|
15. 1. 2009
Co by se stalo, kdyby byly v Izraeli opravdu svobodné volbyŽidovské strany by byly stále rozpolcené, Arabové by se sjednotili. Libertariáni, bojující za legalizaci marihuany (Ale Jarok - Zelený list), stejně jako Zelení by propadli - stejně jako minule. Liberální či sekulární Židé by volili dominantní bloky na levici (sionistická sociální demokratiská Strana práce - v koalici se sionistickou náboženskou levicí Meimad 472 366 hlasů, levicový Merec-Jachad 118 302 hlasů v roce 2006) nebo na pravici (středopravicový Likud 281 996, pravicová Jisra'el Bejtenu 281 880, liberálně centristická Kadima - 690 901 hlasů v roce 2006 ). Silnou pozici mají sociálně demokratičtí důchodci - strana Gil (185 759 hlasů v roce 2006). Kolonisté a ortodoxní by volili své radikální náboženské strany. Například Moledet - následníka ultrapravicové strany Kahane Chaj!, kterou izraelský Nejvyšší soud pro její otevřený rasismus zakázal. Nebo osadnickou stranu Tekuma či Cherut. Ty ovšem dohromady tvoří koalici "Národní jednota", která se napojila na nábožensky sionistickou stranu Mafdal, (celkem 224 083 hlasů). Arabové by volili namísto svých tradičně mírných stran (islámská koalice Ra'am -Ta'al dostala 94 786 hlasů, Balad (Rodné město) 72 066, nesionistická levice Chadaš 86 092) velmi jednoduše nově vzniknuvší pobočku Hnutí islámského odporu - Hamásu... Pod jakýmkoliv názvem. Samo totiž vzniklo v roce 1987 jako odbočka egyptských Muslimských bratří Al-Madžama Al-Islami. "Hnutí odporu proti válce v Gaze" by se mohlo se ziskem 10-13 % stát druhou nebo třetí nejsilnější frakcí v Knesetu a to by sionistické strany nepřežily...Vítězná Kadima dostala totiž v roce 2006 pouhých 22,02%. Tak roztříštěná je izraelská politika. |
|
Skoro nikoho by nezajímalo středo-levé, sekulární socialistické Palestinské národně osvobozenecké hnutí Fatah. Pro Araby málo arabské, pro Židy arabské až dost. Extrémy totiž v izraelské politice nejsou zastoupeny málo... Jednotný judaismus Tóry jako aliance dvou aškenázských ultraortodoxních stran dostal v posledních volbách 147 091 hlasů, Sefardští strážci Tóry (Šas) 299 054 halsů... Škoda jen, že se nemůžeme vsadit, jak by dopadly opravdu svobodné volby po válce v Gaze. Izrael (prý demokratická země) zakázal totiž nyní i těm umírněným Arabům, aby měli svou politickou reprezentaci a nepřipustí žádné arabské strany v parlamentních volbách. Bojí se vlivu Hamasu a arabské radikalizace. Bojí se demokratických voleb podle striktního náboženského a etnického klíče stejně, jako se "demokratické" partaje v Česku bály Sládkových republikánů před volbou Václava Havla prezidentem. Nakonec vyřešili pat zatčením Sládka po dobu volby. Izrael se bojí se roztříštěnosti svého vlastního politického spektra a hlubokých příkopů mezi vlastním obyvatelstvem. To se dokáže sjednotit pouze na jediném - odporu vůči vzniku Státu Palestina. V září 2008 měl Izrael 7 337 500 obyvatel. Zhruba tři čtvrtiny populace - 76,1 % jsou Židé. Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární , 30−40 % se považuje za tradicionalisty a 20 % se považuje za religiózní. Izraelští Arabové, tzn. Arabové kteří jsou občany Státu Izrael, představují 19 % populace, 16,2 % izraelské populace jsou muslimského vyznání. 8,8 % je křesťanů a 8,4 % Drúzů. Na Izraelem okupovaném Západním břehu nyní žije asi 260 tisíc židovských osadníků (nepočítaje Izraelce, bydlící ve východní části Jeruzalému). Na Golanských výšinách žije 18 tisíc osadníků. V roce 2006 žilo 250 tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě. V Gaze ovšem žije 1.3 miliónu Palestinců... Tolik Wikipedie o státu Izrael. Proč nazývali všichni Barucha Goldsteina, který v roce 1994 v mešitě zastřelil pouhých 29 Palestinců, masovým vrahem? |
