24. 3. 2009
K teorii mezní zlodějnyI kdyby byl Barack Obama černošskej pánbu, nedokázal by stvořit politický kosmos, v němž by všichni Američané žili spokojeně a harmonicky. Michael Moore vedle Bernarda Madoffa, Barbara Ehrenreich vedle Bena Bernankeho -- podobná skladba účinkujících prostě idylický obraz rodinného výletu předem vylučuje. To už se spíš dočkáme Paula Wolfovitze, kterak v roztrhaných ponožkách pronásleduje Bushe mladšího, ohrožuje jej botou hromadného ničení. |
Že musí Obama honit mnoho zajíců naráz, a že mu jich nejspíš spousta uteče, o tom od počátku není sporu. Koneckonců, voliči dokáží tu a tam leccos odpustit, jsou-li zde a onde nějak odškodněni. Jenže čím dál více přemýšlivých lidí má už z Obamy obavy. Vůbec ne proto, že v něm zčistajasna rozeznali zloducha, ale proto, že podle mnohých z nich jedná necitlivě a nepředvídavě. Nikdo nemá ani desetinu těch pochybností o intelektuálních schopnostech amerického prezidenta, které se vnucovaly v dobách jeho předchůdce; nicméně těžko tvrdit, že se Obama obklopuje správnými lidmi. Tři dekády nadvlády neoklasického paradigmatu v ekonomii kupodivu přežilo několik umírněných keynesiánců. Joseph Stiglitz, Paul Krugman nebo James K. Galbraith mají ovšem velmi daleko ke kritice systémových chyb kapitalismu, jakou lze nalézt u samotného Keynese. Jsou to někdy lehce zahořklí, jindy ostře ironičtí kritici pozdní podoby toho, co kdysi Rudolf Hilferding popsal jako monopolistický finanční kapitalismus; nechtějí nic více, než kolabující systém racionálně přeorganizovat z hlediska potřeb reálné ekonomiky - tak, aby lépe fungoval. Nikdo z tří jmenovaných ovšem nepatří do užšího Obamova kruhu, jsou to outsideři. Kolem prezidenta se naopak točí lidé, kteří těžiště ekonomiky i nadále vidí ve finančním sektoru a hájí takové "protikrizové" kroky jako daňové škrty pro bohaté. V rozhovoru pro Spiegel Galbraith právě barvitě popsal, proč je podle něj nesmyslné dávat peníze krachujícím finančním institucím, dokud nebude vyhozeno jejich vedení a revidováno účetnictví. Ten scénář není pro mnohé obyvatele České republiky vlastně ničím novým, zažili ho v době klausovské tzv. privatizace na vlastní kůži desetitisíce lidí. Podnik, o němž se jaksi předem vědělo, že nemá perspektivu -- buď proto, že je příliš zadlužen, nabízí zastaralý sortiment, chybí mu pořádná prodejní síť, nebo je prostě s konkurencí domluveno zrušení -- byl v ČR nejrůznějšími způsoby tunelován managementem, který ho vycucl jako ústřici a odevzdal škeble ke zrušení. V zásadě totéž se podle Galbraitha právě děje s americkými finančními institucemi. Rozdíl je ovšem v tom, že tyto instituce jsou již nyní onou prázdnou skořápkou, neboť de facto bankrotují, a aby je bylo vůbec možno tunelovat, musí do nich stát nejdříve nalít pot a krev amerických dělníků, farmářů a učitelů vymačkané z nich formou daní. Češi, jak známo, trpělivě snášejí cokoliv. Američané však staletími útlaku k podobnému přístupu vychováváni nejsou. Psát v této souvislosti o iracionálním populismu může pouze člověk, který v životě nestudoval dynamiku lidových vzpour. Nikdy se přece předem neví, která je přesně ta mezní urážka, po níž zavládne jasné a rozhodné přesvědčení, že už toho zkrátka bylo dost. Kdo se pozorně nedívá, nevšimne si. Vrchnost se vždycky plete, pokud je přesvědčena, že na ty blbce dole může donekonečna nakládat další a další břemena -- a pak se diví, zjistí-li, že to přehnala. Obyčejní Američané, kteří pomalu začínaji potěžkávat baseballové pálky, jsou už velmi blízko mezní zlodějně, kterou jsou ještě ochotni tolerovat, protože mají pocit, že se nic nezměnilo a vláda z jejich daní dál sanuje účty podvodníků. Jestli tihle lidé nedostanou jasný signál, že je někdo bere vážně, začnou možná brzy baseballovou pálku považovat za vcelku adekvátní odpověď na Obamovu břitvu. |
Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 3. 2009 | K teorii mezní zlodějny | Karel Dolejší | |
23. 3. 2009 | Miloš Pick: Can Obama lead the world out of the crisis? | Miloš Pick | |
23. 3. 2009 | Wall Street: Zločiny proti lidskosti | ||
21. 3. 2009 | Princ Gendži a tiskařský lis | John Michael Greer | |
21. 3. 2009 | Kolaps amerického žurnalismu ohrožuje demokracii | ||
18. 3. 2009 | Krásná nová změna... jako ta stará, pro změnu | Karel Dolejší | |
18. 3. 2009 | I spravedlivý obchod na rozcestí? | Jiří Silný | |
17. 3. 2009 | O interpretaci slov pana Bernanke, neboli O pískání v tmavém lese | Uwe Ladwig | |
17. 3. 2009 | Americký satirik rozdrtil pověst televizních finančních "odborníků" | ||
16. 3. 2009 | Finančná kríza a periféria | Joachim Becker, Karin Küblböcková | |
14. 3. 2009 | Čína znepokojena osudem svých peněz v USA | ||
13. 3. 2009 | Čekání na létající talíře | John Michael Greer | |
12. 3. 2009 | Stratfor: Obamova diplomatická ofenzíva a realita geopolitiky | ||
11. 3. 2009 | "Nové myšlení" v USA: Nejdříve zrušme evropskou protiraketovou základnu |