|
25. 7. 2007
YouTube a CNN - opravdu nový začátek?Jsem dost skeptický k předvolebnímu pořadu CNN, kde politici reagují na krátké otázky pokládané přes YouTube, píše Alexandr Kára. Z mnoha dotazů, které byly položeny (prý přes 3000) vybírali politici nebo pracovníci médií to, co nakonec zaznělo. Z tak velkého vzorku je možné vybrat stejné dotazy, jaké by novináři sami položili nebo na co by politici chtěli odpovídat. Tímto způsobem se kromě zvýšení sledovanosti možná také snažili vzbudit dojem větší důveryhodnosti a demokratičnosti. Je to však o mnoho méně nedemokratické, než kdyby tazatelé seděli v publiku, mohli improvizovat a položit nečekanou otázku. |
|
Když se na dotazy, jaké pak Golgo dává za příklad, podíváme, vidíme, že přesně odpovídají volebnímu programu a dávají politikům možnost ho představit a navíc podpořit "skutečnými příběhy" s emocionálním nábojem. Např. homosexuální sňatky, boj proti globálnímu oteplování, postoj k válce v Iráku, výzkum kmenových buněk, atd. jsou přesně ty body, které by mohly přitáhnout voliče k Demokratické straně. Styl otázek navíc manipuluje do role, jak se k těmto otázkám postavit (přece byste nenechali trpět otce s Alzheimerovou chorobou!). Mě tento styl předvolebního boje přijde horší než klasický způsob, když se novinář politika ptá neutrálními otázkami. Pokud jsou otázky emocionální a vybírané politiky, jde o manipulaci. Kdo ví, jestli některé z těch "otázek" nepřipravil speciální tým poradců ve spolupráci s některou PR agenturou... Když se píše: "Inovativní otázky dodaly nejstaršímu fóru v politice charakter jednadvacátého století", tak to není veselý pohled na to, jak to v jednadvacátém století má vypadat... :-) |
