovecká opozice, elektrárna Zwentendorf, na níž "se udělali" rakouští zelení atd.

Tak takhle se v roce 1997 kočkovali v parlamentu Václav Klaus a Miroslav Sládek. Zatímco toho druhého máme už léta díkybohu z krku, ten první má politickou situaci v zemi opět v rukou. Myslím, že připomenout v této souvislosti jednu dvanáct let starou parlamentní přestřelku není úplně od věci, píše Jan Rovenský. (...)

Poslanec Miroslav Sládek: Paní předsedající, dámy a pánové, pane předsedo vlády, Já bych rád zopakoval váš výrok, který jste přednesl dokonce na mezinárodním fóru, a nerad bych slyšel, že to je úplně, ale úplně falešné. Prohlásil jste kdysi - více takových Kožených.

tisková zpráva Ne základnám

Iniciativa Ne základnám s potěšením konstatuje, že se jí v posledních měsících podařilo nashromáždit další tisíce nových podpisů pod petici za referendum o plánované americké radarové základně. Celkový počet podpisů tak dosáhl rekordních 150 000.

V polistopadové historii České republiky nezískala dosud žádná občanská kampaň takto rozsáhlou veřejnou podporu. Rádi bychom proto touto cestou poděkovali všem, kteří po celé zemi obětavě sbírali podpisy, posílali nám zaplněné petiční archy či "jen" připojili své jméno k požadavku všelidového hlasování. Právě dnes, s vyhlídkou předčasných voleb, se otázka referenda znovu vrací do hry.

Nejnovější balík petičních listin předají osobně mluvčí Iniciativy předsedkyni Petičního výboru JUDr. Zuzce Bebarové-Rujbrové tuto středu 1.4., v 9:30 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (Sněmovní 4).

Masarykova dělnická akademie Vás zve na přednášku dr. Marka Hrubce (Centrum globálních studií AV ČR a UK) GLOBÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE POHLEDEM POLITICKÉHO FILOSOFA. Přednáška se zaměří na témata:

• sociální a politické dopady globální hospodářské krize,
• světové ekonomické fórum a selhání elit,
• světové sociální fórum a požadavky občanů,
• kritika neoliberálního systému,
• scénáře možného vývoje
• návrhy na řešení krize.

Vystoupení dr. Hrubce pokračuje v sérii přednášek věnovaných současné krizi, kdy se na ni díváme pohledem ekonoma, filosofa, sociologa a politika. Přednáška se bude konat ve středu 1. dubna 2009 od 17,00 hodin ve Steinerově sále Lidového domu, Hybernská 7, Praha 1

KD│Podle nového průzkumu General Social Survey je důvěra Američanů v instituce - od zdravotnického systému přes náboženské organizace až po banky - na historickém minimu. Ve skutečnosti je jedinou institucí s důvěrou velké části Američanů armáda.

Tato data sotva povzbudí (spíše nepříjemně připomenou selhávající demokracii na pokraji puče), nicméně nedůvěra je zcela racionální. V minulé dekádě byli Američané svědky širokého selhávání prakticky všech důležitých institucí, v nichž žijí: Od církevních sexuálních skandálů přes vliv farmaceutického průmyslu a ziskuchtivé krutosti na medicínsko-industriální komplex až k ekonomické krizi, která odhalila, že vládcové vesmíru řídí finance zbaběle, zkorumpovaně a netransparentně, napsal v magazínu The Nation washingtonský redaktor Christopher Hayes.

New York Times 11.března 2009 publikovalo text prof. T.Postola "Defensible Missile Defense" o jeho vlastním návrhu protiraketové obrany. Přeložený článek se objevil v Literárních Novinách 29.03.2009 pod titulkem "Protiraketový štít, který nás skutečně ochrání", píše čtenář Ladislav Brzobohatý.

ŠOK│ Ale to je ovšem otázka, nikoliv, jak se domnívá redakce LtN, konstatování...

Cesta prezidenta USA Baracka Obamy do Evropy je spojená s mnoha očekáváními. Praktické kroky nové admistrativy USA zatím však zaostávají za sliby z předvolební kampaně. Zdá se, že více než dva měsíce po příchodu do Bílého domu by měly být kontury Obamovy zahranič-ní politiky jasnější. Jením z důvodů, proč tomu tak není, je trvající souboj nejrůznějších frakcí Demokratické strany o vliv na nového prezidenta, jehož výsledek zatím není zcela zřejmý.

Pokud bude české předsednictví EU něco pozitivního znamenat pro vnitřní politiku, pak je to v prvé řadě zvýšení pozornosti veřejnosti i médií evropské problematice. A hned na jeho počátku se objevily pádné argumenty ve prospěch evropské integrace, bohužel se smutným nádechem krizových událostí. Nejprve to byla "plynová" krize a poté se již plně projevily dopady celosvětové hospodářské recese.

KD│Politickou vedlejší škodou, kterou Západ utrpěl během finanční krize, je rostoucí kritika demokratických společenských modelů v rozvojových zemích. Stále více politiků v Africe, Asii a Latinské Americe je okouzleno autoritářskými státy jako Čína, Singapur nebo Venezuela. Ty se vyznačují nepřetržitým, bezpečným a vyváženým rozvojovým kursem - v protikladu k pomalému, konfliktnímu a příliš složitě vypadajícímu procesu, napsal pro Die Zeit Jörg Faust.

Už jsme si "jaksi" zvykli na to, že od loňského podzimu jedni o krizi světové ekonomiky mluví, a na jiné přímo existenčně doléhá. Některé lidi mezi námi v mnohých zemích láká "šrotovné" k nákupu nového auta, jiní živoří třeba v uprchlických táborech s velmi omezenými zdroji mezinárodní pomoci. A z perspektivy života ve Střední Evropě jako kdyby se "až tak moc toho zneklidňujícího nestalo". Přitom i tam dolehla třeba ta otřesná anomálie vztahu k životu, jakoby jen "americká": že dokonce nedospělý člověk si najednou umane, že udělá krvavou lázeň ve škole. Pokud ještě drží ruka školáka propisku v již mrtvé ruce, svědčí to přinejmenším nejen o osobním selhání vraha, ale také o korozi hodnot naší civilizace.

Tisková zpráva Rady Evropy

(Všechny údaje o Kosovu v tomto článku, týkající se území, institucí a obyvatelstva, je třeba chápat v plném souhlase s Rezolucí 1244 Bezpečnostní rady OSN a bez předsudků ke statutu Kosova.)

Thomas Hammarberg, komisař pro lidská práva Rady Evropy, představil v pátek své první dojmy o celkové situaci v oblasti lidských v Kosovu, kde právě skončil svoji čtyřdenní návštěvu.

Vznik nové strany Zelených ve mně v první chvíli vzbudil chmurnou skepsi při představě, že v té naší malé politické zahrádce přibude další strana. Hodně jsem však o tom od té doby přemýšlela a dospěla jsem k názoru, že za určitých podmínek by se nová strana u nás mohla dokonce i velmi úspěšně prosadit. Svoji představu o takové straně a jejím zaměření popisuji v následujících odstavcích – je to zároveň můj osobní program, se kterým se chci veřejnosti prezentovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu jako nezávislý kandidát za Demokratickou stranu zelených.

ČTK│ Ministerstvo školství pověřilo učitele na základních školách, aby sečetli romské žáky ve třídách. Informují o tom Lidové noviny. Podle ministerského manuálu je za romské dítě považován jedinec, který se "za Roma sám považuje, aniž by se k této příslušnosti sám za všech okolností hlásil, nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí".

LN: Spočítejte romské žáky, žádá školy ministerstvoZDE

Pozn. JČ: Nevím, co na tom má být špatného, např. v Británii se běžně vyplňují dotazníky o rasové a etnické příslušnosti občanů. Účelem je zavádět speciální opatření pro jejich potřeby. Je-li například ve školách vysoký počet Pákistánců či Poláků, zjevně to vyžaduje od učitelů specializovanější úsilí, než kdyby ve třídě seděli jen samí Angličani.

Má-li stát něco pro menšiny dělat, musí vědět, že existují a kolik je jejich příslušníků.

Pozn. ŠOK: Když se naposled ptali Židů na jejich rasovou příslušnost, také pak po čase udělali "speciální opatření" "pro jejich potřeby". Jmenovalo se to koncentrační tábory. Od té doby jsou ve střední/východní Evropě na rasově determinovaná "speciální opatření" ostražití... Vítají je pouze potomci těch, kteří se nesmířili s porážkou v II. světové. Sekulární stát, který se nazývá republika, by se měl houby starat o rasovou příslušnost svých občanů, měl by ovšem důsledně a bez pozitivní i negativní diskriminace trvat na rovnosti všech. Cigán je občan, Žid je občan, goj je taky občan. Pouze občan. Nic víc, ale také nic méně. To je francouzská tradice rovnosti. Republikánská tradice.

Pozn. JČ: Ne, to jsou české stereotypy. Společnost se musí o lidi starat, a tak musí vědět, co jsou zač. To jsou zase zahraniční zvyklosti. Představa, že raději nebudu o nikom nic zjišťovat, protože by mohl vzniknout nový Hitler, je šílená. Představte si, že by stát odmítl zjišťovat, kolik je nezaměstnaných nebo svobodných matek s nárokem na sociální podporu, na základě argumentu, že by mohl vzniknout diktátor, který by těch informací zneužil a poslal by ty nezaměstnané či svobodné matky do plynu... :)

Současný mediální obraz Václava Klause se v něčem blíží virtuální podobě Pavla Kučery, místopředsedy Nejvyššího soudu ČR, kterého při příležitosti nechvalně proslulého řízení na ochranu osobnosti sedmi žalobců proti Marii Benešové novináři vymalovali jako ďábla našeptávače, jenž v akci na záchranu Jiřího Čunka může úplně za všechno.

KD│Izrael údajně použil bezpilotní letouny k útoku na tajný íránský konvoj v Súdánu, který měl propašovat rakety do Gazy. S odvoláním na list Sunday Times o tom informovala agentura AFP.

Západní diplomaté potvrdili útoky uskutečněné koncem ledna a začátkem února v súdánské poušti nedaleko přístavního města Búr Súdán. Konvoje byly prý vypátrány agenty zahraniční zpravodajské služby Mossad. Súdánská vláda minulý týden prohlásila, že možné zapojení Izraele do útoků vyšetřuje, ale zatím nemá důkaz.

Ministr zahraničí Alí Sádik řekl, že došlo ke dvěma náletům, při nichž zahynulo zhruba čtyřicet lidí. Sunday Times napsaly, že pokud byly rakety určeny palestinskému hnutí Hamás v Gaze, znamenalo by jejich dodání vystupňování konfliktu s Izraelem. Podle vojenských zdrojů konvoje vezly rakety Fadžr-3, které mohou mít dolet až 65 kilometrů a byly rozděleny na části propašovatelné tunely ze Sinajského poloostrova.

Zdroj: ZDE

Zveřejňujeme daňová přiznání OSBL z let 2003 2004 2005 2006 2007

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V únoru 2009 přispělo celkem 180 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 220.46 Kč. Příjem z reklamy byl 10 200 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 99 040.99 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a