Jeho počty dále vzrůstaly, v roce 1950 dosáhl 1,3 miliónu a vrcholu pak začátkem osmdesátých let svými 1 677 265 členy. Pak nastal postupný odliv a před třemi léty se vrátil na stav v roce 1950. Od začátku vzniku stáli v čele ÖGB sociální demokraté s různou úspěšností. Prvním byl vyučený zedník Johann Böhm, který se po válce stal v prozatímní rakouské vládě státním tajemníkem pro sociální správu. V roce 1959 po jeho smrti jej vystřídal kontroverzní politik Franz Olah, který se čtyři roky poté vzdal funkce, když se stal ministrem vnitra. Později byl obviněn ze zpronevěry odborářských peněz, ze kterých byl založen pravicový deník "Kronenzeitung" a podporována strana Svobodných FPÖ, která měla ve svých řadách nacistické prominenty. Nakonec byl Olah vyloučen ze sociálně demokratické strany. Na jeho místo nastoupil Anton Benya, který téměř čtvrt století stál v čele odborů a pro spolupráci s prezidentem Hospodářské komory Rakouska Rudolfem Sallingerem se stal pojmem pro sociální partnerství a smír.

Od roku 1987 až do letošního jara pak nastoupil na jeho místo Fritz Verzetnitsch, kterému bylo z počátku vytýkáno, že nedovede prosadit požadavky odborů. V roce 2003 však vedl protesty odborů proti důchodové reformě Schüsselovy vlády a proti úsporám u spolkových železnic ÖBB. Pak však vyplula aféra s bankou BAWAG a jeho snaha celou věc smést pod koberec tím, že poskytl na ztrátu hospodaření banky stávkový fond. Tlak na jeho odstoupení sílil, takže koncem března se vzdal všech svých funkcí, včetně poslance parlamentu a odešel do důchodu. Podle včerejších informací ORF sílí tlak na jeho vyloučení ze sociální demokracie. Na jeho místo pak nastoupil jako prozatímní předseda Rudolf Hundstorfer, šéf odborů komunálních zaměstnanců. Kdo bude definitivně zvolen, bude rozhodnuto začátkem příštího roku na kongresu odborů.

ABB se již stane novým předsedou kdokoliv, ÖGB ztratila v politice své postavení, které půl století s úspěchem obhajovala. Spolu se sociální demokracií, která špičkové funkcionáře odborů přivedla jako své poslance do parlamentu, spoluovlivňovala chod země. Nyní leží vše v troskách a v příštích čtrnácti letech bude pod kuratelou spolkové vlády, která vyhlásila za banku BAWAG záruky, aby se nezhroutila, a tím poškodila ekonomickou stabilitu země. Vliv odborů prudce poklesl a v současné době není akceschopný už jen proto, že stávkový fond zeje prázdnotou. Kdo by za takové situace byl ochoten zastavit práci, upozorňují komentátoři. Hundstorfer je si vědom této v současné době bezvýchodné situace a oznámil, že rezignuje na politickou kariéru a nebude se ucházet o poslanecké místo v nastávajících podzimních parlamentních volbách. Zůstane však zatím zemským vídeňským poslancem a pokud by byl zvolen prezidentem ÖGB, vzdá se mandátu a uzavře pracovní smlouvu s odbory.

Po zasedání prezídia SPÖ minulý pátek to však vypadá jako z nouze ctnost. Na návrh předsedy strany totiž jednomyslně rozhodlo, že vedoucí činitelé odborů nebudou SPÖ reprezentovat v parlamentu, protože pokud někdo chce kandidovat, musí se rozhodnout, pro koho bude pracovat. Sociální demokracie je sice pro silné odbory, ale ty musí být nadstranické. Předseda SPÖ Alfred Gusenbauer od začátku aféry se distancoval od odborů, protože pro sociální demokracii je celý skandál právě v roce parlamentních voleb, které budou nad podzim, krajně nepříjemný. Odbory vedené vesměs členy SPÖ se tak staly nevěrohodnými a vzniklá situace dodala především lidovcům nečekanou munici pro předvolební boj. Odbory se staly pr o sociální demokraty doslova přes noc místo žádoucích spojenců přítěží, která je může poškodit v úsilí zvítězit v nastávajících volbách. Navíc paradoxně "zachráncem" statisíců střadatelů, kteří vložili do BAWAGu často své životní úspory, se před veřejností stal současný spolkový kancléř, předseda lidovců Wolfgang Schüssel.

Postoj vedení sociálních demokratů je však pro řadu odborářských představitelů krajně nepříjemný. Po víkendovém klauzurním zasedání vedení ÖGB prohlásil šéf sociálně demokratických odborářů Wilhelm Beck rozhodnutí své strany za nepřijatelné."Nemohou kandidáty odborů vyloučit, o tom musí rozhodnout samotní odboráři". Hundstorfer konstatoval, že dovede emoce předsedy strany pochopit, ale o všem bude rozhodnuto v den voleb.Sociálně demokratičtí odboráři se nenechají od svého reformního kroku zastavit a podle jejich názoru se ÖGB musí opět vrátit tam, odkud vyšel, to znamená na pracoviště za svými členy. Proto jeden z prvních kroků je rozhodnutí, že prodá své ústředí ve středu Vídně na Ringstrasse, aby tak i viditelně demonstrovalo své rozhodnutí vrátit se zpět ke svým kořenům a zbavit se byrokratické zátěže.