Hlavním slibem Obamovy prezidentské kampaně bylo obnovit základní důvěru, která se do značné míry vytratila: Křižácké tažení naděje proti cynismu. Jeho výzva k Nové éře odpovědnosti pronesená při inauguraci se zdála signalizovat uznání faktu, že v občanském životě je cosi opravdu shnilého. Avšak pokud Obamovo zvolení zajistilo dočasný odklad, starý cynismus nyní hrozí návratem.

Rozhořčení nad odměnami v pojišťovně AIG vedlo k řadě komentářů ohledně populismu, často s kvokavými tóny nesouhlasu. Ale hněv, frustrace a fyzický pocit nespravedlnosti spojený se záchrannými balíčky jsou pouze jednou polovinou příběhu. Je tu také pocit, že implicitní společenská smlouva - ta, podle níž komplikované technické záležitosti přenecháváme třídě talentovaných expertů výměnou za to, že nás jich zbaví - byla roztrhána na kusy.

Je pozoruhodné, že malá třída (většinou) mužů, kteří provozují tyto selhavší finanční instituce, se zdá být stejně ukřivděná. Místo aby reagovali na své selhání hanbou a omluvami, mnozí dávají najevo nedůvěru a pohrdání špinavci, kteří nepochopili jejich ostrovtip.

Jak nedávno informoval Wall Street Journal, reakce na odměny v AIG vyvolala na Wall Streetu pocit urážky. Když Bílý dům přišel za bankéři, aby získal podporu pro záchranný plán, ti to vzali jako příležitost stočit konverzaci na "stížnosti ohledně antibonusového křižáckého tažení na Capitol Hill". Někteří "začali 'zpomalovat' informace vyžádané předtím ministerstvem financí kvůli stresovému testu finančních institucí... Banky vyslaly signál: Pokud žádáte naši pomoc při obnovení spotřebitelských a podnikatelských půjček, přestaňte penalizovat naše odměny."

To je zásadní dysfunkce, kterou Obama zdědil: Finanční elity jsou ideologicky zbankrotované, intelektuálně zdiskreditované a morálně ponížené. Chybí jim reputace a netěší se žádné důvěře. Ale přesto, tak jako v případě takzvaných "dědičných aktiv", pokračuje kontaminace bilancí velkých finančních institucí, a tím dědičné elity pokračují i ve falšování bilancí demokracie. Jinak řečeno, i když nestojí za to je poslouchat, stejně jsou u moci. Mohou dosud vše zvrátit.

Proto Bílý dům změkčil svou kritiku Wall Street. Prezident v úvodu nedávné tiskové konference varoval, že si "nemůžeme dovolit démonizovat každého investora nebo podnikatele, který se snaží vydělat", zatímco Larry Summers poskytl v Bílém domě soukromý rozhovor o budoucnosti finančního sektoru stovce washingtonských finančních ředitelů se vstupným 5 000 dolarů na osobu. Dokonce to svádí k tomu chápat poslední opakování záchrany finančnictví jako cosi nepříliš odlišného od masivního úplatku: Vyplacení bank, které mají moc torpédovat hospodářství a celou prezidentovu agendu.

Avšak peníze samy nestačí. Finanční elity žádají také veřejné podrobení se. Takže Bílý dům směřuje do zužujícího se politického prostoru mezi nepokojným, cynickým a frustrovaným obyvatelstvem na jedné a třídou potenciálně destruktivních elit neochotných k omluvě a (jak se domnívají) se samozřejmým nárokem na odměnu.

"Jedna z věcí, které musím udělat, je vysvětlit Wall Street, že vzhledem k nynější krizi nemohou očekávat pomoc daňových poplatníků a pak se těšit všem výhodám, kterým se těšili před krizí," řekl Obama ve zpravodajském pořadu CBS 60 Minutes. "Na druhé straně občané musejí pochopit, že dokud nezačnou banky znova fungovat, nebude ani hospodářské oživení. A nepřejeme si kvůli vzdoru tváře dosáhnout uříznutí nosu."

Stále více to zní tak, jako by byl prezident rozhodčím ve sporu mezi elitami a národem. A vsadil bych se, že většina Američanů by dala přednost kolegovi v týmu.

Zdroj: ZDE