28. 7. 2007
Wagner jako ikona prominentů v BayreuthuReakce na příspěvek čtenáře Josefa Báslera "Omyly ohledně Richarda Wagnera" "Jaké urážky císaře pána se dělají ve vožralství ?" opakoval Švejk, "všelijaké. Vopijte se a nechejte si zahrát rakouskou hymnu a uvidíte, co začnete mluvit..."
Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka Jak zřejmo, už Josef Švejk věděl o mocné síle hudebních děl. Bylo mu známo, že pijanstvo kombinované s poslechem rakouské hymny svádělo citlivé osoby k urážce cisaře pána a celého panovnického domu, jak svěřil v hostinci U kalicha civilnímu strážníkovi Bretschneiderovi a zadal tak, mimo jiné, příčinu ke svému zatčení. Na čtenáře Josefa Báslera zase působí podobně mocně Wagnerova "hypnotizující hudba" - až do té míry, že v ní nalezl "prorocké zhudebnění (Vorvertonung) holokaustu". |
I když se ve svém krátkém příspěvku přímo nevyjadřuje k zákazu Wagnerovy hudby, lze nicméně soudit, že by mu takový zákaz nebyl proti mysli, když shledává zákaz Wagnerovy hudby po druhé světové válce "z velmi dobrých důvodů" správný. Defilé opravdových i "möchtegern" (rádoby) prominentů v Bayreuthu, stejně jako vídeňský Ples v opeře mne nenaplňují bezuzdným nadšením - jinými slovy, prakticky mi mohou být přítomné "elity" ukradené. Nenapadlo by mi ale volat po zákazech hudebních děl či jejich autorů. . Čili vadí mi ty komedie kolem bayreuthského festivalu, nikoliv festival sám či Wagnerovo dílo. Je velká škoda, že kromě faktografických oprav Seemanova článku se Josef Básler nechal unést navazujícími úvahami, prozrazujícími, že by rád napravoval svět prostředky, které mírně řečeno, jsou poněkud nevhodné. Když člověk slyší slovo kultura, nemusí hned sahat po revolveru... |