"Kauza Lety" však politizuje romské představitele jinak. Když ministr Kocáb na jednání v Brně zaměřil pozornost spíš na bývalý tábor v Hodoníně u Kunštátu, vrátil se Karel Holomek ustaraný. Měl obavu, aby nevznikl dojem, že bude "upřednostněn" Hodonín před Lety a tudíž napsal, že kauzu Lety nepouští ze zřetele.

Netrvalo dlouho, a na Britských listech se objevil text, kritizující starší práci šéfa SRNM o romské reprezentaci a doplněný zajímavou fotografií ("Kdo má právo v 21. století reprezentovat Romy", 20. 2. 2009).

Holomek je něčí černobílý kůň, chtěl tak možná sdělit autor, pro svoji ráznost přezdívaný občas Ivan Kalašnikov Veselý. Kolem jihočeského hejtmana Zimoly (ČSSD) nato zakroužili Matěj Šarközi, podnikatel Tancoš a další, aby mu sdělili, že v Letech není nutné bourat vepřín, ale stačí jen postavit tam pár silniček (budovat je chtěly hlavně jejich firmy, doplnil Petr Uhl).

Proti tomu se postavil Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu s opačným názorem - zbourat. Zaujal též Václav Miko (vystupující kdysi za Hnutí romského odporu), a to názorem, že "každého Roma s názorem na odmítnutí zbourání vepřína je třeba důkladně pokárat" a "mělo by být morální povinností každého Roma takovéto hloupé názory okamžitě zavrhnout jako opovrženíhodné". Činí si tedy nárok vystupovat za všechny Romy.

Vzpomněl jsem si přitom na historku z ČSSD, která chtěla na podzim znát názory širšího vzorku romské reprezentace. Před politiky se prý vystřídalo několik velkorodin (méně známých jmen) z Prahy, které vždy zkritizovaly velkorodinu předchozí a vznesly požadavky. Jedna z rodin prý k vyděšenému mladšímu kádru ČSSD v kvádru postrkovala pomrkávající dcerku vymóděnou ve stylu americké roztleskávačky.

Jenže politika funguje podle určitých pravidel. Pokud budou rozdílné zájmy některých romských představitelů silnější než zájmy společné, je zbytečné snít o nějaké vlivnější lobby, která si na úrovni státu zjedná seriozní politikou respekt. Ať už v kauze Lety nebo ghetta.

Text vyšel v březnovém Romano hangos č. 4-2009 ZDE, jehož vydavatelem je Karel Holomek a jehož šéfredaktorem je autor.