27. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 7. 2007

Preventivní likvidace obchodníka se smrtí Olega Orlova

Jediné, co Orlov věděl přesně, když v srpnu roku 2004 šel k nástupu do letadla na lince Praha -- Dubaj na letišti v Ruzyni, že se musí držet co nejdále od Moskvy a Kyjeva. Proto v dalších dvou letech, které mezitím uběhly od doby, kdy mu policie ČR zabránila v nástupu do letadla, dělal Orlov všechno možné, aby zabránil svému vydání na Ukrajinu. Věděl, že v Kyjevě na něho čeká smrt, jako na posledního svědka operace pašování raket s plochou dráhou letu X-55 do Íránu. CIA to věděla také, a proto využila stavu, ve kterém se Oleg Grigorjevič Orlov nacházel, aby z něho vyždímala všechny podrobnosti a ... pak ho mohla předat Ukrajincům.

Hrdina amerického filmu Obchodník se smrtí se jmenuje Jurij Orlov A není to náhoda, uvádí režisér Andrew Niccol. Britské listy nyní publikují informace o okolnostech zavraždění skutečného Orlova v kyjevské vyšetřovací věznici 5. července 2007.

V českém tisku v únoru 2006 proběhla zmínka o tom, že Ministr spravedlnosti Pavel Němec rozhodl o vydání ruského podnikatele Olega Orlova k trestnímu stíhání na Ukrajinu. Orlov, podle svých slov pro reportéry Reflexu člen Ruské akademie vojenských věd, byl na Ukrajině podezřelý z nelegálního obchodování s pasivními radiolokačními stanicemi P14F, které vyvezl v roce 1999 do Eritreje a v roce 2000 obchodoval s raketami s plochou dráhou letu X 55 Granat (РКВ-500, AS-15 "Kent") a X 55 SM (Kh-55SM, РКВ-500Б, AS-15b "Kent"), které exportoval do Číny, Iránu a do Eritreje.

Tyto 8.09 či 8,9 metrů dlouhé rakety s doletem 2500 - 3000 km , vážící 1700 kg patří přitom do kategorie velmi obtížně odhalitelných strategických zbraní, neboť létají od 12 km do 20 m nad zemí rychlostí Mach 0.48-0.77, kopírují terén a mění směr letu podle inteligentního palubního počítače. Jsou určeny pro strategické jaderné bombardéry Tu-95M-55 "Bear A", Tu 95МS "Bear" s doletem až 12 100 km či Tu-160 "Blackjack" a mohou nést až 200 kt jaderné hlavice... V dokladech k raketám přitom stálo, že jsou pro rumunské ministerstvo obrany. Zajímavé je, že kopii dokladů Orlovových kontraktů dostala TV síť NBC.

Podle ruských zpravodajských informací Orlova používala americká zpravodajská služba CIA a izraelský Mossad k nátlaku na různé země, aby je mohla zařadit do "osy zla" a činit na ně diplomatický nátlak na základě zdokumetntovaných případů . Požadavkem Izraele i USA je zejména, aby Rusko neobchodovalo s vojenským materiálem se Syrií, Íránem či Súdánem. Takovouto provoketivně mediální akcí tajných služeb bylo i televizní dokumentování vývozu zbraní firmou Agroplast.

Podle české civilní kontrarozvědky byl Orlov zapleten i do obchodu s vrtulníky a se stíhačkami MIG 21 české firmy Agroplast podnikatelů Petra Perničky a Zbyňka Švejnohy a do obchodů firmy Ikona. Podle publikace proamerické nevládní instituce PIR v Rusku Arms Control & Security Letters obchod s letadly MiG-21 zorganizoval bývalý důstojník ruské vojenské rozvědky Senkin, který se stal zástupcem Agroplastu, ve spolupráci s vysoce postavenými kazašskými činiteli a Petrenkem, jenž byl šéfem kazašské pobočky Orlovovy firmy Omarus.

Podle dokumentů americké zpravodajské služby, které měla k dispozici redakce týdeníku Reflex nejspíše od české BIS, Orlov v letech 1973 až 1980 pracoval jako zpravodaj televizního zpravodajského programu Vremja v Taškentu a pak jako reportér v arabských zemích. Pak působil ve Srí Lance, v Severní Koreji, Sýrii, Eritreji či Súdánu.

Orlov žil v Karlových Varech, kde koupil dům po obchodníkovi s bílým masem. Policie ho zatkla na ruzyňském letišti. Orlov podle informace policie pro Českou televizi chtěl odletět přes Frankfurt nad Mohanem do Dubaje. Po svém zatčení požádal v České republice neúspěšně o „politický“ azyl. K jeho vydání na Ukrajinu došlo v březnu 2006. Přistál na letišti Boryspil 1 .3. 2006.

"Pan ministr nemohl rozhodnout, aniž byla zamítnuta žádost o udělení azylu," uvedl Dimun. Orlov bydlel v posledních letech v Karlových Varech. Policie ho zatkla předloni v srpnu na základě mezinárodního zatykače na pražském ruzyňském letišti. Vrchní soud v Praze loni srpnu uvedl, že vydání Orlova na Ukrajinu je právně přípustné.

"Ministr Němec rozhodoval na základě tohoto usnesení vrchního soudu. Seznal, že jsou splněny i další podmínky pro vydání, proto se takto rozhodl," řekl mluvčí. Zatykač na Orlova vydal soud v Kyjevě. Jde o podezření z trestné činnosti při obchodování s vojenským materiálem, který podléhá evidenci, slovy ukrajinského trestního práva je podezřelý z podloudnictví se zbraněmi.

Obchody se uskutečňovaly prostřednictvím státní ukrajinské společnosti Ukrspecexport. V obvinění stojí, že Orlov jednal po předchozí domluvě se skupinou dalších osob. Sám prý objednával letadlo, které zbraně převáželo. Orlovův obhájce již dříve u soudu namítal, že je ukrajinská žádost o vydání jeho klienta politicky motivována, patrně prý souvisí s politickým bojem o prezidentskou funkci. Orlov proto před ukrajinské orgány jít nechce.

Lidové noviny: Němec vydal podnikatele na Ukrajinu ZDE

Všimněte si, že ruského obchodníka se zbraněmi, stíhaného na základě mezinárodního zatykače Interpolu, nazývají Lidové noviny bezpřívlastkově 'podnikatel', zatímco jindy si odsudečná přídavná jména neodpustí.

Němec přitom nemohl jednat jinak, neboť k mezinárodní justiční spolupráci v trestním řízení se Česká republika přihlásila již dávno. Členské státy, které jsou členy mezinárodní organizace Interpol, mají závazek, že když kterýkoli z členských států, který je sdružen v Interpolu, vydá zatykač, tak tento zatykač má mezinárodní charakter podle příslušných norem. Všechny členské státy Interpolu jsou povinny provést zadržení člověka, který vstoupí na jejich území, v případě, že mezinárodní zatykač je na něj vydán. O vydání nakonec rozhoduje ministr spravedlnosti. Za vlády Vladimíra Špidly došlo k novele trestního zákona a trestního řádu a i když to byla zásadní změna suverenity a nezávislosti ve věcech trestních, Česko se tím přihlásilo i k evropskému zatýkacímu rozkazu.

Občan České republiky může být podle něj vydán členskému státu Evropské unie k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody, pokud to vyplývá ze závazku České republiky jako členského státu Evropské unie, které nelze omezit ani vyloučit. Mezinárodní či evropský zatykač používají úřady v případech, že se lidé stíhaní či odsouzení pro trestnou činnost skrývají před spravedlností. V posledních letech byl vydán třeba na Radovana Krejčíře, Viktora Koženého či na podnikatele Tomáše Pitra.

Včera vešlo ve známost to, že v kyjevské Vyšetřovací věznici byl udušen ruský občan Oleg Orlov. Podnikatel byl figurantem široce komentovaného trestného činu pašování raket s plochou dráhou letu v letech 2001 -- 2002 z Ukrajiny do Eritreje, Číny a Íránu. Orlov je již čtvrtou obětí tohoto skandálního případu: první ze zprostředkovatelů nelegálních dodávek zahynul v roce 2002, další dva v roce 2004. Šedesátiletý Orlov byl zavražděn v kyjevské Vyšetřovací věznici č. 13 již 5. července 2007, ale administrace tohoto zařízení udělala vše pro to, aby tento čin zamlčela. O smrti Orlova se dozvěděla organizace „Mezinárodní liga ochrany práv občanů Ukrajiny“, která informaci o smrti ruského občana zveřejnila.

Podle údajů ochránců práv, vražda proběhla v pokoji vězeňské nemocnice, kde byl Orlov hospitalizován společně s dalšími vězni, kteří byli podle závěrů lékařské expertízy nepříčetní. Jeden z nich, 32 letý Dimitrij Kulešov, v noci roztrhal svůj nátělník a provazem, který z něho vyrobil, udusil svého spícího souseda. Podle předběžné verze, toto spáchal na základě osobní nenávisti. Ale podle ukrajinských právních orgánů se jednalo o další z pokusů vraždy Orlova.

Připomínáme, že ukrajinská prokuratura podezříval Olega Orlova a dalšího ruského občana Jevgenije Šilenka z toho, že v dubnu roku 2000 na základě padělaných odkladů letecky vyvezli do Číny 6 raket s plochou dráhou letu X -- 55. Nápomocen jim byl ředitel „Ukraviazakaz“ s.r.o., bývalý pracovník Hlavní správy rozvědky SBU (Služba bezpieki Ukrajiny) Vladimír Evdokimov, který byl loni na Ukrajině odsouzen k 6 letům vězení. V měsících květen -- červen 2001 stejným způsobem vyvezli dalších 6 raket s plochou dráhou letu a komplet zařízení na jejich diagnostiku KNO -- 120, tentokrát do Iránu.

Podle vyšetřovací verze, Oleg Orlov a Jevgenij Šilenko předložili svým ukrajinským partnerům -- s.r.o. „Ukraviazakaz“ -- „falešný kontrakt jménem státního závodu (FGUZ), státní společnosti „Rosvooruženije“ a certifikát konečného uživatele jakoby od Ministerstva obrany Ruska na dodávku do této země 20 raket s plochou dráhou letu X -- 55“. 28 ledna 2005 zástupce předsedy výboru vrchní rady Ukrajiny pro boj s organizovaným zločinem Frigorii Omelčenko oslovil prezidenta Viktora Juščenka poselstvím, ve kterém sdělil podrobnosti této transakce. Mimochodem, z FGUZ „Rosoboronexport“ sdělili, že jejich rezort žádné oficiální vztahy s panem Orlovem neudržuje.

V roce 2004 byl Orlov zadržen v Praze. Místní policie ho zadržela na základě mezinárodního zatykače, který byl vydán na žádost kyjevské prokuratury. V lednu loňského roku, když se řešila otázka extradice podezřelého na Ukrajinu, Oleg Orlov prodělal mozkovou mrtvici a byl umístěn do nemocnice v Brně. Brzy prakticky přestal mluvit: v době soudních zasedání, na kterých se řešily otázky jeho možného vydání ukrajinským soudním orgánům, skoro nemohl ani říci svoje jméno a datum narození. Podle jeho advokátů zapomněl angličtinu a skoro i svoji rodnou řeč -- ruštinu. Je třeba poukázat na tu skutečnost, že oficiálně se předpokládalo, že mozková mrtvice byla následkem chatrného zdraví pana Orlova. Ale v době jeho deportace z České republiky na Ukrajinu, 25 února 2005 pracovníci SBU zakázali jakékoliv kontakty s podezřelým se zdůvodněním, že jsou nuceni přijmout nejpřísnější bezpečnostní opatření vzhledem k tomu, že v českém vězení byl uskutečněn pokus zavraždit Orlova.

Je potřeba zdůraznit, že již dříve zahynuli 3 lidé, kteří se zabývali pašováním ukrajinských raket. Prvním byl Vladimír Malev, který stál v čele „Ukrspecexportu“: za divných okolností zahynul při autohavárii v březnu 2002. V lednu 2004, při jízdě na čtyřkolce zahynul generální ředitel společnosti S.H. Heritage Holding Ltd., Australan Haider Sarfraz (podle údajů z vyšetřování se rakety převážely do Iránu na základě fiktivního kontraktu této společnosti s iránskou SATAK Co. Ltd of NIOC o dodávce plynových turbín.. V tomtéž měsíci v JAR vyletěl do povětří se svým automobilem ukrajinský byznysmen Sergej Petrov, bývalý vedoucí poradenské společnosti Far West Ltd. Podle některých údajů obchodník byl nespokojen s částkou, kterou získal za svoji účast v pašování a proto vydal své společník německé policii. K dnešnímu dni je živ pouze jeden svědek dodávek -- partner Olega Orlova Jevgenij Šilenko, který se nachází v jednom z kyjevských vyšetřovacích vězení.

Kommersant , 17. července 2007: Čtvrtý je nadbytečný ZDE

Texty z ruštiny vybral a přeložil B. Zahradníček

                 
Obsah vydání       27. 7. 2007
28. 7. 2007 Czech Prime Minister Mirek Topolánek has lied in Parliament. Here is the evidence Jan  Čulík
28. 7. 2007 Premiére, lžete. A Britské listy mají důkaz. Štěpán  Kotrba
29. 7. 2007 Když lže premiér v parlamentě, je to opravdu vážné
29. 7. 2007 Magistrát ustoupil tlaku ochránců soukromí
29. 7. 2007 Jak britská rozvědka pomohla Američanům při zatýkání "teroristy"
29. 7. 2007 Další z obcí odmítla radar v referendu
28. 7. 2007 Co jsou mikrovlny? WHO o vlivu mikrovln na lidský organismus
28. 7. 2007 Bush do buše, vlastně do Brd Pavel  Čámský
28. 7. 2007 Proč Česká televize bojuje za radar? Bohumil  Kartous
28. 7. 2007 Proč Britské listy bojují proti radaru?
27. 7. 2007 Americký Kongres zasadil těžkou ránu Bushově projektu raketové obrany v Evropě
28. 7. 2007 Kongresové jednání o raketové obraně bylo naopak "menším vítězstvím pro Bushe"
27. 7. 2007 Pane premiére, nepřeháníte to už více, než je únosné? Jan  Neoral
29. 7. 2007 Jsem spíš pro základnu, ale budu i dál publikovat v Britských listech Boris  Cvek
28. 7. 2007 Zákazníky s notebookem vyhazují i v Poděbradech
28. 7. 2007 Bojí se majitelé restaurací, že notebook poškodí?
28. 7. 2007 Wagner jako ikona prominentů v Bayreuthu Tomáš  Krček
27. 7. 2007 USA: Gates má "mimořádný náhradní plán" na stažení vojsk z Iráku
27. 7. 2007 Preventivní likvidace obchodníka se smrtí Olega Orlova Štěpán  Kotrba, Blahoslav  Zahradníček
28. 7. 2007 Miroslav Šuta: Vymazal jsem Britské listy z oblíbených
27. 7. 2007 Nejvýznamnější orgán pro lidská práva s celosvětovou působností po druhé kriticky posoudil situaci v Česku
27. 7. 2007 Nástup nové totality? Pavel  Urban
27. 7. 2007 Radar a jeho pravý význam Jiří  Jírovec
27. 7. 2007 Pouť do Staré vody
27. 7. 2007 Ještě jedno vysvětlení o zdravotnictví v Libyi Petr  Wagner
27. 7. 2007 Léky proti cukrovce způsobují selhání srdce
27. 7. 2007 Kočka, která předpovídá, kdy který pacient zemře
27. 7. 2007 Euthanasií na bolesti českého zdravotnictví po jedenácti letech Jaroslav  Kuba
27. 7. 2007 Papežův tajemník varoval před přistěhovalectvím muslimů do Evropy Lukáš  Lhoťan
27. 7. 2007 Válka mezi USA a Evropou začala Štěpán  Kotrba
27. 7. 2007 ■ ■ ■ Karel  Dolejší
27. 7. 2007 Za odmítáním referenda se skrývá strach z demokratické diskuse Jakub  Rolčík
27. 7. 2007 Ideologické rámování České televize v programu Události Mirek  Vodrážka
27. 7. 2007 Pokrytectví ve sporu o srp a kladivo v Brně Ivan  Sommer
26. 7. 2007 Síť restaurací Paneria vyhazuje zákazníky s notebookem Bohumil  Kartous
27. 7. 2007 Ke Komunistickému manifestu 2 aneb partaje jsou pakáž Michal  Kuklík
27. 7. 2007 Šípovi haraší v hlavě Tamara  Nováková
27. 7. 2007 Nejen harašení jako téma Petr  Baubín
27. 7. 2007 Novináři, megawatty, Temelín Josef  Vít
27. 7. 2007 R.C.Cook: Záchranný program k reformování finančního systému v USA
27. 7. 2007 Castro nepřítomen na oslavách Dne revoluce
27. 7. 2007 BBC: Fidel Castro - světový symbol
27. 7. 2007 Loupež mozků Fidel Castro Ruz
27. 7. 2007 Účet za Bushe...nebo poukázka na titul buran roku?!? Ladislav  Žák
27. 7. 2007 A tak všichni nakupovali Beno  Trávníček
27. 7. 2007 Omyly ohledně Richarda Wagnera
27. 7. 2007 O svobodě a blahobytu Zdeněk  Vopat
27. 7. 2007 Langer v Peříčku Štěpán  Kotrba
27. 7. 2007 I já jsem smutný Jaromír  Eisman
27. 7. 2007 Někteří lékaři nejsou kromě medicíny schopni pochopit nic
26. 7. 2007 Karel Havlíček Borovský o referendu k americkému radaru
26. 7. 2007 Rada Českého rozhlasu: neschopní škůdci Štěpán  Kotrba
26. 7. 2007 Posudek Ústavu státu a práva ve věci legality vysílání Radia Wave
24. 7. 2007 Rowlingová je nána... Martina  Dostálová