Je mi lhostejné, kolik z oněch stoupenců kapitalismu, obzvlášť toho prostého jakékoli regulace, mě nazve ekoteroristou či rovnou teroristou bez přívlastku. Naopak mi není lhostejné, že oni vidí tak málo dopředu, nebo je jim jedno, že žijí nad míru dlouhodobě udržitelnou a tedy na úkor svých vlastních potomků, a přesto nepochybují o své kompetenci rozhodovat o osudu lidstva. A i když se pravidelně zaštiťují demokracií, nějak jim uniká, že jejich životní priority nesdílíme všichni. Zdaleka ne každý touží modle peněz obětovat morálku, lidskost, rodinu, soukromí, koníčky. A poté, co kapitalismus kopem do vlastní branky ukázal celému světu, že maximalizaci zisku je schopen obětovat cokoli včetně vlastních ideových zásad, je snad už každému jasné, co že se skrývá za oním termínem "svobodná soutěž" -- volná ruka k tomu, jak z nás urvat vše, co si necháme líbit.

Proto jako člověk, jenž v roce 1989 odmítl systém, který coby totalita ideologická nabízel výběr mezi kývalem a rebelem, dnes stejně jednoznačně odmítám systém, který jako totalita ekonomická dává na výběr mezi zaměstnavatelem - otrokářem a zaměstnancem - otrokem. Systém, kde deprivant se už ani neobtěžuje nic skrývat a bez skrupulí naplňuje své sobecké touhy na úkor ostatních. A za vítězství považuje, když se mu to daří lépe, než jiným deprivantům. Každou kritiku pak pro jistotu demagogicky nazve závistí.

I přesto, že stoupenci kapitalismu sami stanovili pravidla a měli pro onu volnou ruku takřka neomezený prostor, prohráli. A jakékoli úvahy o sanacích ze státních rozpočtů jsou jen manévrem, jenž má zakrýt onu prohru a především aktéry samé uchránit před důsledky. Před týmiž důsledky, které se oni sami nerozpakují uplatnit tam, kde jde o sociální škůdce se společenskou nebezpečností nesrovnatelně nižší.

Ti, jenž byli odborníky na finance, a tedy vědět mohli a měli, co činí, patří po zabavení veškerého majetku, který ani poté samozřejmě nepokryje způsobenou škodu, do vězení pro dlužníky s doživotním zákazem práce v oboru spolu s těmi, kteří se z politických pozic zištně spolupodíleli na výrobě virtuálních peněz.

Neshledávám žádný důvod, proč na penězokazectví klasické coby padělání bankovek a penězokazectví uskutečňované výrobou finančních produktů nekrytých hodnotou, by se mělo z pohledu trestněprávního pohlížet odlišně. Naopak ve druhém případě je nutno pachatelům přičíst zneužití pravomocí či funkcí. A politikové, kteří naplňování zájmů asociální menšiny vytvářeli ideologické zázemí, patří v tom lepším případě na politické smetiště. Rozhodně však ne za jednací stůl, navrhující další postup. Je to stejný nesmysl, jako nechat pyromana navrhovat protipožární opatření. Všem, kteří byste rádi vydávali má slova za výzvu k čemukoli, sděluji: vyzývám jen k tomu, aby na vás byla užita pravidla, která jste vy sami vytvořili a zavedli. Nebo snad chcete říci, že kdybych třeba já vyprázdnil banku do vlastní kapsy, vy byste mi místo vězení poskytli z vlastních peněz prostředky na obnovu kasařského náčiní?

Všem, kteří váháte či nejste ochotni se zříci svého teplého nezúčastněného pohodlí: ať se vám to líbí nebo ne, už se účastníte. Nyní jde o to, zda nepohodlí přijmeme dnes my a nebo je zbaběle odložíme, spokojíme se s drobty, které nám nenasytní deprivanti shodí ze stolu, aby zmírnili náš oprávněný hněv a zachránili si tak nejen kůži, ale pokud možno i koryta, a přeneseme ono nepohodlí, a to v mnohem větší míře, na naše děti...

Za sebe prohlašuji, že dnes, i přesto, že ve jménu lecjakých nepříliš věrohodných chimér jsem byl k témuž již několikrát vyzýván, si opasek raději znovu, tentokrát dobrovolně a třeba ještě citelněji utáhnu, než bych se stal rukojmím nenasytných deprivantů, kteří kalkulují s tím, že ve jménu zachování alespoň části našeho současného osobního standardu je necháme i nadále Zemi a společnost rabovat.