Problém je, že každý film z železničního prostředí nutně navozuje představu konkurence s Ostře sledovanými vlaky Jiřího Menzela a s Kalamitou Věry Chytilové. Divák se okamžitě musí ptát, když ho režisér a kameraman přivede do "prostředí malé železniční stanice", jestli se nebude opakovat to, co už tady bylo.

Jaký je hlavní rozdíl mezi tímto novým filmem a oběma klasickými díly? Obdobný jako rozdíl mezi českou literaturou, psanou před rokem 1989 a po něm. Předchozí literatura -- i oba tyto klasické filmy -- se vyrovnávaly s obdobím útlaku. Jejich tématem byla, abych parafrázoval Karla Kryla, "myšlenka na lásku v zajetí strachu". Pojednávaly o přirozené realitě v útlaku neživotného ideologického schématu. V Ostře sledovaných vlacích máme "malé jeviště", "malé dějiny" výpravčího Hubičky a eléva Miloše Hrmy; ti se zabývají "vlhkými lidskými problémy", zatímco na scéně "velkých dějin" zuří totalitní útlak nacistického režimu, rozkládajícího se koncem brutální druhé světové války.

S velkými pochybnostmi jsem zhlédl hodinový film Jana Němce o české surrealistické malířce Toyen a jejím partnerovi, surrealistickém malíři a básníkovi Jindřichu Heislerovi, židovi, kterého celou německou okupaci Toyen skrývala ve svém pražském bytě, aby neskončil v koncentračním táboře.

Jan Němec se rozhodl pojmout svůj film "umělecky", vytvořit vlastní, samostatný, umělecký "artefakt", jímž by pojednal životní historii i dílo obou umělců. Myslím, že je to už od samého začátku koncepčně chybně pojatá záležitost.

Drobná poznámka na okraj karlovarského festivalu: Už jsem zase zapomněl, že mnozí čeští konferenciéři při vystupování na veřejnosti mají často neuvěřitelné nutkání sdělovat lidem banality: jaksi rekapitulovat, co každý dávno ví. Jakou to má funkci? Zřejmě jakéhosi psychologického pohlazení: "Jsem jedním z vás , nebudu vás zatěžovat informacemi, uvedu svět frází, který je nám všem tak nějak důvěrně znám. Takže se u nás můžete cítit doma. "

Je mi trapné, když jsem léta svědkem toho, jak někteří Češi nadšeně lezou kamsi mocným. Kdysi to býval "náš největší spojenec" Sovětský svaz, v současnosti jeho roli převzaly Spojené státy. Rektální alpinismus je u některých lidí prvotním impulsem. Jako by se báli svobody. Něco by se jim stalo, kdyby stáli vzpřímeni za svým samostatným názorem a za svou vlastní, nezávislou, svobodnou Českou republikou?

Po čtyři sta letech nastala nyní zahraničněpolitická situace, v jejímž důsledku se Češi mohou chovat opravdu nezávisle a svobodně. Snad nikdy za posledních čtyři sta let se Čechům nevedlo tak dobře jako nyní. Nemělo by to být pod jejich důstojnost, zastávat názor, že si musejí vykupovat si tuto svobodu (i když to po nich nikdo dnes nechce!) uctivým předklonem vůči jediné zbývající velmoci?

Vyšlo v deníku Metro v pátek 30.6. 2007, ZDE str.8

Všemi lidmi hýbe žízeň po životě. Ta touha je nám všem společná: nejen zachovat život, ale dosáhnout života intenzivnějšího, plnějšího, dokonalejšího. Jsou tisíce receptů a návodů jak toho dosáhnout. Od východních nauk až po - u nás tolik populární - spotřební náboženství reklamy a obchodních řetězců. Tato obrovská žízeň po životě -- po životě naplněném, svobodném, radostném, láskyplném -- neustále pohání svět a vede jej často ke zcela protichůdným pokusům, jak toho cíle dosáhnout.

Jiřímu Paroubkovi jsou často vyčítány totalitní sklony. Přihlouplými figurkami z prostředí politického zábavního průmyslu je přirovnáván k Mussolinimu a jeho protivníci si z něj v tomto směru udělali univerzální terč. Pravdou je, že do Paroubka se docela dobře strefuje, protože dětinskost v uvažování většiny lidí, politiky nevyjímaje, jim bez skrupulí dovoluje vysmívat se skrze jeho tělesné charakteristiky a sám Jiří Paroubek k tomu rád přidá některá vystoupení z repertoáru politického cirkusu.

Povrchní asociace pak mají volné pole působnosti a "opčan" typizovaný normou "nic nevím, ale mám názor" na to pochopitelně slyší. Jak rozporuplné ale musí být zjištění, že Paroubek -- Mussolini požaduje k řešení otázky protiraketové základny USA vyjádření lidu v referendu, a jinak vcelku lidový, i když už poněkud "mrtvý", kandidát na premiéra Topolánek nejdemokratičtější z demokratických rozhodovacích procesů odmítá?

Již před třetími volbami zásadně změnil politickou scénu nástup nového spasitele. Předminule strana Důchodci za životní jistoty, minule Čtyřkoalice, letos strana Zelených.

Co je tedy dnes na programu Zelených tak nového a spásného? Kupodivu, v ekologii nepřekročili svůj tradiční jídelníček i s jeho jednostranností, a to i ve vztahu k jaderné energetice, byť velká část tohoto jídelníčku je nesporná. Zásadně nové je však to, že jej spojili s tvrdě pravicovým ekonomickým a sociálním jídelníčkem.

Četl jsem Váš sloupek a musím reagovat, určité zážitky a zkušenosti mi v tuto chvíli nedají být chladným, byť se úplně do důsledku nebudu držet vašeho tématu, píše Petr Pojar.

Když jsem v roce 1990 nastoupil na vysokou školu, také - jako vy - nebudu konkrétní, rozneslo se mezi studenty, že v prváku jsou dva mlýnské kameny, přes které musí alespoň 50% studentů vypadnout. Byla to organická chemie a botanika. Velmi hezké a velmi náročné obory. Nejprve jsem se tomu smál, než se ukázalo, že je to pravda. Profesor na organickou chemii, který měl letitou úlohu jednoho z mlýnských kamenů, však na začátku zimy zemřel (spadl někde při výletu spojeném s jakýmsi odebíráním vzorků ze skály a zabil se). Mezi studentstvem z něj šel takový strach a tolik lidí už i naprosto nesmyslně vyhodil, že se okamžitě roznesla fáma, že není možné, aby spadl náhodou, že se asi někdo zbláznil a pomohl mu. Určitě to byla jen fáma, doufám, však krátce poté jsme poznali, že vlastně máme štěstí, jelikož ten zbylý mlýnský kámen úplně stačil. Mnozí v botanice neprošli ani přes poznávačku.

Prosíme, posílejte nám, nejlépe zdokumentované, případy neprofesionálního chování a šikany od učitelů na vysokých školách. Děkujeme. Red.

Od prvního červencového dne mohou gayové a lesbičky uzavírat registrované partnerství na 14 matričních úřadech v zemi. Na zavedení zákona o registrovaném partnerství čekala homosexuální komunita v demokratické zemi celých 17 let! Schvalování zákona a jeho různých podob byl dlouhodobý politický a morální boj plný emocí a emotivních výroků. Dnes se tak i náš stát může řadit mezi země (např. Argentina, Austrálie, Belgie, Velká Británie, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Slovinsko, Španělsko atd.), ve kterých mohou osoby stejného pohlaví otevřeně prezentovat a legalizovat svůj vztah. Významnou zásluhu na přijetí zákona má Gay iniciativa v České republice v čele s Jiřím Hromadou.

Rada Českého rozhlasu žádá generálního ředitele rozhlasu Václava Kasíka, aby zpracoval programový audit ČRo a aby do vypracování tohoto auditu pozastavil přípravu dalších plánovaných formátů a stanic. Požadavek dnes rada většinou hlasů schválila na svém zasedání v Brně. V přípravách nových formátů a stanic by se podle rady mělo pokračovat až po auditu a schválení plánu dalšího rozvoje ČRo.

Americký Nejvyšší soud rozhodl, že Bushova vláda nemá pravomoc postavit osoby, podezřívané z terorismu, před vojenský tribunál.

Soudci se postavili na stranu bývalého řidiče Usámy bin Ladina, který se odvolal proti rozhodnutí americké vlády postavit ho v Guantánamu před vojenský tribunál. Argumentoval, že takové rozhodnutí porušuje Ženevské konvence.

Reakce na článek Milana Valacha "Írán a jaderná bomba"

Záleží na tom, kdo je u moci, jak se k ní dostal, jaký má rozhled, jak je vzdělaný, kdo jej a jak zvolil, zda většina, (ne jako u nás senát) kdo jej řídí a ovlivňuje, zda není ve vlivu nějaké zlovolné lobby. Pan Valach, jehož názorů si vážím, v článku Irán a jaderná bomba vyslovil otázku, proč by nemohl vyrábět a vlastnit jadernou bombu. Uvádí řadu relevantních a rozumných argumentů. Ale ve skutečnosti to je povětšinou složitější. Jsou zde jasné indicie o imperiálních tendencích a skutcích USA. A to souvisí s tím, co jsem uvedl na začátku svého příspěvku. Dále je tu souvislost s kontextem rozhodování dané politiky v době, kdy se tak děje. USA pomohly v minulosti již několikrát k vítězství spravedlivé věci. V první světové válce i ve druhé světové válce.

Ve středu (28. 6.) naznačil premiér Paroubek přinejmenším jeden vstřícný krok. Oznámil, že jeho vláda odstoupí. Významný posun by to byl s ohledem na některé původní výroky, které Jiří Paroubek pronesl hned po volbách, kdy mluvil spíše jen jako předseda ČSSD a s pobuřující skepsí nad výsledkem voleb. Takto fakticky teď přiznal, že k otěžím příští české vlády má blíž někdo jiný --- Mirek Topolánek a jím připravovaný vládní tým. Nevím, zda při zmíněném Paroubkově prohlášení někdo ještě uvažoval o tom, zda za ním stojí jako odstupující ministři také kolegové z KDU-ČSL (mezitím už v obměněném složení nastoupivší na novém kapitánském můstku za Mirka Topolánka) nebo z US-DEU (kteří kompletně ve volbách evaporizovali).

"Jsme v krizi", těmito slovy zhodnotil generální ředitel WTO Pascal Lamy situaci, ve které se členům nepodařilo na zasedání ministrů v Ženevě prolomit dlouhotrvající rozpory a sblížit odlišné pozice a dosáhnout minimální podstatné shody.

Krize však prozatím neznamená paniku, neboť je stále ještě možno shodnout se na základních postupech v liberalizaci obchodu a uzavřít současné kolo jednání v uvažovaném termínu ke konci 2006, jak s optimismem dodal generální ředitel WTO.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (a její Úřad - nadále jen Rada a Úřad) evidují po 12. zasedání Rady, které se konalo ve dnech 13. a 14. června 2006, řadu stížností, dotazů a výzev veřejnosti ve věci usnesení Rady, kterým zamítla žádost provozovatele BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o změnu licenčních podmínek. Z rozhořčených dopisů posluchačů je zřejmé nepochopení usnesení Rady. Většina se domnívá, že program BBC musí přestat vysílat. Řada se domnívá, že Rada tomuto programu neprodloužila licenci. Několik posluchačů si usnesení vykládá jako odebrání licence. Téměř všechny napadají Radu pro její rozhodnutí pro nekompetentnost, neznalost, nezájem o blaho posluchačů a v několika málo případech také z korupce.

Pohybujeme se v citlivém emocionálním, mentálním a intelektuálním prostoru, kde je hrubost paušálního vidění předem vyloučena.

Laminátovou krávu nebylo možné koupit, ale jenom obdržet od pořadatele, za účelem pomalování a následného umístění ve veřejném prostoru, nikoliv však jako dílo, ale zdroj humanitární pomoci, neboť peníze za každou prodanou krávu, šly na humanitární pomoc. To byla základní idea, proč tento projekt vznikl a proč se krávy objevily v ulicích Prahy. Štěpán Kotrba tuto skutečnost bagatelizoval stejně tak jako diplomovou práci Štěpána Tesaře, když na ni demonstroval úpadek VŠUP a vlastně celého současného umění.

◄ Štěpán Tesař, Neurastenie 2005 - presentace klauzurní práce před budovou VŠUP. Tesař vyrobil repliku svého portrétu v životní velikosti a pak ji před hodnotící komisí zapálil. Demonstroval tím relativnost všech kritérií, kterými lze posuzovat dílo i člověka, jediným smyslem, který má platnost, je tvůrčí čin, jako reakce na vnitřní stav autora. V jeho případě symbolizuje vnitřní očistu, znovuzrození duchovní rovnováhy, nalezení sebe sama. Tesař tím odsoudil k zániku nejen to, co je popsatelné ze sebe sama, ale i zvládnutou řemeslnou formu, jež ho vyjadřovala.

Francie, stejně jako mnohé evropské země, se potýká s neřešitelným problémem nelegálního přistěhovalectví. Nový přistěhovalecký zákon umožňuje deportace lidí "bez papírů" (jak se ve Francii nelegálním imigrantům říká) zpět do země původu. Nevyřešený ale zůstává osud rodin s dětmi, které ve Francii již studují.

Jsem si vědom, že v současné fázi nemá být protiraketový systém americké základny na českém území vybaven jadernými hlavicemi. Věc je však trochu složitější. Otázkou totiž je, na jakém principu má systém pracovat, aby byl účinný. Můžete vyzkoušet raketu, která do tělesa, vypuštěného útočníkem, fyzicky narazí a zničí jej kinetickou energií (např. Lockheed Martin PAC-3 Patriot, Raytheon EKV). Účinnost takového systému je však sporná a američtí generálové a odborníci ji pro novináře přiblížili příměrem k zásahu letící kulky letící kulkou...

Leden 2006: Kinetic Energy Kill for Ballistic Missile Defense: A Status Overview ZDE

Zhroucení jedné z nejmocnějších rakouských bank BAWAG, patřící odborům, kvůli riskantním "karibským" finančním operacím vyvolalo lavinovitou reakci nejen v ekonomické oblasti. Bezprecedentní událost v poválečných dějinách druhé rakouské republiky má nyní za následek eliminaci mocného odborového svazu ÖGB z vlivu na politiku země, kterou uplatňoval od roku 1945. Již prvého dne po osvobození Vídně Rudou armádou se dne 13.srpna 1945 sešla hrstka zakladatelů v jednom bytě, aby po dvou dnech sepsala statut Rakouského odborového svazu, který byl potvrzen po týdnu sovětským vojenským velitelstvím. Do řad ÖGB razantně vstupovali zaměstnanci, takže koncem roku 1946 měl více než 900 tisíc členů.

v pořadu Názory a argumenty 28. 6. vysílal ve zkrácené podobě ČRo 6 DOWNLOAD STREAM

Některým českým filmařům se v minulých týdnech hned dvakrát podařilo výjimečně zaskórovat v disciplíně sebeznemožnění, a to - jak jinak - než v "oprávněném rozhořčení" nad nepravostmi a křivdami, které se na ně snesly. Nejprve v Cannes. Čeští filmaři totiž po dlouhé době opět zaujali. Nikoliv snad kvalitou své filmové produkce, ale ostudou, kterou se někteří z nich rozhodli udělat České republice za to, že nebylo po jejich a novela zákona o kinematografickém fondu v důsledku nepřehlasování prezidentského veta přijata nebyla.

autor pracuje jako poradce prezidenta republiky Václava Klause

Odpověď na otázku pana Valacha v článku "Írán a jaderná bomba".

Záleží na tom, kdo je u moci, jak se k ní dostal, jaký má rozhled, jak je vzdělaný, kdo jej a jak zvolil, zda většina, (ne jako u nás senát) kdo jej řídí a ovlivňuje, zda není ve vlivu nějaké zlovolné lobby. Pan Valach, jehož názorů si vážím, v článku Irán a jaderná bomba vyslovil otázku, proč by nemohl vyrábět a vlastnit jadernou bombu. Uvádí řadu relevantních a rozumných argumentů, míní Milan Dubský:

Máme závažné důvody, abychom nad "tím" zůstali stát jak ten biblický solný sloup? Je to fakt jen menší nedopatření, které napraví nějaká "novelka"? Není to taky výroční vysvědčení pro legislativce a rozmanité poradce, bez ohledu na to, že mělo být původně vystaveno na jméno Kryštof?

My všichni jsme náruživí čtenáři svých podpisů, prokoukl novináře Miloš Čermák ve své útlé -- vpravdě kapesní - knížečce. Je to sbírka sloupků, z nichž většina byla publikována v letech 2002 až 2006 v Lidových novinách, Hospodářských novinách a v časopise Reflex. Muž, který se nyní pokouší vzkřísit Respekt, má pochopení pro ty, kteří se každý den pinoží za tou skvělou zprávou či komentářem, který bude tak senzační, že všichni tiše upadnou naznak.

Chce se novinář zalíbit? Chce někomu imponovat? Chce se proslavit? Chce provokovat? Chce změnit svět, nebo si chce jen vydělat peníze? Chce zraňovat lidi? Chce svrhnout vládu, nebo jí sloužit? - těmito otázkami uvádí knihu na trh její vydavatel.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Světová obchodní organizace je již proslulá odkládáním termínů, které si sami její členové stanovili s cílem uzavřít současné kolo jednání o další liberalizaci a úpravě pravidel mezinárodního obchodu.

V červnu 2006 se WTO snaží dohnat dubnový termín, vyhlášený na předvánoční konferenci v Hongkongu, pro nalezení postupu, jak dále uvolnit obchod zemědělským a průmyslovým zbožím. Mnohostranná obchodní jednání "dodržují" v posledních třech letech také další tradici, spočívající v oklešťování rozsahu a oblastí jednání.

Liberalizace světového obchodu a WTO TÉMA BL

pondělí 13:13 - Předseda ODS a kandidát na premiéra Mirek Topolánek v pondělí podpořil vznik protiraketové základny na českém území.

pondělí 17:50 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda potvrdil České tiskové kanceláři informace o tom, že Česká republika by do podzimu měla rozhodnout o případném umístění protiraketové základny na svém území.

Pondělní "veřejnoprávní" zpravodajství vypustilo tak trochu příliš nenápadně dvě zprávy, teritoriálně a obsahově zdánlivě nesouvisející. ČTK převzala v pondělí zprávu, zdrojovanou prý z japonského deníku Jomiuri Shimbun o tom, že Američané "půjčí" Japonsku poslední generaci raket Patriot PAC-3 na obranu proti novým severokorejským raketám Tepodong-2.

Hloupost.

Od roku 1992 učím na středních školách ekonomické předměty, píše Jaroslav Obermajer. Předtím jsem pracoval jako podnikový ekonom. Od roku 1992 se úroveň školství viditelně podstatně zhoršila. Není to vinou učitelů, i když někteří schopní kolegové odešli ze školství z důvodu nízkých příjmů, čímž se ještě zvýšila feminizace našeho školství, což není dobré, protože většina učitelek neučí děti myslet a navíc mají i více starostí o domácnost a tak škole věnují méně času než muži.

Proč by Írán nemohl vyvíjet a vlastnit jadernou bombu? Tuto základní otázku si snad nikdo neklade. Na základě jakého práva, s výjimkou práva silnějšího, je možné upírat právo Íránu na vývoj vlastních jaderných zbraní? Mohou mu toto právo odpírat země, které nejen, že samy jaderné zbraně vlastní, ale také je stále zdokonalují?

Dne 15.5. 2006 schválil Akademický senát VŠUP návrh na odvolání prof. Borise Jirků z funkce rektora VŠUP. Hlavním důvodem bylo, že od svého nástupu do funkce provedl řadu nestandardních organizačních kroků, kterými vážně porušoval vnitřní předpisy školy a vysokoškolský zákon a ohrozil stabilitu a vnitřní chod školy (obsadil 17 nových pedagogických míst bez konkursu, jmenoval prorektory bez vyjádření akademického senátu, dal kvestorce nezákonně okamžitou výpověď, opírající se o tzv. vnitřní audit -- účelově sestavenou kompilaci zkreslující reálná fakta, aj).

Vyjádření rektora VŠUP

Na vysoké škole umělecko průmyslové (VŠUP) se dějí věci. Odhalil jsem nepravosti v hospodaření školy, mám-li to napsat velmi jemně, a Akademický senát ani ne měsíc poté navrhl moje odvolání. Náhoda. Nikoliv. Pokud by tento návrh prezident podepsal, stalo by se tak poprvé po roce 1989.

reakce na obhajobu diplomové práce Štěpána Tesaře z pera Jana Paula pod názvem Sušáků na láhve bylo tisíce, neopakovatelný byl ale Duchampův čin, které předcházela má kritika teoretického zdůvodnění Tesařovy diplomové práce s titulkem Posloupnost středu a bída uměleckého průmyslu

Jádrem sporu o jednu diplomovou práci je sama struktura a charakter výuky "volných" výtvarných disciplín na škole, jež si do vínku a jako epiteton ornans vložila kdysi dávno dvě slova - umění a průmysl. Dvě slova, která utvářela modernitu dvacátého století, tvořila páteř úspěchů české ekonomiky už před druhou světovou válkou a přinášela komparativní výhodu pro průmysl v době poté.

Dvě slova, která měla ve svém spojení zakomponován genius loci všeho, čím se mohlo kdy mladé Československo pyšnit.

Z dosavadního výzkumu vyplývá, že čím více starších bratrů má chlapec, tím pravděpodobněji bude homosexuálem, ale důvod pro tuto skutečnost byl neznámý.

Nová kanadská studie zjistila, že příčina je daleko pravěpodobněji biologická a nikoliv společenská.

V dubnu přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 876..00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Příjem z reklamy byl 2600 Kč. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.