Argumentace Štěpána Kotrby ve smyslu "Mně je jedno, jestli někdo někoho utlačuje, případně vraždí, pokud od něho potřebuju pro sebe nezbytné věci k životu", je v každém případě kotroverzní a zajímavá. Nemám pochyb, stejně jako Štěpán Kotrba, že sobecký sebezájem vlád vždycky převládne nad etickými principy. Je také pravda, že když se bezmocně vzteká Saša Vondra či jiní "činitelé" nad tím, že z Ruska nepřichází plyn, je to směšné.

Faktem je, že Evropa nemá na vybranou a musí - bohužel - přijmout, co si nadiktuje Rusko. Argument však, že protože nechceme mrznout, je nám jedno, jestli je někdo třeba mučen, je však v každém případě kontroverzní, i když nemám pochyb, že každý dá před lidskými právy přednost teplu. Vyvstává však těžko řešitelná, a velmi aktuální otázka: Je eticky přijatelné dát přednost vlastnímu pohodlí, pokud je vykoupeno utrpením jiných? Dávno to platí například o našem užívání mobilních telefonů a válce v Africe, případně obecněji o vykořisťování chudých lidí v třetím světě, na němž je založen náš blahobyt.