Politikům je třeba připomínat jejich vlastní slova, zvláště když se brání, že je novináři zkreslili a nenapsali to, co oni řekli. Premiér České republiky Mirek Topolánek nelhal jen své manželce, ale opakovaně, nestydatě a vědomě lhal občanům Brd a stejně vědomě lhal i poslancům Parlamentu. Britské listy nyní přinášejí o jeho mýtech, polopravdách a lžích záznam. Zvukový i obrazový.

Lží první bylo, když sliboval, že se snaží, aby umístění radaru od nejbližší obce bylo vícejak čtyři kilometry. Věděl už v té době, že kóta, na kterou Američané plánují umístit svůj radar, je od nejbližší obce vzdálena 1,4 km. Pouze 1,4 kilometru. Druhá lež je ale závažnější. Starosta obce Trokavec, Jan Neoral, přinesl v Britských listech své poznámky z besedy v brdské obci Borovno dne 4.5.2007. Beseda s premiérem Topolánkem, ministryní obrany Parkanovou a jejich vládním doprovodem měla velmi bouřlivý průběh, jehož klíčové body televize ve zpravodajství nezachytily - jako obvykle. Topolánek zde řekl několik nehorázných, buranských vět. Prohlásil, že občané podléhají mýtům, polopravdám a lžím. Asi nejvíce pobouřil občany jeho cynismus, se kterým reagoval na pocit ohrožení obyvatel Brd: "VŠUDE NA SVĚTĚ UMÍRAJÍ LIDÉ. Někteří lidé při obraně své vlasti, někteří náhodně, někteří hloupě v autě, ale všude umírají lidé." Starosta Trokavce zaznamenal a komentoval tuto premiérem vyřčenou větu slovy: "Z této naprosto nezvládnuté, šokující a nehorázné odpovědi lze dovodit, že premiér ví a počítá s tím, že zde v souvislosti s radarem budou umírat lidé? Touto odpovědí naprosto jasně dal najevo, že lidé díky radaru umírat mohou, že se s tím má počítat, radar může být tedy natolik nebezpečným, že může způsobit smrt lidí. A že je si toho vědom." O několik dní později na výrok reagoval ve sněmovně poslanec Václav Votava při ústních interpelacích a premiéra se otázal:

A ten hulvát, který vede tuto vládu, odpověděl s drzostí sobě vlastní:

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek (ODS): Myslím si, že je nehorázné něco takového tvrdit. Standardně tvrdím, že pokud se prokáže zdravotní postižení nebo zdravotní účinky, vyjednávaní skončí. Musím vás zklamat - čerpejte z lepších zdrojů.

Britské listy nyní přinášejí nezvratný důkaz, že jsou "lepší zdroj" a premiér by měl příště lépe a uvážlivěji volit slova. V parlamentu i jinde.

Proč děláte z komára velblouda a Topolánkovo "všude umírají lidé" omíláte už tak dlouho? Že je Topolánek blbec, to všichni dávno víme, ale proč se kvůli tomu musejí BL ztrapňovat? ptá se čtenář David Kopfrank.

Jestliže lže premiér v parlamentě při interpelacích, je to v demokracii jedním z nejzávažnějších možných poklesků. Absolutně to likviduje premiérovu integritu, potřebnou pro to, aby mohl stát v čele státu, a je to věc na rezignaci, zní naše odpověď.

To je neuvěřitelné, ten člověk neví, že vůbec nejhorší možná věc v demokracii je lhát v parlamentě? ptá se Uwe Ladwig, bývalý ředitel jedné elektronické nadnárodní firmy, Němec s mnohaletou zkušeností života v západní demokratické společnosti.

tisková zpráva Iuridicum Remedium

Náměstek primátora Rudolf Blažek oznámil, že hlavní město dočasně ustupuje od praxe ukládání osobních údajů na bezkontaktní čip v nově zaváděné Univerzální kartě Pražana (Opencard). V odpovědi na interpelaci zastupitelky hl. m. Prahy Petry Kolínské informoval, že v souladu s návrhem občanského sdružení Iuridicum Remedium byl projekt modifikován tak, aby vydávané karty neobsahovaly osobní údaje čitelné bez vědomí držitele karty. Zavázal se přitom, že: "Hlavní město Praha zároveň ve smlouvách se všemi spolupracujícími subjekty zajistí, že s údaji o využívání karet bude nakládáno v souladu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů."

Iráčan, který byl hlavním zdrojem infomací pro britskou rozvědku MI5 poskytl nyní plné svědectví o tom, jak ho unesla CIA a dopravila do amerického vězení protizákonným letem, v programu známém pod anglickým názvem "extraordinary rendition".

Bisher al-Rawi, který má povolení k trvalému pobytu v Británii, svědčil listu Observer o tom, jak ho zradila britská výzvědná služba, přestože jí pomohl najít Abu Qatadu, muslimského duchovního, obviňovaného, že je bin Ladinovým "velvyslancem" v Evropě.

Byl unesen, američtí agenti ho svlékli donaha, navlékli mu pleny, tepláky a dali mu pouta, zavázali mu oči a na uši dali ohlušující sluchátka. Letadlo CIA ho pak dopravilo na "černou základnu" nedaleko Kábulu v Afghánistánu. Posléze byl dopraven do vězení v zálivu Guantánamo na Kubě. Letos v březnu byl propuštěn a vrátil se po čtyřletém věznění do Británie, aniž by bylo proti němu vzneseno jakékoliv obvinění.

Ani obyvatelé Lázu na Příbramsku si nepřejí radar v Brdech, šest kilometrů od jejich obydlí. V obci žije celkem 560 obyvatel. Hlasovalo 60,3 procenta ze všech 456 oprávněných voličů (275 osob, z toho 15 hlasů bylo neplatných). Proti výstavbě radaru hlasovalo 97,7 % voličů, pro výstavbu byla 2,3 procenta. O výsledku média informovala starostka obce Jitka Říhová.

Ještě ani jedna obec se nevyslovila pro stavbu americké základny. Výrazně proti jsou i občané Česka, když podle nedávného průzkumu veřejného mínění CVVM si více než dvě třetiny respondentů radar nepřejí.

Mikrovlny nedělají nic jiného, než že prohřívají tkáně, a to i do hloubky, nechal se slyšet vládní "expert", který v květnu 2007 přijel spolu s premiérem Topolánkem přesvědčovat občany Brd, že se jim nemůže nic stát, když budou mít radar za humny. Starosta obce Trokavec Jan Neoral veřejně odpověděl, že občané mají právo rozhodovat, jestli chtějí mít své tkáně ohřáté, či nikoliv. Jak je to doopravdy s ohříváním tkání a mikrovlnami? U citlivých tkání, jako například u varlat, je jejich ohřívání mikrovlnami značně nebezpečné....

Včera, v pátek 27. července proběhla v pozdních odpoledních hodinách v obci Míšov (Plzeňský kraj) další z besed o radaru. Vedl ji pan Tomáš Klvaňa, pověřený vládou ČR, aby myšlenku cizího vojenského zařízení na našem území prezentoval tak, aby se stala stravitelnější pro občany této země, kteří ji z 64% jednoznačně odmítají a ze 70% si přejí vyhlášení referenda o této otázce.

(Autor je předseda o.s. BRDY-Res publica)

Sobota, ČT1, 21:15, Události, komentáře. Tomáš Klvaňa, tzv. koordinátor vlády pro komunikaci s veřejností v otázce přítomnosti cizích vojsk na území ČR, dostává servilním moderátorem takřka neomezený prostor k tomu, aby šířil mediálním prostorem televize veřejné služby informace jednoznačně podporující umístění radarové základny USA na území České republiky. Kdo je Tomáš Klvaňa? Je to najatý agent pro public relations, který se touto profesí živí u soukromé korporace, shodou okolností u britsko amerického tabákového koncernu.

Bohumil Kartous se ptá - "Proč Česká televize bojuje za radar?"

A já se ptám - Proč Britské listy bojují proti radaru? píše Roman Spurný.

Odpovídá Jan Čulík: Britské listy nebojují proti radaru. Asi stokrát jsem napsal, že je mi úplně jedno, zda radar v ČR bude nebo ne, ale že je důležité, aby se k tomu lidé měli možnost vyjádřit - to je princip demokracie. Všimněte si, že Kartous v úvodu článku píše, že by bylo zcela skandální, kdyby byla ČT jen proti radaru.

V Britských listech naleznete četné články pro radar - je ovšem pravda, že články proti radaru převažují, prostě proto, že nám píší lidé, jejichž názory se nedostanou do médií.

Druhá věc je, že - jako obvykle - je velmi obtížné nalézt kvalitní pravicové názory. Většinou je hledám pouze na Západě. Je docela pravidlem, bohužel, že články pravicově zaměřené od českých autorů jsou nesmírně primitivní, konvenční a nemyslivé. My se však v BL snažíme udržovat určitou úroveň publikovaných textů. Stoupenci "pravice" v ČR buď nemají zájem diskutovat, anebo to prostě neumějí. Musíme horko těžko hledat zajímavé pravicové názory v zahraničí. Jedny z nejzajímavějších jsou názory britského konzervativního historika Nialla Fergusona, tč. na Harvardu. Často je citujeme.

• Výbor se zástupci obou politických stran seškrtal celkové výdaje na obranu
• Prezident zřejmě nepoužije svého veta

Plány George Bushe vytvořit v Evropě systém protiraketové obrany utrpěly ve čtvrtek podstatnou porážku. Kongresový výbor totiž drasticky seškrtal výdaje, plánované na tento projekt.

Výbor pro nákupy snížil Bushem navrhovaný rozpočet (310 milionů dolarů) na přípravné práce pro raketovou obranu v Evropě o 139 milionů dolarů. Schválil finance na radarový systém v České republice, ale vyškrtl výdaje na antirakety v Polsku, což je nejkontroverznější část obranného systému.

Kromě toho výbor seškrtal ještě dalších 159 milionů dolarů z rozpočtu na americkou část protiraketového plánu.

John Murtha, předseda výboru, konstatoval, že Bushova vláda "nás musí přesvědčit, že stojí za to do tohohle investovat peníze."

Reakce na článek "Americký Kongres zasadil těžkou ránu Bushově projektu raketové obrany v Evropě"

Demokraté jsou ve věci raketové obrany rozděleni na několik skupin. Jen málo z nich si myslí, že je to celé nesmysl, ostatní tomu dávají různou prioritu (podobně i mnozí Republikáni), míní Richard Prager. Mnozí se ale snaží kopnout Bushe a jde jim méně o věc samu. Proto se očekávalo, že Kongres rozpočet na raketovou obranu oseká daleko více a proto lze současný stav pokládat za malé vítězství Bushe a jeho republikánů.

Vládní koordinátor Klvaňa, dle jeho slov vlastně ale "soukromá osoba", zavítá v pátek 27. července, v 19,00 hodin do obce Míšov v Brdech. Předeslal, že se bude jednat o veřejnou diskuzi, besedu s občany o umístění radarové stanice na území Vojenského újezdu Brdy. Podle Kateřiny Komedové ze sekretariátu tohoto "soukromého vládního koordinátora" si starosta Míšova Pavel Hrubý může pozvat do Míšova další starosty. S těmi se setká už v 18,00 hodin.

M. Šuta o Britských listech: "Buďte si klidně hlásnou troubou bezcharakterních fizlů, udavačů a diktátorů. Já ale nemám zájem publikovat v médiu, které programově ignoruje jakákoli pravidla slušné žurnalistiky a ještě pokrytecky peskuje média ostatní. Nechci, aby moje jméno figurovalo mezi krvavými diktátory, podlými udavači a profesionálními fízly." ZDE

Boris Cvek: Můj názor na Britské listy není příliš vysoký, spíše bych souhlasil s M. Šutou než s velkou většinou autorů tohoto deníku, do nějž ale přesto píšu.

Přistoupil jsem prostě na to, že mají být slyšet všechny strany (ostatně absolutní svoboda slova je vlastně americká a nikoli evropská hodnota - a já s ní na evropské půdě mám zásadní problém, Britské listy naštěstí mnou akceptovatelnou hranici příliš nepřekračují) a že zdravý rozum si vybere sám (další anglosaská hodnota, mezi jiným i díky ní jsou podle mého názoru anglosaské země tak stabilní).

Snáším i Kotrbu, dokonce i Neorala, i když si o nich myslím své (a třeba stále jsem spíše pro americkou základnu v ČR než proti ní).

Jsem rád, že mohu ve spoustě výkřiků do tmy, které se v Britských listech ozývají, prezentovat plnou šíři svých názorů, což normální česká média neumožňují.

Nemyslím, že Britské listy jsou lepší než běžná česká média po všech stránkách, ale rozhodně umožňují svobodnou debatu, která sice (a přirozeně) často nemá žádný efekt, ale podstatné je to, že lidé řekli, co si myslí... byť jsou to často podle mého názoru úplné hlouposti.

Jen svobodnou debatou lze přejít od minulých čtyřiceti let k budoucnosti, k sofistikovaným a kultivovaným Vítům, Kotrbům, Neoralům atd., ke kulturní společnosti a rovnováze. Zatím to musí nějakou dobu hnisat. Bohužel v běžných médiích to nehnisá, nýbrž hnije... bez otevření rány a naděje v její zhojení.

Jedním z důvodů, proč píši do Britských listů, je ten, že nechci, aby v tomto procesu hnisání čili hojení chybělo to, co osobně považuji za léky... a Vy, pane Šuto, byste se k tomu mohl postavit podobně.

Mám obdobnou zkušenost ze zámecké restaurace v Poděbradech (Hostinec Kovárna, Zámek 1, Poděbrady. Jde o pěkný klenutý prostor v objektu zámku, přístupný z bývalého vodního příkopu v rohu hlavního náměstí Jiřího), píše čtenářka Helena Tomanová, kde mě dokonce sám majitel přišel požádat o vypojení notebooku (ukazovala jsem přátelům fotky), protože mu prý "kradu" elektřinu. Když jsem mu nabídla, že mu tedy těch pár minut doplatím, řekl, že v jejich podniku není dovoleno, aby zákazníci zapojovali jakékoli své donesené elektrické spotřebiče. Mohu říci, že nás to všechny zpražilo a do této restaurace mě už nikdo nedostane.

Nyní se ptám vždy personálu restaurací předem, zda je možné si u nich notebook zapojit. Možná by stálo za úvahu vytvořit seznam lokálů, kde nechtějí "zloděje elektřiny" s notebooky. Aby se jejich majitelé chytili za nos a trochu se nad sebou zamysleli.

Možná je za zákazem notebooků v některých restauracích strach provozovatelů z poškození této drahé věci. Představte si situaci, že číšník vylije nějaký nápoj na notebook, nebo mu na něho upadne kus nádobí a rozbije display. Jednou jsem byl svědkem situace, kdy číšník polil hostovi mobilní telefon, který po 5 minutách přestal fungovat a ten se pak dožadoval náhrady škody. Mně osobně je navíc nepříjemné, když někdo u stolu SMSkuje, nebo si vyřizuje hovory v mé přítomnosti. Notebook by mi vadil možná ještě více. Kultura stolování dostává na frak, píše Leoš Honzovič.

"Jaké urážky císaře pána se dělají ve vožralství ?" opakoval Švejk, "všelijaké. Vopijte se a nechejte si zahrát rakouskou hymnu a uvidíte, co začnete mluvit..."

Jak zřejmo, už Josef Švejk věděl o mocné síle hudebních děl. Bylo mu známo, že pijanstvo kombinované s poslechem rakouské hymny svádělo citlivé osoby k urážce cisaře pána a celého panovnického domu, jak svěřil v hostinci U kalicha civilnímu strážníkovi Bretschneiderovi a zadal tak, mimo jiné, příčinu ke svému zatčení. Na čtenáře Josefa Báslera zase působí podobně mocně Wagnerova "hypnotizující hudba" - až do té míry, že v ní nalezl "prorocké zhudebnění (Vorvertonung) holokaustu".

Podle včerejší zprávy deníku Washington Post připustil americký ministr obrany Robert M. Gates v dopise senátorce Demokratické strany a kandidátce na prezidenta Hillary Clintonové, že ministerstvo obrany vypracovává "mimořádný náhradní plán" na stažení armády z Iráku. Také uvedl, že tento plán ministerstvo obrany zařadilo jako přednostní program jednání. Gates zdůraznil, že toto úsilí představuje "prioritu" pro Pentagon.

Jediné, co Orlov věděl přesně, když v srpnu roku 2004 šel k nástupu do letadla na lince Praha -- Dubaj na letišti v Ruzyni, že se musí držet co nejdále od Moskvy a Kyjeva. Proto v dalších dvou letech, které mezitím uběhly od doby, kdy mu policie ČR zabránila v nástupu do letadla, dělal Orlov všechno možné, aby zabránil svému vydání na Ukrajinu. Věděl, že v Kyjevě na něho čeká smrt, jako na posledního svědka operace pašování raket s plochou dráhou letu X-55 do Íránu. CIA to věděla také, a proto využila stavu, ve kterém se Oleg Grigorjevič Orlov nacházel, aby z něho vyždímala všechny podrobnosti a ... pak ho mohla předat Ukrajincům.

Hrdina amerického filmu Obchodník se smrtí se jmenuje Jurij Orlov A není to náhoda, uvádí režisér Andrew Niccol. Britské listy nyní publikují informace o okolnostech zavraždění skutečného Orlova v kyjevské vyšetřovací věznici 5. července 2007.

Miroslav Šuta znovu protestoval, tentokrát proto, že BL zveřejnily článek, na němž se podílel Blahoslav Zahradníček, za komunismu pracovník vojenské kontrarozvědky. Tuto skutečnost jsme však zveřejnili. Napsali jsme panu Šutovi, že pokud má věcnou kritiku proti argumentům pana Zahradníčka, že ji rádi vydáme, avšak pan Šuta zastává názor, že někteří lidé prostě musejí být vyloučeni z veřejné diskuse. (Píše, že nikoliv, ale míní, že ano. Viz celá diskuse k této věci, která už proběhla a kterou nebudeme obnovovat.) Britské listy tento názor nezastávají.

Miroslav Šuta píše: Buďte si klidně hlásnou troubou bezcharakterních fizlů, udavačů a diktátorů. Já ale nemám zájem publikovat v médiu, které programově ignoruje jakákoli pravidla slušné žurnalistiky a ještě pokrytecky peskuje média ostatní. Nechci, aby moje jméno figurovalo mezi krvavými diktátory, podlými udavači a profesionálními fízly.

Přestal jsem BL číst a vymazal jsem je BL i z bookmarku. Ale uvítám pokud se ozvěte ve chvíli, kdy se rozhodnete vrátit do BL elementární pravidla řemesla a slušnosti. :-)

Na upozornění, že Britské listy nekádrují autory, publikují texty, které považují za závažné, "newsworthy", a o autorech zveřejňují veškeré dostupné informace, aby si čtenáři mohli učinit vlastní názor, dodává Miroslav Šuta:

To [tj. kádrovat autory] ani nemusíte, když Vaše autory uz důkladně prokádrovala, případně vycvičila StB/KGB.

Tak kupředu, zpátky ni krok! To, co nejsou s Vámi, jdou proti Vám ....

Tisková zpráva Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) - 27. července 2007, Brno, Praha

Zřiďte vyšetřovací mechanismus pro stížnosti na policisty, který bude zcela nezávislý na ministerstvu vnitra. Odškodněte oběti nezákonné sterilizace, odstraňte klecová i síťová lůžka a školte lékaře v oblasti lidských práv pacientů. Ukončete segregaci romských žáků ve školách. I tak by se dala shrnout závěrečná doporučení Výboru pro lidská práva při OSN orgánu dohlížejícího nad dodržováním Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Zpráva Výboru složeného z 18 expertů nominovaných státy všech kontinentů, byla zveřejněna včera večer v Ženevě po zasedání se zástupci české vlády, které probíhalo 17. - 18. července.

Paní Štěpánková naznačuje, že oproti socialistickému Československu se toho mnoho nezměnilo, vyjma velikosti a názvu. Osobně si myslím, že se toho změnilo velmi mnoho (a to nejen oproti Československu předlistopadovému, ale i polistopadovému). Mnozí lidé si toho nevšimli, což je možná dobře. Jsou-li takovéto věci intelektuálně reflektovány, znamená to obvykle, že jsou už za zenitem.

Pravda je, že před listopadem byli někteří lidé nahoře a někteří dole, po listopadu také a dnes jakbysmet.

V diskusi o radaru se objevila zadní vrátka zvaná "nedostatek informací". Tuto únikovou cestu používají obě strany, byť ne ve stejné míře. Technické informace o radaru jsou ale zcela nepodstatné. Za slušný bakšiš se vždy najdou "experti", kteří veřejnost uklidní.

Radar je o politicko-ekonomických zájmech USA ve světě. V tomto směru je informací dostatek již nyní. Viz například projekt "New American Century" ZDE a v něm zejména část zabývající se vojenskými záležitostmi ZDE

Nutnost "vojenské nadvlády nad světem", o níž se ve zmíněném projektu mluví, se týká přístupu k trhům i zdrojům surovin.

Tento víkend se koná pouť do Staré vody (poutní kostel sv. Anny a sv. Jakuba staršího)

Z dřívější vesnice, kláštera a kostela zůstal jen zdevastovaný kostel a i k tomu je přístup povolen jen po svolení armádních čunitelů. Jedna z příležitostí návštěvy je anenská pouť. Zvláště příznivcům přítomnosti pobytu cizích armád doporučuji návštěvu. Je to jedinečná příležitost podívat se na ukázku práce spřátelených armád naších dřívějších mocných. Ne vše je ovšem dílem cizích žoldáků, už před jejich příchodem se místo terčů používalo lidské obydlí a církevních památek, píše Richard Mikudík.

podrobnosti ZDE

Byl jsem takřka "vyvolán" panem Pragerem. Budu se snažit nereagovat na jeho urážky, nezná mne a tak nemám pocit, že se mne týkají.

Nemocnici v Benghází osobně neznám. Znám nemocnice v Tripolisu a myslím, že by pan Prágl byl velmi překvapen jejich úrovní. Troufám si tvrdit, že by měl problém najít podobná zařízení u nás.

Pravděpodobně nezná strukturu oddělení nemocnice El Fath, ale šlo o personál, který se o děti staral. Naše dětská nemocnice nemá na podobných stanicích více zaměstnanců. Ostatně tento argument je opravdu příhodný po nedávných událostech v Havlíčkově Brodě (známý případ heparinového vraha). I tam má oddělení ARO desítky zaměstnanců...

Dva z nejužívanějších léků proti cukrovce, které např. v Británii braly statisíce především obtloustlých lidí, způsobují časté selhání srdce, varují vědci.

Užívání těchto léků, předepisovaných lékaři proti cukrovce typu II, se za poslední tři roky v důsledku rostoucího problému s obezitou zdvojnásobilo.

Vědci však nyní žádají, aby byly tyto léky staženy z oběhu poté, co se zjistilo, že každý padesátý pacient, který bere léky Avandia (rosiglitazon) a Actos (pioglitazon) skončí během 26 měsíců v nemocnici kvůli selhání srdce.

V jednom americkém domově pro dlouhodobě nemocné osoby mají kočku, která má údajně schopnost předpovídat, kdy který pacient zemře. Lékaři to neumějí vysvětlit. Oskar má ve zvyku, že se u pacienta, který má v nadcházejících hodinách zemřít, stočí do klubíčka. Podle autora článku v časopise New England Journal of Medicine to už udělal v 25 případech.

Toto téma je jako příliv a odliv. Před jedenácti lety jsem v „Právu“ k němu publikoval stejně nazvanou úvahu. A ani po létech jsem svoje zamítavé stanovisko nezměnil. Nanejvýše doplnil o zlost a lítost.

Před týdnem, v den nedožitých dvaadevadesáti roků, jsem pochoval svojí maminku. Známí i neznámí jistě řeknou, že se dožila požehnaného věku. Souhlasím. Nesouhlasím ale s faktickou euthanasií, která na ní byla souhrou systémových okolností v podstatě vykonána.

Kněz Georg Gaenswein řekl v deníku Sueddeutsche Zeitung, že migrace muslimů je hrozbou pro současnou Evropu.

Varuji před islamizaci Evropy, křesťanské kořeny Evropy jsou ohroženy, uvedl. Existuje obava, že slova tohoto vatikánského představitele budou špatně pochopena nebo zneužita radikálními muslimy podobně jako projev papeže z loňského roku a to také kvůli dalším slovům které Georg Gaenswein řekl:

"Není možné toto ohroženi ignorovat, a řídit se špatně pochopenými ohledy."

Ze slov kněze Georga Gaensweina jasně vyplývá, že má namysli "ohledy k jiným náboženstvím (tj. hlavně k islámu)". Podle kněze je umožnění muslimům masově se přistěhovávat do Evropy "špatně pochopenými ohledy".

Pan Georg Gaenswein má právo na osobní názor, a to i takto kritický, ale měl by si uvědomit význam svého postavení a to, že jeho slova mohou byt radikálními muslimy zneužita.

Rozhovor s Georgem Gaensweinem naleznete ZDE

Když jsem před lety varoval, že napětí mezi politickými systémy v USA (po krachu clintonovské politiky a předvídatelném nástupu neocons) a federálně se sjednocující EU může dospět k válce, v prvé fázi alespoň obchodní, posléze může dojít i k lokálním ozbrojeným střetnutím v třetích zemích, označovali mne optimističtí zastánci euroatlantismu za šílence a anarchistu.

V současné diskusi-nediskusi se nejenom vládní činitelé, ale kupodivu i mnozí odpůrci umístění americké základny na území České republiky soustřeďují na záležitosti ve své podstatě druhořadé: Jaké dopady může mít plánovaný radar na zdraví lidí a na životní prostředí. Nejde jistě o záležitosti zanedbatelné, ale pozornost, jež je jim věnována, marginalizuje jednu z nejpodstatnějších otázek, jež by měly být zodpovězeny: Kdo chce základnu v České republice vybudovat, kdo je iniciátorem jednání a dění, jež jitří mezinárodní vztahy a jež pouhý rok po neobyčejně dramatických parlamentních volbách dále štěpí obyvatelstvo České republiky?

Tímto textem začíná seriál článků na téma "Jak rozumět mediální indexaci?" (viz texty "Právo na informaci o informaci" a "Poznámky k informačnímu isotypu -- piktogramu - pro mediální index"), který bude zaměřen nikoliv jen na "analýzu obsahů mediálních sdělení", ale jako v následujícím případě i na samotné rámování sdělení, která jsou často důležitější než samotný obsah zpráv.

Diváci, kteří sledují zpravodajský pořad ČT Události se již mnoho let setkávají se stále jedním rituálně se opakujícím obrazem.

Žiji v brněnské části Královo Pole, kterou první místostarosta René Pelán uvedl na mezinárodní politickou scénu tím, že se osobně účastnil na odstranění srpu a kladiva z pomníku padlých rudoarmějců. S velice smíšenými pocity jsem shledal, že informace o záležitosti byly v celostátních médiích předkládány poněkud jinak než odpovídalo skutečnosti, popřípadě byly zmíněny jenom na regionální úrovni.

René Pelán vyhlásil (1) o sovětském symbolu "Je to stejně nebezpečný symbol, jako je hákový kříž. Dvacáté století nepřineslo nic horšího než nacismus a komunismus". A to je první pokrytectví v postoji místostarosty, protože v Brně se nachází další symbol srpu a kladiva na hrobech rudoarmějců. Jde o čestné pohřebiště na brněnském ústředním hřbitově (2), kulturní památku, chráněnou legislativou (55/1989 Sb.), kde v minulosti brněnský magistrát pořádal pietní akty u příležitosti osvobození Brna. A to i za éry primátorů z řad ODS.

◄ Ústřední hřbitov v Brně

Spousta lidí dnes nosí notebook a stává se zcela běžným standardem, že když navštíví restauraci, budou mít možnost napájet notebook ze sítě, protože baterie při práci příliš dlouho nevydrží. Čím dál víc se tomu přizpůsobují také restaurace, v jejichž zájmu určitě je nabídnout zákazníkům takový servis, aby se do restaurace vraceli. Takový zákazník totiž zůstává dlouho a tomu odpovídá i tržba restaurace. Podmínky jsou v tomto směru dobré, protože zájem restaurací a jejich zákazníků jde ruku v ruce.

Co to je právo? A co to je majetek? Může obec znemožnit majitelům realit vlastnictví činžovních domů? Jak se přihází změny majetku? Jak vznikají hodnoty?

Tak jsem zase jednou zapnula bednu ve večerních hodinách. Nakoukla do televizního programu a hledala ten nejméně přiblblý program. Volba byla pestrá -- detektivka, krimi, krimidetektivka a cosi dalšího. Všechny pořady detektivního rázu začínaly ale až za několik minut, a tak nastalo ono známé přepínání z programu na program, čistě pro překlenutí těch několika chvil, co zbývalo do nejbližší detektivky. Při přepínání jsem narazila na pořad Všechnopárty na ČT 1 a rozhodla se při něm těch několik minut, co zbývalo do konce, zůstat.

Je velmi jednoduché vyslovit názor, velmi ošidné je dělat ho na základě neúplných informací a hloupé je ho navíc ještě zveřejňovat. Struktura Všechnopárty je stabilní - tří hosté a tři názory na určité téma, pokud možno v humorné nadsázce. Každý host má „svou“ část pořadu ve které má možnost se vyslovit v rámci daném jeho formátem. Tím není militantní feminismus, neb on totiž humor nezná.

Minulý týden jsem četl v Právu článek o havárii v japonské atomové elektrárně. Celý článek je dokonalým obrazem kvality našich médií a novinářů. Už jsem si zvykl, že našim novinářům je oblast elektřiny španělskou vesnicí. Za svých 40 let praxe jsem neviděl jediný článek v novinách, kde by pisatel neudělal chybu. Těmto lidem volty, watty -- kilo, mega, nic neříká. Hodinky nebo holinky -- obojí se natahuje.

Ve zmíněném článku jsem si přečetl, že elektrárna Kariwa (kde došlo během zemětřesení k problémům) je se svými 8,2 (!!!) megawatty výkonu největší na světě. Sakra, to je informace za všechny prachy. Zvláště od českého novináře - nota bene mírně zaměřeného proti jaderné energetice. Je to dokladem, že tito aktivisté jsou vedeni čistě emociálně, že fakta jim nic neříkají. Pane redaktore, výkon 8,2 MW je koťátko vhodné tak maximálně pro nějakou školu nebo zastaralý výzkumný ústav. Takový výkon by nestačil ani na osvětlení malého města.

Masová média vytvářejí obraz pohodného životního stylu lidí vyšších příjmových tříd, kteří prosperují z plnokrevné globální ekonomiky. Který luxusní vůz koupit? Jaký z golfových šampionátů navštívit? Do kterých podílových fondů investovat? Kterého z burzovních makléřů najmout? To vše jsou otázky které trápí ty, kteří mají hodně peněz. Ale za touto atraktivní scenérií se jako vzedmutá tsunami valí vlna dluhů, bankrotů a chudoby a zachvacuje stále větší světovou populaci, a to včetně populace USA.

Kubánci poprvé od roku 1959 oslavili Den revoluce bez Fidela Castra, šéfa státu. Oslavy vedl jeho bratr Raul Castro. Fidel Castro se naposledy objevil na veřejnosti před rokem.

Vyvolává to značné pochybnosti o autorství traktátů, které pravidelně rozesílají emailem po světě kubánské úřady. Britské listy jsou jediným médiem v češtině, které některé tyto texty publikuje. Není-li Fidel schopen objevit se na veřejnosti ani krátce, třeba vsedě, v automobilu nebo v kolečkovém křesle, je velmi nepravděpodobné, že na nemocničním lůžku, napojený na přístroje, sepisuje dlouhé traktáty, které rozesílá kubánská propagandistická mašinérie jeho jménem.

Kubánský prezident Fidel Castro - člověk, který stojí v čele státu nejdéle ze všech politiků na světě, nebyl viděn na veřejnosti od loňského července a pokračují spekulace o jeho zdravotním stavu. Podle nepodložených zpráv je to s ním vážné.

Fidel Castro je symbolem revoluce, komunista, který přežil pád komunismu, připomíná analytik BBC Paul Reynolds.

Zpráva Světové banky nazvaná "Mezinárodní migrace, platby a odliv mozků", zveřejněná v říjnu 2005 uváděla následující údaje. V posledních 40 letech emigrovalo do Spojených států, Kanady a Spojeného království 1,2 milionu profesionálů z latinskoamerického a karibského regionu. Z Latinské Ameriky emigrovalo během 40 let v průměru více než 70 vědců denně. Ze 150 milionů osob, které se ve světě podílejí na vědeckých a technologických činnostech je 90 % soustředěno v 7 průmyslově nejvyspělejších zemích. Řada zemí, především malých států v Africe, Karibské oblasti a Střední Americe ztratila v důsledku migrace více než 30 % své vysokoškolsky vzdělané populace. Karibské ostrovy, země, kde se téměř všude mluví anglicky, zaznamenávají nejvyšší odliv mozků na světě. Někde odchází 8 z každých 10 vysokoškolských absolventů. Přes 70 % programátorů softwaru americké společnosti Microsoft Corporation pochází z Indie a z Latinské Ameriky.

Krátce jsem se o tématu zmínil ve svém předešlém zamyšlení "Bush, zdraví a vzdělání" věnovaném dětem a citoval jsem i příklad. V dnešní úvaze, obracející de k prvnímu ročníku absolventů Univerzity informatických věd (UCI), se touto ožehavou otázkou budu zabývat trochu hlouběji.

Jsem do hloubi duše přesvědčen, že se vyúčtování za ochranu amerického prezidenta při jeho návštěvě zveřejňovat nemělo. Vůbec z toho neviním sdělovací prostředky, protože těm musel někdo ze státního aparátu sdělit. A nelze od nich spravedlivě očekávat, že by toto faux pas jakkoliv kryly. A právě indiskreci z hloubi státního aparátu pokládám za vážný prohřešek.

Bez ladu a skladu - co bylo na skladu. Halenky, košilky, podprsenky, kalhotky, holítka, aušusový pantofle, nafukovací prsa, ve hrabáku za 39,- cokoliv ! Ať žije šikmovoko ! Kdo by bral ohled na naše výrobce a obchodníky.

Kdo by se zamýšlel nad tím co je hloupý a zbytečný konzum.

První věta článku je mylná. Dílo "Prsten Nibelungů" neexistuje. Prsten Nibelungů - Der Ring der Nibelungen, je souhrný název čtyřdílného operního eposu: Das Rheingold, Die Walküre, Siegfried a Götterdämmerung, který je uváděn ve čtyřech dnech. Premiéra se nekonala 13. 8. 1886 "tři roky po smrti po Wagnerově smrti", nýbrž 22. 9. 1876 - ve Wagnerově režii - v Königliches Hof- und Nationaltheater v Mnichově, píše Josef Básler.

Pan Golgo nadřazuje "svobodu", ať je svobodou míněno cokoliv, nad materiální statky jako jsou dostupná zdravotní péče pro všechny a dostupné vzdělání.

Dovolil bych si panu Golgovi poněkud oponovat.

Když jsem si 16. 7. 2007 v reakci na článek "analytika" Jiřího Zajíce "Superprestižní pořad Jana Krause legitimuje osobnosti" , nazvané "Správná věta z nesprávných úst" dělal legraci z bulvarizace médií, prorokoval jsem, že to nebude tak dlouho, co začnou chodit politici do pornopořadu milenky fotografa Saudka Sáry - do magazínu Peříčko. Stalo se dříve, než by kdo čekal. Svůj názor na šoustání tam vedle ostřílených matadorů pornoprůmyslu sdělil minulý týden i amatér v oboru, ministr vnitra Langer. Gratulujeme.

Nezbývá, než zopakovat tezi mediální teorie, i když praxe může být jiná. Mediální "Někdo" není přece ten, který je ritualizovaně médiem vybrán, vyvolen, připuštěn k televiznímu přijímání nemravné hostie. Langer už dohonil v popularitě milence Belohorcové. Znáte ho?

Díky čtenáři Janu Krisovi vím, že jsem nesledoval nejspíše talk show Sáry Saudkové na téma "Nároky v sexu a slast" pečlivě. "Jestli se nepletu, tak Sára Saudková tento pořad moderovala takřka před deseti lety a Nova jej v současnosti toliko reprízuje. Dovolím si v této souvisloti vyslovit své 'proroctví', že v pořadu se ze známých politiků ukáže ještě Miroslav Macek a Stanislav Gross. " Jan Kriso má pravdu. I archivní vykopávky se na Nově prezentují jako čerstvá novinka a paměť mnohých diváků včetně mne je zrádná...

Ani já nejsem ve své vlasti šťasten a vesel. Dvě třetiny svého dosavadního života jsem prožil v reálném socialismu, to velké štěstí nebylo, i když musím přiznat, že prvních 15 let mi to bylo víceméně jedno.

Nutno přiznat, že pan Wagner dovedl koncept "fachidiocie" k až neuvěřitelné dokonalosti. On snad opravdu dosud nepochopil, o čem se celou dobu vede spor a o čem tedy byl i článek Adama Černého. Zkusme mu to tedy ještě jednou vysvětlit, píše Richard Prager

Zařekl jsem se sice, že se k politickým věcem vyslovovat nebudu, ale nalezna tento citát, nemohu přece odolat..., píše Alex Koenigsmark:

Karel Havlíček Borovský píše:

Chraňte si majetek i své životy, Rada zasedá. Parafrází úsloví z britské historie by měl začít tento článek a totéž si myslí i zaměstnanci rádia, kteří čekají každý měsíc už od začátku roku na každém veřejném zasedání, jestli se Radě podaří rádio umlčet nebo ne. Snaha několika členů Rady za jakoukoliv cenu poškodit Český rozhlas, dostát svému slibu zlikvidovat vysílání Rádia Wave a na tomto základě poté kriminalizovat generálního ředitele Českého rozhlasu měla pokračování i na posledním zasedání Rady ve středu. Vše se už několik měsíců točí okolo právního posudku Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. Připomeňme si okolnosti. Tento posudek si vyžádal generální ředitel ČRo Václav Kasík. V průběhu jeho vypracování došlo k podvodu, když někdo doposud neznámý, ale detailně obeznámený s průběhem interních jednání předsednictva Rady, zaslal zfalšovaný dopis Ústavu, ve kterém vyslovil názor, pod který se ovšem nepodepsal vlastním jménem. Ten názor spočíval v domněnce pisatele, že Radio Wave vysílá v rozporu se zákonem a "účelově" je vydáváno za rozhlasové studio. Což byl a doposud je je hlavní "argument" těch členů Rady, kteří Rádio Wave chtějí vypnout za jakoukoliv cenu. Věc ode mne na základě trestního oznámení obdrželo státní zastupitelství a to jej po pečlivém posouzení v současné době předalo kriminální policii jako trestný čin poškození cizích práv. Kriminalistům jsem navrhl i výslech členů Rady. Věřím, že pisatel-pachatel se nakonec najde. Dělat chyby se nevyplácí.

Radio Wave jako TÉMA BL

dokument k článku "Rada Českého rozhlasu: neschopní škůdci"

S čím právní diletanti v Radě Českého rozhlasu polemizují a co profesoři právní vědy myslí smrtelně vážně.

Radio Wave jako TÉMA BL

Víkendový příběh MF Dnes se vrací k osudu malého Vaška z klecového lůžka, který před třemi lety způsobil díky skryté kameře a dopisu světoznámé spisovatelky Joan Rowlingové doslova malou revoluci v Čechách. Podrobný text pokrývající celou jednu stránku víkendové přílohy se zabývá tím, jak žije Vašek dnes a jak žije jeho rodina.