Za prvé. Šlo o státní návštěvu a mně připadá vrcholně nevkusné přijmout někoho jako hosta a potom kdekoliv sdělovat, kolik mě jeho jinak velice milá přítomnost u mne doma stála. To platí pro osobu, pro rodinu a tím více pro stát. Pokládám takové chování všeobecně za nedůstojné a buranské a mrzelo by mně to u mých blízkých, stejně jako mne to mrzí u státu jehož jsem občanem. V mezinárodních vztazích je to prostě ostuda, která vypovídá o české státní pohostinnosti daleko více než celá propaganda na Českou republiku ve světových médiích. Je smutné být občanem nedůstojného státu. Možná je to všeobecně jedno, ale mně to vadí.

Za druhé. Státní návštěva, stejně jako jiné státní příležitosti je pro každý stát velkou šancí se ukázat, sebeprezentovat se a dát lidem možnost pocitu sounáležitosti se státem, jehož jsou občany. Před časem jsem sledoval v Rakousku celodenní přenos ze státního pohřbu prezidenta Klestila, který podle oficiální zprávy skonal asi půl hodiny před tím, než vypršela lhůta, ve které měly jeho ostatky na státní pohřeb nárok. Rakouský stát to zvládl brilantně. A občané Rakouska tu podívanou dokázali velice kladně ocenit. Pokud se hovořilo o nákladech, pak až na marginální výjimky šlo o určitou hrdost, jakou pozornost dokázalo Rakousko přitáhnout a kolik významných osobností se na státní pohřeb sjelo.

Za třetí. Prezentace bezpečnostních nákladů, tak jak byla provedena, je podle mého názoru hrubě zavádějící a nesprávná nejen co do objemu i struktury, protože bylo patrné, že celá věc byla vynesena a následně medializována právě s cílem říkat co největší čísla a tak nepřímo lidem sdělovat, že by si měli dávat na své peníze lepší pozor, kam je stát vydává. Stát z toho vyšel jako nesvéprávný spratek, který chce větší autíčko, než na které mají jeho chudí, pracovití a poctiví rodiče peníze. Z tohoto pohledu vnímám zveřejnění těchto údajů jako úmysl stát poškodit. A za varující pokládám to, že tyto údaje přišly přímo od státu a jeho bezpečnostních složek.

Nakonec bych rád poznamenal, že jsem celý příspěvek psal právě s cílem, aby se náš stát nebál být dobrým hostitelem a nebál se sebeprezentace před svými občany, při všech vhodných příležitostech. Návštěva hlavy světové velmoci je pro český stát vždy významnou událostí a hokynařina k ní nepatří. Každá návštěva je pro normálně uvažujícího jednotlivce nebo organizaci výzvou k tomu předvést se v dobrém světle před hostem i před okolním světem. Host do domu, Bůh do domu. Nevím, jestli je toto levicově „mejnstrýmové“ nebo jaké. Já jsem to až doposud pokládal za standardní, občanské a lidské, obyčejně slušné. Dokonce jsem si myslel, že úcta k hostovi patří k jedněm z mála skutečně univerzálních kulturních a společenských hodnot na naší planetě.

Velice lituji, že se našli takoví, kteří to tak nevnímají... Nicméně mi nehrozí, že bych byl od takových lidí kamkoliv pozván, takže mi to možná může být jedno. A nebo ne...?!?

Celá záležitost vyvolává onu prastarou otázku: „Cui bono..?!?“