Další možností je nasazení laseru, tato technologie se však zdaleka nepřiblížila operačnímu nasazení. Rakety vypouštěné útočníkem se pohybují poměrně rychle, není proto triviální je přímo zasáhnout. Zdánlivě je možné těžit z predvidatelnosti jejich balistické trajektorie, útočník však může aplikovat protiopatření.

Bližší informace ZDEZDEZDEZDE

Použití jaderné hlavice proti raketám vypouštěným útočníkem eliminuje nutnost přímého zásahu a může být účinně i proti útočící raketě s vícečetnými hlavicemi (MIRV).

Protiraketové systémy s jadernými hlavicemi byly vyvíjeny ve Spojených státech (Niké-X, Sentinel, Safeguard) i v Sovětském svazu a systém A-35 byl skutečně instalován u Moskvy. Původně byl postaven na bázi rakety SH-01/ABM-1 Galosh, která měla zasáhnout rakety útočníka mimo atmosféru. Později byl upgradován a v současnosti se dle veřejné dostupných informací skládá z raket SH-11/ABM-4 Gorgon (jejich hlavice detonují mimo atmosféru) a raket SH-08/ABM-3 Gazelle pro nasazení proti cílům v atmosféře.

Odvrácenou stranou efektivity jaderných hlavic není jen radioaktivní spad, ale také elektromagnetický puls. Jeho účinky jsou všeobecně známé a experimentálně prokázané.

Podrobnosti ZDE

I když plánovaná protiraketová základna nemusí být v prvé chvíli vybavena jadernými hlavicemi, mohou být tamní systémy kdykoli v budoucnu upgradovány, třeba i potají - vzpomeňme na instalaci sovětských jaderných zbraní na našem území

Podrobnosti ZDE