Od samého začátku diskuse o radaru se snaží příznivci jeho stavby zakrýt morální rozměr celého projektu technickou diskusí. Proto jeho potřebu zdůvodňuje neexistujícími hrozbami na základě tajných zpráv špionáže. Z toho pak jim vyplývá, že se veřejnost v této věci není kompetentní vyjádřit, že je to věcí odborníků. Iniciativa Ne základnám pomalu ale jistě sklouzává pouze k vytčení otázek, ve kterých nám politici lžou. Řeší se zda bude radar škodit okolí, ale nikdy nám nikdo nepředloží epidemiologické studie účinku na populace blízko nichž radar již stojí. Jsou nám předkládány místo toho náměty zač máme být USA vděčni a proč jít vládě Spojených států na ruku. Koordinátor p. Klvaňa může být arogantní vůči každému kdo je proti, protože dobře ví, že i kdyby se sešel v Praze na Letné třeba milion protestujících lidí nebude to nic platné, pokud to vláda USA nebude chtít vzít v úvahu.

Onen zmíněný celosvětově morální aspekt celého tohoto problému je v tom, že naše vláda se k němu postavit a řešit jej nechce, možná ani neumí a nebo jej ani nevnímá jako problém když v tak mnoha aspektech mezinárodní i vnitřní politiky se věci řeší s malým rozmyslem a velkou silou. Proto také asi vláda chápe referendum k radarové základně jako nadbytečné a nevhodné. Ukázalo by pravděpodobně jak vzdálena je těm které má řídit a vládě USA by navíc dalo najevo co si myslíme o jejím přístupu k řešení problémů tohoto světa.

Proto si myslím, že všechny iniciativy, které chtějí směřovat k tomu, aby se počet válek a jejich obětí minimalizoval, musí nutně vycházet ze zastaralého, leč stále přítomného principu:

Nikdo nemůže za to kdy, na kterém místě zeměkoule, v jakém státě, jakém národě a národnosti a jaké rodině se narodil. Nikdo nemůže za to s jakými dispozicemi pro život v daných dobových kulisách se narodil a jak tudíž svůj život, který mu byl darován, bude zvládat. Lidská společnost se ze svých počátků rozvinula určitě jen díky tomu, že zpočátku byli ochotni pomoci ti silnější těm slabším. Mluvíme-li o právu na život a lidských právech vůbec pak práva silnějšího by asi mělo být užíváno s velkým rozmyslem.

Já proto považuji za nejpodstatnější v rámci všech diskusí o radaru a referendu zdůrazňovat onen morální aspekt zajištění důstojného života pro všechny a to ne na základě toho, že k bohatému životu jedné skupiny lidí bude nutno vyvraždit na základě práva silnějšího lidi jiné. Problém to je velký protože bohatý nebude mít nikdy dost a chudý bude mít vždy málo. K tomu je jeden polský aforizmus, který platí jak na bohaté tak na chudé: "Peníze nemohou učinit člověka šťastným, zvláště ne málo peněz". Naštěstí o důstojném životě nerozhodují pouze peníze.

Referendum by se mělo tedy vyjádřit k morálnímu aspektu radaru. Vděčnost morálním aspektem není, vděčnost je nástrojem mafie. Technické otázky ty ať klidně řeší odborníci.