Pokud se podíváme na některá skutečně žhavá klání, je evidentní, že otevřeně protiváleční a pro impeachment kandidáti byli nakonec udoláni mnohonásobnou finanční přesilou, laxní podporou, případně přímo házením klacků pod nohy ze strany vedení vlastní Demokratické strany a často také nezájmem médií.

Britská a americká vláda se v úterý v Ženevě spojily s Čínou a Ruskem, aby zabránily schválení mezinárodního zákazu užívání kazetových bomb.

Základní záhadou moderního státu je toto. Nutné zdroje, hospodářské i politické, stát vždycky nalezne pro zabíjení. Projekt ochrany života je pro stát vždycky podružnější. Kdy jste kdy v poslední době viděli, že se vojáci musejí doprošovat o financování nových zbraní? Nebo že by se třeba konal sponzorovaný maratón, aby se jím vydělalo na nové jaderné střely? Avšak my musíme prosit a přemlouvat pokaždé, když nemocnice potřebuje nový přístroj na dialýzu. Kdyby byly peníze a rozhodnost, vydané na válku v Iráku, vydány na boj proti klimatickým změnám, už by emise uhlíku rapidně klesaly. Kdyby se tolik peněz vydávalo na zahraniční pomoc jako na stihačky, nikdo by nikdy nehladověl, píše George Monbiot.

Británie použila v úterý v Ženevě veškerou sílu své diplomacie, při nové revizi dohody o konvenčních zbraních, aby byli i nadále usmrcováni civilisté.

Stránky BBC nabízejí možnost vyjádřit se k důležitým tématům. Po vynesení rozsudku na Saddamem Husseinem položila BBC svým návštěvníkům tuto otázku: "Co myslíte, jaký dopad bude mít rozsudek na situaci v Iráku."

Z její formulace poněkud vyčuhuje snaha zavést diskusi do politicky správné roviny, to znamená pryč od rozsudku samého. Z naprosté většiny odpovědí je ale zřejmé, že diskutující takové zúžení nebrali na vědomí - už jen proto, že bez skutečné znalosti poměrů v Iráku by mohli pouze opakovat to, co se dozvěděli ze sdělovacích prostředků -- a v podstatě odpovídali na otázku "co si o tom rozsudku myslíte?".

Při letmém pohledu na vesměs civilizované příspěvky - diskuse je moderovaná a tak se v ní nesetkáme s primitivismem běžným v českých sdělovacích prostředcích - není možné nezaregistrovat četnost s níž se vyskytuje požadavek soudit Bushe a Blaira za válečné zločiny.

Policie, ta neochvějná strážkyně nestranné, slepé a vševědoucí spravedlnosti v České republice, odložila podle zprávy ČTK předvolební, "kakaovou" aféru poslance ČSSD Krause.

To znamená, že se od podezření a šetření nedostala k obvinění , natož aby spis převzal, ztotožnil se se závěry a soudu doručil státní zástupce. A už vůbec nikdo, najmě nezávislý soud, "nad jinou pochybnost" poslanci Krausovi neprokázal vinu a neodsoudil jej.

Vzhledem k tomu, jak "přesně" byly Mladá fronta Dnes a televize informovány nejen o tom, co dělal Kraus v Ghaně, ale dokonce i o tom, v kterém hotelu spal (výpověď jakési recepční), jeden by čekal, že spis poputuje jako ukázka české rozvědčické bystrosti a důkladnosti kdesi uprostřed africké buše štandopede k soudu. A zatím?

Vyšetřování skončilo, zapomeňte.

Zpráva ČTK ze dne 8. 11. 2006 ZDE

Chtěla bych za sebe i za své přítelkyně poděkovat BL za básničku Theodory Žurkové "Ženám po padesátce". Už dlouho jsme se na našem babinci tak nenasmály, včetně jednoho muže a jednoho číšníka, který projevil přání takovou maminku z básničky mít. Copak o to, básnička je to velmi pěkná, zvláště je-li čtena nahlas, s citem a malebným mužským barytonem. Zkuste si to.

Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 10. 2006 činila 7,4 % (září 2006 -- 7,8 %, říjen 2005 -- 8,5 %). K 31. 10. 2006 evidovaly úřady práce celkem 439 788 osob, což je o 14 394 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 52 090. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 408 277 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (jsou schopni okamžitě nastoupit do práce), což je o 19 054 osob méně než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je počet dosažitelných uchazečů nižší o 51 616 osob. Říjnový vývoj byl velmi příznivý. Hodnota registrované míry nezaměstnanosti meziměsíčně poklesla o 0,4 procentního bodu, což je v říjnu nejvyšší meziměsíční pokles od počátku sledování (1991).

Se zájmem jsem zachytil diskusi o § 5 občanského zákoníku, ztotožňuji se zejména s názory pana Potměšila, nicméně dovoluji si předložit své zkušenosti s aplikací tohoto ustanovení, k nimž jsem během svého působení na krajském úřadě jakožto odvolacího orgánu proti rozhodnutím obecních úřadů dospěl, píše čtenář z právního odboru jednoho krajského úřadu, jehož totožnost je redakci známa.

Tak jsme se přece jen dočkali... překvapení? Z Hradu se v pondělí (6. 11.) nečekaně ozval prezident republiky, aby představitelé parlamentních stran nečekali, že se v úterý (7. 11.) ještě s prezidentem sejdou k nějakému dalšímu jednání před druhým kolem o pověření sestavením vlády. Nebo také že by se zase --- pokolikáté a opět nadarmo --- jednalo o tom, jak by snad bylo možné případnému dalšímu předpověření dát předem spolehlivý krunýř či vícebarevné balení. Aby posléze pověřený další premiér měl zelenou nejen na třicet dní po ustavení vlády, ale také po průchodném hlasování o důvěře na celé funkční období. Tedy teď už vlastně jen na tři a půl roku. Neboť čas nám běží, vážení. Všem sice vesměs nestejně, ale do jisté míry a občas i tam nahoře kupodivu málem stejně; skoro jako podle hodin a kalendáře.

" Z hlediska vyššího principu mravního," říká v závěru filmu Vyšší princip profesor ze třídy, z níž gestapo odvedlo studenta pro schvalování atentátu nad Heydrichem, "není vražda nad tyranem zločinem."

Nevím, zda cituji přesně (to aby mne zase někdo nechytal za slovo), ale smysl je snad zřejmý. Zabije-li někdo diktátora, není to chyba. Co když to však udělá z vůle instituce, kterou si lidé vytvořili pro uplatnění práva?

Přiznám se, mám rád eseje Jana Sterna a je dobře, že se podařilo jeho knihu Média, psychoanalýza a jiné perverze vydat. Její autor je mi známý z Britských listů, Haló novin, Obrysu-Kmene a dalších periodik jako dle mého soudu jeden z jejich nejlepších přispěvatelů. U Haló novin jeho úroveň dokonce natolik vybočuje z kvality ostatních článků a příspěvků, že si až říkám, jestli má Stern za potřebí se s někým takovým zahazovat. Ale stará láska nás intelektuálů asi pro něj nerezaví.... Stern je mi blízký i generačně, což mé sympatie jenom posiluje, zajímají ho stejné věci a z jeho textů čiší naše společná neláska ke dvou věcem - ke kapitalismu a ke stalinismu. Snad se i shodujeme v potřebě dát levici nové myšlenky a odít ji do přitažlivějšího roucha.

Mají členové odbojové skupiny vedené bratry Mašíny nárok na vyznamenání, jsou jejich činy ospravedlnitelné, máme je považovat za hrdiny, či sprosté vrahy? Takové otázky a mnohé další již notoricky provází (bohužel vždy) chvilkový mediální zájem o tuto kauzu, spojený vždy buď s blížícím se udělením státních vyznamenání, či pokud některý z aktérů občas vystoupí v nějakém českém médiu. Nejinak je tomu letos. Zatím poslední ožehavá diskuse na toto téma proběhla asi před půl rokem, kdy se Josef Mašín ml. nechal v televizi slyšet, že považuje Václava Havla za slabého politika, který zradil český národ tím, že adekvátně nepostihl komunistickou stranu a který nese lví podíl na nepotrestání mnohých komunistických zločinců.

Bratří Mašínové - hrdinové nebo zločinci? TÉMA BL

Polemika s článkem Ondřeje Šlechty "Mašínové jsou samozřejmě hrdinové"

Pan Šlechta ve svém příspěvku Mašínové jsou samozřejmě hrdinové uvádí: Ve slušné společnosti je zvykem nebrat právní řád totalitního režimu v potaz. Rád bych se ho proto zeptal, zda se tato věta vztahuje na všechny právní normy své doby? Pak by zřejmě jakýkoli kriminální čin byl nepostižitelný. A nemusíme zůstávat jen na poli trestního práva, mohli bychom škrtnout celý právní stav k roku 1989. Je majetek jeho rodiny nabytý v době totalitního útlaku skutečně její? To jen jako malý paradox, píše Václav Sedláček a pokračuje:

Činy skupiny bratří Mašínů nutí ptát se po legitimitě odporu proti zvůli. I naše současná Listina základních práv a svobod pamatuje na právo na odpor v článku 23. Toto ustanovení je však pouze velmi všeobecné, nedává návod, jak posuzovat oprávněnost konkrétního činu.

Polemika s článkem Ondřeje Šlechty "Mašínové jsou samozřejmě hrdinové"

"Mají členové odbojové skupiny vedené bratry Mašíny nárok na vyznamenání, jsou jejich činy ospravedlnitelné, máme je považovat za hrdiny, či sprosté vrahy?" Ani pan Šlechta mne nepřesvědčil, že bratři Mašínové si zaslouží státní vyznamenání, píše Ladislav Lašek.

Srovnávání jejich činnosti s partyzánskými aktivitami jejich skupny v době války je zavádějící. V roce 1945 válka skončila a žádné odbojové skupině, ani Mašínům, se nepodařilo vyvolat ani lokální povstání jako zárodek občanské války. Mašínové tedy zůstali individuální skupinou v neválečném prostředí, které pak nezbylo než se prostřílet za hranice. Nikdo asi nepochybuje, že na rozdíl od většiny Čechů bratři Mašínové byli mimořádně stateční.

Nemusíme je odsuzovat ani jako vrahy ani jim věšet po tak dlouhé době na hruď státní vyznamenání. Z občasných vyjádření Mašínů v médiích mám osobně pocit, že po tolika letech se podobnými otázkami nezabývají. Napsali knihu vzpomínek a tím to pro ně nejspíš končí. Snad by bylo užitečnější pomoci jejich knihu pamětí u nás maximálně rozšířit, než si jednou zatleskat u propůjčovaného státního vyznamenání.

Němci se ptají: "bude proud"? ... Tiché šeptání o silném tlaku na nabídku co nejlevnější elektřiny a šetření na úkor zastaralých zařízení, nechtěl dlouho nikdo slyšet. Přitom jsou sítě redukovány, zásoby v sítích odbourávány a produkční rezervy minimalizovány. Nemluvě o propouštění zaměstnanců a ztrátách odborníků. .... Dnes politici kritizují energetické koncerny, že přes vysoké výnosy neinvestují dostatečně do údržby a výstavby sítí. ... Politici hledají cestu, jak nebýt závislými na plynu a ropě z východu, přitom se stávají závislí na západních energetických koncernech.

Jan Prášil z Asociace pro mezinárodní otázky v HN ZDE

Staronovým premiérem by měl být Mirek Topolánek. S osobním cílem být jím co nejkratší dobu a přivést zemi k předčasným volbám. Jak, kdy a proč, zůstává předmětem sporu.

Rozhodnutí Václava Klause pověřit sestavením vlády opět Mirka Topolánka většinu politiků zaskočila. Prezident však postupoval zcela logicky. Každé jiné rozhodnutí by nejen zvýšilo napětí mezi politickými stranami, ale možná i rozštěpilo ODS nebo ČSSD. Mělo by i pochybnou naději na úspěch při hledání potřebné důvěry v Poslanecké sněmovně. Navíc by zúžilo prezidentovy šance na znovuzvolení.

Že se v německém pohraničí daří prostituci, ví nejspíše každý. Že je řada prostitutek z "domácího" prostředí a že se v regionu ty ostatní zabydlely, se ví také. Že zde žije řada občanů (a občanek), které označujeme za nepřizpůsobivé, včetně prostitutek a jejich "ochránců", ví také kdekdo. Ale teprve letos vyšlo najevo, kdo vlastně z politiků stojí za podivnou aktivitou německé "nevládní" organizace KARO.

EU později, ale přece synchronizuje na transatlantické vlně opatření proti leteckému terorismu. Nová omezení sortimentu a objemu zboží, se kterým se smí nadále létat, určitě podpoří růst některých průmyslových odvětví: čím méně máte dovoleno vozit s sebou, o to víc si musíte znova koupit. Důkladné letištní odbavovací procedury však otevírají otázku, zda bude cesta vzduchem nadále nejrychlejším způsobem přepravy.

Návštěva nádražního WC je vskutku nezapomenutelný turistický zážitek, který domorodci již vůbec nevnímají. Málem mi zaskočilo podruhé. U vchodu mi nějaké zevlující strašidlo prodalo za 5,- Kč kus natrhaného toaletního papíru.

Vyrazil jsem do Prahy, jako rodičovský doprovod na školní výlet vlakem. To proto, abych pomáhal paní učitelce, aby se dítka školou povinné v matičce měst při prohlídce pamětihodností neztratily.

Po Praze koloval tento volební leták a jak je vidět měl úspěch, píše Josef Vít:

Saddám Husajn byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Neexistuje ale shoda ani o rozsudku, ani o procesu.

V Bagdádu padl první rozsudek nad svrženým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem: smrt oběšením. Je to trest za zločiny, jichž se dopustil v 80. letech na obyvatelích města Dudžajl, při nichž bylo popraveno nebo umučeno 148 lidí. Vezme-li se v úvahu, že během Husajnovy vlády zahynulo i ve válce s Íránem a invazi do Kuvajtu přibližně milion lidí, lze za spravedlivý pokládat nejvyšší trest.

Rozhodl jsem napsat, abych se podělil o svou reflexi na vyběr autora (autorů) pro Český pavilón pro 52 bienale v Benátkách.

Komise ve složení M.Knížák, T.Vlček, M.Pokorný, M.Fišer, Š.Šimlová a jeden člověk ze Slovenska (jméno si nepamatuji) vybrala projekt I.Jůzové.

Neviděl jsem její projekt, nevím s kým je podávala atd.. Třeba byl geniální, přesto si myslím, že i kdyby byl sebegeniálnější, nelze její dosavadní, pro mne kvalitativně nevýraznou práci i v rámci českého kontextu relevantně"postavit" vůči lidem (umělcům a kurátorům), kteří se poslední léta zcela jednoznačně podíleli na formování českého umění!

Dne 5. listopadu tohoto roku byl bývalý diktátor a válečný zločinec Saddám Husajn odsouzen k smrti oběšením za podíl na masakru 148 šíitů ve městě Dudžailu v roce 1982. Tak zněla oficiální zpráva, kterou odvysílal televizní okruh Čt 24. Tento proces se skvěle vyjímá před zraky světové veřejnosti, a rozsudek přišel jakoby náhodou těsně před volbami do amerického Kongresu. Není jistě pochyb, že jde mimojiné o cynický plivanec do tváře amerického voliče, jak se Bushova administrativa ze všech sil snažila získat potřebné body, aby tyto volby vyhrála a mohla dál prosazovat svoji smrtonosnou politiku.

Velmi krátce po sečtení výsledků komunálních voleb a prvního kola voleb senátních se jedna z televizních reportérek kouzelně uřekla, když na otázku moderující hlasatelky (ne, nepřepsal jsem se, skutečně jsem chtěl napsat "moderující hlasatelky" a nikoliv "moderátorky"), jaká panuje nálada v sídle Občanské demokratické strany, odpověděla slovy: Tak nálada zde mezi novináři je výborná...

Už se to stalo patnáctsetkrát. Rozpustily se bankovky. Stalo se to už v 15 německých městech, mezi jinými v Berlíně a v Postupimi, v Karlsruhe, ve Würzburku, ve Frankfurtu nad Odrou, v Magdeburku, v Kielu, v Bad Mergentheimu, v Düsseldorfu, v Gießenu, v Mnichově, v Chotěbuzi, v Rostocku, v Lipsku, v Erfurtu, v Koblenzu a ve Freiburku.

Úterý ještě více zkomplikovalo povolební situaci v Rakousku, kdy na schůzi, kterou svolala prezidentka Národní rady Barbara Prammerová, bylo rozhodnuto, že ještě tento týden zahájí jednání oba parlamentní výbory na prošetření koupi stíhaček Eurofighter a bankovní aféry BAWAGu. To ještě více zmrazilo vztahy mezi sociálními demokraty a lidovci, kteří pozastavili jednání o velké koalici.

Bývalý vůdce sandinistické revoluce Daniel Ortega se po 16 letech vrací do čela nikaragujské politiky poté, co byl vyhnán surovou občanskou válkou s Contras, podporovanými Američany . Nyní demokraticky vyhrál nedělní nikaragujské prezidentské volby jako kandidát Sandinistické fronty národního osvobození (FSLN) s více než 38% hlasů. Tvrdí to dvě mezinárodní pozorovatelské skupiny - Ipade a Ethics and Transparency Group, které nasadily během nedělního hlasování 11 000 pozorovatelů. Ortega vede o téměř devět procent před nejbližším soupeřem, konzervativním kandidátem, bankéřem Eduardem Montealegrem, kterého podporují USA. Ortega vyhrál s 38,49 %, následován Montealegrem se 29,52% a dalším konzervativcem Jose Rizo, který získal 24,15%. Po sečtení hlasů ze 61 % hlasovacích míst dle jiných zdrojů má Ortega podporu 38,7 % voličů. Ortegovo téměř jisté vítězství je ranou politice Washingtonu, který spolupracoval s Contras v občanské válce osmdesátých let a obává se, že Ortega by spojil protiamerický blok v Latinské Americe spolu s venezuelským prezidentem Hugo Chavezem.

Emigrovat je právo, které musí být respektováno. Muset však emigrovat, opustit vlast a rodinu, aby bylo možné zajistit dětem jídlo, zdraví a vzdělání, je nespravedlivé a kruté. Zaslat peníze příbuzným je ušlechtilý počin, který musí být umožněn. Aby však musel nějaký národ z takto zasílaných peněz žít, je ponižující. To, že bohaté státy přijímají stále restriktivnější, abusivnější a více xenofobní opatření vůči emigrantům, je morálně nepřijatelné.

polemika s článkem Ondřeje Szalonnáse "Neupadněme do dalšího zavile rudého snu", reagující na článek Josefa Víta "Volby a volební preference"

Velice zajímavé čtení. Avšak má jednu, a to zcela závažnou chybu. Pokud platí údaje o autorovi, tak jak jsou na BL zveřejněny, je mu právě dvacet let. Nechci polemizovat, jen konstatovat, píše čtenář Jaroslav Mašinda .

Dvacet let poznávání, dvacet let životních zkušeností, o něco méně vzdělání. Z toho jen několik prvních let života a mateřského mléka s oním "zavile rudým snem".

Památce mého otce, bez jehož vzpomínek by tato kniha nikdy nevznikla.

Ne, neukážeme vám stín, který se ráno plazí před vámi.
Má příchuť kyselých a nedozrálých malin.
Ne, neukážeme vám ani stín, který se večer táhne za vámi.
Jak pavučina vrůstá do rozvalin.
Ukážeme vám hořkosladkou vůni strachu.
A ještě nenávist. A beznaděj. A zmatek.
Jak plíseň vniká k ránu v lázních do oplatek.
Ukážeme vám život v hrsti prachu.

Byl to zvláštní a trochu odporný sen, který se zdál Sabině ve zlaté vaně. Mívala většinou sny a někdy byly krásné, přesné a barevné jako filmy; většinou však byly hnědobílé a ošklivé a brzy na ně zapomínala. Tehdy mluvila ze spaní neznámým jazykem.

Tento sen byl ale jiný.

Viděla sice zvenčí jako ve skutečném světě věci a děje, které se dály, viděla krajinu, les a dravé ptáky, ale zároveň také Sabina slyšela jejich myšlenky, rozuměla jejich rozhovorům a slyšela někoho, snad boha, vyprávět jejich příběh. Vyprávěl líně a pobaveně, vyprávěl jako někdo, kdo zná předem konec anekdoty a jejích hrdinů si neváží.

ZDE

"Iraq: Declassified Documents of U.S. Support for Hussein" - Washington Post "Live Online" chat with Archive Middle East Analyst Joyce Battle

Video Clip: "Shaking Hands with Saddam Hussein" - Iraqi President Saddam Hussein greets Donald Rumsfeld, then special envoy of President Ronald Reagan - Baghdad, December 20, 1983.

Odkazy zaslal Vladimír Rott.

Tak byl někdejší spojenec USA odsouzen k smrti za zločiny, které spáchal, když byl nejvěrnějším přítelem Washington v arabském světě, píše v deníku Independent Robert Fisk. Amerika věděla všechno o jeho zvěrstvech a dokonce mu dodala smrtící plyn -- Británie samozřejmě taky.

Desítky milionů se vydávají na to, aby se národ naučil správně říkat ou tů. Naučit firmu jako celek slušnému chování ke svým klientům by snad nemuselo být tak nákladné. Je to zvláštní, přijdou noví lidé, ale vzorce chování zůstanou. Inu těžko učit starého psa novým kouskům...

Když před nedávnem popisoval jeden z čtenářů BL své zkušenosti se zaváděním Internetu expres od Eurotelu, měl jsem pocit, že mluví přesně o tom, co jsem i já zažil ve stejné firmě jen o rok dříve. Chtěl bych tohoto čtenáře ujistit, že to není všechno, co se dá s Eurotelem resp. teď po novu s O2 zažít. Na začátku listopadu 2006 jsem dostal výhružný dopis, v němž mi příslušný referent O2 sděluje, že jsem nezaplatil za červenec.

Negativní jevy u dětí a mládeže jsou převážně vnímány jako důsledek chybného převzetí společenských obsahů, hodnot a norem dětmi a mládeží, tedy jako chyba v procesu socializace, v širším významu chyba ve  funkcionálním působení společnosti a v užším významu v intencionálním působení na mladou generaci. Jako individuální chyba socializovaného a socializujícího se jedince. Ve skutečnosti stav sociability a existence negativních jevů u mladé generace je výsledkem působení všech prvků fungujících v procesu socializace. K pochopení rezultátu socializace je proto nutné analyzovat stav a vývoj základních prvků socializačního procesu.

Podzimní "českokrumlovská" mediální konference, která posledních pět let vždy předznamenávala vývoj české mediální scény, byla tentokráte ve znamení několika zásadních prohlášení.

Ač se zdálo, že nejvýznamnější výrok o zpětvzetí kasační stížnosti vůči rozhodnutí soudu o zrušení digitálních licencí zazněl z úst generálního ředitele TV Nova Martina Dvořáka, zástupce kmitočtového regulátora, ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač ho předčil. Dal totiž právníkům Novy návod, jak jiným způsobem torpédovat realizaci Technického plánu přechodu České republiky na digitální vysílání, který ČTÚ připravil. Richard Rybníček se pozastavil nad tím, že TPP není závazný, ačkoliv to nikdo neřekl, jen Duchač připustil roztrhání TPP na kousky voluntaristickými rozhodnutími správního soudu. A tak ačkoliv se v průběhu konference zdálo, že Generální dohoda je možná a nové televize by mohly odstartovat příští rok, do kompromisu může být daleko a spíše než ústupek, je krok Novy úskok směřující nakonec k arbitráži spíše, než k vysílání. V tom má Nova praxi... Bývalý předseda ČTÚ David Stádník, dnes úředník Ministerstva informatiky, které chce vláda ODS nechat zrušit, se chce stát přesto mediátorem dohody všech o všem a potvrdit svou roli "otce české digitalizace" . Chce zprostředkovat odblokování současného patu udílení digitálních licencí a neasného přechodu k definitivním multiplexům, zaviněný podivným rozhodnutím soudu, který zrušil rozhodnutí RRTV o udělení licencí na vysílání DVB-T. Evropská komise nyní zvažuje, že členské země EU vyzve, aby analogové vysílače vypnuly ještě dříve, než určuje nejzažší termín pro celou Evropu - konec roku 2012.

V Krumlově bylo po dva dny horko, i když začal padat sníh.

Krumlovská mediální konference 2006 - FOTOGALERIE IIIIIIMEJDAN

Veřejnoprávní média - média veřejné služby TÉMA BL

V září přispělo celkem 111 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 19 516,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30. 9. 2006 částku 386 416.21 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,665.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.