Libyjská strana se v soudním procesu snažila dokázat, že se v Libyi neresterilizují stříkačky a venózní katetry, že se nepoužívají vůbec (osobně jsem se skutečně s podobnými praktikami v Libyii nesetkal). Oficiální dovoz venózních katetrů neexistoval. V té době. Proto obvinění z úmyslu. Také je třeba si uvědomit časový posun proti událostem například v Rumunsku. To jsem se snažil říci svým odkazem na situaci v naší zemi.

Pan Prager není zdravotník a tak si neuvědomuje, že zdravotníka nezbavuje viny představa, že ostatní dělají totéž. Je povinen pacientovi, své odbornosti i svému svědomí. Jednat vždy v zájmu pacienta a to na základě nejnovějších poznatků lékařské vědy. Tečka. Má právo svojí práci nedělat. Ale nemá právo jí dělat špatně!

Pláču. Občas. A nestydím se za to. Na rozdíl od pana Pragera jsem se o umírající děti staral a stále starám. Za slzy nad nimi se rozhodně nestydím.

Nehodlám se z výše uvedených důvodů bránit urážkám ani polemizovat o tom čemu rozumím a čemu ne. Není to pan Prager, kdo by to měl a mohl soudit.

Politika a ideová vyhraněnost je hezká věc, ale pane Pragere, najděte si nějakou větší školu ve větším městě a jděte se tam po prázdninách podívat před osmou hodinou. Nebudete daleko od pravdy, když si představíte, že všechny ty děti zemřou něčí vinou.