Zeptali jsme se mluvčího OSN, Chrise Gunnesse, co se stalo ve čtvrtek dopoledne v ústředí OSN, pokračoval pořad World at One rozhlasu BBC:

Chris Gunness: "Před několika hodinami mi potvrdil John Gain, náš ředitel pro Gazu, že byl náš objekt zasažen tím, o čem je přesvědčen, že to byly tři střely z bílého fosforu. Hlavní skladiště hoří, naše dílna v objektu hoří, přibližně 700 osob se tam skrývá před boji, samozřejmě, v zoufalství doufáme, že se nám podaří ty lidi evakuovat, ale dneska není v Gaze bezpečno nikde.

Ženeva/Jerusalem (MVČK) -- Při zesilujících bojích v Gaze byla dnes ostřelováno řada zdravotnických a humanitárních zařízení. Nemocnice Al-Quds 2 provozovaná Palestinským Červeným půlměsícem byla zasažena, výbuch a plameny přivedly do nebezpečí životy stovky pacientů a zdravotnického personálu.

"To, že jsou nebezpečí vystaveni i ranění, kteří jsou ošetřováni v nemocnici, je zcela nepřijatelné," řekl Jakob Kellenberger, prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), který právě dokončuje třídenní návštěvu oblasti, kde navštívil i nemocnici Shifa v Gaze. Zdůraznil, že všechny strany konfliktu musí jednat v souladu s mezinárodním humanitárním právem.

Úřad OSN pro uprchlíky v Gaze a nemocnice v Gaze ve čtvrtek hořely poté, co na ně střílelo izraelské dělostřelectvo. Několik osob bylo zraněno, uvedl mluvčí OSN a svědkové.

Budova humanitárního úřadu OSN UNRWA byla zasažena tím, co vypadalo jako tři granáty z bílého fosforu. Tři osoby byly zraněny, uvedl mluvčí OSN Chris Gunness. V budově vznikl požár a je ohroženo velké množství zásob, včetně cisternových vozů s benzínem.

Jak hoří budova OSN v Gaze BBC VIDEO

Budovu používaly stovky lidí jako útočiště před izraelskou ofenzívou, která trvá už 20 dní.

Izrael popírá, že by užíval bílého fosforu, avšak britský deník Times uvádí, že na základě vyšetřování jeho reportérů bylo zjištěno, že zranění způsobená bílým fosforem utrpěly desítky Palestinců. Bílý fosfor způsobuje děsivé popáleniny.

Deník Times připomíná, že Ženevská konvence z r. 1980 zakazuje užívání bílého fosforu jako zbraně v civilních oblastech, avšak je možno ho použít jako kouřové clony. Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že všechny zbraně, používané v Gaze, jsou "v rámci mezinárodního práva".

Podle rozhlasu BBC uvedl mluvčí izraelské vlády, že není jasné, zda ústředí OSN v Gaze ostřelovala izraelská armáda, nebo Hamas, protože "Hamas takové věci dělá často".

Jiný mluvčí OSN v Gaze sdělil tiskové kanceláři AFP, že OSN přerušilo po tomto útoku své humanitární operace v Gaze.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který je dnes v Izraeli na mírové misi, vyjádřil svůj "silný protest a rozhořčení" nad útokem na budovu OSN a požadoval vyšetřování. Izraelský ministr obrany Ehud Barak mu sdělil, že útok na budovu OSN byl "vážnou chybou". Podle BBC tento výrok později izraelské ministerstvo obrany zpochybnilo.

Tisková kancelář AFP cituje svědky, že jedno křídlo nemocnice Al-Quds v jihozápadní Gaze, kde se ukrývaly další stovky uprchlíklů, bylo ostřelováno izraelskými tanky a že hoří. Není jasné, zda došlo k ztrátám na životech.

Tisková kancelář Reuters uvádí, že raketa nebo dělostřelecký granát zasáhly věžák v Gaze, kde mají tiskové kanceláře a další sdělovací prostředky své úřadovny. Zasaženo bylo třinácté patro věžáku Al-Shurouq, kde má úřadovny Abu Dhabi Television. Jeden z jejích novinářů byl zraněn.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Ústředí UNRWA, humanitární organizace OSN, bylo ve čtvrtek dopoledne ostřelováno, zároveň také podle zpráv hoří část nemocnice v Gaze, informoval pořad World at One rozhlasu BBC dnes v poledne. Mluvčí izraelské vlády Mark Regev vysvětlil proč, podle jeho názoru, se stávají civilisté obětí bojů:

"Hamas operuje z civilních čtvrtí. Hamas umísťuje rakety do soukromých domů. Střílejí ze soukromých domů. Někdy, když rozdáváme letáky a žádáme, aby civilisté opustili potenciální oblast bojů, Hamas civilistům násilně brání, aby odešli. Hamas je vinna neuvěřitelným válečným zločinem, protože nedovoluje rozlišování civilistů a vojáků. Záměrně používají civilní obyvatelstvo v Gaze jako lidské štíty."

Britský ministr zahraničí David Miliband argumentuje, že používání hesla "válka proti terorismu" od 11. září 2001 jako západního mobilizačního sloganu byla chyba, která zřejmě způsobila "více škody než užitku".

Pět dní před odchodem George Bushe z funkce amerického prezidenta ostře kritizuje v článku, otištěném v deníku Guardian, David Miliband celou zahraničněpolitickou filozofii Bushovy vlády. Argumentuje, že válka proti terorismu byla špatně pojatá a že Západ se nemůže "zabíjením" osvobodit od hrozeb, jimž čelí.

Diplomatické úsilí ve snaze ukončit konflikt v Gaze pokračuje, avšak dosud nedošlo k dohodě, uvedl publicistický pořad rozhlasu BBC Radio Four "PM" ve středu v 17.15. Některým vážně zraněným obyvatelům z Gazy, včetně mnoha dětí, bylo dovoleno překročit hranici do Egypta, aby se jim tam dostalo zdravotnické péče. Náš korespondent Christian Fraser navštívil nemocnici El Arish nedaleko hraničního přechoda Rafah. Viděl tam některé postižené.

Moc děkuji za včerejší zveřejnění (či spíše promo) filmu Johna Pilgera o Palestině. Ačkoliv jde o dílo trochu zjednodušující a povrchní, přinesl otřesný přímý pohled na to, jak se izraelská státní moc na palestinských územích chová, který v Čechách trvale chybí, píše Jan Rovenský.

Myslím, že by bylo pěkné v tomto trendu pokračovat. Rád bych Vám doporučil dokument britského režiséra Jamese Millera, který mapuje kořeny vzájemné palestinsko-izraelské nenávisti sledováním příběhů tří palestinských dětí z pásma Gazy. V druhém díle chtěl režisér stejným způsobem zachytit postoje izraelských školáků, ale v průběhu natáčení prvního dílu ho bohužel zastřelila izraelská armáda. Dokument vyhrál cenu Emmy za rok 2004.

Další podrobnosti ZDE

Počet osob, usmrcených při agresivní izraelské ofenzívě v pásmu Gaza dosáhl 1010, uvádějí palestinští zdravotníci. Téměř třetina mrtvých jsou děti a téměř 5000 osob bylo zraněno. Bylo zabito 315 dětí, 76 žen a 619 mužů.

Na izraelské straně zahynulo 13 osob: 10 vojáků a tři civilisté.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Efraim Kishon v jednom satirickém textu popisuje "objektivní zpravodajství BBC" už v roce 1967: Palestinci - hluboké, smutné černé oči palestinské holčičky za drátěným plotem, plačící matka, za ní zbořený dům, krvácející stařeček. Izrael -- tlustý žid s doutníkem v kavárně, zívající ušatý a hodně ošklivý voják v jedné ruce se samopalem Uzi a ve druhé obložený chlebíček, naparáděná židovka s plnou taškou nákupů.

Alex Koenigsmark uvádí ve svém článku o Palestincích: "Obávám se také, že sympatie jim rovněž ubírá všemi televizemi světa tehdy proběhnuvší skutečnost, že značná část dnešních obětí před léty, 11. září 2001, skákala radostí a pyšně střílela do vzduchu." Nevím, jaký má odkaz na toto tvrzení. Nestranný komentátor by mohl dodat: divíme se tomu? Po tom všem co si Palestinci vytrpěli za mohutné podpory USA? píše Jan Mrskoš.

Zrovna tak by se dalo uvést jiné tvrzení, k dočtení na mnoha odkazech na internetu: Toho dne 11. září 2001 byl bývalý izraelský premier Benjamin Netanyahu dotázán, co ty útoky budou znamenat pro vztahy USA-Izrael. Jeho rychlá odpověď byla: "To je velmi dobré..., tedy to není dobré, nicméně to bude vzbuzovat okamžité sympatie (pro Izrael)."

Miliardář a bývalý agent KGB Alexander Lebeděv si zítra koupí londýnský bulvární deník Evening Standard. Bude to poprvé, co ruský oligarcha bude vlastnit vlivný britský list. Evening Standard zaznamenává už delší dobu ztráty a Lebeděv ho chce zachránit. Podle rozhlasu BBC si zamýšlí také koupit si intelektuální deník Independent.

Lebeděv uvedl, že četl Evening Standard a další britský tisk, když pracoval na sovětském velvyslanectví v Londýně koncem osmdesátých let jako mladý špion KGB.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│V okamžiku, kdy vzniká tento text, vstupuje plynová krize v Evropě do svého třináctého dne.

Zatímco toto téma proniklo do západních myslí teprve v posledních letech, Rusko a Ukrajina se svářily o detaily dodávek zemního plynu, jejich objem, ceny a přepravní podmínky od rozpadu Sovětského svazu v roce 1992. Smlouva byla nakonec vždy uzavřena, protože Rusko potřebuje tvrdou měnu získávanou vývozem do Evropy (přes Ukrajinu), a Ukrajina zase k provozu svého hospodářství potřebuje zemní plyn. V posledních letech se ovšem dvě zásadní věci změnily.

Nějaká hlava tady, vymyslela, že od 1.ledna se ke karambolu aut se škodou do 100 000 peněz nevolá policie. Zeptal se někdo proč? Vědí že to způsobí mnoho karambolů lidských a soudních.

Hned v roce 1990 jsem uspořádal výlet žáků 8. třídy do německého Ambergu. Pro naprostou většinu žáků to byla první cesta na západ. Program byl standardní. Prohlídka města s průvodcem, koupání ve vodním ráji, prohlídka města spojená s drobnými nákupy. Žáci dostali ponaučení, že se mají slušně chovat, s důrazem, že tady se nekrade. Stalo se. Přiběhli pro mě, pojďte honem, je tam policie. Do dneška si pamatuji tu situaci. V kanceláři sedí u stolu jeden ubrečený osmák, na stole je jeho otevřená peněženka s vyloženými penězi, měl jich tam hodně.

V poslední nedělní debatě na veřejnoprávní televizi došlo k zajímavému momentu: k nevědomé snaze o prolomení politicko mediálního kódu, v němž se odehrává komunikace o věcech veřejných. Záměr, který byl na počátku této snahy, sice nevyšel, poměrně dobře ale tento akt poslouží k ilustraci toho, jak vlastně je konstruováno vědomí, které si běžný člověk může vytvářet o realitě tohoto světa.

Rok 1968 byl v ČSSR značně hektický (jak jsme si zvykli později říkat). Především byl nečekaně předznamenán hned na podzim 1967, když v Praze vyšli do ulic kolejní studenti se svíčkami, aby takto dali najevo, že se dá večer problematicky studovat, když "opět" nečekaně je bez proudu ta část elektrické sítě, na kterou je napojena taky zrovna ta či ona kolej. Mohlo to být na půl hodiny, ale také třeba na dvě hodiny. Soudruzi z ÚV KSČ byli tou nevinnou, ale nanejvýš nečekanou -- protože předem "neplánovanou" a neschválenou -- manifestací (nebo "demonstrací"?) nadmíru překvapeni. V té době byl zrovna šéfem strany a státu nepopulární Antonín Novotný. Co všechno se může stát z původně zcela nevinných "příčin", stěží lze pro mezilidské procesy předvídat. Kupodivu, je-li zjevná nespokojenost s vleklými nedostatky, najednou jako kdyby tu byl "signál" ke změnám...

Židovské strany by byly stále rozpolcené, Arabové by se sjednotili. Libertariáni, bojující za legalizaci marihuany (Ale Jarok - Zelený list), stejně jako Zelení by propadli - stejně jako minule. Liberální či sekulární Židé by volili dominantní bloky na levici (sionistická sociální demokratiská Strana práce - v koalici se sionistickou náboženskou levicí Meimad 472 366 hlasů, levicový Merec-Jachad 118 302 hlasů v roce 2006) nebo na pravici (středopravicový Likud 281 996, pravicová Jisra'el Bejtenu 281 880, liberálně centristická Kadima - 690 901 hlasů v roce 2006 ). Silnou pozici mají sociálně demokratičtí důchodci - strana Gil (185 759 hlasů v roce 2006). Kolonisté a ortodoxní by volili své radikální náboženské strany. Například Moledet - následníka ultrapravicové strany Kahane Chaj!, kterou izraelský Nejvyšší soud pro její otevřený rasismus zakázal. Nebo osadnickou stranu Tekuma či Cherut. Ty ovšem dohromady tvoří koalici "Národní jednota", která se napojila na nábožensky sionistickou stranu Mafdal, (celkem 224 083 hlasů). Arabové by volili namísto svých tradičně mírných stran (islámská koalice Ra'am -Ta'al dostala 94 786 hlasů, Balad (Rodné město) 72 066, nesionistická levice Chadaš 86 092) velmi jednoduše nově vzniknuvší pobočku Hnutí islámského odporu - Hamásu... Pod jakýmkoliv názvem. Samo totiž vzniklo v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. "Hnutí odporu proti válce v Gaze" by se mohlo se ziskem 10-13 % stát druhou nebo třetí nejsilnější frakcí v Knesetu a to by sionistické strany nepřežily...Vítězná Kadima dostala totiž v roce 2006 pouhých 22,02%. Tak roztříštěná je izraelská politika.

Konečně si nás BBC všimla, píše Ondřej Císař. Bohužel se tak nestalo díky našemu předsednictví EU, ale díky uměleckému dílu "podivínského" (citace) umělce.V silně sledovaném zpravodajském pořadu rozhlasové stanice BBC Radio Four The World Tonight byl interviewován David Černý.

Dílo, které má zachytit 27 státu EU v jakési formě velkého puzzle, způsobilo v Anglii poprask o nic menší nežli v Bulharsku -- ačkoli, anebo snad právě proto, že dílek Anglie v puzzle EU státu úplně schází.

Mě osobně se plastika moc líbí, protože udělala práci za všechny politiky v parlamentu EU nebo za všechny vyjednavače míru v Gaze nebo plynu z Ruska.

ZDE

Tohleto slovo použil kdysi kdesi Jiří Voskovec a kdoví, jestli vůbec to nebyl hlavní důvod, proč, konec konců, i přes půlroční martyrium na Elis Islandu zůstal v Americe. Člověk žasne, že v zemi, kde už za císaře pána, dávno před Švejkem, psal svý povídky Jaroslav Hašek a dělal si srandu z politickejch poměrů v kénigrajchu Bémen und Méren ( práger Dajč ) - se útlocitné dámy obou pohlaví pohoršují nad tím, že se někdo v salónu Evropské unie dovolil zeptat: Prosím, kdepak tady máte záchod...

Nemusíme každému připisovat úžasné vlastnosti a některými lze i opovrhovat, a přesto velí prostá lidská slušnost neponižovat ostatní kolem sebe. Součástí socializace člověka je cesta k dosažení schopnosti nevěnovat nepřiměřenou pozornost vadám a spíše ostatní posuzovat podle toho, jak jednají, jak se chovají , ne podle toho, jak nám zrovna připadají. To by bylo vnímáno jako důsledek defektní výchovy nebo poruchy osobnosti. Maminka umravní tříletí dítě, které hlasitě komentuje pána, který „strašně tlustej“ a paní, která „smrdí“.

Fascinuje mne odvaha nazývat uměním cokoliv, co někdo za umění prohlásí. Fascinuje mne odvaha nazývat jakoukoliv vizualizaci uměním. Hromada uhlí je také uměním? Uměním je ji vyrubat ze země z půlkilometrové hloubky. Uměním je ji složit do sklepa a neuhnat si infarkt. Je uměním samotná hromada? Ne. Trojrozměrná karikatura Marcela Duchampa v galerii ovšem odstartovala v moderní estetice proces, který vyloučil složitou uměleckou hru o proporce, kánon, harmonii a jako řídící určil šokující myšlenku. Na odporu postavená estetika umožnila hlupákům a snobům šokovat bulvár. Uměním se ale nikdy nestaly ani tlející mrtvoly rozežrané červy (kdo si vzpomene na autora dnes?), nestaly se jimi ani další záchodky či lejna v galeriích. Duchampova latrína tam je, protože byl první. Černého koncept je pětadvacátá kopie pětadvacáté kopie. Na otázku "co je Evropa" lze také odpovědět různě. Od pedagoga Vysoké školy uměleckoprůmyslové bych čekal víc, než od postpubertálního studenta. Co ale čekat od člověka, který růžovou budoucnost demokracie bez ruských tanků ztvárnil pomalováním tanku na růžovo či posazením svatého Václava na břicho mrtvého koně, visícího hlavou dolů? Bouřliváctví, mystifikace a studentské žertíky patří k mládí. Někdy. Pedagog není žák. Dílo Entropa vyskoškolského učitele Davida Černého je jednak podvodem estetickým, jednak podvodem myšlenkovým. Obojí si zasluhuje odmítnutí, nikoliv adoraci.

"Groteskní nadsázka a mystifikace patří ke znakům české kultury a vytváření falešných identit je jednou ze strategií současného umění", tvrdí o sobě Černý. I rozmazané lejno na podlaze galerie jde odůvodnit. Uměním ale není.

Ať se snažím, jak se snažím, nevidím na instalaci Davida Černého, kterou počastoval členské státy Evropské unie, v zásadě nic zajímavého. Nikoliv proto, že by nebylo zajímavé, jak získal peníze a domluvil se na zakázce – to je patrně jediné na celé věci zajímavé, jak fungují takové miliónové státní zakázky -, ale především z důvodu stereotypu. David Černý, známý svými kontroverzními díly, totiž nepřekonal poměrně obnošený způsob komentování reality, jakou od něho známe.

"Mně se to líbí. Politici by se k tomu vůbec neměli vyjadřovat."

Martin Bursík takto vyjádřil postoj k plastice výtvarníka Davida Černého, která byla zhotovena na politickou objednávku na základě blízkosti politických postojů (David Černý se jako jeden z mediálně alespoň trochu známých obličejů angažoval v kampani na podporu výstavby americké vojenské základny v Brdech a vicepremiér Alexandr Vondra, aktivní politický zastánce téhož, zakázku schvaloval) a která je umístěna v sídle významné politické instituce. Vyjadřuje se k plastice, která nese velmi povrchní a trochu bezmyšlenkovitou, leč politickou výpověď o "entropii" v hlavě autora, který neváhal skutečně chaoticky smíchat dohromady pomíjivý a mediálně koprodukovaný okamžik z dějin Dánska, velmi citlivé historické stigma, které dodnes nevisí jen nad Německem, ale nad celým západním světem, a třeba zcela "turistický" a zároveň, v kontextu citlivého tématu "dvourychlostní" Evropy, sociálně dehonestující symbol z oblasti Bosporu. To vše, co utkvělo v autorově nepříliš podrobné politické mapě Evropy, je jakousi politickou výpovědí. A Martin Bursík si myslí, že by se k tomu politici neměli vyjadřovat. Navíc se mu líbí něco, za co se autor cítil potřebu omlouvat, třebas jen z politického donucení:)

Člověk se nestačí divit! Jak jsme se těšili, že budeme na půl roku pupkem světa, nebo aspoň Evropské unie! A že to "Evropě osladíme"! (V té krizi s dodávkami plynu jsme zřejmě jednali na úrovni a v mezích možností efektivně, že?)

Myšlenkově i provedením, mi připadá provokace Davida Černého a kolegů, kteří připravili instalaci Entropa, naprosto vynikající, vlastně plně v kontextu například takové britské televizní politické satiry.

Když jsem v úterý přišel na jednání do budovy Rady Evropy v Bruselu, oči mi svedlo množství prstů ukazujících na obrovskou novou instalaci i to, že lidé překvapeně vydechovali. Entropa zobrazuje Evropskou unii jako stavebnici ze součástek z umělé hmoty, každou zemi představuje tupý stereotyp.

Itálie je fotbalové hřiště, Německo je síť dálnic, které připomínají hákový kříž, Švédsko je zabaleno do plochého balíku z Ikei a Británie, která je nejeuroskeptičtější ze všech členů EU, je úplně nepřítomna, Holandsko je pod vodou a z ní čouhá jen pár minaretů a v Polsku katolické duchovenstvo staví barevnou homosexuální vlajku.

Mrznoucí evropské země se kvůli zemnímu plynu mizejícímu na Ukrajině dostávají do podobné situace jako klienti neúspěšné společnosti VAE Mirka Topolánka, kteří v dobré víře platili za topení. VAE dlužila svému dodavateli a kroměřížští občané se octli v roli rukojmích. Obyvatelům několika sídlišť v Kroměříži měla topit ostravská firma VAE, ve které měl čtvrtinový podíl tehdejší předseda senátorského klubu ODS a senátního podvýboru pro energetiku Mirek Topolánek. Dodavatelem tepla pro VAE však byla firma Teplárny Kroměříž, které Topolánkova VAE neplatila.

První pololetí roku 2009 bude pro českou politickou reprezentaci i veřejnost velkou zkouškou. Vládní koalice ponese zodpovědnost za organizaci předsednictví Rady Evropské unie. Voliče čekají na začátku června druhé volby do Evropského parlamentu. Předvolební kampaň se pomalu rozbíhá a vítěz minulých voleb, konzervativci z ODS, bude mít těžkou pozici. Stejně jako v krajských volbách i ve volbách do Evropského parlamentu budou velkou roli hrát témata s EU nesouvisející, např. nespokojenost s vládou a jejími pokusy o reformy. A stejně jako v krajských volbách ODS obhajuje minulý velký úspěch.

V posledních dnech se množí úvahy o důvodech odstavení plynovodů mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle některých Rusové trestají přívržence amerických raket v Polsku a radaru v ČR. Jiní v tom vidí spor o peníze mezi Ukrajinou a Ruskem. Dalším důvodem je prý vyčerpání zásob ruského plynu. Také rozšiřování NATO na východ by v tom mohlo sehrávat jistou roli. Možná, že bych ještě nějaké důvody našel, ale není to nutné. Vypadá to tak, jako by skutečné důvody zůstávaly skryté.

Jakkoliv je ve všech médiích spousta slov o nedodaném plynu, téměř nikdo se nezmiňuje o tom, že přes Bělorusko, Polsko a Německo se do Evropy nadále dostává ruský plyn bez výkyvů.

K tomu: BL 9. 1. 2009, Štěpán Kotrba: S gustem čekám, kdy se ozvou bojovníci proti Lukašenkovi... ZDE

Posílám odkaz na článek Garryho Kasparova pro WSJ jako příklad zneužití argumentu o tom, že je nutné čelit diktátorům i za cenu vlastního nepohodlí . Nedávno tak nějak argumentoval na příkladu Běloruska Jan Čulík v článku "Útlak v Bělorusku bychom neměli přehlížet jen proto, protože odtamtud potřebujeme plyn" proti článku Štěpána Kotrby "S gustem čekám, kdy se ozvou bojovníci proti Lukašenkovi...". Kasparov v tomto podivném, provokativním článku mj. obviňuje Rusko/Putina z úmyslného rozdmychávání konfliktu na Blízkém východě mezi Iránem a Izraelem kvůli zájmu na vyšších cenách ropy, což je podle mého názoru absurdní úvaha, píše Ivana Klímová.

Zatímco Izrael pokračuje ve svém vojenském úsilí - na zemi, ve vzduchu i na moři - ochránit své občany před smrtonosnými rakatemi Hamásu, a zatímco ve světě proti němu sílí protesty, úspěch odporné strategie dvojitého válečného zločinu Hamásu je stále zřejmější. Je to strategie stejně prostá jako cynická: provokovat Izrael ruskou ruletou s jeho dětmi, palbou na jeho jesle, školky, hřiště a nemocnice; z úkrytu za vlastními civilisty pálit po izraelských civilistech; odmítat budování krytů pro vlastní civilisty; mít pohotově televizní kamery pro vysílání záběrů každého mrtvého Palestince, hlavně dětí; nafukovat počty civilních obětí počítáním šestnácti- a sedmnáctiletých bojovníků Hamásu mezi "děti" a teroristek mezi "ženy".

k tomu v BL: 9.1.2009 "Hamas - to jsou v tomto konfliktu skuteční váleční zločinci," tvrdí americký právník ZDE

Mozno sa mylim, ale z tej stovky clankov v nasej tlaci, obsahujucich zvacsa zvasty politikov, je toto jedine seriozne interview s odbornikom. Len clovek, ktory je uz na penzii a nepodlieha uz ziadnym politickym ci kariernym tlakom, moze otvorene hovorit. Urcite aj v Cechach su ludia, ktori by vedeli vela povedat. Pripadne aj sucasni zamestnanci Transgasu, ale by sa im musela zarucit anonymita ..., píše ze Slovenska Juraj Slabeycius a dodáv odkaz na článek SME.

SME: O bezpečnosť dodávok plynu sa nemôžu starať zahraniční akcionári, ale vláda.
Bývalý šéf štátneho podniku Slovenský plynárenský priemysel Demko: Toto je zlyhanie štátu ZDE

JU│ Ruský server Vzgljad.ru podrobně rozebírá současný vývoj v rusko – ukrajinském konfliktu o plyn. Zdá se, že začíná být ukrajinská pozice zcela zřetelnější.

Ukrajinští plynaři stále tvrdí, že nemohou plyn přepravit, že je ho málo a hlavně že nemají jistotu, zda se plyn bude takovým způsobem přepravovat i v dalších dnech. Je jisté, že tranzitní plynovod, kterým se dopravuje plyn od Evropy, dnes běží, ale v obráceném režimu – přepravuje plyn ze západu na východ Ukrajiny. Na západě jsou její hlavní podzemní zásobníky – v bývalých ložiscích zemního plynu v oblasti Lvova. Mají velkou kapacitu – podle ukrajinských údajů mohou uvolnit až 100 mil m³ denně.

Některé státy stáhly zahraniční mise, když zjistily, že důvody, pro které byl obsazen Irák byly falešné. Jistě k tomu přispěla v těchto státech i jejich ekonomická situace. Typickým příkladem bylo Španělsko. Tam sociálně demokratická vláda stáhla vojáky z Iráku. Nikdo předsedu vlády nenazýval vrahem, píše Antonín Žiška.

Znovu vznikají vážné pochybnosti o zdraví britského bankovního sektoru. Akcie bank HSBC, Barclays, Royal Bank of Scotland a Lloyds TBS v důsledku těchto obav znovu poklesly.

Barclays Bank ve středu oznámila, že se rozhodla propustit ještě dalších 2100 zaměstnanců, takže celkové propouštění v bance za poslední týden dosáhne počtu 5000 lidí. Burzy jsou znepokojeny přiznání Deutsche Bank, že za rok 2008 zaznamená ztráty.

Chmurné informace vedly k poklesu indexu FTSE o 4,1 procent. Akcie se prodávají i na Wall Street, který je zdeprimován po zveřejnění špatných výsledků amerického maloobchodu za měsíc prosinec.

V Británii vláde duch krize, k němž přispívají sdělovací prostředky, které průběžně informují o tom, která další firma propuští další stovky a tisíce zaměstnanců.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Z pondělní diskuse v britském rozhlase v pořadu Start the Week.

My, kteří jsme se před čtyřiceti lety angažovali ve studentském hnutí v Miláně, jsme mohli udělat více, když se 16. ledna 1969 mladý Čech Jan Palach proměnil v lidskou pochodeň na protest proti sovětské okupaci a potlačení Pražského jara.

V regionálním deníku jsem si přečetl, že jediný polistopadový ministr zdravotnictví, který se snažil rozhýbat zatuchlé vody našeho zdravotnictví kolega Julínek, byl právě za to odvolán.

Nevím za co byl odvolán, to by musel zodpovědět jeho nadřízený -- premiér Topolánek.

Nicméně bych rád dodal něco z pozice lékaře. Zdravotnictví je z principu velmi konzervativní obor. Například od nalezení molekuly -- nového léku k jeho praktické realizaci uplyne cca deset let. Rovněž míra osobní zodpovědnosti lékaře v rovině etické i právní vede k tomu, že se držíme osvědčených a prověřených metod. Jejich změna na praktické úrovni je dlouhodobá. I když sledujeme nejnovější výsledky přece jenom jejich praktická aplikace má svojí setrvačnost.

ŠOK│ Premiéři Slovenska a Bulharska by dnes měli jednat s Julií Tymošenkovou, poté by se měli sejít i s Vladimírem Putinem. Už 13. 1. 2009 byl slovenský premiér Fico i bulharský premiér Stanišev telefonicky informováni ruským premiérem o tom, že systém transportu plynu přes Ukrajinu neplní své funkce. Putin také doporučil oběma premiérům obrátit se s vysvětlením k Ukrajině. Antimonopolní výbor Ukrajiny na příkaz prvního místopředsedy vlády Oleksandra Turchynova ověřuje zprávy o tom, že ukrajinský plynovod je zajatcem spoluvlastníka RosUkrEnergo Dmytryje Firtaše , který se k moci dostal s pomocí prezident Viktora Juščenka. RosUkrEnergo ovládá 75 procent ukrajinského trhu s plynem. Tymošenková ujišťuje Evropu, že Ukrajina je připravena k přepravě zemního plynu. V současné době tlak v ruském potrubí stoupl na 75 atmosfér. Zároveň tlak u na začátku ukrajinské přepravní soustavy je nulový. To znamená jediné - Ukrajinské kohouty jsou zavřené... Předseda představenstva Gazpromu Alexander Medveděv potvrdil, že Ukrajina zablokovala všechny akce Gazpromu na tranzit plynu do Evropy. "To je v rozporu se všemi dohodami, které byly podepsány o den dříve", - řekl Medveděv. Ukrajina také neumožňuje ruským pozorovatelům kontrolu podzemních úložišť a kontrolních center ukrajinského plynovodu. "Za takových okolností nemáme fyzickou schopnost provádět tranzit zemního plynu přes Ukrajinu. Odpovědnost leží zcela na ukrajinské straně" - dodal.

zdroje ZDEZDEZDEZDE

Milý pane Vaňku, ptáte se mě (za jiné bohužel odpovědět nemůžu:-), jak bych postupoval, kdybych byl na místě Izraelců. Na to odpovědět nemůžu, protože na místě Izraelců nejsem. Mohu vám ale povědět, jak postupují někteří Izraelci. Michael Lerner, šéfredaktor časopisu Tikkun, navrhl sedm bodů jak vyřešit stávající situaci. Vychází z toho, že na násilí se neodpovídá kamenem, ale chlebem, že je nejen etičtější, ale i výsostně pragmatické odpovídat na násilí nikoli násilím, ale empatií, integrací a sociální spravedlností.

Skončil další osmičkový rok, ve kterém se nic mimořádného nepřihodilo -- ostatně jako obvykle. Čtyři magické osmičky v minulém století numerologickým spekulacím nahrávají, ale existuje i vysvětlení nejvýše prozaické: životnost našich státněpolitických přískoků je nejvýše dvacetiletá. Startovní osmička prvního dvacetiletí předmnichovské republiky byla náhodná. Po desetiletí okupace a následných bojů o moc zvítězil na další dvacetiletí budovatelský socialismus a po dalším roce bojů o moc opět na dvacetiletí Husákův reálný socialismus. Nic stabilnějšího jsme zatím stvořit nedokázali. Což nám nebrání inzerovat každý další přískok jako spásonosný vzor pro celý svět.

Rusko se čím dál zjevněji dotazuje Evropy, jestli je závislá na jeho dodávkách plynu a jestli je ochotná to zohlednit ve své politice. V dobách studené války se západní Evropa svěřila do ochrany vojenské síly Spojených států a vytvořila s nimi Severoatlantický pakt, který byl vojenskou protiváhou Varšavské smlouvy. Po skončení studené války byl evropský prostor připraven na zrušení tohoto vojenského rozdělení a na to, aby se stal více nebo méně spojeným ekonomickým prostorem, ve kterém bude koexistovat Rusko, bývalé státy z rozpadnuvšího se Sovětského svazu a Evropská unie. USA ale na takové řešení nechtěly přistoupit.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V prosinci 2008 přispělo celkem 220 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 75 226.75 Kč. Příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2008 částku 81 886.01 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,725.65 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.